Pohled pod hladinu - VD Vranov

21.12.2014 - Redakce

Na základě vašich reakcí a přání jsme se rozhodli připravit pro vás společně s Povodím Moravy malý vánoční dárek v podobě nahlédnutí pod hladinu Vranovské přehrady.

Ta je mezi rybáři opředena řadou mýtů, a tak určitě rádi zjistíte, kde a v jakých hloubkách se všechny ty vysněné trofeje prohání. Zařazení Vranova do našeho seriálu má navíc ještě jeden důvod. V letošním roce totiž uplynulo 80 let od chvíle, kdy byla tato přehrada uvedena do provozu. Vodní nádrž Vranov byla postavena na řece Dyji u Vranova nad Dyjí.

Samotná hráz přehrady je vysoká 60 m a v koruně dosahuje délky 292 m. Úctyhodná je hlavně její délka, která činí přibližně 34 km při zatopeném území o rozloze 537 ha. Při stavbě její hráze se poprvé v naší zemi použilo technologie litého betonu. Do provozu byla nádrž uvedena v roce 1934. Zajímavostí je, že v době svého dokončení byla co do objemu nadržené vody největší nádrží v tehdejším Československu a dodnes patří ke klíčovým dílům Dyjské vodohospodářské soustavy. Ve své době se jednalo o naprosto ojedinělý stavební projekt, který neměl v českém měřítku srovnání.

Ani tomuto vodnímu dílo se však během jeho provozu nevyhnuly technické komplikace. K jeho prvním významnějším opravám došlo v letech 1951-1952, kdy byla provedena generální oprava dolních stupňů kaskády. V osmdesátých letech minulého století následovalo zvýšení bezpečnosti hráze a v letech 2003 až 2005 byla provedena dosud nejrozsáhlejší rekonstrukce od uvedení tohoto vodního díla do provozu, během které prošla hráz Vranovské nádrže hned třemi etapami oprav povrchu návodního i vzdušného líce. Generální opravu na současné standardy absolvuje v brzké době i koruna hráze. V současnosti se nádrž využívá k výrobě elektrické energie, k protipovodňové ochraně, rekreaci, sportovnímu rybářství a k plavbě.

VD Vranov a povodně

Jak bylo zmíněno, jedním z hlavních motivů výstavby nádrže byla ochrana před povodněmi. Ty okolní krajinu potrápily zejména v letech 1900-1911. Například v roce 1900 byla zaznamenána vůbec nejvyšší povodeň 20. století, která v profilu Vranova kulminovala průtokem 481 m3/s. Další větší povodeň byla v roce 1909 s kulminací 466 m3/s. Další extrémní povodně se nad nádrží Vranov vyskytly na začátku 21. století.

První z nich byla povodeň v srpnu 2002, která procházela ve dvou vlnách. První povodňová vlna od 7. do 11. srpna vznikla po extrémních srážkách ve dnech 6. až 9. srpna. Při druhé srážkové epizodě od 12. do 20. srpna byl vzestup průtoků velmi rychlý v důsledku předchozí nasycenosti povodí a vzhledem k trvajícím vysokým vodním stavům v tocích. Na Dyji byla zaznamenána kulminace odpovídající průtoku Q 500. Celkový přítok do Vranova v kulminaci byl vyhodnocen na 410-430 m3/s. Tento přítok byl nádrží Vranov snížen na 364 m3/s, (max. dosažená hladina 351,61 m n. m.). Tento stav byl v roce 2002 vyhodnocen jako mimořádně zátěžový, jaký nebyl do té doby v historii zaznamenán.

Ještě větší povodně než v roce 2002 proběhly v roce 2006. První povodeň na přelomu března a dubna byla způsobena extrémní zásobou vody ve sněhu, náhlým oteplením a vydatnou srážkovou činností, zejména ke konci března, kdy docházelo k rychlému odtávání sněhové pokrývky. V zimě 2005/2006 byla nad nádrží Vranov změřena historicky nejvyšší zásoba vody ve sněhu, až 220 mil. m3. Během této povodně byly překročeny stoleté průtoky na řece Dyji i Želetavce. Přítok do nádrže kulminoval dne 29. března ve výši 482 m3/s. Byla dosažena hladina odpovídající přepadovému paprsku 95 cm přes přeliv. Nádrž snížila povodňový průtok na 305 m3/s. Jen z tohoto výčtu je patrné, jak velký význam v ochraně před povodněmi přehrada má.

Vranov a rybáři

Vranovská přehrada (revír 461 032 - Dyje 15) patří mezi jedny z nejnavštěvovanějších rybářských lokalit u nás. Stáří a jižní poloha přehrady navíc dávají tušit, že zde můžeme očekávat nejedno trofejní překvapení. Vždyť fotografie kapitálních sumců nebo candátů zdobily stránky rybářských časopisů ještě v době, kdy slovo počítač nikdo z nás neznal. O tom, co může čekat pod hladinou této nádrže, svědčí stále platný oficiální rekord uloveného sumce z roku 1990. Tento obr měřil 255 cm, vážil 93 kg a byl uloven přívlačí na třpytku.

Členité břehy poskytují dostatečný prostor pro všechny rybolovné techniky, kaprařinou počínaje a vláčením konče. Protože ale Vranov zároveň patří k vyhledávaným rekreačním cílům, musíte obzvláště v letních měsících počítat s čilým ruchem, který se soumrakem rozhodně nekončí. I přesto se dají najít tichá a klidná zákoutí, ta jsou ale často ze břehu hůře dostupná.

Na břehu Vranova se nachází několik vyhlášených kempů, a tak se nádrž logicky stala ideálním místem, kde lze skloubit rybářskou vášeň s rodinnou dovolenou. Zatímco vy budete v klidu rybařit, zbytek rodiny může vyrazit na lodičky nebo cyklovýlet podél řeky Dyje. A když náhodou neberou, určitě vyrazte na výlet také - okolí je totiž doslova prošpikované řadou turistických cílů, ze kterých si vybere opravdu každý. Navíc v blízkosti přehrady naleznete řadu vinařství, což mnozí z vás jistě ocení. My doporučujeme například výlet k jedné z nejstarších a nejznámějších viničních tratí - Šobes, která se nachází v lokalitě Devět mlýnů, v Národním parku Podyjí. Cesta na kole z Vranova sice skrývá několik nepříjemných stoupání, výhledy na meandrující řeku Dyji za to ale rozhodně stojí. Na konci cesty na vás navíc čeká vyhlášený ochutnávkový stánek, po jehož návštěvě už cesta zpátky ubíhá sama.

Ilustrační fotografie, zdroj: Povodí Moravy, s.p.