Natvrdo

8.5.2019 - Milan Tychler

Rybařina je plná divných věcí, a co platilo dříve, už neplatí, anebo se ukázalo, že to jde dělat i úplně obráceně s velmi dobrým výsledkem. Co konkrétně mám na mysli?

Například se vždycky věřilo, že rybu spíše ošálíme jemným a tenkým návazcem, a proto se při lovu kaprů před léty začaly zkoušet všelijaké tenoučké pletenky. Zpočátku v nich ani zdaleka nebyl výběr a v rybářské prodejně jsem si vždycky nechal odmotat pár metrů z velkého návinu. Pan prodavač mi vždycky namotal na kousek papírku dva tři metry a hotovo. Byly dva průměry a myslím, že se to jmenovalo Dakron nebo tak nějak. To bylo v době, kdy k nám pronikla informace, že se dají nástrahy umístit na vlasový přívěs mimo háček.

Jak šel čas, objevovaly se nové a nové koncové sestavy, šňůrek dnes máme nepočítaně a každá je jiná. Pak někdo přišel na to, že tužší šňůrka může být naopak oproti měkké i výhodou, a začaly se používat speciální lepidla na jejich ztužení, potahované šňůrky, začaly se vyrábět kombinované návazce, kde část je tuhá a druhá část měkká, až se nakonec začal používat k výrobě velmi tuhých montáží tvrdý fluorokarbonový vlasec. Dnes je to velmi rozšířená a celkem běžná věc. Ale to nestačí! Na scéně se objevují návazce vyrobené z drátu. Ano, z drátu. Není to samozřejmě ledasjaký drát. Je to drát tenký, hodně tuhý, ale dokáže pružit a dají se na něm dělat uzly. To jsou dnes věci! Smysl použití drátěného návazce je jediný – znemožnit rybě, která zabrala, aby se zbavila háčku s nástrahou.

Je pravda, že kdysi v minulosti se drát k lovu ryb používal, hlavně parem. Ale bylo to proto, že tyto silné ryby tehdejší šňůry nebo vlasce trhaly. Jedině na tenkém a pevném drátu se daly zdolat. Já jsem pro tenký drát našel i jiné využití. Delší drátěné návazce používám při lovu parem tam, kde je mnoho sláviček, které mi řežou návazce. Nepoužívám ale obyčejný drát, nýbrž velmi tenké splétané a poddajné lanko nebo pletenou šňůrku obsahující kovová vlákna. Ale drát, o kterém hovořím, to je něco úplně jiného.

Drátěné návazce jsou pro mě na mnoha místech neocenitelné a hodí se i k lovu jiných ryb v problematických místech. Ona ta slávička je jako mor a objevuje se na mnoha místech, kde o ní dříve nebylo ani potuchy. Při lovu parem bývá kritických zhruba prvních padesát centimetrů. Já pro jistotu používám návazce metr dlouhé a háček k nim připevňuji pomocí očka nebo mám mezi tímto návazcem a háčkem kousíček měkké pletenky. Je to kvůli prezentaci nástrahy, ale jsou to skutečně jen centimetry. Tak dva až tři. Tak blízko u tlamy si parma návazec nikdy neuřízne.

Když jsem se poprvé s tuhým drátěným návazcem setkal, pořádně jsem nevěděl, co si o tom vlastně myslet. Ne že bych byl úplně zaskočený, protože krátké tuhé návazce z fluorokarbonu také občas používám, dříve i ztužené šňůrky, ale jisté překvapení to prostě bylo. Nicméně když tak o tom člověk přemýšlí, byl to logický krok. Někdo se k němu ale musel odhodlat. Když jsem byl dotázán, co si o tom myslím, měl jsem už myšlenky v hlavě celkem uspořádané a byl jsem přesvědčený o tom, že to bude fungovat. Možná ne vždy, možná ne všude. Nakonec není nic snazšího než to vyzkoušet…

Vybavený několika průměry různých drátů tedy začínám experimentovat. Chci rychle docílit záběrů, a tak se nehrnu na kapry k pískovně, ale beru feederový prut s krmítkem na method feeder a vyrážím k řece. Tam se dá v krátké době docílit mnoha záběrů od různých ryb a bude to tak mnohem zajímavější. Jako celkem logické mi přijdou krátké návazce u krmítka a myslím, že s tím nebude větší problém. Určitě to bude fungovat s nástrahou mimo háček, ale já jsem zvědavý hlavně na to, jak budou ryby reagovat třeba na červy či zrnko kukuřice přímo na háčku, který bude upevněný k naprosto tvrdému drátu, který by je měl od záběru odradit. To říká teorie a často i praxe, protože je přece jasné, že zjemnění návazce přinese více záběrů.

