MRK.cz - stále na rybách - ryby a rybaření

MRK.cz - Stále na rybách

Biologie ryb - Statoakustické ústrojí

28.6.2018 - Tomáš Lotocki

Dalším smyslem, kterému se budeme v našem seriálu věnovat, je sluch. Dnes už všichni víme, že ryby nejsou hluché, přestože jim chybí viditelný sluchový orgán - vnější ucho. Uvnitř těla však mají ryby speciální párový orgán, tzv. blanitý labyrint, který jim umožňuje registraci zvukových vln z okolí. Kromě toho tento orgán slouží k udržování rovnováhy a určování polohy těla. Není tedy jen orgánem sluchu, ale i rovnováhy. Proto také v souvislosti s rybami nemluvíme o sluchovém, ale o statoakustickém ústrojí.


Ucho na hlavě ryby bychom hledali marně, většina ryb, včetně cejnů, přesto slyší velmi dobře

Sluch

Sluch je schopnost vnímat zvuky. Je společná všem vyšším živočichům, kteří jsou vybavení speciálním smyslovým orgánem - uchem. Ve složení ucha a kvalitě sluchu jsou však mezi zvířaty značné rozdíly. Zatímco my lidé jsme schopni vnímat frekvence přibližně v rozmezí 20 Hz až 20 000 Hz, například netopýři dokáží vnímat zvuky až o frekvenci přes 100 000 Hz. Právě netopýři, ale i jiní živočichové využívají sluch také k orientaci v prostoru a ve tmě tak, že vysílají zvukové signály a podle jejich odrazu určí polohu a velikost překážky. Tento postup se nazývá echolokace a využívají ho i savci žijící ve vodním prostředí - velryby nebo delfíni. Naše ryby sice schopností echolokace obdařeny nebyly, ale i tak se u nich sluchové ústrojí vyvinulo velice zajímavým způsobem.

Sluch ryb

Dohady o tom, zda a jakým způsobem ryby slyší, jsou snad tak staré, jako je lidstvo samo. Již starověký filozof Plinius vypravuje o mořské rybě muréně, která prý připlouvala na zavolání svého ošetřovatele. Otázkou, zda ryby slyší tóny podobně jako my lidé, se zabývalo v průběhu věků mnoho badatelů a bylo provedeno velké množství pokusů s nejrůznějšími výsledky. Ovšem teprve ve 20. století bylo spolehlivě prokázáno, že ryby opravdu slyší a jsou schopny reagovat na zvuky podobně jako někteří savci. Při pokusu se sumečkem byl podán důkaz, že rybu lze vycvičit k rozeznávání tónů a k okamžitému přiblížení po zahvízdnutí, po němž byl sumeček vždy krmen. Tyto pokusy byly se stejným výsledkem provedeny i se slepými rybami, čímž byla vyloučena námitka, že ryby ve skutečnosti jen zrakem sledují osobu, která jim nese k nádrži potravu. Při pokusu se střevlemi se dokonce ukázalo, že rybky mají velmi dobře vyvinutou sluchovou paměť, neboť i po třech měsících bezpečně rozeznaly tón, po němž jim bylo dříve předkládáno krmení. Při dalších pokusech bylo zjištěno, že sídlo vnímání tónů se u ryb nachází v párovém orgánu, kterému říkáme blanitý labyrint.


Blanitý labyrint: A) lososovitých ryb; B) kaprovitých ryb: 1. společné rameno předního a zadního vertikálního kanálku; 2. přední vertikální kanálek; 3. zadní vertikální kanálek; 4. horizontální kanálek; 5. váčkovitý útvar horní části labyrintu; 6. sluchový kamínek otolit; 7. první část váčku dolního blanitého labyrintu; 8. první sluchový kamínek statolit; 9. druhá část váčku dolního blanitého labyrintu; 10. druhý sluchový kamínek statolit

