Není revír jako revír – 1. část

- fotojakes

Téma revírů se v diskuzích hojně probírá a téměř vždy to provází silné emoce. Já bych řekl, že až zbytečně horké, především když vezmu v potaz, že mnoho rybářů ani netuší, jak to s revíry funguje. Proto se pokusím to trochu osvětlit lidskou řečí, a ne citováním paragrafů ze zákona, které mnohým stejně nic moc neřeknou.

V diskuzích jsem vypozoroval, že mnoho rybářů si myslí, že když je nějaká voda soukromá, pravidla si určuje jen majitel a na svazových vodách nás rybáře zase omezuje svaz. Jenže tak to není, protože většina pravidel vychází ze zákona a vyhlášky a v rybářském řádu, který svaz dává k povolenkám, je jen výtah toho nejdůležitějšího.


Tovačov je rybářským revírem a díky tomu, že se nepodařilo získat výjimku na lov non-stop, skončil jeden z nejznámějších kaprařských závodů

V první řadě je třeba rozlišovat revír a „revír“, tak jak tomu je podle zákona o rybářství, a ne podle toho, kdo se o vodu stará. Zpravidla jsou v rámci legislativy dvě možnosti: první je rybářský revír, který je v zákoně právě pro nás, kteří chytáme ryby na prut, a pak je rybochovné zařízení, které jak už název napovídá, má být pro chovatele ryb. Jenže v posledních letech se stále rozšiřuje trend „chovných rybníků“, které jsou vlastně revíry pro rybáře s pruty a rybochovný účel neplní v žádném případě.

Rybářský revír

Rybářský revír vyhlašují státní orgány (rybářský orgán) na základě žádosti majitele pozemků pod vodou, případně toho, kdo má s majitelem za tímto účelem sjednaný nájem. To platí u uzavřených vodních ploch, tedy rybníků, pískoven, propadlin, jezer a podobně. Na řekách a přehradách je tomu jinak. Tam se jedná o takzvané volné vody, kde je uživatel vybrán z těch žadatelů, kteří se účastní výběrového řízení. Toto výběrové řízení se provádí jednou za deset let. Většiny revírů svazu na volných vodách se toto zatím týkat nebude, protože byly vyhlášeny ještě za platnosti předešlého zákona o rybářství, a pokud nedojde k legislativním změnám, mělo by tomu tak být i nadále. Vím, že výkladů paragrafů týkajících se této problematiky je několik, proto se tím raději moc zabývat nechci. Nechám to raději právníkům svazu a příslušným statním orgánům.


Označení rybářského revíru, kde musí být číslo, název a uživatel revíru

Ale zpět k revírům jako takovým. Rybářský revír lze vyhlásit jen na více než 500 m2 souvislé vodní plochy. K vyhlášení revíru je potřeba splnit podmínky dané zákonem o rybářství a jeho prováděcí vyhláškou, jako navržení osob způsobilých k výkonu funkce hospodáře a jeho zástupce, doložení vlastnictví či pronájmu pozemků pod revírem za účelem výkonu rybářského práva u uzavřených vodních ploch.

S vyhlášením revíru a povolením výkonu rybářského práva obdrží uživatel krom čísla revíru (udělí ministerstvo zemědělství) i zarybňovací plán, který musí každoročně plnit. V praxi to probíhá tak, že si uživatel navrhne zarybnění a úředníci na rybářském orgánu to buď akceptují, nebo upraví, jak uznají za správné. Z vlastní zkušenosti ovšem musím říct, že je v tomto směru s úředníky rozumná řeč, tedy pokud si někdo nevymýšlí nesmysly. Ohledně dodržování zarybňovacího plánu si nejsem jist, jak to přesně je. Jedni tvrdí, že to je minimální povinnost, a druzí zas, že by se měl dodržovat tak, jak je, a neměl by se ani překračovat. Já jsem toho názoru, že by se měl dodržet přesně, jak je daný, ale praxe je v tomto směru bohužel různá.


