Rybaření v zimě - je třeba ubrat a zpomalit

- Milan Tychler

Ať chceme, nebo ne, zima je prostě tu. Jsou roky, kdy na sebe nechává dlouho čekat, což mi vyhovuje, a byly i roky, kdy prostě přišla znenadání a držela se jako klíště. V posledních letech přichází skutečná zima obvykle až úplně na sklonku roku nebo spíše až po něm. V níže položených oblastech bývají Vánoce pravidelně na blátě a rybáři se stále motají okolo vody. Někdo se snaží dostat nějakého kapříka, jiní se jen tak baví s drobotinou, ale nezahálí ani ti, kdo mají v úmyslu zaseknout nějakého dravce, než jejich lov až do poloviny příštího roku skončí. A proto si ti, co jen vláčí, snaží prodloužit sezónu, jak to jen jde.


Někdy je to jako na jaře

Pokud nemrzne, dají se používat všechny techniky. Kolikrát už je počasí na hraně, ale často připomíná spíše takové to dušičkové počasí plné plískanic a drobného deště než vánoční klouzačku. Někdy to dokonce vypadá, jako by mělo zítra vypuknout jaro. Takže proč nejít k vodě? To jediné, co nás může od lovu v tuto dobu odradit, je mráz. Jakmile začnou zamrzat očka a nedá se nahodit, je to definitivní konec. Můžete to na chvilku ještě obejít s bičem, ale když skutečně mrzne a vody se začnou zatahovat skořápkou ledu, je definitivní konec. V níže položených oblastech se ale dá v posledních letech chytat na tekoucích vodách i v únoru, kdy u nás zima vrcholí a zároveň i nezadržitelně končí. Ovšem v prosinci bývá vcelku mírné počasí a dobré vyhlídky na skutečně hezký rybářský den.

Když jsem jako kluk začínal, končila pro mě sezóna obvykle už v listopadu. Podhůří Jeseníků je kraj, kde bývaly zimy dlouhé. Užívali jsme si lyží a bruslí, avšak rybářské náčiní skutečně odpočívalo až do poloviny nebo do konce března. Nebylo ničím neobvyklým, když ještě v dubnu sněžilo a v březnu byl na rybníce led. Teď, když působím na jižní Moravě, jsou zimy nesrovnatelné s tím, co bývalo v mém rodném kraji. Tady je šance pořád, a pokud tomu trošku pomůžete, může třeba i prosinec patřit k jedněm z nejlepších měsíců v roce. Chce to jen jedno – zjemnit náčiní, ubrat krmení a zpomalit tempo.


Ještě jedna mrazivá noc a zamrzne úplně

Asi nejméně produktivní a zábavná je klasická položená. Pokud ale berete prosincovou položenou tak, že se s přáteli setkáte u vody a nahodíte při tom pruty, může to být fajn odpoledne. Poklábosíte, proberete kdeco, a jestliže použijete nějakou jemnější koncovou sestavu s krmítkem, i nějaký záběr může přijít a vánoční kapřík není vyloučený.

Při takové pozdní položené je hodně podstatné místo a doba. Ovšem i když budete na dobrém místě, ale v nevhodnou dobu, záběru se dočkat nemusíte, a naopak, mohou přijít i dva tři záběry a mohou to být slušné ryby. Pro mě vždycky byl při zimní položené zásadní trochu slabší vlasec a napařený rohlíček na menším háčku. Nejednou už je okolo krajů ledová skořápka a my stále postáváme okolo vody jako volavky, dokud nám nezačne být opravdu pořádná zima. Kdysi jsme bývali nabalení jako pumpy. Kvalitní oblečení ani boty nebyly dostupné, ale vydrželi jsme. Teď se můžeme vybavit neporovnatelně lépe, ale ryby lépe neberou. To zůstalo stejné.

Sem tam se někomu lehce pohnulo čihátko, obvykle umístěné před špičkou prutu, občas někdo zasekl kapříka, ale byly i dny zcela bez záběru. Pak nám aspoň zůstaly řeči a teplý čaj, někdy i s troškou něčeho ostřejšího. Ale vždycky to bylo fajn.


V zimě bývají nejčastější podoustve

Akčnější je feeder. Zábavnější je to samozřejmě spíše na tekoucí vodě než na stojáku, protože tekoucí vody nabízí více rybích druhů a ryby tu bývají aktivnější a také se dají snáze najít. Zimní chytání obnáší hlavně takové ryby, jako jsou podoustve, plotice, ostroretky, cejnci a cejni. Z větších druhů pak může přijít parma, pěkný tloušť, i ten kapr…

Kdysi jsme byli s kamarádem na Bečvě v Přerově. Klidné nadjezí je místo, kde se dá v zimě s feederem docela dobře uspět. Jsou samozřejmě dny, kdy se dočkáte jen pár klepnutí do špičky, ale najdou se i dny, kdy ryby ohýbají špičku, jako by to bylo v létě.

