V minulém článku naší rybářské abecedy jsme si povídali o rostlinných nástrahách, které jsou dnes běžnou součástí výbavy rybáře vyrážejícího s plavačkovými pruty, feederem nebo kaprovými děličkami na lov nedravých druhů našich ryb. Řekli jsme si, že mezi stále běžně používané nástrahy patří i ty tradiční, jako je bílé pečivo nebo kukuřice, které neztrácejí svůj význam ani v konkurenci moderních uměle vyráběných rybářských nástrah, jako jsou boilie nebo pelety.
Rybářům v minulosti stačil jen zbytek houskového knedlíku od oběda a vyráželi na ryby
Stejně jako v ostatních aspektech sportovního rybolovu, tak také v oblasti nástrah letí samozřejmě vývoj zběsilým tempem vpřed. Nabídka je dnes nepřeberná a výrobci doslova chrlí nápady a přicházejí neustále s mnoha novinkami. Někdy se jedná o účinné nástrahy, které se dlouhodobě uchytí, jindy jde jen o více či méně zdařilý marketingový trik. Dříve však takový výběr na trhu ani zdaleka nebyl, a také proto staří rybáři dávali přednost trochu jiným pochutinám, než jaké rybám my nabízíme dnes. A nemluvíme přitom o nějakých dávných dobách.
Kdybychom se uměli posunout v čase jen o nějakých 30 let dozadu, zjistili bychom, že v té době při lovu kaprů a dalších nedravých ryb hrály prim poněkud jiné nástrahy, než je tomu dnes. „Kdo dnes loví kapry na brambory a cejny na kolínka?“ mohli bychom se ptát při pohledu na tehdejší rybáře a odpověď by byla jednoznačná: „Už jen málokdo.“ Ovšem chutě ryb se jistě nemění tak rychle jako rybářské trendy, a tudíž ani nástrahy, které fungovaly za dob našich otců a dědů, nemohly ztratit pro ryby přitažlivost ani dnes. Je proto dobré si tyto klasické nástrahy připomenout a třeba s nimi čas od času zkusit vyrazit k vodě. A můžeme začít rovnou s tím, co nám zbylo na stole od oběda.
Co zbylo od oběda?
Ty časy, kdy se chodilo k vodě jen s kůrkou chleba či zbytky obědové přílohy, jsou opravdu dávno pryč. A přece se i na tyto „nedojedky“ chytaly velmi pěkné ryby. Kapři se lovili na vařené brambory, cejni na vařená kolínka, ze zbytků pečiva či strouhanky se vyráběla různá jednoduchá těsta.
Pamatuji si, jak jsem šel jednou jako malý kluk na procházku s dědečkem kolem Brněnské přehrady. Potkali jsme tam dědečkova kamaráda, rybáře, a chvíli se s ním zastavili. Chytal na položenou doslova kapra za kaprem. „Na co je lapáš?“ ptal se ho děda. „Ale, na kousek knedle, co mi zůstal od oběda,“ odpověděl rybář a ukázal dědovi sáček plný kostiček nakrájeného houskového knedlíku. I obyčejný knedlík může tedy rybám chutnat. A nejen ten houskový. Ryby můžeme stejně tak lovit na bramborový knedlík, bramborové šišky nebo noky. Ale prim při lovu kaprů ještě před několika desítkami let hrála potravina, která chutná i nám a je jednou z nejběžnějších surovin, které v kuchyni používáme.
Brambory jsou u nás asi nejtradičnější nástrahou na lov kaprů - většinou se chytá na vařené, ale na kapry můžeme stražit i kostičky syrových brambor
Brambora
Brambora je výborná nástraha především k lovu kaprů, což už věděli naši rybářští předkové, kteří ji hojně používali. Dá se říct, že brambora bývala ještě donedávna při stražení na kapry volbou číslo jedna. Dnes v konkurenci boilie, pelet a jiných selektivních nástrah moderního kapraře je však poněkud upozaděna.
Nejběžněji se loví na vařené brambory. Uvařená brambora musí mít správnou konzistenci, aby držela na háčku. Kulatá sousta jako stvořená pro kapří tlamky z vařené brambory přímo u vody získáváme speciálním vykrajovátkem, případně malou čajovou lžičkou. Bramboru můžeme před lovem také nadipovat. K lovu ale můžeme použít též syrovou bramboru, nakrájenou na kostičky.
