Divocí říční kapři

- Milan Tychler

Je listopad. Sezóna pro mě ještě ani zdaleka nekončí, ale už mohu pomalu začít uzavírat letošní rok na řece, co se kaprů týká. Na jiné ryby budu chodit dál, dokud nezamrzne, ale s kapry už bude brzy konec. Ne že by se chytit nedali, to jistě ne, ale chycení slušnější ryby už vyžaduje spoustu času a ten rozhodně nejsem ochotný obětovat pouze kaprům. Ať si u vody vysedávají ti, které jiné ryby než kapr nezajímají. Já mám rád, když mi ryby berou, a i když jsou mi kapři a jejich lov blízcí, nepovažuji dvou- až třídenní vysedávání za nijak zvlášť zábavné. Myslím, že dnes mám pruty nahozené v řece na kapry naposledy…


S kapry bude brzy konec

Sedím na břehu, dívám se, jak voda tiše plyne, odnáší poslední zbytky spadaného listí, a přemýšlím o tom, jak jsem tu ještě nedávno sedával v tričku a čekal, který prut se nejdřív rozjede. Teď, i když sluníčko svítí, se tu choulím v teplé bundě. Rána jsou chladná, ale okolo poledne bude fajn. Snad mám ještě nějakou naději na lepšího kapříka. Už se začínají stahovat po proudu dolů do hlubších míst. Spolu s nimi se jako kormoráni stahují i místní, kteří to znají a snaží se chytit si toho vánočního. To není nic pro mě. Nemám žádnou chuť vysedávat v tom davu, poslouchat řeči o tom, jak to nebere a že by se mělo vysazovat víc a kdesi cosi. To sem raději budu chodit třeba jen na tlouště nebo ostroretky anebo půjdu někam úplně jinam.

Mám nahozeno boilie. Používám teď jen malé nástrahy a snažím se kapry zaujmout, jak jen to jde. V tuto dobu mívám úspěch na kombinaci těžkého a plovoucího boilie, ale klasický panáček už je teď moc. Používám tedy jen půlku boilie a k tomu půlku plovoucího. Třeba tato kombinovaná barva nějakou rybku zaujme. Pro ještě větší atraktivitu k nástraze přidám malý balíček drobných pelet v PVA punčošce. Mám ještě nějaké zbytky z léta uzavřené v plastové dóze. Jeden prut už je nahozený, a zrovna když vybírám nějaký menší balíček ke druhé nástraze, špička nahozeného prutu se prudce ohne. Abyste rozuměli, já tady používám k lovu silné feederové pruty, které mi vyhovují svou akcí, a s ohledem na proud mám nasazené nejsilnější špičky, jaké k prutu jsou. No a právě tato špička je momentálně pořádně ohnutá.


K nástraze přidávám balíček pelet

Tak rychle jsem záběr opravdu nečekal. Popadám prut, očekávám rychlý tah, ale ryba se příliš nebrání. Kapr to jistě nebude… A také že není - je to tloušť. Tlouště mám rád, jenže teď bych raději chytil nějakého kapra, když už si dávám tu práci a ještě přidávám balíčky pelet. No nic, nahodím znovu. Připravuji oba pruty a ráz naráz je nahazuji. Jeden do středu řeky a druhý o kousek dál k protějšímu břehu. A teď už mohu jen sedět a čekat. To není jako klasický feeder, žádné míchání krmení, krmítko jsem nahradil PVA punčoškou. Ono je to v podstatě totéž, jen to přijde o něco dráž. Účel je stejný - nabídnout nástrahu blízko hromádky krmení. Je to jako chytat s otevřeným „flat“ krmítkem.

Tiše pozoruji špičky. Čas od času se některá z nich mírně přihne. Nejsou to však záběry, to se jen občas zachytí za vlasec plovoucí listí. Naštěstí už ho není moc. Chytat v listí, to je pro feeder peklo, a ještě horší je přívlač. Špička vpravo se opět pohnula a bylo to jiné, než když se zachytí nějaký list. Když se zachytí list, špička se ohýbá pomalu a plynule. Tentokrát se špička pohnula rychleji. Že by se zase nějaký tloušť motal okolo nástrahy? Možné to je. Ti jsou při chuti po celý rok a kuličky je rozhodně lákají. Teď se zase ohýbá, ale jen pomaloučku, takže to bude přece jen listí. Ale ne! Kmitne sebou rychleji, vlasec se prudce napíná a ryba upaluje, jako kdyby jí za ploutvemi hořelo! Tak přece jen kapr!


Snažím se kapry zaujmout

Prut je jako luk, vlasec jen zvoní. Co si člověk může víc přát?! Nevíte? Já ano - úspěšné zdolání této ryby, která neomylně míří k protějšímu břehu, kde se určitě hodlá schovat v převislých a popadaných větvích vrbového houští, které zasahuje až do vody. Letos už jsem tam jednu moc pěknou rybu ztratil.