Blanitý labyrint

Pochopením funkce blanitého labyrintu věda zodpověděla onu otázku, která zvídavé lidi trápila po staletí, tedy jak mohou ryby slyšet, když nemají klasické uši? Odpověď je v zásadě jednoduchá: ryby uši mají, ale ty se podstatně liší od uší lidských, které jsou na pohled viditelné. Sluchové ústrojí ryb je totiž redukováno pouze na vnitřní ucho - chybí tedy ucho vnější a střední. Celé ústrojí je tvořeno jednoduchým párovým orgánem s názvem blanitý labyrint, který je uložen v dutině lebeční po stranách zadního mozku. Toto vnitřní ucho je specializovanou částí senzorického systému postranní čáry. Jak už jsme si řekli v úvodu, kromě registrace zvukových vln slouží tento orgán i k udržování rovnováhy a určování polohy těla. Proto se celé toto smyslové ústrojí ryb nazývá statoakustické, neboť není jen centrem sluchu, ale i rovnováhy. Blanitý labyrint u kostnatých ryb komunikuje s vnějším prostředím pouze během embryonálního vývoje, pak toto spojení mizí a končí slepě, tzn. bez přímé komunikace vnitřního ucha s vnějším prostředím (pouze u žraloků a mihulí je toto spojení zachováno). Zvukové vlny z vnějšího prostředí tak u ryb nepřijímá žádná obdoba vnějšího ucha a zvukovodu, jako to známe například u savců, ale lebeční kostra, která vlny přenáší na blanitý labyrint.

Blanitý labyrint je tvořen horní a dolní částí, které jsou vzájemně propojeny a jsou vyplněny lymfou.

Horní část je sídlem statického orgánu a skládá se z polokruhovitých kanálků a z váčku, ve kterém je uložen sluchový kamínek, tzv. otolit. Dolní část je pak centrem samotného sluchu a je tvořena váčkem, který se dále skládá ze dvou částí, přičemž v každé části je uložen jeden sluchový kamínek, tzv. statolit. Tyto kamínky jsou tvořeny z krystalů uhličitanu vápenatého. Vrstevnatě se zvětšují s růstem ryb a mohou být podobně jako anuly na šupinách používány k určování růstu a věku ryb. Zajímavé je, že více přirůstají v teplém a méně ve studeném období.


Při změně rovnovážného pohybu těla dochází u ryb k charakteristickému pohybu očí, tzv. šilhání

Jak které druhy ryb slyší

Sluch je u ryb druhově specifický, jednotlivé druhy tedy nepřijímají zvuky z okolí se stejnou vnímavostí. Lidskou terminologií by se dalo říct, že známe ryby, které slyší jako rys, i takové, které jsou poněkud nahluchlé. Dobře slyší zejména druhy, u nichž je vyvinutý tzv. Weberův aparát, který propojuje sluchové ústrojí s plynovým měchýřem. Plynový měchýř pak vlastně zastává funkci jakéhosi rezonátoru a jeho vibrace jsou přenášeny do Weberova aparátu, který je tvořen třemi párovými kůstkami a párovou kostí spojenou s přední částí páteře, které vznikly z prvních tří nebo čtyř páteřních obratlů. Weberův aparát má asi 70 % sladkovodních ryb (například ryby kaprovité, sumcovité a sekavcovité). Tyto druhy tedy slyší velmi dobře. U některých ryb existuje dokonce přímé spojení plynového měchýře se sluchovým orgánem (některé síhovité ryby). Naproti tomu ryby, u nichž není Weberův aparát přítomný (lososovití, okounovití, štikovití), slyší podstatně hůř. Obecně jsou ryby schopny zachytit zvukové vlny zhruba v rozsahu 5-13 000 Hz. Vnímají tedy nižší a hlubší zvuky než my, neslyší ale naopak vyšší frekvence. Z toho vyplývá, že budou velmi dobře vnímat naše kroky na břehu, ale neuslyší vysokofrekvenční tóny, jaké mají například hlásiče záběru.


