MRK.cz - stále na rybách - ryby a rybaření

MRK.cz - Stále na rybách

Přirozená reprodukce ryb v našich vodách 3

17.10.2016 - Tomáš Lotocki

3. Část

Tímto článkem - třetím v pořadí - uzavřeme téma přirozené reprodukce ryb v našich vodách. V minulých dílech jsme si řekli, že tření je způsob rozmnožování vejcorodých (jikernatých) ryb. Každý druh se přitom vytírá trochu jinak a vyžaduje také k rozmnožování specifické podmínky. K tomu, aby byl přirozený výtěr úspěšný, musí být proto naplněn celý soubor určitých předpokladů. Dnes naše vyprávění zakončíme několika dalšími zajímavosti z oblasti přirozené reprodukce ryb. Na závěr jsme pro vás připravili tabulku, z níž se dozvíte vše podstatné o výtěru jednotlivých druhů v našich vodách.


Lipan patří mezi krátkověké polycyklické ryby - vytírá se proto jen několikrát za život

Monocyklické a polycyklické druhy

Podle počtu tření za život dělíme ryby na polycyklické, rozmnožující se několikrát za život a monocyklické, vytírající se jen jednou. Drtivá většina šupinatých našinců patří mezi polycyklické druhy. Co do množství výtěrů jsou však mezi nimi velké rozdíly. Krátkověké ryby, jako je třeba lipan, se dokážou vytřít jen 2x až 3x za život a poté hynou, naopak takoví kapři nebo sumci, pokud jim to podmínky umožňují, se mohou třít za život mnohokrát .


Mezi monocyklické ryby našich vod patří úhoř říční

Typickým zástupcem monocyklických ryb je úhoř říční. Jeho fascinující pouť vstříc Sargasovému moři, kde po splnění reprodukční povinnosti hyne, už jsme si už představili v předchozím článku.

Dávkovost výtěru

Polycyklické ryby se rozmnožují v ročních periodách. U některých druhů probíhá výtěr jednorázově během krátkého časového intervalu, u jiných dávkově, tj. vícekrát v sezóně.

Jednodávkový výtěr se vyskytuje u druhů, které mají synchronní typ zrání všech jiker, ale také synchronní průběh ovulace a tření u všech jedinců třecího hejna; tření tak probíhá ve velmi krátkém časovém úseku, maximálně několika dnů. Jednodávkový výtěr je typický pro druhy, obývající spíše chladnější severní oblasti (z našich druhů jde např. o ryby lososovité, lipana, štiku nebo okouna).

Vícedávkový výtěr je způsoben asynchronním zráním jiker; tření může probíhat i vícekrát v průběhu rozmnožování a trvá týdny, někdy dokonce i měsíce. Jednotlivé dávky se liší počtem vypouštěných jiker, přičemž první dávka je obvykle ta největší v roce a tvoří až 80% všech vytřených jiker. Vícedávkový výtěr se vyskytuje zejména u ryb, obývajících teplejší, úživnější vody (většina našich kaprovitých druhů, sumec atd.).


Jelec tloušť patří mezi ryby, jejichž výtěr bývá rozdělen do více dávek

Příklady: Jelec tloušť první dávkou vytře cca 13 tis. jiker a druhou asi 5 tis. jiker; střevle potoční první dávkou 1000 jiker a druhou zhruba 100 vajíček, naopak u střevličky východní je tření během roku rozloženo až do několika desítek dávek, při každé z nich vytře v průměru asi 150 jiker.

Množství jiker, způsoby tření a péče o potomstvo

Mezi jednotlivými druhy ryb existují značné rozdíly v počtu jiker. Nejplodnější z našich ryb, jikernačky kapra a mníka, v sobě nosí až milióny vajíček. Naproti tomu hořavka duhová klade do dutiny mlžů jen několik desítek jiker. Ryby s nižší plodností proto musí menší počet jiker kompenzovat často velmi sofistikovaně vyvinutou péčí o potomstvo.

Několik zajímavých příkladů péče o potomstvo

Některé druhy stavějí pro své jikry hnízda, která samec bedlivě střeží a ochraňuje vajíčka před vetřelci. Sumec například pravidelně oplachuje jikry ocasní ploutví a přivádí k nim více okysličenou vodu. Rodiče některých druhů dokonce několik dní chrání před predátory i vykulený plůdek. Například sameček slunečnice pestré chytá zatoulané rybičky do tlamy a vrací zpět do hnízda. Při této pečovatelské službě dokáže být vůči vetřelcům velmi agresivní a neváhá zaútočit ani na několikanásobně větší ryby.

