Při lovu s krmítkem se stále diskutuje o délkách návazců. Někdo to řeší, někdo chytá stále na tu svou délku, kterou „mu stanovil“ jeho zásobník na návazce, nebo to zkrátka dělá tak nějak od oka, prostě jak se to zrovna povede. Má ale délka návazců skutečně na něco vliv? A pokud ano, tak na co?
Na tomto místě mohu prohlásit, že délka návazce má vliv nejen na to jak zřetelně se záběr na špičce prutu projeví, ale i na počet záběrů, respektive na to, jestli záběr vůbec zaznamenáme, nebo ne. Délkou návazce totiž určujeme, jak daleko bude ležet nástraha od krmítka a také kolik prostoru dáme zabírajícím rybám na to, aby nástrahu dobře uchopily.
Délka návazce může rozhodnout
Někdo může oponovat, že to tak není a že se to dá těžko určit, když koncová sestava po dopadu na hladinu stejně spadne na jednu hromadu, ale není to tak, pokud necháte sestavu klesat na napnutém vlasci. Na stojatých vodách se možná můžeme trošku přít o tom, jak daleko nástraha od krmítka skutečně bude, protože záleží na hloubce a hmotnosti krmítka. Ovšem na tekoucích vodách je to jednoznačné – návazec se rozprostře na celou délku. Ale pojďme si to trochu rozebrat.
Vliv délky návazce na počet záběrů
Možná si řeknete, že na počet záběrů má vliv především atraktivnost nástrahy a jemnost návazce. To je jistě pravda, ale svůj díl tu hraje i délka návazce. Lovíme feederem a krmítko používáme k tomu, abychom ryby přilákali a udrželi na lovišti. Často se snažíme nahazovat na jedno místo, aby krmená plocha nebyla příliš velká a abychom ryby co nejvíce soustředili. To, jak se nám to daří, nebo naopak nedaří, je jiná věc, protože ne každý dokáže házet úplně přesně. Určitě ale není jedno, jestli nástraha leží v těsné blízkosti krmítka, jak je tomu třeba při lovu s krmítky typu method feeder, na které se používají návazce dlouhé jen pár centimetrů, a nebo leží třicet centimetrů a třeba i půl metru a dál, když používáme krmítko klasické.
I krátký návazec může mít smysl
Nevím, jakou má kdo pomůcku a čím se řídí při volbě délky návazce, ale pro mě je vždycky vodítkem především aktivita ryb, jejich druh, jejich velikost a na řekách samozřejmě také síla proudu. Bohužel se nedá nikdy předem říct, jak aktivní ryby právě budou, ani jak budou velké a zda budou aktivnější cejni, nebo plotice. Nezbývá tedy než začít na nějakém standardu a pak se s ohledem na vývoj situace přizpůsobovat. Tyto standardy můžeme mít trošku rozdílné, záleží totiž na zvyku každého z nás a na rozdílných podmínkách, protože ne všichni lovíme na stejné vodě.
U mě je to tak, že na stojatých vodách začínám s návazci v délce přibližně 35 cm a na řece s návazci dlouhými 40–60 cm, protože na řece skutečně záleží na tom, jak rychle voda teče. Je tu ale jedna výjimka, ke které se dostanu později. V souvislosti s proudem se krmení vyplavuje buď pomalu a moc se od krmítka nevzdálí, což se týká pomalejších toků, nebo se naopak vyplavuje rychle a proud odnáší krmení dál. Mým záměrem je, aby nástraha ležela v zakrmené stopě. Asi bych si moc neposloužil, kdybych použil při lovu parem v silném proudu krátký návazec a hrubší částečky, respektive by mi proud ukládal masné červy o kus sál. Hned po nahození je stopa poměrně krátká, ale krmítko bude za chvíli prázdné, jemné částečky úplně pryč a hrubší budou ležet ne hned u krmítka, ale o kousek dál. Tam, anebo alespoň poblíž, by měla být i má nástraha. Alespoň mně se to jeví jako nejlepší varianta. Vyplavování směsi z krmítka se dá samozřejmě zpomalit tak, že připravíme směs lepivější a silněji ji stlačíme v krmítku, avšak často je mnohem účinnější skutečně aktivní krmení, tedy směs bohatě se rozplavující, než sem tam nějaký utroušený drobeček.
