MRK.cz - stále na rybách - ryby a rybaření

MRK.cz - Stále na rybách

Abeceda mladého rybáře - Rybářské nástrahy

27.9.2018 - Tomáš Lotocki

V minulém článku naší abecedy jsme se začali věnovat tématu rybářských návnad a nástrah. Řekli jsme si, jaký je rozdíl mezi vnaděním a stražením a jakým způsobem máme postupovat, abychom ryby přilákali na lovné místo a tam je co nejdéle udrželi. V dalších dílech se již zaměříme na koncovou a zároveň nejdůležitější součást naší udice, kterou je nástraha. Nástraha je obecně to, na co ryby chytáme - bez nástrahy prakticky nelze na udici rybu ulovit. Neodmyslitelným souputníkem každé nástrahy je háček. Některé z nástrah jsou přímo háčky opatřeny (vláčecí nástrahy, umělé mušky), jiné se k háčku umisťují těsně před lovem (většinou se na něj přímo napichují, některé nástrahy se však umisťují mimo háček tzv. „na vlas“ - například při lovu na boilies). Důležitým předpokladem je, aby nástraha vypadala co možná nejpřirozeněji. Sama dobrá volba nástrahy nám úspěch nikdy nezaručí, pokud není součástí celkově dobře vyvážené udice. Naším úkolem má být předložit rybě takové sousto, které upoutá její pozornost a zároveň působí co nejvěrohodněji jako součást jejího přirozeného podvodního světa. Abychom vybrali vhodnou nástrahu, musíme mít aspoň základní znalosti o potravním chování ryb v jejich přirozeném prostředí. Každý rybí druh má trochu jiné chutě a potravní preference (které se však v závislosti na různých okolnostech mohou také měnit), a podle toho se musíme řídit při výběru vhodné nástrahy.


Umělé vláčecí nástrahy jsou již háčky opatřeny

Přirozená potrava ryb

Podobně jako u všech živočichů zabezpečuje i u ryb potrava všechny energetické potřeby organismu, včetně růstu a rozmnožování. Přirozenou potravu dělíme podle jejího charakteru na rostlinnou a živočišnou, a také na vodní a suchozemskou. Řasy a rozsivky nazýváme fytoplanktonem, vířníky, buchanky či perloočky zooplanktonem. Bentosem označujeme vodní organismy žijící na dně nebo ve dně (patří sem různé larvy hmyzu - pakomáři, jepice, pošvatky, vážky; dále drobní měkkýši, nitěnky atd.). Potrava suchozemského původu, především hmyz, který spadl na vodní hladinu, se označuje jako nálet. Přirozenou potravou jsou však i samotné ryby a jejich produkty (jikry), ale i žáby, myši či ptáci, které loví dravé ryby.


Rostlinné či živočišné nástrahy však k háčku umísťujeme až před lovem - většinou prostým napíchnutím

Nejmladší věková stádia ryb (plůdek) nejprve konzumují drobný a posléze i větší zooplankton. Až později začíná docházet k specializaci na určité typy potravy. Tato potravní specializace vedla i k přizpůsobení úst a trávicího traktu ryb. Podle charakteru přijímané potravy rozlišujeme dvě základní skupiny ryb - dravé a nedravé. U dravců tvoří hlavní potravinový zdroj různě velké ryby, na 1 kilogram přírůstku spotřebují dravci asi 3-7 kg ryb. Nedravé ryby dále dělíme podle převládající složky přijímané potravy na rostlinožravé (například perlín ostrobřichý, amur bílý, ostroretka stěhovavá) a všežravé (kapr obecný, jelec tloušť, parma obecná atd.). U některých všežravých druhů, jako je například jelec tloušť nebo parma obecná, tvoří určitý podíl přirozené potravy i drobné rybky, a můžeme je tedy poměrně úspěšně chytat na nástrahy, určené jinak výhradně k lovu dravců, například lehkou přívlačí.


Lipan se zvedá za umělou muškou - imitací hmyzu. Právě různá živočišná potrava tvoří hlavní podíl jídelníčku většiny našich druhů ryb

Ale i u většiny ostatních nedravých ryb tvoří převažující složku živočišná potrava. I kapři, líni, cejni nebo oukleje tedy většinou při vyhledávání potravy aktivně loví, byť třeba jen drobný vodní hmyz. Jen velmi málo našich ryb se zhlédlo ve vegetariánském způsobu života - specialistou na fytoplankton je u nás tolstolobik, amur se zase zaměřuje na spásání vyšších vodních rostlin.


