Mapování sumečka amerického

- Honza Bláha

Konec, nebo jen další začátek sumečků v Čechách?

Jelikož je toto můj první článek napsaný na MRK, pokládám za slušnost, abych se vám představil. Jmenuji se Honza Bláha a studuji na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Mým hlavním zájmem je ochrana biodiverzity vodních ekosystémů. Ve své bakalářské práci se věnuji regulaci sumečka amerického a to je také důvod, proč jsem napsal tento článek, nebo spíše výzvu.



Samotnou regulaci provádím ve spolupráci s SÚS ČRS na přírodní rezervaci Velký Rybník (40 ha). Postupně budu testovat několika typů vrší a návnad s cílem co největší selektivity. Při regulaci spoléhám především na žravost tohoto druhu a vysokou početnost na dané lokalitě. Jestliže bude projekt fungovat, najde uplatnění především na nevypustitelných vodních dílech (nejen u nás, ale klidně i v celé Evropě). Vysvětlení mé teorie je jednoduché. V řekách, hlavně pak například v Polabí, se před několika lety tento druh masově množil a šířil. Zde se množí především ve slepých ramenech a pomalu proudících úsecích. Neví se proč, ale zřejmě sezonní změny průtoků mu nedovolují udržet populaci na tak vysoké úrovni, jako je tomu na stojatých vodách. V řekách se typicky vyskytoval především blízko břehů, kde svým agresivním chováním vytlačil většinu stejně velkých druhů. Tak se tedy nejspíše nenaplní obavy o zamoření našich řek tímto druhem.


Tři typy vrší-budou testovány různé návnady s cílem co největší selektivity

Neméně zajímavé však bude pozorovat šíření dalšího severoamerického druhu, sumečka černého. Proč vlastně píši „zajímavé“? Zajímavé (smutné) je to jen z toho pohledu, že podobnou invazi tady před skoro 130 lety začal sumeček americký.

Je zvláštní, že rybáři do této chvíle neudělali nic pro to, aby se k nám tyto druhy dál nedostávaly (kontrola násad a zamezení dalšího šíření). Koneckonců jsou to právě oni, kdo do Čech v roce 1890 úmyslně vysadil sumečka amerického a neúmyslně (spolu s násadou kapra) v roce 2003 také sumečka černého.


varianta 1

Studuji na Zemědělské fakultě a vy si možná položíte otázku, proč nejsem spíše studentem Fakulty rybářství a ochrany vod (FROV). Odpověď je zcela jednoduchá: nechci totiž, aby se o mně někdy říkalo, že mám rybářské vzdělání. Jak jsem psal, zabývám se ochranou vod a ta se s komerčním nebo sportovním rybářstvím zatím bohužel naprosto vylučuje. FROV je sice v poslední době dynamicky se rozvíjející fakultou (nová budova fakulty, recirkulační systém na chov candáta, kapr s omega 3 kyselinou, náhradní rodičovství u jeseterů, šetrně získávaný kaviár apod.), která nabízí budoucím profesionálním rybářům kvalitní vzdělaní. Ochrana vod, kterou se pyšní ve svém názvu je však stále spíše kosmetickým doplňkem.


varianta 2

Nemůžu však celou tuto fakultu házet takříkajíc do jednoho pytle. Příkladem může být prof. Pavel Kozák a lidé v jeho týmu, kteří se velmi intenzivně zabývají problematikou biologie a ochrany našich raků, a také někteří další. Pravdou ale je, že naprostá většina prací (ať už bakalářských, diplomových, nebo výzkumů samotných akademických pracovníků) se stále týká témat, jako je zvyšování produkce, zdokonalování umělého odchovu, akvakultura, experimentální chovy nepůvodních ryb (amur černý, kaprovec černý, keříčkovec jihoafrický, jeseteři, veslonosy a další).


varianta 3

Chybí zde takové práce, které by jasně a objektivně posoudily vliv nepůvodních druhů na naše vodní ekosystémy (amur bílý, tolstolobik a tolstolobec, pstruh duhový, siven americký nebo právě sumeček americký a černý). Zatím umíme pouze masivně množit tyto nepůvodní druhy, ale jejich vliv na naše vody nás zřejmě nezajímá. Také jsem nikde nenarazil na práce, které by se zabývaly tříděním násad, ani na aktivní opatření zabraňující dovozu, vysazování a následnému šíření nepůvodních druhů. Jinak bychom tady nemohli mít nový druh sumečka. Přitom prevence je vždy lepší (v dnešní době by se hodilo napsat spíše levnější) než následné řešení problému.

