MRK.cz - stále na rybách - ryby a rybaření

MRK.cz - Stále na rybách

Norsko - Snillfjord 97´

10.12.1997 - Radim Měřička

I pro mně byly kdysi články v Rybářství o rybaření ve Skandinávii pouhým snem. Dnes zase sním o tom, jak bylo v Norsku krásně a jak se tam jednou vrátím.

Kde se ve mně vzala touha rybařit to nevím. Ale od svých 11 (dnes 16+) jsem se párkrát objevil s udičkou na rybníku. O dva roky později se ke mně přidal i mladší bratr David (dnes 14+) a za další dva roky na podzim se přidal i náš starší bratr Dan (dnes 27). A právě on je strůjcem většiny mých rybářských zážitků. Je obrovský nadšenec. Za letošek má asi 100 denních vycházek k vodě, a měl možnosti jak po stránce dopravy i peněz. A za ty si po zamrznutí rybníku pořídil videokazetu Norska. Netrvalo dlouho a už se u nás objevil s nabídkou ať jedem s ním. Po vyslovení nás překvapit táta: "Jen jeďte!"

V kalendáři se začalo odpočítávat od 170. Přibyly starosti s pořizováním rybářské výbavy a jiných věcí, problém byl, že jsme nevěděli do čeho jedem. Původní termín (nejbližší volný k prázdninám) byl 6. - 17. června, později byl posunut o čtrnáct dní, tedy 20. 6. - 1. 7. 1997 a taky zaplať Pánbů. Stejně byla změněna i trasa cesty : oproti loňské cesty přes Polsko a SWE jsme jeli přes NSR a DAN. Naše výprava : máma, brácha David, Dan, jeho přítelkyně Alena a já.

Nástupním místem se staly Kunovice u Uherského Hradiště. Odjezdy (jako vždy) v pátek v 10.00. Naše skupina měla 26 členů v autobuse a osm, kteří jeli auty. S mohutným loučením jsme odrazili. V autobuse panovala dobrá nálada, první seznamování se, netrpělivé a neustálé dotazy na našeho cestovního průvodce. Do Prahy jsme dorazili o půl druhé, na Cínovec v 17.15, přes dlouhé Německo do Dánska ve 2.58. Od Prahy s námi jel tam i zpět turnus KORLINnáků. Zastávky jsme dělali po třech hodinách, jinak nám cestu zpříjemňovala okolní krajina , video nebo hudba v podání živém či audio. 40 kilometrů před přístavem jsme měli dvě hodiny volna. Zde se dalo zdarma osprchovat i nakoupit. Sedm minut po půl jedenácté opouštíme dánské břehy z Frederikshavnu. Osmihodinovou cestu jsme trávily na sedačce pro deset osob - dost nepohodlné, ale jinak se dalo bavit v hernách (kterých bylo požehnaně), na palubě, v obchodech anebo, pokud umíte norsky, v kině. Do Osla trajekt přirazil o čtvrt na osm večer. Prvním překvapením byly dva tunely (1540 + 809 m - což jsem v životě neviděl), další, dopravní značka losa . Do Trondheimu jsme měli ještě 520 km, ale se zkracujícíse vzdáleností neubylo světla, ale přibyl šok: sníh, vrcholky kopců byly zasněženy. O čtvrt na čtyři jsme odpočívali u jezera Vavatnet, které bylo minulý týden ještě zamrzlé a do fjordu nám chybělo jen 15 km. O třičtvrtě na čtyři jsme zahlédli vysněné záblesky moře. Konečně - Snillfjord Čekáme do osmi hodin než vyrazí předchozí turnus, který ještě netušil co ho čeká a smůly měl již tak dost - celý týden jim pršelo. Mezi nimi poznávám známé tváře a přebíráme zkušenosti a zprávu, že včera chytl průvodce rybu? - 18,20 kg. V hlavním středisku nás vítají zdejší průvodci (mimochodem po celý pobyt velmi ochotní), ubytovávají nás a po "obědě" a krátké instruktáži o ovládání loděk jsme vyrazili do fjordu. Vzdálenosti na vodě se velmi špatně odhadují, ale 7 km jsme jeli za bezvětří hodinu. Já jsem ji využil ke spánku. Poprvé jen blízko, převládá nás strach. První záběr nedává na sebe dlouho čekat (známá věta, co?). Na třetí spuštění zelené plandavky ke dnu mám záběr. Úplně netypický české vodě. Za chvíli je venku. V šílené radosti nad krásnou treskou žasnu. Má 66 cm a 2,5 kg. Krása Druhý záběr má David. Ale bez úspěchu dostat rybu z vody. Na stejnou plandavku skočila ryba, jež si bezúprosně vymotává vlasec a nelze ji zastavit. Pak tlak povolí a zůstává jen prázdná třpytka a zklamání, jež je mu nahrazeno rybou menší - 28 cm. Na jeden z posledních náhozů vytahuje Dan najednou čtyři polaky (na pírka povoleno až šest háčků). Jejich velikost se vždy pohybuje kolem 45 cm. Od místních se učíme ryby kuchat a filetovat. Dává to hodně práce (jedna 60 cm ryba minimálně 15 min.). O půl jedné (tedy v noci ) znovu vyjíždíme. Při cestě házím do hloubky pilkra na hlubinnou přívlač a mám záběr. Opět jistě trofejní ryba. Nemám šanci - nezastavuju ji. Zklamání, ale dnes bych ji snad vytáhl. Poznáváme nové místa a vracíme se se šesti treskama 50 - 65 cm a třema polakama (tedy jim se tak říkalo, ale ve skutečnosti to byla treska tmavá, polak byla trochu jiná "vzácnější" ryba - poznáte podle postranní čáry). Nutný byl i spánek, ale i přes něj dokonale zblbnete v čase. Po obědě se nám za tři hodiny nepodařilo nic chytnou. Poprvé, ale i naposledy. Proč? Je to velkým zatažením oblohy (mraky visely asi 200 m nad hladinou moře) nebo přílivem? Mírně znechuceni se raději věnujem spánku, ve kterém pokračujeme až do rána. Prší a v dešti chytat ryby?