Brambory můžeme stražit jak přímo na háček, tak i tzv. vlasovou metodou mimo háček. Rozšťouchané vařené brambory mohou být také součástí vnadicí směsi nebo rybářského těsta.
K výrobě nejjednodušších rybářských těst potřebujeme jen rohlík a trochu vody
Těsto
Těsta jsou další tradiční nástrahou rostlinného původu vytlačovanou moderními rybářskými nástrahami. Jak už jsme naznačili výše, na různá těsta se ryby lovily už v dávných dobách. Příprava rybářského těsta se někdy podobá doslova alchymii, neboť receptů je bezpočet a tajemství úspěšného těsta si stále někteří rybáři střeží jako oko v hlavě.
K výrobě rybářského těsta však není třeba proměňovat kuchyni v alchymistickou dílnu. To nejjednodušší si vyrobíme z obyčejného rohlíku a trochy vody. Rohlík namočený ve vodě mačkáme v ruce tak dlouho, až z něj vznikne měkká pasta, ve které není ani kousek suchého rohlíku. Podobným způsobem - smísením strouhanky s vodou - získáme zase jednoduché strouhankové těsto. Takováto těsta nám dobře poslouží při lovu nástražních rybek, ale chutnají i větším kaprovitým rybám.
Rybářská těsta můžeme zatraktivnit například dipem či potravinářským barvivem
Složitější rybářská těsta se vyrábějí například ze sójové mouky, vajec, chleba, brambor, šrotu, krupice, cukru atd. Fantazii se při výrobě těst meze nekladou. Je spousta osvědčených vůní i chutí, které ryby přitahují: anýz, kokos, med, perník, jahoda, sýr atd. Aby byla nástraha atraktivnější, přidávají se někdy do základu i potravinářská barviva.
Při výrobě těsta je třeba dbát na jeho konzistenci. Mělo by být měkké a jemné, ale zároveň pevné a ne moc řídké, aby kulička dobře držela na háčku. Těsto můžeme použít i k vnadění či zatraktivnění jiné nástrahy - stačí v něm obalit například zrnka hrášku či kukuřice. Krunýř z těsta se bude ve vodě pomalu rozpouštět a bude vytvářet pachovou stopu, která přiláká rybu k samotné nástraze.
Vařená kolínka obalená ve strouhance představovala dříve jednu z nejpoužívanějších nástrah k lovu cejnů a dalších kaprovitých ryb
Kolínka
Tyto vařené těstoviny zamíchané ve strouhance nebo šrotu jsou opravdovou rybářskou klasikou. V minulém století se staly doslova synonymem pro lov cejnů (ale i dalších kaprovitých ryb) na položenou. Dnešní moderní rybařina však odstavila kolínka na druhou kolej. Jako by jimi dokonce tak trochu pohrdala coby symbolem zastydlosti a rybářského zpátečnictví. A přitom kaprovité ryby si na kolínkách rády smlsnou i dnes, stejně jako před léty. Navíc můžeme při lovu s nimi využít i moderních rybářských postupů - různě je nadipovat či zatraktivnit potravinářským barvivem.
Také kolínka můžeme velmi snadno vizuálně zatraktivnit přidáním potravinářského barviva
Na prvním místě je však musíme uvařit tak, aby měla tu správnou konzistenci. Nesmí zůstat příliš tvrdá, protože bychom je při záběru neprosekli a háček by pak rybě nepronikl pevně do tkáně. Příliš měkká a rozvařená nám však zase nedrží dobře na háčku. Uvařená kolínka je třeba zamíchat do strouhanky, šrotu, případně i vnadicí směsi, protože samotná se k sobě slepí a k lovu se pak nedají použít.
Kroupy byly velmi běžnou součástí jídelníčku našich předků a uvařené jsou také dobrou, třebaže trochu křehkou nástrahou pro lov kaprovitých ryb
Hrách a kroupy (…je to hloupý?)
Ze známé české lidové písně víme, že hrách a kroupy byly každodenní potravou našich předků. Když však na stole zbylo trošku od oběda, mohlo se vyrazit na ryby.
