Každý den je řeka jiná - 1. díl

- Milan Tychler

Rád chytám na všech vodách. Rybníky, jezera, zatopené lomy, přehrady, slepá ramena, moře, ale asi nejblíže mám k našim tekoucím vodám. Všechny potoky, říčky i velké řeky mě vždycky přitahovaly nějak víc. Bude to asi tím, že jsem u řeky vyrostl, jako kluci jsme si věčně hráli na potoce. Rozhodně zde ale sehrává vekou roli i to, jak se tekoucí vody mění, jak velké je v nich druhové zastoupení a kolik všemožných míst s rozdílnou hloubkou a rychlostí proudu nabízí. Naprosto chápu, že rybáři, který chytá celý život jen se dvěma pruty na položenou, stojatá voda zcela vyhovuje. Ale já chytám mnoha způsoby a baví mě chytat různé druhy ryb. Mnohé z nich ve stojatých vodách nežijí, a proto jsou pro mě stojaté vody předmětem zájmu méně často než vody tekoucí…


Tohle je jeden z nejhlubších úseků řeky

Pár dnů volna vždycky přijde vhod. I když jsem s rodinou na chalupě, věnuji se práci, vždycky si ale najdu ráno nebo odpoledne chvíli na to, abych vypadl k vodě. Zdejší řeka není ani velká, ani hluboká. Žijí v ní všelijaké ryby a to mi dává na vybranou. Mohu zkoušet štěstí se splávkem, věnovat se lehoučkému feederu, anebo lehké přívlači. Při troše trpělivosti se vždycky něco chytí. Na chalupu jsme dorazili včera, v pondělí. Ráno jsme doprovodili jednoho z vnoučků na jeho první cestě do školy a po hodině jízdy po dálnici už jsme tady. První den je vždycky v duchu nákupů, uložení zásob, úklidu dvorečku, drobných oprav, úprav a podobně. Další den už si tu chvilku u vody najdu. Začátek září přinesl chladná rána a maličko pošmournou oblohu, na déšť to však nebude. Dopoledne strávím dvě hodinky u počítače, pak pokácím přerostlou túji a chvíli po obědě vyrazím k vodě. Sluníčko už okolo desáté začíná hřát, takže odpoledne je příjemné a dá se vyrazit jen v krátkých kalhotách a tričku.

Mám v plánu vzít si lehkou vláčku a podráždit zdejší tlouště, ale mám s sebou i prut na plavanou a picker. Jsem připravený na všechno. Uvidím, jak bude vypadat voda, protože před pár dny tu dost pršelo. K řece to mám slabé čtyři kilometry, a tak jsem tam coby dup. Připravím brašnu s nástrahami, prut a - pak přijde rána. Zjišťuji, že jsem si s sebou na chalupu nevzal prsačky. V kufru auta prostě nejsou. Sto kilometrů domů pro ně nepojedu, takže mi nezbývá než vláčet ze břehu. A to je v krátkých kalhotách problém. I když zdejší břehy nejsou nijak extra zarostlé, kopřiv je tu dost a dost. Bude to fuška, pokud se budu chtít tiše přiblížit k rybám. Začínám na celkem čistém břehu a snažím se nahodit nástrahu až těsně k protějšímu břehu. Lehký streamer dopadne asi tři metry od něj. Musím přidat na vlasec těsně k nástraze těžší brok, abych snadno dohodil tam, kam potřebuji. Pokud nástraha nepadá úplně pod břeh, je záběrů mnohem méně. Těžší nástraha se mi také lépe kontroluje.


Pod břehem zahlédnu tlouště

Další hod je dokonalý. Nástraha dopadá přesně tak, jak jsem chtěl, a okamžitě po ní startuje ryba. Je tam hodně mělko, v prutu cítím jen lehké ťuknutí, avšak vlna, kterou polekaná ryba udělala, je impozantní. To nebyl malý kousek. Ryba se pořádně vylekala a nemá cenu se o ni dál pokoušet. Její reakce byla jasná a jasné je i to, že dnes už se zlákat nedá. Tento tloušť je přinejmenším pro dnešek ztracený.

Pokročím kousek dál proti proudu, za vrbovým keřem by mohlo v malé hlubince něco být. Než se tam dostanu, má lýtka schytají pár pořádných švihanců od kopřiv. Odměnou je mi celkem slušný tloušť a dva menší okouni. Právě prohazuji rozsáhlou mělčinu. Protahuji streamer mezi kameny a doufám v nějakého zapomenutého duháka, když se dole po proudu ozve těžké plácnutí. Vlnu na hladině vidím až odsud. Co to bylo, netuším. Věnuji se dál svému, ale další plácnutí mě prostě zvedne a jdu se podívat, co se tam dole děje. Stejně jsem měl v plánu tam zajít. Výš proti proudu už je hodně mělko.


