Lov v překážkách - strach nebo výzva?

20.7.2017 - Jakub Ullmann

Úvodem bych zmínil, že tento článek doufám otevře oči a nové naděje těm z vás, kteří mají strach z lovu v překážkách.

Snad každý z nás má v blízkosti svého bydliště nějakou oblíbenou vodu, která je z větší části buď zarostlá či skrývá velký počet překážek a tím nás odrazuje od lovu. Přitom je velmi důležité si uvědomit, že voda s mnoha překážkami kolikrát skrývá velká překvapení. Je to proto, že hlavním instinktem každého živého tvora je mít svůj úkryt, kde se může schovat nejen před nebezpečím. Zvířata okolo našich vod vyhledávají k úkrytu nízké porosty, spadené stromy, staré nory. Například ptactvo kromě svých hnízd obývá dutiny starých stromů.

Jinak tomu není ani u ryb, které překážky, nebo také vázky, přímo vyhledávají. Překážky ve vodě mohou tvořit torza spadených stromů, větve, různé naplaveniny, ale také přirozené vázky (tedy takové, jaké jsou ve vodě odjakživa). Mohou to být vodní trávy, kameny, zaplavené stromy a jejich kořeny, či dokonce celý les nebo ostrůvky, které většinou bývají porostlé keři nebo stromy. Ty pak zase nabízí úkryt vodnímu ptactvu a vodním hlodavcům. Větve a kořeny keřů či stromů zasahující pod hladinu tvoří také překážky, ve kterých se ryby zdržují.

Ryby jsou přitahovány překážkami pod vodou. Slouží jim jako přirozený úkryt, ve kterém najdou vše, co potřebují, včetně přirozené potravy, a tak ani nemají potřebu tato místa opouštět. Proto je více než jasné, že rybář, který chce u vody dosáhnout nejlepších výsledků, bude místa okolo překážek vyhledávat a prochytávat. Kapr je velmi bojovná ryba, která pokud se při zdolávání ocitne blízko překážky, dokáže během vteřiny vyvinout opravdu velké úsilí, aby se dostala do bezpečí.

Nejrozšířenější překážkou jsou jednoznačně vodní rostliny. Díky fotosyntéze dodávají do vody tolik důležitý kyslík. Rostliny tvoří základ potravního řetězce - ať už přímo, či nepřímo - pro veškeré obyvatele podvodního světa. Například amur se velmi rád krmí podvodními rostlinami, oproti kaprovi, který je větší gurmán. Právě rostliny poskytují úkryt před predátory drobným živočichům, ale také jikrám, červům nebo třeba larvám hmyzu, na kterých se s obrovskou chutí právě kapři krmí. Kapři ale nepohrdnou ani čerstvými výhonky vodních rostlin, které mají vynikající vliv na správnou funkci střev a trávicího traktu nejen u nich.

Podle toho, kolik má voda a případný sediment na dně živin a kolik slunečních paprsků během dne na vodu dosáhne, je to s rostlinami lepší, a nebo horší. Dokážou se během několika dní doslova „utrhnout ze řetězu“ a pokrýt celou vodní plochu. U nás jsou nejčastějšími vodními rostlinami růžkatec nebo stolístek, které připomínají malé jehličnaté stromečky. Obě tyto rostlinky začínají jako malé nenápadné stonky u dna, ovšem v letních měsících okupují velkou část revíru. Velmi rozšířené, převážně na jezerech a menších rybnících, jsou lekníny a závitky. Závitky jsou rostlinky o třech až pěti listech, které nemají kořeny zapuštěné do dna, ale živiny získávají z vody, na jejíž hladině se ladně pohupují.

Podle druhu rostlin se dá určit i přibližná hloubka v daném místě. První jarní paprsky vyženou kapry do mělčích částí vod, kde se bude dařit například stolístku. V jeho okolí je v jarních měsících hloubka maximálně do dvou a půl metru. S přibývajícími teplotami ovšem stolístek poroste i v těch nejhlubších partiích. Pak už je orientace podle rostlin nepřesná. Lekníny najdeme v hloubce do dvou metrů. Jsou výborným zdrojem potravy nejen pro kapry, a to díky mlžům a plžům, kteří se v nich cítí v bezpečí a mají zde dostatek všeho, co potřebují.

Lov kaprů v hojně zarostlých vodách je opravdu nesnadný, mnohdy náročný a má své plusy a mínusy. Pokud chcete být při lovu v rostlinách úspěšní, bez člunu se nejspíš neobejdete. Je to pomocník, se kterým dosáhnete těch nejlepších výsledků. Mínusem tedy je, že odhoz je mnohdy v tomto směru zbytečné snažení. Mám teď na mysli vody, které jsou opravdu skoro celé pokryté rostlinami či jiným typem překážek. Pokud voda není pokrytá zcela a mezi rostlinami najdete čisté místo, můžete při přesném nahození dosáhnout i s odhozem velmi dobrých výsledků.

