MRK.cz - stále na rybách - ryby a rybaření

MRK.cz - Stále na rybách

Carp liga – pohled pod pokličku

19.10.2014 - Kocháč

Ročník 2014/2015 - 1. kolo - Jezero Borek

Dnes už legendární a nejstarší seriál kaprařských závodů jsme úspěšně zahájili a dokončili prvním kolem, které proběhlo na soukromé vodě Borek. Přijde mi trochu jednotvárné závod zhodnotit jen formou reportáže. Pokusím se ze svého pohledu tuto reportáž obohatit třeba i o zajímavé postřehy týkající se závodní kaprařiny obecně a trochu také konkretizovat přístupy jednotlivých týmů. Doufám, že mi na dalším kole závodů „neomlátí o hlavu“ tento byť drobný náhled do jejich soukromé kuchyně. Ostatně, vezmu-li v úvahu své bídné závodní zkušenosti, třeba se kluci jen pousmějí a mávnou nad tím vším rukou.



Tedy předně - Co to vlastně ty kaprařské závody, nebo konkrétně Carp liga, jsou? Jedná se o seriál čtyřkolových závodů, které v průběhu podzimu a jara vygenerují ty nejlepší.

Ano, jsem si jist, že nikdy nevyhraje tým, který by pouze jen dobře losoval. Závody jsou čtyři. Pravdou je, že závodník může být sebelepší, ale los mnohdy veškeré šance na úspěch neúprosně seřízne. Jenže současná úroveň závodního pole je našlapaná - troufám si tvrdit - opravdovými Závodníky s velkým Z. A ti prostě dobrý až průměrný los nepouští. Ne vždy a všem se samozřejmě podaří zvolit vhodnou závodní taktiku, ale to je následně jen kořením jednotlivých kol. Bohužel, závodní kaprařina nebude nikdy během na sto metrů, kde vyhrává ten nejlepší. V závodní kaprařině mají někteří svůj cíl trochu dál než jiní a v extrémních případech ani cílová čára neexistuje. Proto se snažíme nastavit všem pokud možno co nejvyrovnanější podmínky už výběrem vody.



Jezero Borek je krásná soukromá voda, která pod hladinou skrývá opravdu krásné a bojovné ryby. Místa a zázemí jsou jedním slovem luxus. Anglický trávníček na ploše tábořiště jsem dlouho nikde neviděl. Umím si představit opravdu pohodový týden prožitý na této vodě, ovšem co se týče závodů, více než přibližně osm týmů na medailové pozice pomýšlet nemůže. Karty jsou prostě charakterem vody jednoznačně dané, a když na tato top až průměrná místa sednou závodníci, není co řešit.

A v tomto duchu se neslo i toto kolo Carp ligy. Necelá polovina týmů si užila nádherný závod, při kterém do posledních vteřin nikdo nevěděl, kdo vyhraje. Nikdo neutekl a ještě ani ve chvíli, kdy jsem po ukončení závodu převzal úlovkové listy, jsem netušil, kdo na bedně bude, a kdo ne. Obrácená situace byla na mělčinách. Kluci si prostě protrpěli dva dny v podstatě s minimální šancí na záběr bodované ryby. Mrzí mne to, ale i to k závodům patří a tento závod nebyl výjimkou.

A teď něco málo k průběhu závodu a konkrétním situacím, kterých jsem byl svědkem. Týmy se rozmístily po jezeře a započaly s mapováním dna. Jen odskočím k pravidlům, abyste se v mém popisu neztráceli. Na Borku se jednalo o nonstop závod z odhozu trvající 48 hodin od 11:00 v pátek do 11:00 v neděli. Dle pravidel a vzhledem k charakteru vody bylo povoleno od příjezdu na místa do stratu závodu mapovat sektor ze člunu a ze člunu i krmit. Stejně tak i vždy hodinu ráno a hodinu večer. Bylo jen na zvážení týmů, zda tyto úpravy pravidel využijí, či nikoliv. Každopádně ryby, které v průběhu zdolávání zajely do vázek a musely být zdolány ze člunu a vykotvičkovány, se do úlovků nepočítaly. Tedy jednoznačně odhoz a zdolání striktně ze břehu.



