S plavanou na kapry V

1.12.2000 - Martin Maťák

Takto nízcí a hubení kapříci mohou být na některých revírech až příliš dotěrní. Všimněte si, že ploutve toho kapra vůbec nejsou červené. Znamená to snad, že se mu nedostávalo dostatku živočišné potravy?

Taktika zakrmování
      Na stojaté vodě reagují kapři na návnadu obvykle velice dlouho. Často jsem musel čekat celé dopoledne bez jediného záběru, ale vždy jsem věděl, že když budu krmit dostatečně dlouhou dobu, kapři nakonec přijedou. Pojem "dostatečně", závisí mimo jiné na rozloze revíru. Na hektarovém rybníčku může hejnu kaprů trvat jen pár hodin, než prošmejdí celou plochu, a přitom zde určitě takových hejn bude více! Na těchto revírech je téměř jisté, že během vašeho chytání vám kapři alespoň jednou (a to bohatě stačí) nad vaší návnadou projedou. Na velkých rozlehlých přehradách je situace odlišná. Zde sice mohou být desítky stokusových hejn kaprů, ale při jejich dlouhém putování může trvat několik dní, než se vrátí na místo, kde už jednou byli. Právě na těchto revírech se projeví znalost místních podmínek, kvalita návnady a ... vytrvalost lovce. Velké revíry také proto nejsou vhodné pro trénink začátečníků. Chce to velké odhodlání a především sebedůvěru. Dlouhé hodiny můžete chytat malé cejny a plotice když tu najednou se během krátké chvíle situace otočí a začnete lapat šupinaté mamlasy. Své největší kapry jsem na plavanou chytil buď hned po příchodu k vodě, nebo až po více než 5ti hodinách vnadění, když jsem předtím neměl skoro žádné záběry.
      Abychom kapry přilákali co nejrychleji, musíme úvodní zakrmení zvolit velice atraktivní, voňavé a ... musíme kapry tak trochu podvést. Je důležité vyvolat v kaprech dojem, že na našem místě leží asi tak metrák návnady. Máme sice namícháno jen asi vědro ideální směsi pro námi zvolené místo a styl lovu, ale tato návnada bude z větší části ležet na dně a lákat kapry relativně pasivně a pomalu. Lepší je zpočátku zakrmit tak, aby se do vody dostalo co nejvíce informace "zde je potrava". Toho nejlépe docílíme "zakalením" vody velmi aromatickou návnadou. Dal by se použít i klasický návnadový mrak, ale to je vlastně jen na drobečky rozpadlá návnada, která se drží po jistou dobu ve vodním sloupci, ale nakonec stejně klesne ke dnu. Zákal je naopak rozpuštěná (chcete-li rozmixovaná) návnada, která vodu obarví a provoní, ale ke dnu téměř neklesá. Tento zákal ideálně láká ryby, neboť je výborným nosičem aroma, které kapři rychle zaznamenají a přijedou na toto místo. Zde pro ně již máme přichystánu opravdovou návnadu a ... náš háček.