Tradiční rostlinnou nástrahou je hrách
Hrách je dobrou a tradiční nástrahou na kapry, ale i jeseny, tlouště, cejny a další druhy ryb. Přestože se na něj i dnes chytá, není už zdaleka tak populární, jako je dnes například zrnková kukuřice. Možná je to i tím, že je na rozdíl od kukuřice poněkud hůře stravitelný a neměli bychom jím proto příliš vnadit. Několik zrnek hrášku na háčku je však léty prověřená pochoutka pro mnoho kaprovitých ryb. Hrášek můžeme použít buď čerstvý, nebo zakoupit konzervovaný v nálevu. Stražit na háček ho lze samostatně, nebo i v kombinaci, např. s masným červem, hnojáčkem atd.
Hrách velmi chutná i jelcům jesenům
Také kroupy jsou tradiční a úspěšnou nástrahou, a to především na malé a středně velké kaprovité ryby. Zvláště cejni si na nich velmi rádi pochutnají. Dobře se s nimi také vnadí. Jistou nevýhodou je jejich drobnost a křehkost, takže vyžadují jemnější způsob lovu. Proto je dnes lze využít například při lovu na plavanou nebo lehký feeder, kde si v účinnosti leckdy v ničem nezadají s mnohem populárnějším rohlíkem nebo masnými červy.
Hrách stražíme buď samostatně, nebo v kombinaci například s masným červem
Sýr
Tradiční a dnes poněkud pozapomenutou nástrahu rostlinného původu, patřící do skupiny běžných potravinářských výrobků, představuje také sýr. K lovu můžeme použít celou řadu sýrů. Při těžším způsobu lovu na položenou obvykle stražíme tvrdší sýry (eidam), nakrájené na kostičky. Sýr pak stražíme buď přímo na háček, nebo „na vlas“ pod háček. Takovéto sousto chutná kaprům i mnoha dalším kaprovitým rybám.
Při lovu na řekách na plavanou či feeder většinou používáme měkké tavené sýry. Je celkem známou skutečností, že sýry milují parmy. Také dnešní moderní vnadicí směsi určené k lovu parem mívají proto často sýrové aroma. Kromě parem si však na sýru rády pochutnají i další říční proudomilné ryby, jako podoustve, ostroretky nebo tloušti. Sýry velmi dobře fungují v zimním období a je zajímavé, že s nimi můžeme mít velmi dobré úspěchy i při lovu násadových duháků v zimě na dírkách.
Na tavený sýr se dříve (a někdy i dnes) chytalo na řekách, především v zimním období
Ovoce
Ovoce je velmi tradiční a snadno dostupná letní nástraha, na kterou se chytaly ryby od nepaměti. Kdo by nikdy neslyšel třeba o lovu tloušťů na třešně?! Přesto ovoce, možná trochu překvapivě, nepoužívá příliš mnoho rybářů.
Bude to zřejmě dáno tím, že ovoce jako nástraha je z pohledu pestrosti rybích druhů, které zaujme, poněkud selektivní - cíleně s ním můžeme v našich podmínkách vyrazit asi jen na tlouště a na amury, i když příležitostně zabere i kapr, parma nebo jesen. Obzvlášť lov tloušťů a amurů na ovoce má nejen své neopakovatelné kouzlo, ale i velkou úspěšnost, a to i v období letních veder, kdy ryby jiné nástrahy zcela ignorují.
K lovu můžeme použít různé druhy ovoce, nejoblíbenější jsou však třešně, višně, švestky, meruňky, špendlíky nebo mirabelky. Záleží také na tom, jaké ovoce právě kolem vod dozrává nebo jakým typem ovoce ryby na jednom místě pravidelně krmíme. Ryby si totiž musí na konkrétní druh ovoce zvyknout a brát ho jako součást své přirozené potravy. K lovu je nejlépe používat čerstvé zralé plody. V nouzi sice může použít i nakládané, ale plody z kompotů jsou většinou příliš měkké a na háčku špatně drží. Dá se použít i ovoce sušené - například lov na rozinky, sušené plody vinné révy, si i dnes nemohou někteří kapraři dost vynachválit. Při lovu na ovoce můžeme stražit buď celé plody včetně pecek, nebo jen část plodu.
Žížaly jsou bezobratlí živočichové patřící, podobně jako například pijavice, do kmene kroužkovců. Na světě je známo přes 5 500 druhů žížal ve velikosti od 2 cm až do více než 3 m.
lovtour.cz