Zajímavosti najdeme i u samotného aktu tření

Některé ryby se vytírají hromadně a třecí hejno je jedna velká pohyblivá oboupohlavní masa, z jejíhož středu se uvolňují pohlavní produkty. Výtěr bývá často bouřlivý, rozmnožovat se takto může i více druhů najednou, což často vede k výskytu mezidruhových kříženců (např. cejn, cejnek, plotice).

Zcela jinou reprodukční strategii vidíme u štiky, kde jikernačku, vplouvající na trdliště, vždy následuje skupina mlíčáků. Naopak u ostroretek na trdlišti čekají samci a jikernačky vplouvají mezi ně.

Tření koljušky tříostné

Zcela samostatnou kapitolu pak tvoří tření koljušek, které svým zvláštním průběhem nepřestává udivovat mnoho akvaristů i výzkumníků.

Samcům v době tření intenzivně zrudne spodek hlavy a přední část břicha. Každý samec si vybere okrsek o rozměrech zhruba půl x půl metru a tvrdě ho hájí proti všem vetřelcům, zejména jiným samcům. Nejagresivněji reaguje na drobné červené předměty symbolizující v jeho očích konkurenční mlíčáky. Uprostřed svého území postaví samec hnízdo z rostlinných zbytků, které slepuje jakýmsi výměškem z ledvin. Hnízdo, jehož stavba hnízda mu zabere několik hodin až dní, ještě polepí pískem, čímž ho jednak zpevní a jednak zamaskuje. Nakonec samec do hnízda prorazí otvor a vybuduje dutinu, do které budou samice klást jikry. Pokud se pak pohlavně dospělé samice dostanou do jeho teritoria, začne je samec lákat zvláštním trhavým tancem do hnízda, kde dojde k nakladení jiker. Samice po výtěru z hnízda uprchne, obvykle tak, že prorazí stěnu naproti vstupnímu otvoru. Samec ji chvíli pronásleduje, ale pak se vrátí, aby oplodnil jikry. Následně opraví hnízdo, do kterého láká další samice. Během třecího období se každá samice tře 5 - 6 krát  a celkově naklade 100 - 800 jiker. Po výtěru samec ovívá jikry pomocí prsních ploutví a hlídá potěr až do rozplavání. Toto specifické chování vedlo i k využití koljušek jako modelového organismu při vědeckých pokusech v oblasti etologie (chování živočichů). V tomto případě šlo o to posoudit, nakolik je chování koljušek vědomé, či jde spíše o záležitost instinktivní.


Koljuška tříostná je pověstná velmi sofistikovaným způsobem tření i péče o potomstvo

Parmová cholera

Jikry ryb patří mezi ceněné pochoutky, jíst kaviár z vajíček některých druhů však rozhodně doporučit nelze. Existují totiž i tzv. toxické ryby, v jejichž tělech, zejména gonádách, se tvoří jed v závislosti na pohlavní aktivitě. Představitelkou těchto ryb u nás je parma obecná. Pro intoxikaci jejími jikrami se vzhledem k podobnosti se známým infekčním onemocněním vžil název parmová cholera. Toxin v gonádách parmy je odolný i vůči teplu, vnitřnosti nelze tedy využít ani například k přípravě rybí polévky. Pokud tedy chceme konzumovat parmu, je dobré vnitřnosti odstranit a břišní dutinu omýt roztokem kuchyňské soli.