Ne! Od osmi do devíti ráno a večer prodává správce kempu benzín a průvodci půjčují výbavy a prodávají drobnosti. My si jdeme zavolat domů. Vynikající telefonní spojení (přes satelit - 1 min. = 4 NOK). A pak se dozvídáme o osudu našich předchůdců. U německého odpočivadla Gudow (u Hamburku) do našeho autobusu vráží kamión plný železného šrotu. Obětí se stává řidič kamionu (kamión brzdí, šrot jede dál). Naši srážku odnášejí na několikrát zlomené nohy, potlučeniny, zničená výbava a zavazadla, která byla vzadu v autobusu (tedy místo, do kterého kamión narazil), totální zničení zamrazených ryb a taky absolutní nezájem našich dvou velvyslanectví v Německu. Naštěstí solidnost CK je obrovská a na hranicích čeká nový autobus, který přebírá zničené rybáře z rukou německého červeného kříže.

Do té doby jsme lovili jen na levé straně fjordu, teď zajíždíme napravo a zde se nám daří. Treska 82 cm + 3,20 kg, 63 cm + 4,5 kg, 67 cm + 3,0 kg. (Nutno podotknout, že velké ryby bráškům šli poté, co si ulevili do vody).

Hodinu po půlnoci se odvážíme dál. Dojíždíme až za lososí farmu (6 km) a zde máme obrovský úspěch - 12 tresek, 5 polaků a pár okounů. Zdejší okouni mají výborné maso, obrovské oči, červenou kůži a žijí ve velkých hloubkách a při vylovení přetlakem zdechají (tudíž je berte), necháte-li je osudu nastane o ně bitka racků: a to je Vám podívaná. Za ten výlet jsme donesli 10 kg čistých filet.

Po společné dohodě se domlouváme na datu 26. 6. 1997, který nám přiděluje 4 polaky a 4 tresky.