Závodu se účastnilo 18 týmů. Když se rozmístily do sektorů, začaly s mapováním dna. Teď bych se rád zmínil o některých tricích a o tom, jak k mapování někteří přistoupili. Samozřejmě, že se dá dno zmapovat standardně ze člunu, osadit na zajímavá místa tyčovky, k těm pak krmit a z těchto míst chytat. Někteří osazovali tyčovky právě na taková místa nebo si jen označovali zajímavé zlomy, případně hranice sektoru spíš z praktického hlediska. Jiní k tomu přistoupili úplně jinak. Přiznám se, že nevím, kolik hektarů Borek má, ale odhaduji ho kolem 20 hektarů. Na 18 týmů to tedy, byť to bude znít divně, není místa zrovna moc. Navíc jezdit potom v průběhu závodu svým lovištěm se nemusí vyplatit. Osobně si myslím, že tento pohyb je v průběhu závodu hodně nežádoucí a celkem riskantní. A možná i z tohoto důvodu někteří zvolili důkladné zmapování dna před samotným zahájením závodu a v samotném závodě už na vodu prostě nevyjeli.

Popíšu jednoduchý systém, jak vědět, kde co v lovišti máte, a jak reagovat na aktuální situaci dle potřeby s jistotou, že vaše montáže leží vždy přesně tam, kde je chcete mít, tedy i v noci při odhozech na delší vzdálenosti s minimální odchylkou. Na vodu vyjede jeden člen týmu a echolotem najde zajímavé místo, díru, vrchol lavice, vázku, zadní patu atd. Druhý člen týmu ze břehu nahodí do tohoto místa a vlasec zaklipuje. Následně si přes dvě vidličky napočítá počet otoček a místo s tímto číslem a směrem na výrazný bod na horizontu zakreslí a zapíše. Tímto sice zdlouhavým, ale ve své podstatě velice jednoduchým způsobem zmapujete celý prostor svého loviště a v průběhu závodu můžete operativně reagovat na situaci. Přitom vždy přesně víte, co musíte udělat, aby vaše montáž ležela přesně tam, kde má, a je jedno, jestli je noc, nebo den, a nerozhodí vás ani utržená montáž nebo ztráta délky klipování. Tímto způsobem si dokážete nachystat libovolný počet udic nebo spomb k případnému přesnému krmení. Uf, snad se kluci nebudou zlobit, že pootvírám jejich závodní kuchyni… Beru to jen tak, že si svých případných úspěchů proti stále silnější konkurenci budou moct o to víc vážit.



V 11:00 závod začal. Z hladiny jezera zmizely všechny lodě a čekalo se na první bodovanou rybu. Netrvalo to moc dlouho a začalo se chytat v hlubší a širší části jezera u hráze a už první ryby ukázaly, že obsádka jezera obnáší spíš větší kapry. Pokud si dobře pamatuji, ryba pod šest kilogramů byla ulovena snad jen jedna. Průměrnou váhu ryb odhaduji na nějakých osm kilo. Doufal jsem, že se bude chytat i v místech u chaty a mělčích částech jezera, byť podstatně méně. Bohužel, opravdu zajímavý závod se konal asi na sedmi místech v hlubší části jezera a s postupem času bylo více než evidentní, že na některých místech není co řešit a bude se spíš jednat o náhodné záběry několika jednotlivých ryb, které se v těch místech náhodně zamotaly. Takto se podařilo chytit dvě ryby, jednu menší s váhou 6,5 kg a jednu s váhou 15 kg.