      Zákal nejlépe uděláte tak, že s trochou vody rozmixujete aromatické přísady (arašídy, konopí, rybí moučka, posilovač, apod.) na hustou kaši. Ideálně lze využít ponorný ruční mixér. Pak přidáte ještě trochu suché návnady pro zahuštění, abyste docílili takové konzistence, že směs již neteče a lze ji nabrat do dlaně. Vše pak naházejte do vody. Jistěže nedocílíte velké přesnosti, protože se "koule" budou za letu rozpadat, ale nyní to až tolik nevadí, protože tato "návnada" (zejména její vůně, ale i chuť) se stejně roznese vodními proudy do širokého okolí. Její úloha je kapry přilákat "zhruba" do tohoto místa (+-10m). Přesnější lokalizaci nám zajistí naše hlavní návnada, kterou položíme na dno.
      Musím se přiznat, že tento zákalový mrak dělám jen v případech, kdy jsem opravdu zoufalý a už dlouho jsem nic nechytil. Je to docela špinavá práce, ale funguje to! Pokud se vám podobně jako mně nebude chtít tuto proceduru vždy absolvovat, můžete místo "zákalového lákání" použít libovolnou lehkou (sušší) návnadu, která bude dělat alespoň "obyčejný" starý dobrý mrak. Ten je také velice efektivní a pokud nejsou kapři příliš daleko, je možná i lepší (přesnější) než zákal.
      Nyní k běžnému zakrmování. V hlavní sezóně obvykle stačí ze začátku 5 až 8 "tenisáků". Čím déle předpokládáte, že budete čekat na první záběr, tím více zpočátku zakrmte. Za každých okolností vhazujte návnadu do jednoho bodu s co nejmenším rozptylem! Na nějaké krmné cesty apod. není při tomto krátkém lovu čas. Pouze by to vedlo k tomu, že to málo ryb, které se vám podaří přilákat na vaše místo, se rozptýlí po velké ploše a to nechceme. Ať raději jsou na jednom místě, jehož pozici přesně známe. Jedinou "cestou" lze v tomto případě chápat aromatickou stopu, kterou produkuje naše krmeni a která se táhne jako podvodní řeka do velké dálky.
      Každých 15 až 30minut dokrmte jedním až dvěma tenisáky již jen z těžší směsi (bez mraku). Pouze pokud by se nepodařilo kapry stáhnou na vaše místo, použijte opět i návnadu pro vytvoření mraku nebo zákalu. Rozhodně přihazujte návnadu i tehdy, když kapři neberou! Tento způsob vnadění láká mnoho bílých ryb a ty nám návnadu vysbírají velmi rychle. Proto musíte krmit velmi často, aby na dně pořád něco bylo a kapři si toho mohli všimnou, když poplují kolem.