Parma je nádhernou a nesmírně cenou sportovní rybou - udělat si polévku z jejích jiker však rozhodně nelze doporučit

Kvalita generačních ryb

Ryby procházejí v průběhu života několika periodami, s čímž souvisí i úspěšnost rozmnožování, udávaná v počtu vytřených a oplození schopných jiker, popřípadě u samců počtem kvalitních spermií. Periodou pohlavní zralosti a kvalitních pohlavních produktů je perioda adultní. Po určitém čase přechází adultní perioda v  periodu selektivní (proces stárnutí), kdy končí pohlavní aktivita a snižuje se počet a kvalita pohlavních produktů. Aby byl proces přirozené reprodukce úspěšně dokonán, musí se v určitý čas na vhodném místě vyskytovat dostatečné množství tzv. generačních ryb. Jako generační označujeme jak tělesně, tak pohlavně vyvinutou rybu, která je schopna se rozmnožovat. Právě množství a kvalita ryb schopných výtěru přestavuje v současné době v našich vodách docela velký problém. Jedním z důvodů je i rybářský tlak na některé druhy, který jim v podstatě nedovoluje dožít se pohlavně nejproduktivnějšího věku (týká se to například ceněných dravců - štiky nebo candáta). Rybářský tlak však není jediným důvodem, proč se u některých druhů nevyskytuje v našich vodách dostatek kvalitních generačních ryb. Další příčinou může být i vysoký podíl uměle odchovaných ryb v obsádce. To si můžeme ukázat na příkladu pstruhového hospodaření. Dříve tvořil obsádku většiny našich pstruhových vod mix uměle vysazených a přirozeně vytřených pstruhů potočních, popřípadě lipanů. Dnes jsou však naše pstruhové revíry z mnoha nejrůznějších příčin prakticky závislé jen na umělém vysazování. Ryby, několik let odchovávané na granulích, a poté vysazené do úplně nového prostředí volných vod, však často nejsou schopny dostatečné aklimatizace, což se projevuje i neukončeným vývojem pohlavních žláz a nízkou kvalitou pohlavních buněk (týká se to zejména pstružích jikernaček). Při umělém vysazování není často zajištěn ani vhodný podíl mlíčáků a jikernaček - leckdy se stane, že se v obsádce vyskytuje příliš mnoho jikernaček na úkor mlíčáků nebo naopak. Dostáváme se tak do začarovaného kruhu, kdy vysazení ryb nemůže podpořit přirozených výtěr a vody jsou tak nadále závislé na umělém odchovu.


Naše pstruhové řeky jsou nádherné, při „pohledu“ pod zpěněnou vodní hladinu však tato idyla bohužel končí

I přes výše uvedené dochází u nás stále k významné přirozené reprodukci mnoha druhů ryb a mnoho našich vod je i proto zarybněno například v porovnání s okolními zeměmi až překvapivě kvalitně a pestře. To se pozitivně odráží i na šíří loveckých možností našeho sportovního rybáře. I tak však zůstává problémů více než dost: rozvrat pstruhového hospodaření, nedostatek vhodných trdlišť pro většinu fytofilních a reofilních ryb, malé množství jedinců v pohlavně nejproduktivnějším věku u rybářsky ceněných druhů, jako je štika nebo candát - to jsou jen některá ze závažných témat, která musíme v zájmu naší ichtyofauny neodkladně a s plnou odpovědností řešit.



Problémem rybářsky vyhledávaných dravců je dnes i skutečnost, že se v našich vyskytuje málo dospělých ryb schopných kvalitního výtěrů. Týká se to candáta i štiky

Tabulka výtěru našich druhů ryb

Na závěr našeho povídání o přirozené reprodukci jsme se pokusili vše podstatné o rozmnožování našich druhů ryb shrnout do přehledné tabulky, z níž si může každý čtenář udělat aspoň rámcovou představu o tření ryb v našich vodách. Pro správné pochopení všech údajů v tabulce si však musíme některé uváděné pojmy ještě krátce okomentovat.

Poznámky k období tření a výtěrovému substrátu

V naší tabulce jsou v prvních dvou kolonkách uvedeny souhrnné údaje o období, kdy se jednotlivé druhy vytírají a jaký preferují výtěrový substrát. Při čtení je přitom nutné mít na zřeteli, že se vyskytují časté výjimky a odchylky od normálu a skutečné chování ryb tedy ne vždy odpovídá údajům, uváděným v tabulce. Příkladem může být kapr obecný, který jako typický fytofilní druh, vytírající se na rostliny, je ve vzácných případech schopen vytřít se i na kameny. Také uváděné období tření kapra v měsících květnu a červnu nelze brát zcela dogmaticky, např. po povodních v roce 2002 byl v oblasti soutoku řek Dyje a Moravy pozorován výtěr kapra v měsíci srpnu (stejné chování bylo v té době zaznamenáno i u karasa stříbřitého). Zajímavá odchylka se objevuje i u pstruha duhového, který se tře v březnu až květnu, zároveň však byla do našich vod introdukovaná i linie vyšlechtěného duháka, pocházející z Dánska, která se vytírá na podzim (říjen - listopad).


