Znát cílovou rybu

3.6.2016 - Milan Tychler

Často slyším z úst mnoha rybářů, že se jim některé krmivo osvědčilo a jiné ne a v zápětí poslouchám jiné rybáře, jak jsou se stejným krmením naprosto spokojení. Důvody jsou zřejmé - vnadící směs byla použitá v rozdílnou dobu, ale často i v naprosto rozdílných podmínkách, takže někde mohla zabodovat a jinde prostě neměla šanci. Mezi rybáři, především těmi méně zkušenými, navíc často přetrvává velký omyl v tom, že když si koupí vnadící směs na cejny, budou automaticky chytat cejny. Podivují se, že jim berou i plotice a další druhy kaprovitých ryb a třeba neuloví ani jediného cejna. Jak to tedy s tou vnadící směsí je a proč výrobce uvádí, že tato směj je na cejny, tahle na plotice a tato třeba na kapry, když to evidentně nefunguje? Předně je třeba říci, že neexistuje žádná směs na světě, která by dokázala zcela vyselektovat ryby a také to, že za neúspěchem často nestojí vnadící směs, ale něco úplně jiného.

Nezkušený rybář udělá první chybný krok obyčejně už v obchodě a další pak u vody. Například se rozhodne, že si o víkendu půjde chytit nějakého toho cejna. Koupí proto skvělé cejnové krmení a pak se snaží o chytání cejnů na místech, kde sice cejni jsou, ale drtivě převládá hlavně podoustev a plotice. A nejde o to, že by na této vodě cejni nebyli. Oni v řece jsou, jenže ne právě tam, kde se o ně snažíte.

Když jsem jako mladý rybář začínal s lovem na řece Moravě, ptal jsem se staršího domorodého rybáře, kam na cejny. Ten mi odvětil, že Morava je plná cejnů a že už je chytil všude. Tato odpověď mě nijak nenadchla, ale víc jsem z něj nedostal. Cejn nebyl jeho prioritou. Víte, on se dá cejn na Moravě chytit skutečně všude, ale ne vždycky. Jsou dny a celá období, kdy se tlačí pod jezy, pak zase těsně ke břehům, dny, kdy se drží spíše v proudech a pak zase hledají klidné tišiny nad jezy. Morava, ale nejen ta, na všech řekách jsou úseky, které jsou po většinu roku na cejny dobré, a s tímto úsekem může sousedit takový, na kterém o cejny prakticky nezavadíte, a nic vám nepomůže to, že máte krmení na cejny a že o sto metrů dál jich běžně nachytáte pytel. Já tu mluvím stále o cejnech, ale to platí pro všechny rybí druhy.

Ryby prostě na tekoucích vodách dávají v určitou dobu přednost určitým místům a to se nedá zvrátit sebelepším krmením. Když jsem ještě aktivně závodil, jezdíval jsem poctivě den dopředu a účastnil se tréninku. V takovém dnu nejde o to, abyste si zachytali a procvičovali, jak rychle dokážete rybu dostat do podběráku. Mnohem užitečnější je informace o tom, jaké se tu zdržují ryby, které z nich převažují a které jsou ochotné nejčastěji zabírat na vaše nástrahy. Podle toho je pak na místě připravit vhodnou směs.

Řeknu vám jedno. Například ve feederu máme tříčlenná družstva a mnoho šikovných rybářů, kteří už proharcovali mnohé vody, ale někteří dělají celkem zásadní chybu dodnes. Družstvo přijede na Labe a místo toho, aby se rozmístilo na kilometrovém úseku, sednou si vedle sebe a chytají. Libují si, jak jim jdou pěkní cejni a pak jsou překvapení, když si někdo vylosuje místo vzdálenější od toho, kde „trénoval“ že je tam všechno jinak. Místo velkých cejnů jen cejnek malý a plotičky a podoustve. Ono na závodech je samozřejmě mnoho věcí oproti předchozímu dnu jinak. Ryby nejlépe berou tam, kde se trénovalo, ale především horní a dolní část závodního úseku na tom může být s rybami naprosto odlišně. Zatímco dole se budou chytat pěkní cejni, horní úsek může být o cejnku malém a o plotici. K tomu všemu se mohou ve střední části lovit ve větším množství třeba podoustve.