Zkouším malé wobblery

Opatrně se blížím k vodě, ale břehy jsou tu ještě strmější a navíc pořádně zarostlé. Tohle místo je jedním z nejhlubších široko daleko a není tu vidět na dno. Hledám nějaký přístup k vodě a štěstí mi přeje. Některý ze zdejších zahrádkářů nebo chatařů tu vyvezl zbytky hliněných cihel. Jsou už rozpadlé, ale dostanu se po nich až k vodě, aniž by mě kopřivy upálily za živa. Opatrně se sunu dolů a nakukuji do vody pod břeh. Právě tudy projíždí moc pěkný tloušť. A co je to tam kousek pod ním? Vždyť to je hejno kaprů! Je jich víc než pět a největší má asi tak pětapadesát centimetrů. A vtom se další kapr vymrští u protějšího břehu. Je to jasné. Kapři tu mají dostaveníčko. Jenže co s tím, když mám v ruce úplně jiné nádobíčko, než bych právě potřeboval? Ale když už jsem tu, rozhoduji se párkrát nahodit. Tlouště jsem už viděl, jistě tu není sám a kaprů už jsem na streamery nachytal mraky.

Házím, zkouším všelijaké barvy, dokonce vyzkouším i maličké wobblery, ale ani to neťukne. Je zvláštní, že nemám klepnutí ani od okouna, kterých je tu spousta. Mám chuť jít jinam, ale něco mi říká, abych ještě vytrval. Nakonec, kam jít…? Břehy jsou tu zarostlé a do vody nemůžu. Vracím se tedy zase ke svým nástrahám z chlupů a peří. Nahazuji šikmo proti proudu a vedu streamer drobnými přískoky velmi pomalu k sobě. Hlavička nástrahy je dost zatížená, a tak se chová spíš jako smáček, který oťukává dno. V půli cesty mám konečně kontakt, ale je to jen nějaká větvička na dně, kterou po chvíli poškubávání z vody vytáhnu. Škoda, už jsem myslel, že je to ryba.


Zase se vracím k chlupům a peří…

Snažím se dál. Pořád nic, a tak prostě jen mechanicky pročesávám dno. A najednou, těsně u břehu, prásk - a brzda navijáčku jen piští! Ryba je v mžiku pod protějším břehem, tam se otočí a peláší po proudu dolů. Jen bůh ví, co to je. Třígramový proutek to stíhá jen tak tak. Se štěstím rybu otáčím, ale spíš je to tak, že ona sama chce jet ke mně. Daří se mi ji přitáhnout blíž a pak už svádíme boj na celkem malém prostoru pod mýma nohama. Usazené bahno pod břehem ryba bleskově rozvíří, ale já už konečně vím, s kým mám tu čest - je to přece jen jeden ze zdejších kaprů. Ještě chvíli trvá než má dost a já si ještě zažiji peklo, než ho dostanu do podběráku. Musím si lehnout na břicho mezi hlínu a kopřivy. Ruce mám celé popálené, ale ryba je v pořádku v podběráku. Tak to bylo něco! Rychle dělám fotku a bojovníka vracím řece. Ne asi, ale určitě to tu nemá snadné. Tato řeka je spíše pstruhového či ještě spíš lipanového charakteru. Pro kapry tu rozhodně není potravy nadbytek, ale to jim na síle jak vidět neubírá. Jsou to atleti vysazení pro potěchu místních rybářů…

Tři hodinky uplynuly jako nic a je čas na návrat. Dnešní vycházka k vodě byla rozhodně úplně jiná, než jsem si původně představoval. Měl jsem brodit vodou, chytat tlouště, okouny a pstruhy. Zatím tu svádím lítý boj s kaprem, který tu vlastně ani nemá co dělat. Jenže řeka, ať je to kterákoli, má vždycky nějaké překvapení nejen pro ty, co jí chtějí rozumět, ale pro každého, kdo se tu nachomýtne jen tak náhodou. Dnešní příhoda vypadá jako jedna velká náhoda, ale vlastně to tak úplně není. Malá a lákavá nástraha zaujme každou hladovou rybu. To, že jsem ji dostal na břeh, už je jiná věc. V každém případě mám v úmyslu podívat se na tento úsek říčky trochu blíž. Větší hloubka může kromě kaprů jistě nabídnout i jiné ryby a já jsem zvědavý jaké.


Tak toho jsem čekal i nečekal

Tohle není řeka kaprů, tady se vždycky chytaly jiné ryby, hlavně plotice, ostroretky a menší cejni. Je to tedy voda, kde zítra hezky povodím svůj splávek, anebo nahodím pár malých krmítek kousek od břehu. Uvidíme. V každém případě mám nad čím přemýšlet, i když dobře vím, že nakonec může být všechno úplně jinak. Ostatně pár dnešních chvil u vody jasně ukázalo, že ne všechno máme pevně ve svých rukou. Řeka vám nakonec buď dá, anebo nedá, co sama chce, takže už se těším, jak to bude zítra. Počasí se má sice maličko pokazit, ale to by nemuselo být úplně na škodu, protože se neochladí. Bude jen víc oblačnosti a možná nějaká lehká přeháňka, tedy to pravé rybářské počasí…

Autor: Milan Tychler - ®

Diskuse k článku (4 reakce)

Přečteno: 7 538x
Průměrná známka: 1.04

NKaždý den je řeka jiná - 2. díl

Ne že by mi šlo o kapry. Ti mě nechávají klidným, ale říkám si, že když jsou tam kapři, může tam být i něco jiného.