Ač bych rád napsal o všech a o jejich přístupech, přesunu se do míst, kde bylo co sledovat. Na hloubkách se rozjel velice zajímavý závod. Evidentní top místa na hloubkách a přilehlé sektory začaly bojovat o místa nejvyšší. Podotýkám, že šířka v této části jezera přesahovala hrubě 300 metrů, a jestli si někdo myslí, že s montáží nahodí do půlky, nechám ho při tom. Realita je taková, že v Carp lize jsou závodníci schopní atakovat rekordní vzdálenosti, ale pokrýt svůj sektor odhozem nemohl dokázat nikdo. Tedy, jednoduše řečeno, zůstávala tu „klidová zóna“, kde nebyly žádné montáže ani vlasce. A právě tato skutečnost je v průběhu všech závodů podle mě dost zásadní. Představte si, že při normálním chytání na vodách není tolik vlasců, nepadne tolik krmení ani není takový pohyb na vodě. Kluci to samozřejmě ví a umí s touto skutečností pracovat a také z toho důvodu jsem viděl minimum člunů na vodě. Snad jen v případě vázky byli nuceni na vodu vyrazit, ale to jen z jednoho prostého důvodu - aby zachránili a vyprostili uváznuté ryby.

Na klasických závodech, kde je povoleno krmení, se vždy strhne masakr a většina závodníků navalí do vody krmení v domnění, že to tak být musí, aby měli šanci. Jenže ono jde hlavně o to, reagovat na danou situaci a řídit se obsádkou ryb a místem, kde se ryby nachází. Na hloubkách bylo vidět převalující se ryby, jenže Borek je relativně mladá soukromá voda a dám ruku do ohně za to, že taktiky z přerybněných soukromých revírů jsou pro tuto vodu krajně nevhodné.

Celý závod byl zajímavý jednou do očí bijící skutečností. Troufám si tvrdit, že přes obrovské zkušenosti většiny závodníků nikdo z nich nenašel jasný recept, jak pravidelně chytat cíleně ryby. Šlo se cestou neustálé improvizace a hledání od počátku až do konce závodu. Záběry přicházely často v krátkých sériích a potom dlouho nic. Jako by se ryby podle svého zvyku snažily vyjet na jezero a v šoku z toho, co se děje, utíkaly zpět do klidu, kam nikdo nemohl své montáže dopravit.

Na hloubkách „bojovalo o bednu“ v podstatě jen pět týmů. Bylo ale více než jasné, že do celkového pořadí mohou promluvit ještě dva týmy ze střední části jezera, kde se vyskytuje velká klidová zátoka, kterou měli v bezprostřední blízkosti. Tato zátoka, kde se nesmí chytat, se stala, stejně jako na hloubkách, útočištěm ryb s potřebným klidem. Bylo jen otázkou času, kdy se ryby vypraví z relativně mělkého trdliště do jezera a kterou cestu kolem ostrova zvolí. Hned první večer se klukům u užšího kanálu podařilo vytěžit v průběhu necelé hodiny čtyři ryby a potom nastala dlouhá pauza. Ryby byly z celého závodu evidentně tak trochu v šoku. Samozřejmě znají vlasce a montáže, ale 72 vlasců nepřetržitě po dobu dvou dní je jistě i pro ně nenormální situace.



Kluci atakující přední příčky se neskutečně trápili. Předně bylo nutné na některých místech házet na hranice svých možností, jinde pořád zkoušet jiné prezentace. Viděl jsem od malých plovaček s mezibrokem po broček třeba až 15 cm od háčku, ale také klasické montáže na dno. Možná i z bezradnosti, jak ten závod konečně rozseknout, někteří dělali zásadní chyby a vše vložili na jednu kartu s rizikem totálního propadu. Viděl jsem kluky na hloubkách, kteří v poslední sobotní večer vyjeli v povolenou dobu na vodu a místo plošně zasypali krmením. Tato taktika ale nevyšla a přes top místo, kde mohli v klidu dochytat s umístěním, si zajistili 18 hodin bez jediného pípnutí. A stejně tak dopřáli klid udic svým sousedům. Veselé bylo sledovat, jak jeden z týmů vyčkal deset minut před koncem povolené doby použití člunů ke krmení a potom teprve vyrazil na vodu prokrmit místo v části sektoru. Je to jednoduché - do 150 metrů se dá hodit montáž, když to člověk umí, ale boilie tam kobrou prostě nedostanete. Dost zásadní konkurent ze sousedního sektoru nemohl nechat tuto taktiku bez reakce a s rizikem nafasování žluté karty vyrazil na vodu dvě minuty před koncem povoleného krmení. Stihl to… :o)