A takto to normálně chodí i v běžné praxi. Vůbec nemusí jít o nějaké závody. Proto je mnohem důležitější než cokoli jiného ne nakoupit v dobré víře krmení, ale především znát cílovou rybu. Že ryby mění svá stanoviště v závislosti na roční době, všichni víme, a proto také jeden den neúspěchu nic neznamená.

Sedět tvrdošíjně na jednom místě i se sebelepším krmením, snažit se o rybu, která tam není, anebo je jen v minimálním množství, a dávat vinu krmení není zrovna moudré. Často stačí jen změnit místo a na cejnové krmení nachytáte cejnů pytel. Pokud někde krmení nefunguje, zkuste to jinde, anebo jindy. Nehledejte vinu v krmení. Ani to nejkvalitnější krmení ze všech není všemocné. Může hodně pomoci, to ano, ale zázraky rozhodně nedokáže. Nemluvě o tom že i bezvadné krmení se dá pěkně zkazit. Dále je jisté, že pokud na nějakém místě, nebo v celém velkém úseku převažuje naprosto jasně jeden rybí druh, řekněme podoustev, nemá příliš cenu lámat si hlavu s tím jaké krmení připravit. Pokud budou při chuti, budou žrát bez problémů krmení pro cejny zrovna tak jak krmení pro plotice nebo pro kapry. Můžete hledat něco, na co budou reagovat nejlépe, avšak často je v takovém případě vhodné spíše takové univerzální krmení a rozhodovat bude spíše koncové sestava, nástraha a vaše šikovnost než samotné krmení.

Opakem toho všeho je skutečnost, že už stále opakovaní cejni mohou v určitých chvílích skutečně dávat přednost některému typu krmení. Proto také máme krmení sladké, slané anebo s rybí moučkou. Tato krmení se od sebe liší jako den a noc. Vždyť co může být rozdílnějšího než krmení sladké a s rybí moučkou?

Osobně považuji cejnové krmení s rybí moučkou za takovou malou sázku do loterie a na závodech jsem jen málokdy našel odvahu k tomu, abych ho použil a to i na lovištích, kde vysloveně převládal cejn a raději jsem vsadil na klasiku. Naproti tomu mám skutečně tu zkušenost, že když občas vyrazím s kamarády na cejny, namíchám ho a trefím se jim právě do chuti, chytám mnohem více a hlavně větší ryby. Bývá to obvykle tehdy, když panuje teplé počasí a cejni přijímají hodně přirozené potravy, ale nachytal jsem s ním i v poměrně chladné vodě. Když vás nic nenutí a máte čas, klidně si namíchejte dvě různá krmení a zkoušejte. Budou dny, kdy rozdíl téměř nepoznáte a dny, kdy budou rozdíly naprosto propastné.

Na většině řek nemá velký smysl míchat nějaké speciální krmení, pokud vám jde spíše o to, abyste se pobavili než o konkrétní rybí druh. Krmení s označením River, Riviere, čili řeka bude vždycky skvělým základem, stejně tak, jako mnoho směsí určených pro plotice. Znám mnoho rybářů i závodníků, kteří nic velkého nevymýšlí a v podstatě se stejným základem chytají na většině vod. Mění ho jen poměrem vody, poměrem a typem hlíny, množstvím hrubých složek a atraktanty. Sypká směs je prostě stále stejná. A proč ne když to funguje? Asi neřeknu žádné tajemství, když jen zopakuji, že základem mnoha směsí je například taková Gross Gardons od Sensasu, mix zeleného a modrého Mila, černé Lorpio, milovníci Dynamite Baits nedají dopustit na Silver X River a tak bych mohl pokračovat.

Spíše než tvrdá selekce, o kterou se čas od času někdo pokusí, se na mnoha vodách vyplácí jakási univerzálnost. Kdo má v hlavě zmatek z krmení, tomu mohu říci, že v tuhle chvíli, vzhledem k tomu co po letech rybaření vím, je lepší věnovat víc času jiným věcem než studovat pytlíky s krmením a nemyslet si bláhově, že vám krmení na cejny nachytá cejny a kaprové kapry. Prostě nemá takovou sílu a moc aby tyhle ryby přitáhlo z místa kilometr vzdáleného.

Nejdůležitější ze všeho je vědět, jaké ryby se tam, kde lovíte, nachází a krmení berte jako skvělý „podpůrný“ prostředek k tomu, abyste uspěli. Alchymií s krmením si projde každý a je jisté, že se někdo dříve a jiný později prokousá v podstatě ke stejnému výsledku …..