Vodní rostliny, jak už jsem uvedl, mají také své plusy a mohou vám pomoct dostat se k těm nejmazanějším a nejopatrnějším kaprům. Rostliny totiž můžete využít k tomu, že kmenový vlasec s dalšími součástmi sestavy skvěle zamaskujete do spleti rostlin.

Pokud jde o výbavu, důležité je v tomto případě odlišné vybavení, než jaké jste zvyklí používat na vodách, kde nepřevládají rostliny nebo nejsou žádné překážky. Je nutné si uvědomit, že budete chtít s maximálním možným efektem zabránit tomu, aby ryba zajela ještě hlouběji do rostlin či jiných vázek, ve kterých byste o ni mohli přijít. Proto vlasce běžných průměrů musí jít v tomto případě stranou a musí být jednoznačně vyměněny za vlasce s vysokou odolností proti oděru, v lepším, „nákladnějším“ případě za pletené šňůry.

Jestliže zvolíte místo vlasce pletenou šňůru, velmi dobře se osvědčil průměr okolo 0,165 mm s nosností necelých 15 kg. Výhodou pletené šňůry je, že při zdolávání mnohdy i větších jedinců se výborně prořezává vodními rostlinami. Ovšem stejně dobře, jako se prořezává rostlinami, prořezává se i ocasními ploutvemi zdolávaných ryb a to určitě nechceme. Proto na konec šňůry, kterou byste jinak uzlem připevnili k návazci, doporučuji navázat buď šňůru s olověným jádrem (olověnku), nebo silnější monofil, zhruba na poslední metr. Osobně jsem velmi spokojený s fluorokarbonem o nosnosti 15 lb, který zajistí jak bezpečné zdolávání ryby, tak i absolutní neviditelnost díky své průhlednosti. Opravdu obrovským pomocníkem, který mi na zarostlých revírech přinesl spoustu pěkných ryb a kterého mám při každé výpravě u sebe, je jednoznačně weed look camo system. Jedná se o šňůrku s olověným jádrem, která svým vzhledem připomíná vodní řasy a je dostatečně dlouhá. Důležité je zdůraznit také to, že pletená šňůra není oproti vlasci průtažná. Proto doporučuji používat pruty s nižší libráží.

Teď je na řadě uvést něco málo o zátěžích. Nejen při lovu na zarostlých revírech, ale i mezi jinými překážkami platí jistá pravidla, kterých pokud se nebudete držet, naděláte více škody než užitku. Jde o použití zátěží. Jestliže se rozhodnete chytat na čistých místech mezi překážkami na odhoz, rozhodně není dobré používat zbytečně velká a těžká, nebo dokonce průběžná olova. Vždy stačí použít olůvka s menší gramáží. Co při lovu v překážkách hraje do karet, je malá pomůcka, která vám ale usnadní zdolávání ryby tím, že ryba za sebou nebude tahat montáž i s olovem. Pokud používáte kaprový program, jako je závěska na olovo, která je uzavřená převlekem na závěsku, nezasunujte převlek úplně nadoraz, jak jste zvyklí, ale jen maximálně do poloviny. Olovo se tak při zamotání do vázky vytrhne a ryba je volná, což vám umožní snažší zdolávání.

Pokud máte ovšem k dispozici člun, je to na vody se spoustou různých typů vázek naprosto ideální. Zde není nic snazšího, než jako zátěž použít kámen. Doporučuji to těm, kteří s tím zatím nemají žádné nebo jen minimální zkušenosti, a to nejen na vodách s překážkami. Existuje řada různých tipů a nápadů, jak kámen k montáži připevnit. Nejjednodušším řešením je použít klasickou závěsku na olovo, na kterou umístíte obyčejnou gumičku, do které se kámen navlékne. Velmi efektivní je také obalit kámen vodními rostlinami a slabším vlascem malinko omotat, aby zůstal hezky obalený a byl ještě lépe zamaskovaný. Takovýto trik je opět možné použít i na ostatních vodách, kde je překážek minimum a nebo žádné.

Určitě se nyní ptáte, jaký návazec a z čeho používám. Nehledejte v tom žádnou vědu. Razím motto: V jednoduchosti je krása. K výrobě návazce používám svlékací šňůrku. Vyrábí se v kamuflážní barvě, která je výborná na lov kaprů v zarostlých vodách. Naprosto se totiž shoduje se stonky či kořínky rostlin. Do překážek mezi větve či spadené stromy používám opět svlékací šňůrku, tentokrát ovšem černé barvy. Je tuhá a velmi odolná vůči předření. Na svlékacích šňůrkách je výborné, že po svléknutí vrchní vrstvy vznikne „kloub“, díky kterému se nástraha na dně chová přirozeně. Šňůrky ovšem nesvlékám vždycky. V hojně zarostlých vodách se mi osvědčilo šňůrky nesvlékat, zatímco mezi popadanými stromy mi perfektně fungovala šňůrka svlečená na více než třech místech návazce.

