Ostrost háčku nadevše

4.9.2014 - Milan Tychler

Mým prvním háčkem byl ohnutý špendlík a kamarádovi, který měl skutečný rybářský háček, jsem ho tiše záviděl. Měl štěstí. Našel ho spolu se splávkem a několika bročky na větvi olše u rybníka a vylezl si pro něj.

Bylo nám asi šest let a žádný z našich otců nerybařil. Do města, kde byly jediné rybářské potřeby široko daleko, to bylo kus cesty autobusem, takže jsem si musel na svůj první háček nějakou chvíli počkat. Jo, žádný kluk, který se zbláznil do rybaření a vyrůstal v podhůří Jeseníků, to neměl jednoduché.

Chytali jsme na pytlačku hrouzky v návesním rybníčku. Lákali je na užmoulané kuličky z chleba a kousky žížal, které jsme nacházeli pod vlhkými kameny na břehu. On to vlastně ani nebyl rybníček. Spíš jen taková větší louže. Ale tento kousek vody byl náš rybářský ráj, nový svět a hrouzci naše první ulovené ryby. S ohnutým špendlíkem nebylo snadné tyto rybky zaseknout. Hodně záseků se nepodařilo a mnoho rybek z tohoto provizorního háčku spadlo. Záběrů jsme měli asi tak stejně, ale kamarád vždycky chytil víc ryb. Dávali jsme je do třílitrové sklenice od okurek, pozorovali je a pak vždycky pustili. Ukázalo se, že háček je stěžejní a bez dobrého háčku to nikdy nebude ono. A i když se od té doby mnohé změnilo, s háčky to zůstalo stejné – háček, je jednou z nejdůležitějších pomůcek, které každý rybář používá. Ani prut, ani naviják, ale háček je tím, co rybu zasekne a drží. Háček je tím, co jako první přichází do kontaktu s rybou, a rozhodně záleží nejdříve na něm, jak se budou ostatní věci vyvíjet. Protože pokud rybu nezaseknete, nestane se dál už nic.

Teprve když ryba visí, dostávají se do hry další součásti rybářské výstroje. Vlasec, prut, naviják a také rybářova šikovnost. Ale až do poslední chvíle musíme spoléhat na to, že je háček dobře zaseknutý a že udrží rybu až do samého konce zdolávání a jejího bezpečného vylovení z vody. To je pravda o obyčejném rybářském háčku.

V průběhu let se na pultech rybářských prodejen objevily spousty háčků různých tvarů, velikostí i barev. To, co bylo tenkrát, a to, co je dnes, je nesrovnatelné a pro dnešní mladé rybáře by to bylo i zcela nepochopitelné. O nějakém výběru nemohlo být ani řeči. Tři druhy háčků v několika velikostech a tečka. Jo, abych nezapomněl: byly stříbrné, zlaté a tmavé. A přes to všechno to šlo. Ryby se chytaly. Co se kvality tehdejších háčků týká, řekl bych, že by se ve srovnání s dnešními výrobky držely tak někde uprostřed, což znamená, že to nebylo zase tak zlé. Myslím, že některé dnešní háčky by ve srovnání s nimi ani neobstály, protože kromě opravdu skvělých háčků najdeme na pultech i takové, které za mnoho nestojí. Je jich ale nepoměrně méně než těch dobrých, což je samozřejmě pozitivní a snižuje to možnost našeho omylu při nákupu.

Co se ale hodně změnilo oproti minulosti, je cena háčků. Ta je v některých případech až neuvěřitelná. Někdo drahé háčky kupuje, ale mnoho rybářů odmítá už jen ze zásady dát za jeden jediný háček až několik desítek korun. Já je také nekupuji. Vyzkoušel jsem a seznal, že stejná kvalita se dá v podstatě koupit i za zlomek ceny. Možná se mnou nebude někdo souhlasit, ale s tím si hlavu lámat nebudu. Kdo chce a je s nimi spokojený, nemůže udělat nic lepšího než si koupit. Důvěra v to, co kupujete, je velká věc, ale někdy prostě zaplatíte víc, což je v pořádku, pokud jste s nákupem spokojení.

Ale ať si koupíte háček drahý, nebo levný, nejdůležitější ze všeho, když pominu tvar, potažmo chytlavost, je jeho ostrost. V tuto dobu se s háčky, které by se lámaly nebo nějak deformovaly při silnějším ztížení setkávám jen opravdu vzácně, a pokud ano, pak u háčků ze slabého drátu a v malých velikostech. Ovšem na háčky, které se rychle tupí, narážím docela často a to je podle mě největší slabina háčku.

Neostrý nebo rychle se tupící háček je špatný háček. Při nákupu háčků ale nemáte možnost úplně posoudit, jak to s háčky skutečně je.

Obvykle nemáte možnost si háčky vyzkoušet, a pokud jsou háčky nové, všechny se zdají být dostatečně ostré. Otázkou je, jak dlouho jejich ostří vydrží. Některé háčky se na prsty doslova lepí, ale po několika nastraženích masných červů už cítíte, jak háček drhne. Příliš jehlové ostří může být náchylnější k otupení. Ostří některých háčků nevypadá nijak zvlášť zajímavě, ale svou kvalitu si drží po dlouhou dobu. Dá se odsoudit háček ten i ten, ale je vždycky třeba zvážit jednak to, v jakém prostředí, respektive na jakém dně háčky používáte a zda slouží k přímému nastražení, nebo budete lovit s nástrahou umístěnou mimo háček. Při správné volbě pak mohou vyhovět obě varianty a někdy se to vyplácí i za tu cenu, že musíte háček s méně trvanlivým ostřím častěji měnit.

Ve chvílích, kdy berou ryby liknavě, je výhodné používat háčky, které se k rybí tlamě samy doslova přilepí. Toho využívám nejen při lovu s nástrahou mimo háček, ale i při nastražení klasickém, a to skutečně i za tu cenu, že háček nevydrží ani několik hodin lovu. Například při závodech měním háčky i několikrát. Když ryby dobře berou, používám háčky s trvanlivým, i když třeba ne tak jehlovým ostřím, a často mi takový háček vydrží až do doby, než ho někde utrhnu.

Dříve se háčky při otupení přibrušovaly, ale myslím, že tohle už téměř nikdo nedělá. Háček se prostě vymění za jiný a hotovo. K rychlému napravení ostří háčku ale může jemný brousek snadno dopomoct. Pokud se jedná jen o vyhnuté, a ne ulomené ostří na drobnějším háčku, jde to. Pro tento účel mám po ruce jemný skleněný brousek, který používají naše druhé polovičky na nehty. Pokud se ale ostří odlomí, je lepší háček vyměnit, než se jej snažit nějak nabrousit. Jediná situace, kde jsem ochotný trochu víc brousit, jsou trojháčky a jigové háčky, ale všechno má své meze.

Někomu se může zdát, že jsou řeči o ostrosti háčku zbytečné. Věřte ale, že právě háček, respektive jeho ostrost, může v některých případech sehrávat rozhodující roli, a ruku na srdce – kolikrát jste si sami řekli: „Za chvíli končím, to už vydrží“ a háček jste nevyměnili. A právě to vás možná stálo hezkou, a možná dokonce i trofejní rybu, kterou jste kvůli neostrému háčku nezasekli. Znáte to, když zaseknete, na konci vlasce se zhoupne velká tíha a najednou je pryč. Možná to byla skutečně velká ryba, možná ne. Kdo ví? A právě proto je dobré si ostrost háčků hlídat a tuhle zdánlivou maličkost nijak nepodceňovat. Výměna háčku netrvá dlouho a určitě se vyplatí.