Poslední noc a dopoledne už nepřinesly nic jiného než jistotu, že o umístění bojuje jen pár týmů. Tedy přesněji, o zlato. Rozdíly byly neskutečně malé a šlo opravdu o každou rybu. Ani já jsem do chvíle, než jsem vzal do ruky kalkulačku u součtu výsledků, netušil, jestli tým vyhrál zlato, nebo je úplně bez poháru. V tomto ohledu byl závod neskutečně napínavý až do samého konce. Dokonce dva týmy dostaly možnost zdolat rybu, která jim zabrala před závěrečnou sirénou. A jedna z těchto ryb pak rozhodla o konečném pořadí. Dlužno dodat, že i týmy z průplavů trdliště na středu jezera vytěžily, co bylo v jejich možnostech.



Trochu mě mrzí, že i jiní top závodníci neměli možnost se této bitvy účastnit, ale jak jsem psal v úvodu, kaprařské závody prostě nejsou běh na sto metrů a jejich výsledek často dost zásadně rozhodne už samotný los. A aby toho nebylo málo, v současné Carp lize je velice málo týmů, které dělají zásadní chyby. Ty prostě lepší místa „drapnou za pačesy“ a nepustí. Nezbývá mi než popřát klukům, kteří nelosovali dobře, šťastnou ruku v dalším kole závodu.

1. místo - Němec, Kněžík, Richter - 104,44 kg

2. místo - Tomík, Bradávka, Hošek - 96,03 kg

3. místo - Ešpandr, Dosoudil - 94,54 kg

Závěrem chci poděkovat všem klukům za skvělou atmosféru a provozovateli jezera Borek za možnost uspořádání prvního kola Carp ligy 2014/2015.

Za Carp club ČR

Autor: Kocháč - ®

Diskuse k článku (106 reakcí)

Přečteno: 5 821x
Průměrná známka: 1.55

Související články

Carp liga – pohled pod pokličku 2.díl

Stejně jako v minulé reportáži se budu raději věnovat zajímavostem v přístupu k závodu než klasické reportáži.

Co je nového - kaprařina + obecné
Oznámení - kaprařina
Vložit oznámení

Na toto místo můžete sami vložit své oznámení ostatním čtenářům MRKu.

Kalendář akcí - kaprařina
Seznam závodů
Výsledky závodů
Všechny výsledky
Akční nabídky
Všechny slevy a akce
akce, rybareniCentury C2 a NG poděráky

Za 6050
S dopravou ZDARMA originální made in England podběráky u nás za nejnižší cenu. Na rukojeti stejný blank a zpracování jako na prutech této světoznámé značky a skvělá síťka. Platí do vyprodání zásob


akce, rybareniKaprařský podběrák Delphin IKONA 36

Za 1999
IKONA je zástupcem nejvyšší série podběráků od značky Delphin. Přesvědčí vás o tom každým centimetrem svého dokonale vypracovaného designu. Delphin IKONA je postavená na celokarbonové rukojeti.


Doporučujeme e-shop
Rubrika E-shopy
Grundik - Příbram Grundik - Příbram

Vítejte na stránkách našeho e-shopu, který Vám nabízí široký sortiment rybářských potřeb za velmi zajímavé internetové ceny. Veškeré...