U krmítka typu method feeder nemá dlouhý návazec žádný význam, ale krátký boduje
Také je dostatečně známo, že některé ryby, například velcí cejni, ale i jiné větší ryby, rády stojí spíše pod krmením, což hovoří pro hodně dlouhý návazec. Na druhou stranu, a teď se dostávám k tomu, co už jsem dříve nakousl, při lovu ostroretek volím kratší návazce než u jiných říčních ryb, protože ostroretky dokážou s přehledem strkat po dně třeba i krmítko. Ale pozor, i v tomto případě záleží na náladě ryb, protože vždycky to tak není. V souvislosti s délkou návazce a typem krmítka jsem si na různých vodách ověřoval i to, jaký smysl má použít velmi krátké návazce v kombinaci s normálním krmítkem, respektive jak moc se liší lov s normálním krmítkem a s krmítkem typu method feeder při stejné délce návazce na stojaté vodě.
Dospěl jsem k tomu, že výhodnější je samozřejmě krmítko typu method feeder. To nabízí nástrahu okamžitě na polštářku z krmení a na místě nepřekáží žádná klec, do které by se navíc mohl případně zachytit háček, zvláště pak, když se loví s nástrahou umístěnou na vlasovém přívěsu a háček je volný. Na druhou stranu jsem zjistil, že když se do obyčejného krmítka připraví směs tak, aby se po minutce uvolnila, a vy pak krmítko maličko popotáhnete, výsledky lovu se příliš neliší. Chce to ale trochu cviku, abyste krmítko neodtáhli moc daleko od vysypané směsi. V místě nesmí být příliš silný proud nebo bahno. Pak to docela funguje jak s nástrahou neplovoucí, tak i s plovoucí.
Délka návazce a viditelnost záběru
Tento faktor záleží hlavně na aktivitě ryb. Někdy berou nástrahu dravě a hned s ní peláší pryč, někdy si s ní jen tak jakoby pohrávají a je dobré dát jim víc času na to, aby nástrahu skutečně pořádně uchopily. Když jsem s feederem začínal, snažil jsem se zasekávat kdejaké šustnutí. Někdy se to podařilo, jindy ne, ale vesměs jsem byl docela úspěšný a také z toho důvodu mě to začalo bavit. Samozřejmě jsem pořád zkoumal, jak to všechno vylepšit a zasekávat správně. Byl to opravdu běh na dlouhou trať. Mnohému jsem se naučil, ale také jsem poznal, že někdy je to trápení i s tím, co už víte.
Délku návazce často určuje délka penálu
Často bývá problém s malými rybkami, které nástrahu jen tak popotahují. Málo zkušení rybáři pak mohou mít dojem, že jim opatrně berou větší ryby. Obvykle to tak ale není a pravda je mnohem prostší. Neříkám však, že velké ryby nemohou takto zlobit. Dříve jsem také hned řešil návazec a všechno okolo. Teď mi často stačí, když dám rybám jen trochu času navíc. Prostě ignoruji jemné drcání a chvění a počkám si na něco zřetelnějšího. Až když to k ničemu nevede, uchyluji se ke změně velikosti nástrahy a následně případně změně délky návazce. K nápravě může paradoxně přispět jak zkrácení, tak i prodloužení návazce.
K tomu bych měl ještě jednu poznámku. Pokud návazec prodlužuji, dělám tak alespoň o třetinu jeho původní délky, ať to má smysl. Zpravidla také maličko zmenším nástrahu. Háček nechávám ve stejné velikosti. Když to začne fungovat, ale ryby jsou zaseknuté hlouběji, návazec trošku zkrátím. Pokud návazec zkracuji, v takovém případě také obyčejně o kousek zmenším nástrahu, ale použiji o číslo větší háček. Často se mi totiž stává, že když mám krátký návazec, ryby mi z háčku padají, zatímco když mám větší háček, děje se mi to spíš jen výjimečně.
Na řekách se silným tahem u dna může být dobrý dlouhý návazec i při lovu ostroretek
Celé je to jen jedna velká a zábavná hra, která má své vítěze i poražené, a to, kdo bude vítězem, není vždycky jisté.
Na délce návazce se nezdá být nic složitého a také to ani nijak složité není. Stačí si pamatovat jen jednu věc – když to nejde tak, jak bychom chtěli, a už jsme provedli nějaké změny s nástrahou, které nepomohly, je třeba začít řešit délku návazce.
Saccon Carp