Nejspíše už jste pochopili, proč jsem ochránce vod, a ne rybář. Jakožto ochránce vod cítím povinnost vůči naší přírodě, a proto se danou problematikou budu zřejmě ještě dlouhou dobu zabývat. Málokdo si totiž uvědomuje, že naše druhy musí v přírodě svádět biologický boj s druhy, které mají často mnohem lepší potravní, rozmnožovací nebo etologické adaptace. Pro mě je nepřípustné, aby se zájem rybářů soustředil pouze na produkci kapra, amura a „duháka“ (což se skutečně děje!). Tato situace se však brzy změní, ať už chceme, nebo ne. Problematiku nepůvodních a invazních druhů totiž řeší nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů.

Mám tedy unikátní příležitost. A vlastně by se dalo bez nadsázky říct, že od této chvíle se teprve začne psát historie ochrany vod na území ČR. Jelikož jsem u našich vod viděl tolik nádherných věcí a zároveň odstrašujících příkladů, musím udělat všechno pro to, abych naší přírodě co nejvíce pomohl a zabránil rybím přivandrovalcům v jejich dalším šíření.



To je také důvod, proč vznikl mapovací projekt s názvem  „Konec, nebo jen další začátek sumečků v Čechách?“ Cílem tohoto projektu je zmapovat aktuální výskyt sumečka amerického a zachytit vývoj šíření sumečka černého (jižní Čechy – Lipno?). Samotné mapování probíhá formou informačního letáku, na kterém je uveden název akce a (pro ochránce vod smutná) anekdota spolu s obrázky sumečka amerického a černého. Dále se na letáku uvádí, o co se v projektu jedná a kam mají lidé údaje zasílat. Samotný leták byl rozeslán do organizací zabývajících se více či méně rybářstvím, ochranou vod, hydrologií, ČIŽP, AOPK atd. Celkem se jedná o stovky e-mailů a (seznam adres čítá 20 stran ve formátu MS Word). Rád bych však vyzval ke spolupráci i samotné rybáře, a kde jinde bych mohl oslovit širší komunitu rybářů, než na serveru MRK! Níže uvádím samotný text k mapování, tak jak byl rozeslán po ČR.

Výzva

Dobrý den, jmenuji se Honza Bláha a zabývám se regulací sumečka amerického na přírodní rezervaci Velký rybník. Tímto bych rád oslovil rybářskou, ale i laickou veřejnost o pomoc při mapování sumečka amerického a černého (není nutno rozlišovat). Prosím tedy každého, kdo na území ČR pozoroval sumečka, aby mi o svém pozorování podal zprávu. Níže v tabulce uvádím lokality, kde byl historicky zaznamenán jeho výskyt. Bohužel to nejsou aktuální informace. Je tak možné, že někde vymizel, a naopak se může lokálně vyskytovat i na nových vodách. Výsledky mapování budou dostupné v databázi BioLib. Samotné lokality zasílejte prosím na e‑mail nebo vkládejte přímo do BioLibu.