Granule, jako jsou tyto, jsou ideální pro nastřelování prakem nebo pro přimíchání do již zvlhčené návnady.

      Lze také dokrmovat jen partikl, např. ho střílet prakem. Tím se může dokrmovat častěji, protože jeho téměř nehlučný dopad na hladinu, na rozdíl od tenisáků, neplaší ryby. Sám se k tomuto způsobu vnadění přikláním a pokud to podmínky dovolují (vítr, vzdálenost apod.), dokrmuji rád partikl prakem. Návnadové koule pak vhazuji až po delší době a to jen z důvodu přilákání dalšího hejna ryb. Pamatujte však na to, že samotná jemná sypká směs kapry sice dobře naláká do vašeho místa, ale neudrží je zde příliš dlouho ani za podmínky, že této směsi bude větší množství. Kapry na vašem místě udrží pouze hrubší částice, jako je třeba partikl ale třeba i větší zrnka pomletých arašidů v sypké směsi. Kapři nebudou ochotni filtrovat vodu kvůli několika zrníčkům návnady, tak jako to dělají menší ryby. Nejmenší, co ještě budou aktivně vyhledávat, budou zrníčka velikosti řepkového semínka - menší však už ne. Jinou možností je udělat některé návnadové koule velice tvrdé. Kapři je pak budou na dně "ukusovat" a polykat celé chuchvalce návnady. Takto připravená návnada je ale velice neaktivní, proto není vhodná pro přilákání kaprů.
      Pokud kapři jednou začnou žrát a máme záběr za záběrem, je nejlepší krmit co nejčastěji v menších dávkách - např. po každém náhozu jednu kuličku-mandarinku směsi s pártiklem nebo jeden košíček kukuřice či granulí prakem. V tomto případě již nedokrmujte lehkým "mrakovým" krmením, protože by to způsobilo, že by kapři začali stoupat ode dna k hladině a měli byste problémy s jejich přesnou lokalizací. Většinou pak navíc máte mnohem více planých záběrů "do šňůry", ale opravdových jen minimum. Pokud se vám to opravdu přihodí, může vše zachránit lov na propadávačku (popsáno v 1. dílu).
      Zřídkakdy si beru sebou k vodě více jak 17 litrů (plný kýbl) hotové návnady. I když kapři berou opravdu hodně, raději dokrmuji čistým partiklem, kterého není potřeba tak velké množství pro udržení kaprů na mém místě. Na 1 celý den na jedno krmné místo o rozloze 2-4 metrů čtverečních (může na něm chytat více rybářů) je užitečné množství asi 8-15 litrů směsi plus několik kilogramů partiklu pro dokrmování prakem (na malých revírech stačí polovina tohoto množství). Měli byste předběžně vědět, kolik ryb zde touto dobou běžně chytáte (nebo chytají ostatní) a podle toho přizpůsobit množství krmení. Orientačně by mělo platit, ze později na jaře a začátkem podzimu (teplota vody 15 - 17 stupňů) lze zkrmit asi tak 15kg krmení při 20ti "sekatelných" záběrech od kaprů za den (počítáme i s přítomností jiných ryb). Čím méně kapři berou, tím méně vnaďte a naopak. Vždy ale dokrmujte průběžně, i když nemáte žádné záběry.
      Sledujte, jak kapři na dokrmení reagují - pokud jim trvá déle jak 20 minut, než po dokrmení začnou opět brát, krmíte příliš mnoho nebo je váš způsob krmení příliš hlučný. Pokud kapři berou nejlépe právě těsně po dokrmení a pak záběrů ubývá, krmte častěji menšími dávkami. Právě taktika zakrmování bývá často velmi důležitý element celého lovu (pozn.: neorientujte se podle toho, kolik skutečně chytíte ryb, ale podle toho, kolik máte záběrů!). Pokud krmíte více partiklem, nekrmte tak velkými porcemi - ryby se jím snadněji nasytí.
      Rozhodně vždy chytejte v prokrmené oblasti - nejlépe na jejím okraji. Čekat záběr třeba o 2m bokem je hloupost! Proč by nějaká ryba měla stát stranou a dívat se na ostatní, jak si ládují panděra? Copak jim dělá chůvu? Ne! Chce si taky "zobnout" a proto musí vplavat do této oblasti. Pokud jíst nechce, nebude ani nikde poblíž této rušné bitky, která se odbývá na vašem zakrmeném místě. Proto je nahazování někam bokem úplně zbytečné (resp. pokud tam chytíte kapra, pak špatně krmíte).
      Pokud vnadíte déle jak několik hodin, zjišťujte pravidelně u ulovených kaprů, jakou návnadu přijímali. Jemným zmáčknutím brišní dutiny v oblasti análního otvoru dostanete přesnou "informaci", čemu tento kapr dával přednost. Pokud jste vnadili vařeným konopím, mohu vás ujistit, že zde bude za každé situace výrazně převládat. Stejně tak možná najdete řepku, větší zrnka arašídů a šlupky z kukuřice. Šrot a podobné jemné částice zde téměř nebudou. Touto procedurou také zjistíte např to, jak dlouho kapři vaši potravu přijímali aniž byste o tom věděli nebo jaké množství potravy jeden kapr dokáže naráz spořádat a jak rychle ji tráví. Mimochodem většina rostlinné potravy, kterou kaprům nabízíme, projde kaprem velice rychle a to bez výrazného natrávení! Je docela pravděpodobné, že naše návnada projde zažívacím traktem několika kaprů...


Extrémní podmínky

Extrémně mnoho bílých ryb

Zakrnělí cejni, jeden hubenější než druhý a všichni do 30cm. Jak typické pro naše revíry...