Ovšem další den to je úplně jinak. Od druhé hodiny ranní absolvujem hodinovou cestu. Končíme v zátoce, která se nám líbí. Dobře děláme. Z prvu nic moc, ale pak si všímáme desítek hřbetních ploutví, které prořežou hladinu, jako mořští koníci, a objevují se na jiném místě. Jsou to tři hejna. Zjišťujeme příčinu. Polaci. Přijíždí další loďka s rybáři, kteří tu loni byli a věděli o tomto místě. Společně se domlouváme a obkličujeme hejna. Z druhé loďky na nás volají: "Vy to nevidíte, já mám polarizačky, ale to jsou tisícikusová hejna". A mají dobrý apetit a dravost. Na 18 cm dvojdílnou rapalu mně skáče pětačtyřicátník, bráchovi zase uhryzl polovinu ocásku z twistra. Suma 19 polaků za tři hodiny v naší loďce, v sousední přes 40. Včera zde lovili i makrely, které se zde třely . Odpoledne vyrážíme ve složení já, máma, David a kupodivu se daří mámě. Treska 65 cm a 48 cm, já 1 polaka .V osm hodin se společně scházíme v chatě. Domluva zní v tom smyslu, že je přece jen posledí noc k lovu a vezmeme ji nonstop. V devět večer vyrážíme a všichni toužíme po té trofejní.

Opět bloudíme do polačí zátoky, cestou potkáváme kosatku. Teď nemáme velký úspěch co se týče počtu, ale Davidovi se daří zaseknout a zdolat pravého polaka - 70 cm + 3,1 kg . Kolmo přeplouváme na druhou stranu do zátoky tresčí . Tyto jména zátok mají proto, že jsme zde chytli buď tresky, v polačí zase jen polaky. Daří se nejen lovit ryby, ale zhlédnout i začátek duhy , o kterém někteří tvrdí, že jej neuvidíte. Kuriozitou se stává asi 60 cm treska - zrzka. Opravdově ryze zrzavá. Dan vytahuje asi 20 cm halibuta. Mně se daří zaseknout tu vytouženou. Moje nevětší, ale ne trofejní. "Pouhých" 72 cm + 3,3 kg, ale hřeje mně. Vítr nás vyhnal ke skalám u nichž jsme tipovali hloubku aspoň 120 m. A dařilo se nám z tahat ryby, ale ze 60 m tahat 60 cm rybu dá práci. Dan v hloubce zasekává na pilkra rybu :Hoši mám, ... ale asi zase okoun (do 25 cm)", v tom se Dan prudce zohýbá k vodě i s prutem. Na rybu zaútočila velká treska. V loďce si domýšlíme co se stalo. Na pilkrovi, který má jen jeden trojháček visí malý pravý polak a treska 67 cm. V těchto posledních chvílích nedbáme na cenu nástrah a riskujeme. Do přístavu doplouváme v devět ráno. Přichází naše materiální zabezpečení a kucháme v budkách s tekoucí vodou< Výjimkou ve vnitřnostech nejsou krabi ani škeble . Večer jsem se sám vypravil nahoru na kopec. 35 minut stoupání i klesání na 450 m vysoká kopec je odměno nádherným pohledem na fjord a i na okolní krajinu Jsou zde i zasněžená jezera jejichž velikost odhaduju na 2 ha Jistě Vás zajímá i okolí zájezdu. Já a David jsme lovili na pruty DAM - 2,8m, A50, superstrong, navijáky Zebco TDE50, Silstar FRB 60, vlasec Cormoran - mléčný corastrong 0,31. Dan na uhlíkový Silstar, 6 - lož. Shinu a pletenou šňůru. A vše vydrželo.