Při lovu lososovitých ryb v podjezí si musíme dávat pozor hlavně na to, aby nás ryby neviděly. Hluk v tomto případě není zvlášť velký problém

Ústrojí rovnováhy

Jak už jsme uvedli, blanitý labyrint není jen orgánem sluchu, ale i rovnováhy. Sídlem statického orgánu je horní část blanitého labyrintu, který se skládá z polokruhovitých kanálků a z váčku se sluchovým kamínkem, otolitem. Když se ryba vychýlí ze základní polohy, uplatňují se otolity jako čidla rovnováhy. Změnou tlaku na citlivou výstelku váčku a na nervová zakončení vyvolají reakci, která rybu přiměje k zaujetí rovnovážné polohy. Polokruhovité kanálky v horní části blanitého labyrintu registrují pohyby hlavy a těla. Pokud se ryba hýbe, pohybuje se zároveň i lymfa, kterou registrují smyslové útvary v kanálcích.

Na udržování rovnováhy se kromě blanitého labyrintu podílí i plynový měchýř ryb, který je uložený pod páteří a ledvinami. Plynový měchýř upravuje volnou hmotnost rybího těla tím, že vyrovnává tlak své náplně s vnějším tlakem vody. Tím rybám umožňuje udržovat se bez potíží v libovolné hloubce. Ryby s dvoudílným plynovým měchýřem (kaprovití) mohou zaujmout polohu šikmo dolů nebo nahoru tím, že tlak v zadní komoře se zvýší a v přední sníží a naopak.

Je zajímavé, že změny v pohybu těla jsou u ryb v dobrém zdravotním stavu vždy doprovázeny otáčením očí. Když například vytáhneme kapra z vody, můžeme si všimnout charakteristického pohybu očí, tzv. šilhání ryby. Děje se tak proto, že oči mají tendenci při změně polohy těla setrvat v původní poloze, takže vyrovnání není úplné a poloha očí se více nebo méně přizpůsobuje vychýlení těla.


Okouni jsou naopak silně „nahluchlí“ a ruch u vody může spíše upoutat jejich vrozenou zvědavost

Sluch ryb a sportovní rybolov

Jako každý smysl i sluch do značné míry rozhoduje o tom, jak se ryba ve svém přirozeném prostředí chová a jakým způsobem reaguje na přítomnost cizorodého prvku, jakým jsme i my rybáři. Proto je velmi důležité mít o sluchu ryb potřebné informace, které můžeme při lovu prakticky zužitkovat. Už jsme si řekli, že mezi našimi rybami jsou druhy s výborným, ale i velmi špatným sluchem.


Mezi ryby s nejlepším sluchem patří sumec

Z našich dravců je nejlepším sluchem obdařený sumec velký. Jakýkoli náš pohyb či pouhé plesknutí dlaní může sumce vyrušit až do vzdálenosti několika desítek metrů. Každý sumcař vám potvrdí, že při lovu těchto sladkovodních obrů není až tak důležité dobře se maskovat (sumec má velmi špatný zrak), zato musíme být tiší jako myšky. Každý náš neopatrný pohyb, každý krok navíc může sumce vyplašit a lov tak zcela zmarnit. Na citlivém přijímání zvuků z okolí je přímo postaven i specifický způsob lovu sumců pomocí vábničky. Ta vysílá do vody zvuky, které dokáží sumce velmi rychle vydráždit a přimět k bleskovému atakování naší nástrahy. Připomeňme si v této souvislosti, že podmínky šíření zvuků ve vodě jsou velmi odlišné od těch v naší atmosféře. Rychlost šíření zvuku ve vodě je asi 4,5krát větší, ale rychle klesá.

Dalšími „rysy“ v podvodní říši jsou ryby kaprovité. Všichni rybáři vědí, že při lovu kaprů, línů nebo amurů musíme být velmi tiší a nenápadní, a to hlavně tehdy, chytáme-li v mělké vodě, v blízkosti břehů anebo v noci, kdy je v okolí vody ticho jako v hrobě a ryba může zaregistrovat každý náš neopatrný pohyb. Stejně tak je důležité chovat se u vody tiše v zimě, zvláště když nám pod nohama křupe led či přemrzlý sníh. Studie také ukazují, že ryby s dobrým sluchem hůře snášejí hluk motorových lodí a časté rušení podobnými zvuky má negativní vliv na jejich přijímání potravy.