      Plotice, cejnci, karasi, oukleje a další drobotina mohou být při jemném lovu kaprů velkou hrozbou. Pokud teprve krátce zkoušíte lovit na plavanou, budete asi překvapeni, jaké množství těchto rybek v našich revírech žije. Na většině stojatých vod vás po zakrmení budou atakovat desítky nebo možná i stovky těchto ryb. Jejich úlovky vás nejenom že budou zdržovat a po jisté době i otravovat, ale především budou plašit opatrné větší ryby. Opravdu velké kapry chytnete pouze tehdy, když budete mít co nejméně záběrů od měnších ryb, ať už to tak bude z jakéhokoliv důvodu. Většinou lze záběry drobotiny alespoň částečně omezit vhodnou nástrahou a návnadou, ale někde může být situace tak kritická, že budou tito malí hladovci požírat úplně vše, na co jim stačí jejich tlamky a požerákové zuby.
      Moje první rada na omezení vlivu malých ryb je najít místo, kde tyto ryby jsou v co nejmenším množství. Zkoušel bych chytat na poměrně velké hloubce vzhledem k aktuálnímu ročnímu období. Nejvíce drobných ryb bude v místech, kde se pravidelně ukazují dravé ryby, proto se lovícím dravcům vyhýbejte.
      Oblíbený trik plavačkářů na odrazení malých ryb je použití velice světlé návnady (bílé, žluté, ale používají se třeba i fluorescenční barvy). Tato taktika se zakládá na tom, že malá ryba má strach, aby nebyla nad světlým dnem shora vidět a nebyla proto snadno napadnutelná, např. vodními ptáky nebo jinými predátory. Velké rybě by to pro její velikost nemělo vadit. Je to pěkná teorie a můžete ji vyzkoušet. Má to však nejedno velké ale. Tak zaprvé, museli byste zakrmit tak, aby návnada na dně tvořila jednolitou plochu, což se ve většině případů nepovede a účinek se pak radikálně snižuje. Za druhé - voda by musela být dostatečně průhledná a hloubka vody nepříliš velká. Na našich revírech je v hloubce přes 3 nebo 4m úplně jedno, jakou barvu bude návnada mít, protože zde není téměř nic vidět. Za třetí, pokud jsou ryby tak hladové, že to překoná jejich strach ze světlé návnady, sežerou i tuto. No a za čtvrté - malé ryby třeba skutečně nebudou nad světlou nádnadou proplouvat, ale po obvodu zakrmené plochy ji budou bez respektu konzumovat. Nakonec ale přesto všechno musím říci, že i kdyby se všechny tyto aspekty naráz v daném okamžku potvrdily, bude zřejmě i tak lepší použít světlou návnadu, protože přinejměnším bude malým rybkám alespoň o trošku déle trvat, než ji kompletně vysbírají. Vyrobení extrémně světlé návnady je velice obtížné a budete se proto zřejmě muset spolehnout na komerční směsi. I kukuřičný šrot je pro tyto účely přiliš tmavý! V domácích podmínkach bude výsledná směs mít vždy alespoň mírně béžovou barvu a po namočení ještě více ztmavne. Z pártiklů se budete muset omezit na sladkou kukuřici a bílé fazole.
      Opačný trik spočívá pak ve velice tmavé návnadě, která, jak doufáme, neupoutá pozornost malých ryb. Musím však připustit, že pokud světlá návnada funguje alespoň částečně, tak tmavá mně osobně nefunguje nikdy. Pokud se o to chcete pokusit, přidejte do návnady větší množství tmavé zeminy nebo potravinářské barvivo. Z tmavých partilků lze doporučit konopí a řepku.
      Pro odrazení malých ryb je asi to první, co zkusíte, velká nástraha. Může to být centimetrová koulička těsta, větší kostka chleba, několik zrnek sladké kukuřice, případně 15 nabo i více bílých červů. Tento trik však nemusí fungovat vždy a zejména plotice si s čímkoliv ze zde vyjmenovaného dovedou poradit. S čím si však ani ony neporadí, tak to jsou tvrdé nástrahy nebo návnady, jako je např. správně uvařená kukuřice. Ta však nesmí být převařená a popraskaná. Ryby do 25cm kukuřici vůbec nenacpou do své tlamky a i ty o něco větší ji budou odmítat pro její tvrdost, nedokáží ji totiž rozkousat. Stejně tak lze doporučit různé granule, ale s těmi musíte často dokrmovat, protože po asi 10ti minutách ve vodě změknou natolik, že je ryby rozbijí a sežerou. Kapři mají rádi křupavé návnady a vůbec jim to nebude vadit.
      Mohu vás však ujistit, že pokud dostatečný počet větších kaprů najde vaši návnadu, vyženou značnou část menších rybek z "bojiště" a vy pak můžete vnadit běžnou návnadou a chytat i na menší a měkčí nástrahy. Proto berte výše uvedené postřehy jen jako inspiraci v době, kdy kapry na vašem místě ještě nemáte.