Kapr se vytírá především na rostliny, ve vzácných případech však nepohrdne ani jiným výtěrovým podložím

Poznámky k počtu jiker

Počet jiker se popisuje jako:

1) Absolutní plodnost (AP) = celkový počet zralých jiker v gonádách jedné samice

2) Relativní plodnost (RP) = počet jiker vztažený na 1 kg hmotnosti těla samice

V literatuře jsou údaje uváděny jednou v absolutních hodnotách, jindy v hodnotách relativních. Proto je nutné tyto hodnoty brát jen jako orientační, neboť jikry počítalo více autorů různými způsoby. Počty jiker se navíc zvyšují v přímé závislosti s délkou těla, hmotností a stářím ryby.

Příklady:

Pstruh obecný v délce 15 cm má absolutní plodnost okolo 100 jiker, 20 cm pstruh má už 300 jiker a čtvrtmetrový potočák už cca 800 jiker.

Štika v délce okolo 40 cm má absolutní plodnost cca 20 tis., zatímco štika dlouhá 60 cm už jich má zhruba 90 tisíc.

U některých druhů množství jiker uvádíme v obecném rozmezí (stovky - tisíce); u jiných v konkrétnějších číslech. Údaje v naší tabulce je tedy nutno chápat tak, že se celkové počty jiker u jednotlivých druhů pohybují v uváděných hranicích (stovky, tisíce, statisíce), přičemž podle toho, jaké údaje jsou momentálně k dispozici, uvádíme hodnoty buď v absolutní plodnosti (AP) nebo v relativní plodnosti (RP). U některých druhů ryb, u nichž není výtěr ještě dostatečně vědecky zmapován a popsán, musíme vycházet jen z odhadů (úhoř říční).

