Vazače háčků

4.10.2014 - Milan Tychler

Přivázání háčku na vlasec patří k základním rybářským dovednostem a je to jedna z prvních věcí, které se učí rybářský potěr v rybářských kroužcích. Někdo je šikovný a naučí se to během chvilečky, někomu to trvá déle. Nicméně na vázání háčku je třeba dát si vždycky opravdu záležet, a pokud se vám uzlík byť jen trošku nějak nezdá, raději háček odstřihněte a zkuste to znovu. Špatně přivázaný háček vás dříve nebo později bude stát rybu, a pokud by to byla ryba, která za něco stojí, pak to mrzí dvojnásob.

Já myslím, že takto už se spálil každý začínající rybář, a pokud si z toho vzal ponaučení, udělal jen a jen dobře. Každý uzlík, i ten správně udělaný, vlasec oslabí. Ten, kterým přivazujeme háčky ne. Pokud je uzlík udělaný správně, vlasec nikdy nepraskne v uzlíku, ale někde mimo. Ovšem je-li uzlík špatný, je velká pravděpodobnost, ne-li přímo jistota, že to dřív nebo později špatně dopadne. Proto vždycky kontroluji, zda jsou oviny na raménku háčku, jak mají být a nikde se nekříží, a před dotažením uzlík vždycky namočím, abych ho „nespálil“. Existuje několik bezpečných způsobů jak háček přivázat a na všechny se můžeme spolehnout, ale jen v tom případě, že je háček přivázaný správně.

Uvázat větší háček asi nikomu nedělá problém, ale s droboučkými háčky může být potíž. Jsou rybáři, jejichž prsty nejsou tak šikovné. Také mohou mít prsty opravdu velké, některým zase neslouží dobře zrak a oceňují proto všelijaké pomůcky na vázání háčků. Zaznamenal jsem takové názory, že kdo neuváže jakýkoli háček v prstech a třeba i poslepu, není rybář. Můj názor je takový, že tohle může říct jen hloupý člověk bez jakékoli soudnosti a životní zkušenosti. Kdyby se tihle lidé narodili s tlapami jako medvěd, zhoršil se jim zrak a nebo je nedej bože postihla zlá nemoc, která má za následek třes rukou, asi by mluvili jinak. Pokud někdo neváže háčky v ruce a používá k tomu nějakou pomůcku, v žádném případě to nesnižuje jeho kvality jako rybáře, protože to, jakým způsobem vážete háček, v podstatě nevypovídá o ničem. Pokud vám to připadá snadnější, nijak si s tím nelámejte hlavu a klidně použijte k vázání nějakou pomůcku. Výsledek bude stejný – kvalitně přivázaný háček.

Někdo zase bude tvrdit, že vázání rukou je jiné a kvalitnější a já nevím co ještě. Z mé zkušenosti s vazači háčků vyplývá, že si s ručním vázáním nijak nezadají, pokud je používáte správně. Vyzkoušel jsem několik různých typů včetně vazačů elektrických a výsledek byl vždycky uspokojivý. Uzlíky jsou v naprostém pořádku a drží stejně jako ty, které někdo vázal v ruce. Jaký důkaz je ještě potřeba přinést, aby to mohli někteří pochopit?

Možná tyto řádky vypadají, jako že jsem je napsal, abych podpořil prodej vazačů háčků, ale není to tak. Chci jen říct, že na vazačích není nic špatného a že není nejmenší důvod zatracovat ani je, ani rybáře, kteří je používají. Kdysi jsem si koupil ruční vazač jen tak ze zvědavosti, abych si ho vyzkoušel. Než jsem s ním uvázal háček skutečně dobře, chvíli to trvalo a moje první reakce byla odložit vazač rychle do šuplíku. Shledal jsem, že se s ním háček sice přivázat dá, ale že mi to dá mnohem, ale mnohem víc práce, než když jsem to udělal normálně rukou.

Jenže ono je to tak, že když si vzpomenu na své rybářské začátky, také jsem tento uzel na háčku neuvázal na sto procent hned a také mi přece jen nějakou chvíli trvalo, než jsem dostal do ruky ten správný cvik. Jakmile máte s něčím zkušenost a děláte to dlouho, připadá vám to samozřejmé a snadné. S vazači je to stejné. A tak jsem ho po nějaké době za dlouhých zimních večerů zase ze šuplíku vytáhl a jal se vázat nějaké jemné návazce s maličkými háčky na zimní lov do zásoby.

Je totiž mnohem pohodlnější v zimě, kdy máte zmrzlé ruce, sáhnout pro hotový návazec, než se s těmi miniaturami piplat u vody. Při této prácičce jsem se s vazačem hezky pocvičil a brzy to šlo jakoby samo. Ne že by to bylo lepší nebo rychlejší než vázání rukou, ale zcela jistě srovnatelné, a hlavně bych řekl, že mě to stálo méně úsilí. Mám za to, že ten, kdo je s vazačem skutečně zběhlý, uváže s ním miniaturní háček možná ještě rychleji než kdokoli jiný rukou.

Abych si prověřil kvalitu uzlíků, vázal jsem jednu závodní sezonu všechny háčky jen s vazačem. A žádného nepříjemného překvapení jsem se nedočkal, byť mě od této pomůcky mnozí zrazovali. Uzlíky se ani nerozvazovaly ani nepraskaly. Prostě to bylo stejné, jako kdybych vázal ručně. Mohu tedy zodpovědně říct, že pokud s tímto má někdo problém, pak není ve vazači, ale je to rukama, protože i tady je třeba dávat pozor na to, aby se oviny nekřížily, a uzlíky se musí utahovat pomalu a pozorně. Chce to své, jako všechno ostatní…

Vazač jsem ponechal ve své výbavě a používám ho spíš příležitostně než pravidelně. I když jsem za ty roky, co chytám, navázal tisíce háčků, rád po něm sáhnu při vázání nejmenších háčků, protože mi usnadní práci, a o to především tu přece jde. Nijak se za to nestydím, protože k tomu není žádný důvod. Důležitý je výsledek.