Pod protějším břehem

- Milan Tychler

Představte si malý rybník, ani ne hektar, kde hloubka dosahuje sotva tří metrů, s bahnitým dnem a spoustou zakrslých plotiček a karásků, kteří v podstatě znemožňují lov na většinu klasických nástrah, a to jak ze dna, tak i z hladiny. Žížalku, masného červa, pečivo i kukuřici servou tyhle potvůrky z háčku dřív, než řeknete švec. Voda, o které se říká, že chytit v ní kapra snad ani není možné, a také, že tam snad ani žádní nejsou. Opak je ale pravdou - kapři tu jsou a jsou moc pěkní, protože se jim hned tak někdo nemůže dostat na kobylku. Kromě toho jsou tu i pěkní amuři. Tato voda se nedá vypustit ani slovit, takže v podstatě nikdo neví, co v ní plave za poklady.


Ideální místo k lovu pod protějším břehem

Rybáři tu vysedávají zatvrzele s železnou pravidelností, ale s úlovkem odchází jen zřídka. Je to především starší generace okupující stále stejná místa a vedoucí stále stejné řeči. Mně už je padesát, ale tohle by mohli být moji tátové. Pokud sem zabrousí mladší rybář, pak se jen tak pobaví s malými rybkami a dlouhou dobu ho tu zase nikdo neuvidí, pokud si nepřijde pro nástražní rybky.


Selektivní vnadění je důležité hlavně na vodách plných drobných ryb

Pro mě jsou tyhle vody skutečnou výzvou a po mnoha prohrách a zkušenostech už tak trochu vím, jak na ně. První věc, kterou si zde musí člověk uvědomit, je ta, že tady se nedá nic uspěchat a musíte se obrnit velkou trpělivostí. Tyhle vody žijí svým životem a nic tu nezměníte přes noc. Malé rybníčky a tůně nebo slepá ramena, částečně dost zabahněné a zčásti zarostlé vodními rostlinami, to nejsou vody hladové, kde se velké ryby hned vrhají na jakoukoli nástrahu. Zdejší populace tu přežívá snadno na své přirozené potravě a nemá smysl pořádat tu nějaké velkolepé krmné kampaně. Dosáhnete jen toho, že spousta návnady bude na jednom místě hnít a ryby se budou takovému, i když jinak možná velmi dobrému místu, obloukem vyhýbat. Řeknu vám, jak to řeším já.


Líni jsou ryby břehů

V první řadě si najdu místo v co možná nejméně přístupné části takové vody. Takové místo, odkud se špatně nahazuje, ale takové, které mi umožňuje lovit pod protějším břehem, kam se nedá z jiného místa nahodit a nedá se tam z protějšího břehu vůbec chytat. Obvykle je to místo pod nějakým keřem. To mi zaručuje klid na lovišti a také to, že se na mém místě jen těžko někdo usadí, a pokud ano, rychle jej po několika utržených sestavách opustí. Pokoušet se o úspěch z běžně dostupných míst je sice možné, ale většinou je to jen ztráta času. Samozřejmě ne na každé vodě je to možné, ale vždycky se snažte držet se dál od ostatních rybářů, protože velké ryby dělají v podstatě totéž. Straní se rozruchu, mají rády klid. Místo u klidného břehu je velmi lukrativní a ryby zde nachází kromě potravy i tolik potřebný klid k odpočinku. Proto se i my musíme chovat klidně, a ne tam hned obrátit všechno vzhůru nohama.


Na úvodní vnadění je dobré použít klasiku

První, co je třeba udělat, je předložit rybám něco zajímavého k snědku. Vzhledem k tomu, že by zde kukuřice přitáhla hromady plotic, karasů a cejnků, je dobře se jí vyhnout, ale ne hned. Jako první seznámení ryb s něčím novým používám vždycky takový koktejl všeho, co rybám chutná. Směs vařené pšenice, řepky, konopí a nějakou tu kukuřici doplním troškou kukel, několika masnými červy, pár kuličkami minibolie a pomalu rozpustnými peletami. Postupně měním poměr tak, aby převažovaly pelety a malé boilie, až nakonec nic než právě tyto dvě složky nepoužívám. Je nutné dát rybám dost času, aby se pomalu přeorientovaly na něco jiného, aby se s tím seznámily a přišly tomu na chuť.

K dopravě krmení pod protější břeh mi velmi dobře slouží malá vnadicí raketa. Nekrmím víc než tři rakety denně. Pokud je to blízko, je možné použít prak. Celý proces trvá čtrnáct dnů. Je to doba, ale jak říkám, není kam spěchat. Ryby nikam neutečou a zkazit všechno hned na začátku je snadné. V žádném případě se nesnažte na krmeném místě hned chytat.


Zpod břehu se dají vytáhnout pěkné ryby

Může se stát, že tu chytíte rybu, a ta vyplaší ostatní tak, že k tomuto místu pojmou nedůvěru hned od začátku, a později nebude ani zdaleka tak produktivní, jak by mohlo být.

Po dlouhých čtrnácti dnech začíná první lov. Je dost dobře možné, že ryby se budou na místě zdržovat po většinu dne, ale je také možné, že se zde objeví vždy jen v určitou hodinu. Proto je dobře lovit první návštěvu po celý den. Získáte tak představu o tom, kdy má smysl se tomuto místu věnovat a kdy je zbytečné tam vysedávat.


Amur není úplně běžným úlovkem, ale i ten se dá chytit

K lovu používám nejčastěji nějaký krátký, ale silný feederový prut s krmítkem typu method feeder. Jako nástraha mi poslouží buď peleta, nebo malé boilie a krmítko plním směsí s nevýraznou vůní. Chci, aby zaujala, ale nesmí být příliš aromatická, aby nebyla příliš podezřelá. Je třeba myslet na to, že tyhle ryby jsou tak trochu zvláštní a na nové věci si zvykají jen pomalu. Také nechci, aby se ke krmítku sjela drobotina. Proto používám směsi spíše na bázi rybích mouček a drcených pelet a spíš kořeněné a pikantní než sladké. Ještě častěji ale plním krmítko měkkými peletami.

Lovím vždycky jen s jedním prutem a pozorně si všímám všech pohybů špičky, často způsobených kontaktem rybích těl s napnutým vlascem. Nahazování je někdy hodně krkolomné, ale s tím se musí vypořádat každý sám. Určitě však nevolte k lovu takové místo, odkud se skutečně nedá nahodit. Ostatně, jak na tom s házením jste, to poznáte už při úvodním krmení raketou.


Selektivnost tady má smysl

Úspěchy se někdy dostaví hned, někdy musíte být trpělivější, ale určitě je to cesta jak se dostat i na těchto vodách k větším rybám. Někdy se jezdí za většími rybami hodně daleko a přitom třeba máte takový rybníček kousek od domu…

Autor: Milan Tychler - ®

Diskuse k článku (27 reakcí)

Přečteno: 12 209x
Průměrná známka: 1.24