Parma obecná patří mezi všežravé ryby. I když není ortodoxním dravcem, lze ji celkem běžně ulovit i lehkou přívlačí

Z tohoto základního schématu by se dalo usuzovat, že karty jsou jasně rozdány a víme, jaký typ nástrahy na kterou rybu použít. Nicméně šedá je teorie, zelený strom života. V přírodě není nic neměnné, samozřejmé, snadno předvídatelné. Proto nás může občas překvapit i amur atakující naši rotační třpytku, nebo candát, kterého zaujala nastražená zrnka kukuřice. Ryby jsou navíc přizpůsobivé a učenlivé a jejich potravní chování můžeme výrazným způsobem ovlivňovat. Takový sádkový pstruh, odchovaný na granulích, se bude po vysazení do revíru chovat úplně jinak, než jeho divoký příbuzný, který žije v pstruhové řece celý život. Tyto všechny skutečnosti musíme brát při volbě vhodné nástrahy v potaz a vždy se umět přizpůsobit konkrétní situaci a momentálními chování ryb.


Amur je jednou z mála našich ryb, u nichž převládá v jídelníčku rostlinná potrava

Přirozenost, přirozenost, přirozenost

Jak už bylo naznačeno v úvodu, sama dobrá volba nástrahy nám úspěch nikdy nezaručí, pokud není součástí celkově správně sestavené udice. Důležité zejména je, aby nástraha na háčku vypadala co možná nejpřirozeněji. Vhodná volba rybářského náčiní, a správné umístění nástrahy na háček, to jsou věci, ve kterých mladí nezkušení rybáři velmi často chybují. Byl jsem mnohokrát svědkem situace, kdy i dobře fungující nástraha přišla vniveč špatným a necitlivým výběrem háčků a celkově mizerně sestavenou udicí. Mladý rybář, lovící na masné červy, se jen smutně díval na vedle sedícího zkušeného plavačkáře, chytajícího rybu za rybou. Často jsem musel rybaříkovi vysvětlit, že dva masní červi, umístění na velkém kaprovém háčku a třicítce vlasci, jsou pro ryby asi tak stejně lákaví jako pro fotbalového fajnšmekra utkání druhé islandské ligy. Je třeba pochopit, že ryba je tvor plachý a opatrný, který má k naší nástraze přirozenou nedůvěru. Naším úkolem je tedy předložit rybě takovou sousto, které upoutá její pozornost a zároveň působí co nejdůvěryhodněji jako součást jejího přirozeného vodního světa. Že něco takového není jednoduché, a vyžaduje to spoustu zkušeností, potvrdí jistě každý sportovní rybář.


Ačkoli jsou štiky čistokrevnými dravci, lze i je výjimečně ulovit na nástrahu rostlinného původu, zvláště je-li v pohybu

Velikost nástrah

Další z oblastí, kde se často chybuje, je volba vhodné velikosti nástrah. Rovnice - čím větší nástraha, tím větší ryba, ve sportovním rybolovu neplatí, aspoň ne vždy a všude. Na malé rotační třpytky můžeme lovit trofejní štiky a na zrnko kukuřice velké kapry, naproti tomu ani pořádná masitá rousnice nezabrání věčně hladových okounkům nebo ježdíkům, aby nám sousto neustále neatakovali. Velikost nástrahy musíme umět přizpůsobit nejen cílové rybě, ale i dalším okolnostem - ročnímu období, počasí, denní době, apetytu ryb apod. Je jasné, že jiné nástrahy předkládáme rybám v zimě, jiné v době, kdy jsou na vrcholu své potravní aktivity. Jiné nástrahy volíme při lovu v horkých letních dnech, jiné za dusných teplých nocí. A opět zmíním už výše uvedené pravidlo: velikosti nástrahy musíme přizpůsobit i háček. Nic nepůsobí hrůzostrašněji, než vyhřezlý bílý červ či zrnko hrášku ne velkém háčků, naproti tomu soukat na malý plavačkový háček celou rousnici či nástražní rybku je stejně kontraproduktivní.


Nástraha by měla vypadat ve vodě přirozeně, což vyžaduje i použití háčku úměrného velikosti nástrahy

Nástrahy v proměnách roku

Jak už bylo výše naznačeno, apetyt ryb, ale jejich potravní preference se v průběhu sezóny výrazně mění. Některý ryby jsou při chuti víceméně po celý rok, lov jiných je v podstatě sezonní záležitostí a v zimě přijímají potravu jen ve velmi omezené míře. Stejně tak existují i nástrahy, které jsou velmi účinné po celý rok (např. bílé pečivo), zatímco jiné se dají označit za vyloženě sezónní (např. ovoce nebo živý hmyz). Použití některých nástrah omezují v průběhu roku rybářská pravidla (vláčecí nástrahy), jiné jsou mladým rybářům zapovězeny úplně (například na revírech Moravského rybářského svazu nesmí mládež do 15 let lovit na mrtvé či živé nástražní rybky). Na některé živočišné nástrahy nesmíme chytat, neboť tvorové, kteří jinak představují přirozenou potravu ryb, jsou zákonem chráněni (například žáby a všichni obojživelníci).