Zabrala stejně jako tato někde uprostřed řeky, a když se rozjela, nedalo se s tím prostě udělat vůbec nic. Jen jsem držel prut, snažil se brzdit, jenže všechno bylo marné. Silná ryba rvala vlasec z cívky dál, až dosáhla svého cíle. Prolétla křovím a putovala dál po proudu, až to vlasec nevydržel a praskl. Mohu se je domýšlet, jak velká ryba to byla, protože s nářadím, které používám, zastavím i kapry přes sedmdesát centimetrů doslova na místě a ryby mezi osmi a dvanácti kily mi nedělají žádné zvláštní potíže.


Je to tloušť

Tato ryba se sice rozjela jako rychlík, ale brzy jí dochází dech. Když poznala, že ji dál nepustím ani o centimetr, otáčí se a razí si cestu proti proudu. To mi vyhovuje. Tam je říční dno všude čisté a bez vázek. Netrvá dlouho a já mám tohoto říčního krasavce s velkou a zvláštně deformovanou ocasní ploutví na podložce. Není příliš vysoký a zavalitý. Klasický říční dlouhán s úžasnou vytrvalostí, který vždycky rozhodně potěší…

Říční kapři jsou krásná stvoření a já mám k nim nějak blíž než k těm ze stojatých vod. Jsou bojovnější, nevyzpytatelní a rozhodně se nechytají snadno. Najít kapry v řece nebývá jen tak a rozhodně se nedá tolik spoléhat na sílu krmení jako na vodách stojatých. Tím nechci říct, že chytat kapry na stojatých vodách je vždycky snadné. Obzvláště velké vody mohou být zrádné a vyžadují hodně času. Větší řeky jsou složité v tom, že v nich kapři hodně cestují, a i když si krmíte nějaké své místečko, kapři mohou být na kilometry daleko a všechno vyjde nazmar. Já se držím svých osvědčených míst a často se stěhuji. A protože už tu chytám roky, jsou mé šance samozřejmě vyšší než šance různých prázdninových nájezdníků, kteří se tu objeví jednou do roka s bivakem či karavanem a spoléhají na to, že jim bečka vařené kukuřice přinese úspěch.


Pěkná ryba s deformovanou ploutví

Pravda je, že kapry cíleně hledám jen málokdy. Obvykle se zaměřuji s lehčím náčiním na větší tlouště, a když dostanu záběr na menší kuličku boilie nebo na peletu od kapra - což se stává dost často - pak se místu nějakou dobu věnuji a snažím se chytit i větší kousky. Obvykle se mi to skutečně vyplácí a nemohu si na dostatek pěkných kaprů opravdu stěžovat. V podstatě je to v naprostém rozporu s tím, co tvrdí mnozí jiní rybáři, kteří tu loví, ale po celý rok se drží jednoho a téhož místa. Změna u nich nepřipadá v úvahu, a tak jsou také jejich úlovky dost nahodilé. Zažívají dny úspěšné a pak dlouhé dny bez záběrů, což je tedy častější a vede je to k domněnce, že je ve vodě málo kaprů.

Letos jsem měl na jednom místě den, kdy jsem během dopoledne chytil šest krásných kaprů. Další dny to byly za dopoledne vždycky dvě tři pěkné ryby a celé to trvalo celkem osm dnů. Dvakrát z toho jsem u vody nebyl. Pak najednou utrum. Konec. Kapři zmizeli. Kdybych tam zůstal, budu zažívat dlouhé období beznaděje, ať bych krmil, jak bych chtěl. Chytal bych jen tlouště. Vím, že v tu dobu kapři táhnou proti vodě. Začnu tedy chytat a krmit tlouště asi o tři kilometry výš v místech, která dobře znám. Tloušti se ozvou hned, kapři na druhý den. Už jich není tolik, ale zase zažívám pět pěkných dnů s pěknými rybami, z nichž jedna je mimořádná. Tak to s říčními kapry chodí.


S kapry zažívám u řeky mnoho radosti

Dnes dopoledne už další záběr nepřišel. Nedalo mi to a zkusil jsem to ještě druhý den odpoledne. Hodiny kapřího braní jsou teď trochu nejisté. Myslel jsem, že žřeba budu mít odpoledne více štěstí… Neměl. Chytil jsem jednoho tlouště, parmu, a to bylo vše. Má kapří sezóna tedy na této řece končí a je to i kvůli tomu, že se má prudce změnit počasí. Možná i to je důvodem kapřího nezájmu, ale já mám zkušenost, že v tuto dobu už je to s kapry opravdu slabší. Proto je pro mě čas věnovat se jiným rybám, například candátům v přehradě. Listopad není na jejich lov vůbec špatná doba…

Autor: Milan Tychler - ®

Diskuse k článku (9 reakcí)

Přečteno: 10 980x
Průměrná známka: 1.18