Vyrábím proto dva drátěné návazce jen s tím rozdílem, že na jednom háčku bude nástraha mimo háček a na druhém ne. Abych rychle docílil záběrů, nejdříve si místo lovu prokrmím velkým krmítkem. Použiji vlhčenou vnadicí směs doplněnou masnými červy, kukuřicí a maličkými peletami. Nejdříve použiji jako nástrahu masné červy. O ty se budou zdejší ryby zajímat na sto procent. Dá sice trochu práce nastražit je mimo háček na přívěs, ale to je součást experimentu a hry. Musím říct, že na tohle už se docela těším. Určitě se snažíte předvídat, jak to dopadne, a mně běží hlavou totéž. Věřím v úspěch nástrahy umístěné mimo háček. Jak ale dopadne druhý „návazec“?

Jako první se kupodivu ozývá levý prut. Tam jsou červi přímo na háčku. Ale lehké poškubávání není záběr. Zřejmě se o červy na dně pokouší nějaký hrouzek nebo plotička. Pak se však špička prudce ohne a já zasekávám rybu. To je skoro neuvěřitelné! Ryba se brání, pocukává hlavou a zdá se být dost odhodlaná. Je to celkem slušná podoustev. Háček má zaseklý pěkně v koutku tlamy. Mám být překvapený? Já nevím. Třeba je to jen náhoda. Těchto ryb je tu spousta, a tak se asi některá spletla…

Porovnám pocuchané červy, naplním krmítko a znovu nahodím. Nevěřím, že se bude situace opakovat. Opak je však pravdou! Záběr byl trochu trhaný, ale na háčku je zase ryba. Mě z toho snad klepne…! Tentokrát je to docela pěkný cejn. Prut s červy mimo háček mlčí. Je ale fakt, že jsem ho hodil trošku stranou. Proto to teď udělám obráceně. Nahazuji ho do centra dění a ten se dvěma úspěšným a docela rychlými pokusy teď nahodím víc po proudu.

Nestačím se ani rozkoukat a špička se opět ohýbá. Tato rybka se zdá být těžší. Z vyššího břehu už vidím její siluetu. Že by malý kapřík? Ne, je to karas stříbřitý. Tak vida! Když nahodím na správné místo, je tu záběr dříve, než se naděješ. Teď chytám ryby na nástrahu umístěnou mimo háček a nástrahy mimo krmení si nic ani nevšimne. Až když nahodím blíž, mám zase záběry. Ryby jsou v ráži, a tak není skoro rozdíl v tom, jak je nástraha nastražená. Faktem zůstává, že záběrů je zhruba stejně, ale zaseknutých ryb je více na nástrahu umístěnou mimo háček. To se předpokládat dalo. Když nahodím dál od krmení, záběry nepřichází, a když dochází krmení, záběry slábnou až ustanou docela. A ustaly celkem rychle.

Pak mě napadla jedna věc. Vytahuji prut s nástrahou na háčku a měním návazec za běžný z tenkého vlasce. Nahazuji na krmené místo a za chvilku je tu záběr. Další nahození znamená další rybu. Připadá mi, že když byly ryby hodně zaujaté množstvím krmení na dně a panovala mezi nimi jistá soupeřivost, nebraly moc zřetel na to, jaký je návazec. Ale teď, když už je tu ryb málo a mají čas nástrahu bedlivěji prozkoumat, už není tak snadné je chytit a návazec s vlascem je to jediné, co funguje.

Jak vidno, i na drát se ryba chytit dá, avšak smyslem a účelem drátěného návazce jistě nebylo chytat plotice, podoustve a jinou drobotinu. To je více než jasné. Tato koncová sestava má pomoct ošálit kapry, takže ta pravá zkouška teprve musí přijít.

Dostávám se k tomu asi za týden. Rybník, kde to hodlám vyzkoušet, není zrovna plný velkých kaprů, ale menších je tu dost. Je jasné, že malý a velký kapr není totéž, ale nějak prostě začít musím. Teď už budu používat jen různé nástrahy mimo háček a použiji jak krátké návazce u krmítka na method feeder, tak klasické kaprařské návazce v délce 20 až 25 cm a uvidíme.

Po celodenním rybaření mohu konstatovat jen jediné – kaprům je zřejmě šumák, jestli je nástraha na návazci z drátu, nebo z pletenky. Berou úplně normálně, tak jako vždycky. Otázkou tedy zůstává, zda by mi drát skutečně pomohl přelstít opravdu velkého kapra, o kterého tu jde především. Zabrání drát, potažmo maximálně ztužený návazec kaprovi, aby se nástrahy zbavil? Pokud ji tedy sebere… Mám zprávy o takto chycených rybách okolo patnáct kil. Já se k tomuto lovu ještě z časových důvodů nedostal, ale jistě na to dojde…