Lovili jsme metodou pikrování. Na karabinku jsme připnuli buď těžkou olověnou rybičku = pilkra, plandavku, twistry, peříčka s pilkrem , nebo na polaky woblera. Taky jsme to rozumně kombinovali až do šesti nástrah na udici, kterých můžete mít libovolně (os. dop. jednu) a na moře nemusíte vlastnit žádnou povolenku. Z twistrů byly úspěšné barvy zelená, růžovozelená, fosforeskující oranžová (vše v poředí úspěšnosti). Pravda je, že když vám jdou ryby na jeden, na druhý nelovíte. Důležité je lovit u břehů, na moři nic nechytnete. Na velké ryby je úspěšná hlubinná přívlač.

Plandavka byla nejúspěšnější zelená se žlutočerveným hřbetem. 30 g pilkry v barvě červenostříbrné, stříbrné a zeleno- stříbrné. Velký problém byl s vázkami na dně, které se stalo obrovským pohřebištěm pilkrů a twistrů. Na moři se musíte naučit lovit, jinak nic nechytnete. Spusťte pilkra pod loďku až na dno. Rychle smotejte 2 m vlasce, s nástrahou třepte a pomalu smotejte. Nejlepšími místy se ukázaly zadní dvě zátoky, strmé skály, okolí vodopádů a lososí farma. Musíte si dávat pozor na počasí. Bez slunce je zde zima, se sluncem teplo, ale ve dne se zde může počasí velmi rychle změnit. Pozor na vítr a vlny. Jezdí se kolmo na vlny. Byla zde i možnost najmutí kutra (1 300 Kč/os.). U nás byla jedna skupina. Ryby lovili jen u skal na které je hnal vítr a tak museli na moře , kde chytli jen málo. Lovit mělo smysl jen při odlivu, kdy potrava odplouvala do moře, kdežto při přílivu vplouvala do fjordu. Na lov lososů v řece Berkselve potřebujete místní povolenku, která je poměrně drahá Jedna treska mi zhltla twistra až do žaludku. Jednou jsme měli s sebou i echolot, ale mnoho se neosvědčil. 1 litr benzínu = 11 NOK. Lovná míra na moři není.

Užili jsme si i zábavy:

  • Dan měl na navijáku slabě utaženou šňůru za 1000,- a tak si jej nechal odvinout , v tom zafoukal vítr a vlasec začal velice rychle ubývat. A podle Murphyho zákonů se pilkr zahákl a na cívce nezbýval vůbec žádný závit vlasce. Naštěstí se podařilo velmi rychle nastartovat a vrátit se.
  • při lovu polaků z hejna k nám přijela trochu posilněná parta zlíňáků, která jela vlastním autem. Ptali se kdeže jsou ti polaci. My jim odpovídáme, že tam, kde je ten racek, který je vyhledává. Oni : "No ale co máme lovit my, když ten blbec všechny sežral". Po chvíli odmlky :"Já chci chytit polaka", odpověď : "V Polsku jich budeš mít"
  • jednomu z inch se podařilo nechtě vykoupat v moři
  • taky si dovezli (vpašovali) v plechovkách od potravin za 3 000 Kč Jim Beana. Jenže ouha. Plechovky měli špatnou schopnost konzervace a tak JB skončil v moři.
  • náš průvodce , Josef Janča, byl v horách lovit pstruhy a spadl z 10 m vodopádu.
  • při podebírání ryby jsem si nahozenou udici opřel o okraj lodi - bez brzdy. Z ničeho nic udice letí do vody. Chytl jsem ji, ale namočil jsem si v moři ruku asi 10 cm za zápěstí. (Treska 40 cm)
  • největší ryby chytali nerybáři.
  • Snažil jsem se i okoupat , ale 15 stupňů Celsia je málo.
  • chytli se zde i makrely, halibuti, okouni, lososi , mořští pstruzi i hvězdice. V zájezdu byly i tři ženy. Jedna z nich aktivní rybářka z Brna.
Především Dan měl častokrát na prutu tu nej, ale po deseti minutách zdolávání jsme vylovili list - lopuch o průměru 1 m.

Pár rad pro ty, co sem pojedou. Navažte pilkra a 50 cm nad něj na tříramenný obratlík dejte karabinku s twistrem. Mně se to osobně osvědčilo.