Většina našich běžně používaných nástrah má však tu charakteristiku, že se s nimi dá lovit po celý rok, ale v určitém období jsou účinnější více, a v jiném zase méně (např. rousnice nebo kondenzovaná kukuřice jsou účinnější na jaře či v létě v teplejším období roku, naproti tomu hnojný červ nebo sýr jsou typické nástrahy, fungující i v chladných zimních dnech).


Ani při lovu na velkých chomáč rousnic nejsme leckdy ušetřeni záběrů od menších nenechavých ryb

Stražení a vnadění

Když jsme si už vysvětlili rozdíl mezi nástrahou a návnadou, je třeba si ještě něco říct o jejich vzájemné provázanosti během samotného lovu ryb. Jsou rybolovné způsoby, které vnadění prakticky neumožňují (např. muškařina nebo přívlač), obecně však platí, že vztah mezi nástrahou a návnadou by měl být velmi provázaný, především při lovu hejnových kaprovitých ryb. Samotná nástraha mimo zákrm působí jako pověstný kůl v plotě, kterého si ryba jen málokdy všimne. Pokud chceme být dlouhodobě úspěšní, a netoužíme po tom, aby byl náš rybářský výsledek jen dílem štěstí a náhody, musíme se naučit cíleně a účinně vnadit. Jen nástraha v zákrmu, který upoutá a udrží hejno hladových ryb, totiž může svůj potenciál naplno využít.


Na rohlík, masné červy, nebo dendrobeny lze lovit prakticky po celý kalendářní rok

Rozdělení rybářských nástrah

Rybářské nástrahy dělíme do 3 hlavních skupin: rostlinné, živočišné a umělé. Rostlinné a živočišné navíc souhrnně patří do kategorie přírodních rybářských nástrah. Těmto přírodním nástrahám se budeme věnovat v dalších článcích naší rybářské abecedy, zatímco umělé nástrahy jsme si už představili v minulých dílech, a proto si nyní ve zkratce shrňme jen to nejpodstatnější.


Základem vhodné strategie lovu hejnových kaprovitých ryb je kromě volby vhodné nástrahy i cílené a správně dávkované vnadění

Umělé nástrahy

Do této skupiny řadíme především umělé vláčecí nástrahy - třpytky, woblery, twistery, smáčky, banja, ripery, jerky, marmyšky, pilkry, jigy a další typy vláčecích nástrah. Druhou velkou skupinu umělých nástrah tvoří umělé mušky. Ty zase dělíme na suché a mokré mušky, nymfy nebo streamery. Jak už bylo řečeno, o všech těchto typech nástrah už byla v naší abecedě řeč, takže pokud chcete znát jejich podrobnější popis, stačí se začíst do předchozích dílů, věnovaných přívlači a muškaření.

Text: Tomáš Lotocki
Foto: autor, Tomáš Rozsypal

Autor: Tomáš Lotocki

Diskuse k článku (1 reakce)

Přečteno: 2 819x
Průměrná známka: 1.15

Související články

Abeceda mladého rybáře - Rostlinné nástrahy

ečivo patří mezi tradiční rostlinné nástrahy, na něž se chytalo už v dávné minulosti, ale přitom je stále stejně populární i mezi dnešními rybáři.

Abeceda mladého rybáře - způsoby muškaření

Lipan zvedající se k umělé mušce - dokonalá harmonie krásy, elegance i vzrušení z lovu

Co je nového - všeobecné
Akční nabídky
Všechny slevy a akce
akce, rybareniTip na dárek do 400 Kč - rybářská podložka

Praktická, kompaktní a komfortní kaprová podložka, kterou lze lehce složit a jednoduše transportovat. Díky materiálu PVC ji lze jednoduše a rychle vyčistit a materiál je také citlivý k rybě.

Oznámení - obecné
Vložit oznámení

Na toto místo můžete sami vložit své oznámení ostatním čtenářům MRKu.

Kalendář akcí - obecné
Seznam závodů
Výsledky závodů
Všechny výsledky
Doporučujeme cestovku
Rubrika Cestovky
DORADA atlantic, s.r.o. - BIG GAME FISHING DORADA atlantic, s.r.o. - BIG GAME FISHING

Mezi rybáři z celého světa se už ví, že otevřené moře za průlivem mezi ostrovy Santo Antao a Sao Vicente a otevřené moře za ostrovem Sal je...