Jednoduché jarní chytání

14.5.2016 - Milan Tychler

Březen je měsíc, kdy už člověk prostě k vodě musí, a neříkejte mi, že je ještě čas. Já nevím jak kdo, ale já chytám, pokud to jde, po celý rok a je pro mě těžko pochopitelné, že se najdou takoví rybáři, kteří prostě koncem října rybářské náčiní odloží a začnou chytat zase až v květnu. Samozřejmě jim jejich rozhodnutí neberu. To je každého věc. Jen tím chci říct, že já bych to prostě nevydržel. I ti, kdo během roku v podstatě jen vláčí, se snaží ukrátit si dlouhou dobu třeba s plavačkovým prutem nebo lehkým feederem.

Březen, to je pořád ještě taková divočina, kdy hodně záleží na počasí a momentálním stavu vody. Ta je stále ještě studená, hlavně toky, do kterých odtává sníh z hor, jestliže tam nějaký byl nebo ještě je, a proto ryby moc nežerou. V každém případě není březen ani lednem ani únorem a naše vyhlídky jsou mnohem růžovější než v předcházejících měsících. To je bez diskuze.

Jaro pomalu a jistě klepe na vrátka. Čím je slunečněji a tepleji, tím jsme samozřejmě spokojenější, a i když ryby nijak zvlášť nespolupracují, je to venku v každém případě veselejší než v lednu. Ať je to jak chce, když prostě potřebujete vyrazit alespoň na chvíli s feederem k vodě, určitě je pořád dobře držet se spíše jemného a „úsporného“ zimního režimu. Co tím myslím? Stále je vhodné používat jemné koncové sestavy a jen malá krmítka, která pojmou jen menší porce směsi.

Stále se osvědčují „zimní“ směsi, tedy směsi pro chladnou vodu. Není tedy chybou použít směs tmavou, jemnější a v poslední době velmi oblíbenou slanou variantu, která přináší dobré výsledky. Oproti předchozím měsícům ryby reagují na krmení mnohem lépe, ale to není v žádném případě důvodem k tomu, abychom jim začali pořádně nakládat, ačkoli to k tomu svádí. Berme to jen tak, že už nemusíme ryby tak důsledně hledat, protože začínají být ve větším pohybu.

Některé rybí druhy se začínají houfovat a hejna protahují vodou. Ostroretky, parmy i cejni se shlukují, a i když jim ještě spousta času do tření chybí, chovají se, jako by to mělo být už zítra. Některé ryby už jsou od půlky března hájené. Na to pozor, a pokud někde tento druh výrazně převažuje, je na místě zkusit něco jiného někde jinde. I když z ryb mlíčí a jikry přímo nestříkají, je dobré nechat je na pokoji. Jistě se najde jiné místo, kde jsou třeba plotice, podoustve či jiné ryby, se kterými se dá pobavit zrovna tak jako s ostroretkami. Ale jak říkám, březen není v tomto směru kritickým měsícem.

Absolutně vyselektovat nějaký rybí druh prostě nejde, a tomu, že třeba i chytíte nějakou tu hájenou rybu, se samozřejmě nevyhnete. Pokud se tak stane, je třeba zacházet s ní opatrně, samozřejmě tak jako s každou rybou a nic zvláštního se neděje ani nestane. Pokud je ryba chycená za tlamičku, je zřejmé, že nemá v hlavě jen tření, ale i potravu a nenachází se v takovém stavu, kdy by pro ni mohla být manipulace nebezpečná. To ostatně není ani tehdy, když z ní jikry doslova padají, budete-li opatrní. Tím nechci nikoho nabádat, aby to bral na lehkou váhu. Ale březen ještě není tím obdobím, kdy se tyto ryby skutečně třou. To přijde nejdříve až tak za měsíc, pokud bude teplo. V březnu si ještě můžete rybařinu užít, aniž by se nad tím rozumný člověk pohoršoval.

Já mám v březnu vždycky tak trochu dilema, jestli se věnovat stojákům, a nebo řece. Obojí je nejisté a většinou u mě vždycky zvítězí spíše vody tekoucí. Vyhnat mě z nich mohou snad jen krajně nepříznivé podmínky, tedy vysoká a kalná voda způsobená silnějšími dešti. Na pískovnách, rybnících a kdejaké rozmrzlé louži už se kdekdo snaží o prvního kapra, ale to mě zvlášť neláká. Na kapry bude během roku času dost a budou se chytat v teplejší vodě mnohem jednodušeji.