Číslo revíru NázevGPSČíslo čtverceRozloha
441 065Velký Rybník50°53'18.64" N
14°32'0.4" E
515340 ha
441 086Ploučnice 1 B(Lesní I. A Lesní II.)525212 ha
441 112Cihlářský rybník   
411 167Labe 14a50°22'19.48" N
14°27'5.34" E
5652b136 ha
441 157Labe 16a-Tůně Kozly50°15'34.78"N
14°32'23.01"E
5753a28 ha
411 049Labe 1750°14'10.228"N
14°33'38.56"E
5753c70 ha
Opatovice n.L.Pískovna50°8'31.23" N
15°47'56.3" E
5860d15 ha?
411 056Pískovna Sandberk50°0'39.59" N
15°14'39.49" E
5957c35 ha
KolínMalá a Velká Vápenka   
411 050Labe 1850°10'7.52" N
14°45'11.42" E
5854b80 ha
411 165Labe 18 A50°13'12.67" N
14°38'40.22" E
5753d96 ha
401 032Labe 20 A(J.pod Ostrou)50°10'35.4" N
14°53'55.21" E
5855a46(13) ha
411 053Labe 2150°10'8.33" N
15°4'40.49" E
5856a112 ha
411 054Labe 2250°5'25.3" N
15°9'51.29" E
5956b111 ha
411 056Labe 24 A50°1'24.67" N
15°18'38.11" E
5957d135 ha
451 030Labe 2750°2'30.31" N
15°38'39.92" E
5959d295 ha ?
451 330Labe 27 A50°2'46.54" N
15°36'21.8" E
5959d4 ha
471 214Kozinec 1 A49°51'10.6" N
18°29'6.69" E
6176b35 ha?
441 086Ploučnice 150°48'39.42" N
14°19'58.75" E
5152c9 ha
441 005Bílina 650°31'20.22" N
13°32'7.7" E
5447c200 ha ?
HroznětínŠemberk50°18'11.34" N
12°52'57.36" E
5643c2 ha
431 055Rybník Bílka49°24'41.11" N
13°0'24.57" E
654411 ha
401 016Vltava 450°6'43.027"N
14°25'39.5"E
5852d86 ha
411 158Vltava 2-Tůně Lobeček50°14'35.2" N
14°19'4.5" E
5751d5 ha
 Vrchlabí ?   
451 012 Cidlina 7Nová Paka-Jahodnice50°28'19.71" N
15°28'50.79" E
5558b12 ha
 Rybník Doly50°29'37.38" N
15°13'28.25" E
5557a 
  Bacov,   
 Obruby- Pískovna50°27'28.88" N
15°5'19.25" E
5556b15 ha
Dolní Bousov, Tůň pod Továrenským rybníkem 50°26'45.59" N
15°7'39.05" E
5556d2 ha
Chorušice, Velký Újezd-Požární nádrž Kal 50°24'37.91" N
14°37'51.27" E
5553d1 ha
Duchcov ? 50°36'13.55" N
13°44'46.35" E
5348c?
Lovětín 49°12'38.22" N
15°3'9.08" E
6756c10 ha ?
Nová Včelnice 49°13'48.76" N
15°4'20.69" E
6756c10 ha?
Soběslav 49°15'57.54" N
14°43'16.9" E
6754a?
Velké PopoviceŘepčice49°54'3.47" N
14°37'34.02" E
6053d2 ha
421 200Údolní nádrž Lipno48°41'54.27" N
14°4'0.41" E
7350a4870 ha
461 102 Mor. 13 AMedkovy rybníky49°18'17.4"N
17°24'38.7"E
6670c2,8 ha
461 067Klimšák 149°24'26.5"N
16°39'49.9"E
6565d0,6 ha
411 062Mastík 149°42'53.753"N
14°24'57.221"E
6252c28 ha
401 008Rokytka 150°2'50.59"N
14°37'52.008"E
5953d34 ha ?
RS VysočinaPkO (Peklo)?49°39'16.7"N
16°16'59.4"E
6363b4,5 ha ?
PardubiceTůň Čičák  ?
TišiceMlékojedy  ?
StřížoviceRybník Střížovice50°40'41.8"N
13°58'47.7"E
5349b?
ChabařoviceRybník Glaser50°40'33.4"N
13°56'19.2"E
5349b?


Děkuji všem, kteří se zapojí do mapování a kterým není lhostejný osud našich vod.

Ochraně posledních fragmentů přírody zdar

Honza Bláha
Rumburk 8. 3. 2016
e‑mail: topentomolog@gmail.com
mapování BioLib: www.biolib.cz/cz/speciesmapping/id13/

Autor: Honza Bláha

Diskuse k článku (153 reakcí)

Přečteno: 12 522x
Průměrná známka: 1.71