Tabulka výtěru našich druhů ryb

čeleďobdobísubstrátcca počty jiker
čeleď - jeseterovití
jeseter malý květen - červenpísek, štěrkAP 40 000 - 80 000
čeleď - úhořovití
úhoř říčníduben - květenvodní sloupecOdhadem 400-700 tisíc
čeleď - kaprovití
plotice obecnákvěten - červenrostliny, indiferentníAP 80 000
jelec tloušť květenštěrk, písekAP 20 000
jelec proudník březen - dubenštěrk, písekAP 15 000
jelec jesen duben - květenštěrk, rostlinyAP 30 000
střevle potoční duben - červenštěrk, rostlinyAP 3 000
perlín ostrobřichý květen - červenrostlinyRP 25 000
amur bílý červen - červenecvodní sloupecAP stovky tisíc
tolstolobik bílý červen - červenecvodní sloupecRP 200 000
tolstolobec pestrý červen - červenecvodní sloupecRP 200 000
bolen dravý duben - květenštěrk, písekRP 60 000
slunka obecná duben - červenrostlinyAP stovky
lín obecný květen - červenecrostlinyAP 150 000
parma obecnákvěten - červenštěrkRP 40 000
ouklejka pruhovanákvěten - červenštěrkAP 8 000
karas obecnýkvěten - červenrostlinyRP 100 000
karas stříbřitýduben - červenzejména rostlinyRP 250 000
kapr obecný květen - červenrostliny, kořenyRP 300 000
cejnek malý květen - červenrostliny, indiferentníRP 150 000
cejn velký duben - květenrostliny, indiferentníRP 200 000
cejn perleťový duben - květenindiferentníRP 50 000
cejn sinýduben - květenindiferentníRP 100 000
hrouzek obecný květen - červenpísekAP 1000
hořavka duhováduben - květenžábra mlžeAP max. stovky
střevlička východní květen - srpenindiferentní1 dávka - 150
ostroretka stěhovavá březen - dubenštěrk, písekRP 30 000
ostrucha křivočará duben - červenvodní sloupecRP 100 000
podoustev říční květen - červenštěrk, písekRP 150 000
ouklej obecná květen - červenindiferentníAP 10 000
čeleď - sekavcovití
sekavecduben - červenrostlinyAP stovky - tisíce
sekavčík horský květen - červenecpísekAP stovky - tisíce
piskoř pruhovaný duben - červenrostliny, kořínkyAP 20 000
čeleď - mřenkovití
mřenka mramorovanákvěten - červenecštěrkAP 20 000
čeleď - sumcovití
sumec velký červen - červenecrostliny, kořenyRP 20 000
čeleď - sumečkovití
sumeček americkýkvěten - červenpísekRP 15 000
čeleď - štikovití
štika obecná březenrostlinyAP 50 000
čeleď - lososovití
losos obecný říjen - prosinecštěrkAP 15 000
pstruh obecný listopad - prosinecštěrk, písekstovky - tisíce
pstruh duhový březen - květenštěrk, písekstovky - tisíce
siven americký listopad - prosinecštěrk, písekstovky - tisíce
síh marenáprosinecštěrk, písekAP 10 000
síh peleďprosinecštěrk, písekAP 30 000
lipan podhornídubenštěrk, písekAP cca 2000
čeleď - treskovití
mník jednovousý prosinec - ledenvodní sloupecAP 900 000
čeleď - vrankovití
vranka pruhoploutvá březen - dubenspodní část kamenůAP stovky
vranka obecná březen - dubenspodní část kamenůAP stovky
čeleď - okounkovití
slunečnice pestrákvěten - červenpísekAP 1 000
čeleď - okounovití
candát obecný duben - květenpísek, štěrk, kořenyAP 350 000
candát východní duben - květenpísek, štěrk, kořenyAP 30 000
okoun říční duben - květenkořeny, ponořené větveAP 150 000
drsek větší březen - květenštěrk, písekAP 20 000
drsek menší březen - květenštěrkAP 4 000
ježdík obecný březen - květenpísek - štěrkAP 40 000
ježdík žlutý březen - květenpísek - štěrkAP 25 000
ježdík Balonůvbřezen - květenpísek - štěrkAP 25 000
čeleď - hlaváčovití
hlavačka mramorovanábřezen - květenvýtěr do úkrytůAP stovky
hlaváč černoústýbřezen - květenvýtěr do úkrytůAP stovky
čeleď - volnoostní
koljuška tříostnáduben - červenhnízdo z rostlinAP 800



Úlovek původního, přirozeně se rozmnožujícího potočáka, začíná být na našich pstruhových revírech čím dál větších vzácností

Prameny:

Baruš V., Oliva O., kolektiv autorů (1995). Mihulovci (Petromyzontes) a ryby (Osteichthyes) 1 a 2, Academia.

Hanel L., Lusk S. (2005). Ryby a mihule České republiky, ČSOP Vlašim.

Text: Tomáš Lotocki (s přispěním Lukáše Vetešníka)

Foto: autor, Karel Halačka, Milan Rozsypal

Autor: Tomáš Lotocki

Diskuse k článku (3 reakce)

Přečteno: 4 611x
Průměrná známka: 1.1

Související články

Přirozená reprodukce ryb v našich vodách 2

Jednotlivé rybí druhy mají specifické požadavky na přírodní prostředí pro dozrávání pohlavních produktů a následný výtěr.

Co je nového - všeobecné
Akční nabídky
Všechny slevy a akce
akce, rybareniPrut Kronoss Bestia 3,1m 600-1000g

Za 3.490
Díky své délce 3,1m a ohromující zátěži 600 - 1000 g, můžete bez jakýchkoli problémů zaseknout rybu i na daleké vzdálenosti.

akce, rybareniSvětlo NGT Bivvy Light L

Za 649
Anglická značka NGT přichází s inovativním světlem do bivaku s dálkovým ovládáním a k tomu také s možností využítí jako powerbanku. Součástí balení světla je intuitivní dálkové ovládání pro jednoduché použití.

Oznámení - obecné
Vložit oznámení

Na toto místo můžete sami vložit své oznámení ostatním čtenářům MRKu.

Kalendář akcí - obecné
Seznam závodů
Výsledky závodů
Všechny výsledky
Doporučujeme cestovku
Rubrika Cestovky
lovtour.cz lovtour.cz

Rybářské expedice za tajmenem a ostatními druhy ryb Sibiře. Objevování nových destinací a návštěvy osvědčených míst.