Teď si užívám nepoměrně více zábavy na řekách i menších říčkách, které oproti zimě velmi rychle mění svou tvář. Většinou už nabraly po zimě trochu více vody a ryby se dávají do pohybu. Stačí najít jen trochu vhodné místo, a pokud bude ten správný den, s feederem se ani nezastavíte.

Koncem měsíce pro mě pomalu nastává i čas na malé experimenty s krmením, ale na jeho začátku se držím většinou své osvědčené klasiky. Používám pořád tmavé slané krmení, ale velmi rád a s velkým úspěchem do něj přidávám rozmočený toustový chléb a kalicí hlínu. Není to proto, abych ušetřil nebo něco podobného. Důvod je jediný a prostý – ryby tohle krmení milují.

Jak připravit jednoduché krmení účinné v březnu? Možné jsou dva postupy. Jedním z nich je, že prostě vložím do kbelíku několik plátků toustového chleba a zaliju ho vodou. Vody dám tolik, aby chléb vodou maximálně nasál. Přebytečnou vodu pak sliji a pomalu přisypávám sypkou vnadicí směs a stále míchám. Chléb se tím rozbije a spolu se zbytkem vody provlhčí směs. To, jak bude směs suchá, nebo naopak mokrá upravujete přidáváním suché směsi. Vždycky je třeba počítat s tím, že bude směs postupně vysychat, proto ji na počátku ponechávám vlhčí. Je ideální, když na závěrečnou úpravu použijete hrubé síto. Pokud chcete přidat kalicí hlínu, musí být provlhčená předem tak, aby už nijak nezměnila konzistenci krmení, a přidá se až na závěr.

Druhý způsob je takový, že si prostě připravíte směs s hlínou už do téměř konečné podoby a do směsi pak přidáte namočený a hodně vysušený chléb, který jste před tím propasírovali přes hrubé síto. Je pak jednolitý a plný drobných kousků. Tento chléb jemně vmícháte do hotové směsi. Je to jako byste vmíchávali při pečení do těsta lehký sníh z bílků. Jemně a krátce, aby směs zůstala nakypřená.

Mohl bych vysvětlovat jak rozdílně se pak obě směsi i při použití naprosto stejných složek chovají, a která se více hodí do klidnější a která do proudivější vody. Místo toho doporučím, abyste si vyzkoušeli oba způsoby, a sami uvidíte, jak se bude směs z krmítka uvolňovat a jak se bude chovat. Samozřejmě to hodně ovlivníte tím, jak moc směs v krmítku umačkáte. Jestliže chcete dostat hodně kyprou směs do větší hloubky, je nutné použít ne klasické klecové krmítko, ale krmítko uzavřenější, ze kterého se nebude směs tolik trousit cestou ke dnu.

Do směsi používám pořád jen minimum masných červů. Důvodem je stále ještě malý apetit ryb, ale také to, že krmení obsahuje spoustu drobných kousíčků chleba. Tohle je složka, která ryby zajímá, ale hlavně je tak rychle nezasytí jako masní červi. Chlebové drobečky jsou takové lehké nic a hodně jich také odnese voda. Vy je ale pomocí krmítka můžete pořád snadno doplňovat bez obav, co to udělá s rybami.

Na háčku mám samozřejmě masné červy. Tedy alespoň ve většině případů. Jinak se osvědčuje malý hnojáček a jsou dny, kdy se ryby rvou i o zrnko kukuřice s červem. S nástrahami se vyplácí experimentovat, stejně tak i s délkou a průměrem návazce. Možná se tomu někdo podiví, avšak v tomto období může být rozdíl mezi desítkou a dvanáctkou stále hodně propastný. Zatímco jeden den nebude dvanáctka problém, druhý den může být na desítku počet záběrů dvojnásobný.

Kreativita, zkoušení a rychlý úsudek je potřebný po celý rok, ale v březnu o to víc, oč proměnlivější je počasí. Za své snažení můžete být odměněni skvělým dnem u vody, ale také můžete shořet jako list papíru. Takový je březen…