Také parmy slyší velmi dobře a zvlášť při lovu v mělkých řekách musíme být proto velmi opatrní a tiší

Velmi obezřetní musíme být i při lovu říčních ryb, jako jsou parmy, ostroretky nebo podoustve, a to zejména v mělčí vodě. Hlasité chování na břehu, ale například i časté přehazování feederového krmítka může odplašit celé hejno ze zakrmeného místa a trvá pak dlouhou dobu, než se ryby na lovné místo vrátí.

Skutečnosti, že ryby slyší, se však dá využít i pozitivně - k našemu prospěchu. O chytání sumců s vábničkou už byla řeč. Při lovu kaprovitých ryb zase není na škodu doplnit partikl v krmení o konopné semínko. Nejen že rybám chutná, ale kapraři v této souvislosti hovoří i o tzv. „praskavém efektu“. Chroustání semínek požeráky totiž napodobuje zvuk lupání skořápek plžů, což může vést ke konkurenčnímu boji o potravu a zvýšení apetitu dalších ryb v okolí.


Tloušť často atakuje wobbler ihned po dopadu na hladinu, tedy ještě dříve, než mohl nástrahu zaregistrovat zrakem

Dravce lze zase vydráždit například zvukovými vláčecími nástrahami. Platí to zejména u ryb s výborným sluchem, jako jsou tloušti a boleni. Jistě jste už při lovu těchto ryb zaznamenali, že ryba atakovala nástrahu bleskurychle po dopadu, a to dříve, než ji mohla jakkoliv zaznamenat zrakem. Dravec tedy primárně reagoval na zvuk nástrahy pleskající o vodní hladinu. Na tomto principu ostatně funguje i noční lov sumců na vláčecí nástrahy.

U ryb, které slyší hůře, jako jsou štiky, okouni nebo pstruzi, si nemusíme s tichých chováním u vody dělat zvlášť velkou hlavu. Tyto ryby se řídí především zrakem a je proto důležitější, aby nás při lovu neviděly. To platí i při chytání v přirozeně hlučném prostředí, jako je podjezí nebo pstruhová bystřina.

Obecně však platí, že bychom se měli u vody snažit chovat vždy tiše a nenápadně. Jak jsme si už ukázali, většina našich ryb má sluch velmi dobře vyvinutý a podceněním této skutečnosti můžeme přijít o celou řadu hezkých úlovků.


Při vláčení z hladiny můžeme bolena vydráždit i charakteristickým zvukem poperu, který před sebou rozráží vodu

Text: Tomáš Lotocki
Foto: autor
Nákres: Jana Hauskrechtová

Autor: Tomáš Lotocki

Diskuse k článku (2 reakce)

Přečteno: 3 027x
Průměrná známka: 1.1

Související články

Biologie ryb - Smyslová ústrojí - zrak

Rybí smysly jsou velmi dobře vyvinuty a vyznačují se selektivností, což znamená, že přijímají jen takový podnět, který je pro ně adekvátní.

Co je nového - všeobecné
Akční nabídky
Všechny slevy a akce
akce, rybareniAkce!! Gf Feeder

Za 1.500
Sleva na feederové pruty CORMORAN!!!!

akce, rybareniSwinger L 1+1 Zdarma

Za 100
Akce!! Swinger 1+1 Zdarma.

Oznámení - obecné
Vložit oznámení

Vykradená garáž vPardubicích

Ahoj všem
v srpnu mě byla vykradena garáž v Pardubicích známým feťákem . Přišel jsem o všechny věci na ryby. Nový člun Mirovia Pro Aluminium 330x162x43 cm, ryb. lehátko, sedačka, 3xsumcové...

Nalezené pruty

Ahoj, našel jsem u Labe mezi Kostelcem nad Labem a Mlékojedy rybářské vybavení. Pokud mi majitel pošle své telefonní číslo a správně svou výbavu popíše, vercajk mu dodám. Díky

Kalendář akcí - obecné
Seznam závodů
Výsledky závodů
Všechny výsledky
Doporučujeme prodejnu
Adresář prodejen
RYBY-RYBIČKY RYBY-RYBIČKY

Říčany, Černokostelecká 2205