Extrémně mnoho malých kaprů
      Především je nutné si připustit, že malých kaprů je daleko více než velkých a taky jsou mnohem hloupější, a proto jich budete chytat mnohonásobně více. Někde chytnete třeba 20 nebo i 50 kapříků do 40cm, než chytnete nějakého většího. Mnohde jsou ale na malých revírech (do 5ti hektarů) podmínky pro kapry tak špatné, nebo jich je tam tak mnoho, že kapři zakrňují, jsou nízcí, hubení a ... stále hladoví. Voda v takovýchto revírech bude často kalná od nadměrného rejdění kaprů v bahnitém dně a proto i náchylná k nedostatku kyslíku. Všechny tyto faktory mohou vést k názoru, že zde velcí kapři vůbec nejsou, protože tady prostě nedorostou. Pokud se ovšem po mnoha letech pár kaprům přece jen podaří vyrůst nad určitou mez (řekněme přes 3 nebo 4kg), přeorientují se na jiný druh potravy a častokrát pak začnou i na chudých jezerech rychle přibývat na váze. Touto potravou jsou především velké škeble, raci nebo velcí vodní šneci. Proto i na těchto zdánlivě špatných revírech může být šance na pěkný úlovek, tedy pokud se tam tato potrava vyskytuje. Problém je v tom, že takový kapr pak přestane přijímat drobnou potravu, které se mu v konkurenci malých ryb nedostává. Velký kapr by dost možná při jejím hledání musel vynaložit více energie, než kolik by získal. Je proto velice obtížné přesvědčit kapra hledajícího škeble, aby vyzkoušel např. zrnko kukuřice. Za normálních okolností by k tomuto stavu nikdy nedošlo a i velké ryby by se částečně nebo alespoň v některých obdobích živily larvami pakomárů, nitěnkami a podobnou drobnou stravou a naše šance na úlovek na malé (klasické) nástrahy by byla vyšší. Navíc na drobné nástrahy ani chytat nelze, protože bychom stále chytali malé hubené kapříky.
      Další problém je ten, že i průměrně velký kapr zde bude obvykle velmi starý a zkušený, protože "zamlada" na drobné potravě velmi pomalu rostl a pravděpodobně také byl jako podmírový několikrát uloven rybářem. Pětikiláč zde může být starší, zkušenější a "popíchanější" než desetikiláč z Mušova.
      K obelstění těchto "malých profesorů" doporučuji chytat v noci, kdy menší ryby obvykle mají pauzu. Jako nástrahu vyzkoušejte rousnici nebo velkou kouli těsta z nějaké masové nebo rybí moučky (dobře lze použít rybí mix na výrobu boilie). Velikost nástrahy a návnady zde nemá selekční význam na malé kapříky, ti spořádají téměř cokoliv. Větší velikost nám pomůže přesvědčit velkého kapra, že toto sousto mu stojí za tu námahu sehnout se k němu. Nepoužívejte příliš mnoho návnady, nechcete-li přilákat i malé kapry. Také lze předpokládat, že větší kapři zde nebudou ve velkých hejnech, a tak hrst voňavé návnady pouze na provonění okolí a upoutání pozornosti 3 nebo 5ti kaprů může stačit. Každopádně se záběrům od malých kaprů nikdy zcela neubráníte, pouze je můžete omezit.

Příště - další extrémní podmínky.

Související články:
S plavanou na kapry I, II, III, IV, V, VI, VII, VIII, IX