Ve městě je obchod, ale vzhledem ke kurzu 1 NOK = 4,50 Kč, nedoporučuju velké nákupy, ale bez chleba se neobejdete (10 - 15 NOK), dále pošta , směnárna a suvenýry. Místní pitná voda má slanou příchuť.

Loučíme se s p. Jančou a vyrážíme Karosou (dříve Volvem)na 2 200 km dlouhou cestu domů. Tentokrát bez průvodce, ale se správnými moravskými řidiči. Jeden z nich byl v autobuse co se naboural ,jako rybář , byl tu i v loni a teď potřetí co by řidič. Balíme ryby do polystyrénových krabic. Nikdo nás nekontroluje v počtu krabic a tak jsme si mohli dovézt i krabice dvě (po 40 NOK).

O čtvrt na tři navštěvujeme museum Elverum 123 km od Osla. Museum mělo zaměření na přírodu. Vstupné bylo sice 40 NOK, ale dalo se tam jít i zadarmo. Viděli jsme mamuta i ryby. V napuštěné nádržce (3x2 m) jsme si mohli sáhnout na živé siveny a mohli jsme si zhlédnout v akváriích i živé lososy, pstruhy, tresky, 45 cm okouny, 70 cm štiky, boleny, cejny... Pro rybáře báseň. Ani jsme jej málem nenavštívili - řidiči omylem odbočili do kasáren. V Oslu jsme měli dvě hodiny volna, kterého jsme z hlouposti nevyužili k procházce městem

Tentokrát jsme jeli přes noc, kterou jsme (za 700 na osobu) strávili v pohodlné kajutě se sprchou. Trajekt Stena Saga společnosti Stena Line nás zdravé dopravil do Dánska a opět nás čekala cesta přes rovné Dánsko a dlouhé Německo. Přesně v jednu hodinu v noci překračujem domácí hranice. Jsme šťastní. Jsme doma. A jsme v Dubí, což jeví u některých , značné známky veselosti. U mně hladu. Zastavujem u Aralu a panují zde návrhy o přestávce do šesti. Ale jedeme dál. Domů. V 6.00 stavíme u Rohlenky a v 7.25 naše karosa vjíždí do Uherského Hradiště. Doma, jsme doma!

Z ryb vydržela zamrzlá jedna krabice tak, že se s rybami dali zabíjet hřebíky (po 48 hod. cesty), druhá byla povolená, protože nebyla v mrazáku dva dny, ale jen jeden. Celkově asi 65 kg výtečných filet.

Protože jsme měli ryby rozděleny na dvě části (já, David - Dan), jsou některé údaje jen jako úlovky dvou rybářů.

A co na závěr? Našetřete si pár korunek a jeďte se tam podívat. Věřím, že budete povídat to, co já: "Norsko je nádhera, ale musí se zažít".

" Do času, který bohové vyměřili lidem se nepočítá čas strávený rybolovem".

(Asyrské přísloví)

Radim Meřička


Autor: Radim Měřička

Přečteno: 6 562x
Průměrná známka: 1.71

Související články

Co je nového - dravci + obecné
Oznámení - dravci
Vložit oznámení

Na toto místo můžete sami vložit své oznámení ostatním čtenářům MRKu.

Kalendář akcí - dravci
Seznam závodů
Výsledky závodů
Všechny výsledky
Akční nabídky
Všechny slevy a akce
akce, rybareniIMPERIAL BAITS - Boilie Carptrack ELITE 1kg akce!

Za 399
Exkluzivní směs založená na 100% rozpustných rybích moučkách, obrovském množství skvělých rozpustných atraktorů a spousta dalších lahůdek je doplněna tím nejlepším z řady tekutých složek : esencí Elite, Carptrack Liquid Aminem a několika tajnými složkami.


akce, rybareniAvid Carp 2017

Novinky firmy Avid Carp 2017 již skladem.


Doporučujeme prodejnu
Adresář prodejen
Kaprňák - rybářské potřeby Petr Havlíček Kaprňák - rybářské potřeby Petr Havlíček

Kutná Hora, Na Spravedlnosti 134