Háčky používám pořád stejné na jakémkoliv typu vody - velikost 6. Menší háčky perfektně fungují a pevně drží v kapří tlamce tam, kde mají. Vlasová rovnátka navlékám jen zřídka. Při lovu v překážkách je třeba myslet na to, že ryba se po celou dobu zdolávání právě bude snažit vjet do vázek. Pokud máte k dispozici člun, máte velkou šanci, že rybu v pořádku navedete do podběráku.

Výborným pomocníkem, který by ve výbavě kapraře neměl chybět nejen při lovu v překážkách, je jednoznačně kotvička připevněná uzlem k provazu libovolné délky. S ní si můžete vyčistit lovné místo. Ovšem kotvička je přímo předurčená k vyprošťování kaprů uvázlých v překážkách. Ať už chytáte z odhozu, nebo máte možnost vyplout si nad rybu nebo vázku na člunu, stačí kotvičku velmi lehce navléct na kmenový vlasec a spustit ji po něm dolů k danému místu. Pak trhavými pohyby překážku uvolníte. Jestliže se i přes veškerou snahu nedaří překážku uvolnit, kotvičkou stačí zachytit vlasec vedoucí za překážkou směrem k montáži a vší silou zabrat. Pokud to vlasec neunese a přetrhne se, stačí navázat zpět na kmenový vlasec a pokračovat. Kdyby to byla šňůra, je opět třeba silou tahat, a pokud by nedošlo k uvolnění, tak zastřihnout a opět navázat ke kmenové šňůře. Někdy, když ryba do překážky vjede, stačí jen povolit vlasec a chvíli čekat, než se ryba sama uvolní a z překážky vypluje. Mnohokrát se mi to tak povedlo. Ovšem jen do chvíle, než se v cestě objevila další překážka…

Také bójka na označení lovného místa je velmi dobrý pomocník, tu ovšem používám jen zřídkakdy. Je třeba myslet na to, že hodně používané bójky jsou pro ryby, obzvlášť ty kapitální, velmi rušivé. Zvyšuje to opatrnost ryb a ty pak k návnadám a nástrahám kolikrát ani nezavítají. Při výběru lovného místa se snažím najít výrazný bod na druhé straně, zaklipuji si vlasec a na vybraný bod se pak strefuji. To když chytám na odhoz a nemám k ruce člun. Se člunem si místo označím, a pokud jsou rostliny téměř u hladiny, udělám to na nejvyšším bodě slabším vlascem, na který připevním malý marker. Když chytám na vodě, kde nejsou rostliny, ale převládají tam například popadané stromy nebo kmeny, označím si stejným způsobem větev, která je těsně pod hladinou. Mohl bych použít zátěž, slabší vlasec a malý marker, ale vlasec vedoucí ode dna k hladině by ryby mohl rušit.

Je dobré být na lov v překážkách dobře vybavený a připravený, ale co je také důležité, je být co nejméně nápadný. Je také dobré používat PVA. Zvýší to vaši šanci na úspěch, protože při lovu v rostlinách je více než kdy jindy důležité dostat montáž na místo pokud možno nezamotanou, aby se háček nezachytil o některou z rostlin. Naplníte tedy PVA sáček či punčochu do poloviny, vložíte celý návazec s nástrahou, dosypete a je hotovo. Pro zvýšení doby rozpadu je dobré punčošku polít aminoliquidem.

O zarostlých vodách si mnoho rybářů myslí, že když montáž spustí nebo nahodí mezi rostliny a montáž neleží na dně, ryba ji nenajde. To jsou ale na omylu. Kapr vyhledává potravu, jako jsou plži, jikry nebo třeba larvy hmyzu, po celé délce rostliny a je úplně jedno, jestli nástraha leží u dna nebo někde ve spleti rostlin. Pokud si na takové vodě krmíte například partiklem, ne všechen partikl propadá až ke dnu. Větší procento se ho zachytí ve vrstvách rostlin.

Závěrem bych ještě dodal, že při chytání na vodách, kde převládají překážky, je důležité být trpělivý, opatrně ryby zasekávat a stejně tak opatrně je i zdolávat. Ryby chycené z překážek se chovají při zdolávání naprosto odlišně, než je tomu na jiných vodách. Zdolávání ryby z odhozu se občas mění v boj o to, kdo a kolik má sil. Pokud je možnost vyplout na vodu, dostat se nad kapra a zdolat ho ze člunu, je to přínosem pro obě strany. Jakmile kapr ucítí v tlamce háček, prchá do nejbližší překážky, kde vynaloží veškeré úsilí na to, aby se háčku zbavil. Hlavní roli proto hraje trpělivost.

Přeji všem slušným rybářům mnoho úspěchů a spoustu pěkných zdolaných ryb z těžko dostupných revírů.