Předpokladem k úspěchu je chytat hodně jemně. Maličké krmítko, jemná směs, hlavní vlasec z šestnáctky a návazec z jedenáctky. Krmí se opravdu jen malými porcičkami a nepřehazuje se tak často. Zatímco v létě čekám na záběr tak dvě tři minuty, v prosinci klidně pět i více. Záběry jsou mnohem opatrnější, ale jemná špička je dokáže odhalit. Obvykle používám tu nejjemnější z výbavy prutu a k některým prutům jsem si sehnal ještě jemnější. Není ničím neobvyklým, když se špička ohne o centimetr nebo dva a konec. Když nezaseknete včas, máte smůlu.


Na štiku je šance jen do konce roku

Na Bečvě se v zimě chytají především podoustve. Někdy se k nim přidá pár ostroretek, nějaká menší parma nebo cejnek, jde jen o zábavu. Dvě tři hodinky a domů.

Tehdy už jsme měli každý pár ryb na kontě, když kamarád zasekl evidentně lepší rybu. Šla přes brzdu a pelášila po proudu dolů. Kamarád zkouší přitvrdit, ale se zlou se potázal, ryba rve vlasec z navijáku ještě zuřivěji. Povoluje tlak, bere do jedné ruky podběrák a jde s rybou pomalu po proudu. Břehy jsou tu schůdné a bude jen otázkou času, kdy ji unaví. Dívám se na něj a svůj proutek chytám v poslední chvíli – hrne se do vody. Mám na prutu také nějaké torpédo, naštěstí se vydává na opačnou stranu. Tak, a teď bojujeme každý za sebe. Co máme na prutu, to ani jeden z nás netuší, ale jsou tu dvě možnosti: mohou to být pěkné parmy, a nebo kapři. Po nějaké chvíli oba zdárně podebíráme své ryby – jsou to kapři. Dva pěkní šupináči pocházející pravděpodobně z podzimního vysazování. Oba jsme chytili na dva masné červy.


Občas se chytí okoun

Poklidné chytání jemným způsobem a jen s troškou krmení přineslo své ovoce. Pak už nám však zase chodily jen ty podoustvičky. Co chci ale říct, je to, že totéž se opakovalo následující den a ještě den další, vždy ve stejnou hodinu. Jindy záběr od kapra nepřišel. Pokud jste nebyli u vody v tuto dubu, kapří záběr prostě nepřišel. Důležité bylo správné načasování.

Komu se nechce sedět u prutu a raději vláčí, může to pojmout dvěma způsoby. Buď bude s větší nástrahou doufat v nějakou zapomenutou štiku, a nebo to zkusí hodně jemně třeba s okouny nebo tloušti. Ať se ale rozhodnete pro jakýkoli způsob, bude to mít jedno společné – je třeba chytat hlouběji a nástrahy vodit mnohem pomaleji než v létě.


Hezký zimní den u říčky

Dravci bývají aktivní i v zimě, ale hodně ubrali na tempu. Zároveň se stáhli z mělčin, protože z mělčin zmizela i jejich potrava. Rybky jsou teď hlouběji a dravci číhají poblíž nich. Jen vzácně je teď chytíte na první nahození a rychle taženou nástrahu. Postávají celkem netečně u dna poblíž nějakých překážek a nechávají se dlouho přemlouvat. Myslím, že v zimě nejsou až tak důležité výrazné nástrahy plné lesku a barev jako spíše přírodnější vzory a precizní a kreativní technika jejich vedení. Často se vyplácí zdržet se déle na jednom místě a měnit nástrahy.

Ať už zkouším gumy, wobblery, třpytky, nebo nějaké peří, vždyky se mi vyplatilo vodit nástrahy co nejpomaleji u dna. Drobné přískoky, chvění, změny hloubky, a dokonce ponechání nástrahy vteřinku dvě bez pohybu na dně, to má smysl. Kdysi jsem vodil větší gumu už delší čas na jednom místě bez kontaktu. Po jednom z hodů jsem potřebovat srovnat šňůru, protože se mi udělala na navijáku malá smyčka. Nechal jsem tedy nástrahu klesnout ke dnu, vytáhl z navijáku šňůru a rozmotával ji. Trvalo to pár vteřin. Pak začnu navíjet a ouha ‑ nástraha někde uvázla! Potáhnu víc a zjišťuji, že domnělá vázka je vlastně ryba. Pěkná štika. Nebýt smyčky, byl bych už z toho místa odešel. Tohle nebylo poprvé a jistě se to stalo mnohým…


Vyloučený není ani kapr

V zimě mi často okouni berou tak, že nástrahy vyloženě tahám po dně a jen sem tam přidám nějaké to poskočení. Ideální pro takový lov je větší hloubka a hodně členité dno bez vázek. Okouny často chytám na malých říčkách, kde se zdržují v takových dolících. Větší nástrahy ignorují, ale těm drobnějším, mrvícím se po dně, obvykle neodolají.

Takže jak říkám – úplný konec roku je skvělá doba k lovu ryb. Chce to jen zvolnit tempo, zjemnit náčiní a ubrat na krmení.

Autor: Milan Tychler - ®

Diskuse k článku (2 reakce)

Přečteno: 7 095x
Průměrná známka: 1.02