Jezero Vrbenský je také rybářským revírem

Krom zarybňovací povinností má uživatel i omezený počet povolenek na hektar, zpravidla 25 ročních povolenek na jeden hektar plochy mimopstruhového revíru. U pstruhového revíru je to jen 15 povolenek na hektar. Jednu roční povolenku lze rozdělit na 30 jednodenních povolenek. Svaz díky fungování celosvazového rybolovu plochy svých revírů zahrnutých do CS rybolovu sčítá, a proto může i na hektarový rybník klidně každý rybář s platnou krajskou nebo celosvazovou povolenkou. Navíc pro získání povolenky musí mít rybář platný státní rybářský lístek.

Dále musí uživatel navrhnout osoby pro výkon funkce rybářské stráže, která musí splňovat odbornou a zdravotní způsobilost, což musí písemně doložit. S provozem revíru je spojeno i vedení evidence a každoroční předkládání hospodaření na rybářský orgán, ale to nemá smysl rozvádět, protože to se týká jen hospodářů a uživatelů revírů, nikoliv samotných rybářů.

Příklad: většina svazových vod, Horní Málek, Jezero Vrbenský, Liščí jezero, Tovačovská jezera, Štít

„Chovný rybník“ a odlov ryb udicí

Stále píši jen o vodách, kam si chodí rybáři s prutem zachytat, a proto je chovný rybník v uvozovkách. Funguje to tak, že „chovatel ryb“ umožňuje na svém rybníce (rybochovném zařízení) hospodářský odlov ryb udicí. Tento systém fungování „revírů“ byl asi okoukán od produkčních rybářů, kteří ryby chovají, ale často už provozují i rybníky, kde umožňují za úplatu lov ryb udicí. Na tom samozřejmě není nic divné, každé produkční rybářství má rybníky, které se buď špatně loví, nebo jsou například jako zdroj vody pro sádky, a proto se neloví vůbec, a nebo jen jednou za delší dobu. Navíc se dnes často stává, že odběratelé ryb si vezmou jen určité váhové rozmezí ryb a ostatní ryby by rybářům zůstaly na sádkách, než se najde jiný zájemce. To není zrovna ideální stav, ale když je možnost „to vysypat“, jak se mezi rybáři říká, do sportovního, jsou to tři mouchy jednou ranou. Rybník u sádek je stále na vodě, zpeněží se ryby neprodejné ve velkém a také je z toho zajímavý příjem v období mezi jarním a podzimním lovením.


Hejlov

Provozování chovného rybníka má samozřejmě také svá pravidla. Pokud je člověk majitel nebo nájemce daného rybníka, měl by být registrován jako chovatel, měl by mít povolení o nakládání s vodami a také by měl vést evidenci hospodaření, a to i hospodářského odlovu ryb udicí. Podle selského rozumu i podle zákona by měl být možný tento statut jen na rybnících nebo rybochovných zařízeních, ale v praxi funguje několik „chovných rybníků“, které už z podstaty nemohou být rybníky, protože se jedná o nevypustitelná jezera, pískovny a podobně. V tomto směru jsou dokonce rozdílné postupy v různých krajích, protože co v jedné části republiky funguje, v jiné neprojde. Viz například dřívější snahy o to mít na tovačovských jezerech místo rybářských revírů oficiálně rybochovná zařízení.


U Hejlova nelze pochybovat, že se jedná o rybník, v roce 2012 byl dokonce vyloven

Administrativně je chovný rybník zhruba stejně náročný jako rybářský revír, navíc je tam jen povolení o nakládání s vodou za účelem chovu ryb. Ale chovatel zas nemusí dokládat svou způsobilost jako hospodář na rybářském revíru a nemusí stanovovat rybářskou stráž. Na druhou stranu je pro provozování vody s chytáním na prut pohodlnější, protože veškerá pravidla lovu si určuje majitel (nájemce), samozřejmě nesmí být v rozporu se zákonem, tedy nesmí používat otravné látky či elektřinu. Na to by potřeboval výjimku ze zákona.

Příklad: Hejlov, Jezero za pilou

Zvláštní režim vodárenských nádrží

Je to sice okrajová záležitost, ale protože ji několikrát do roka využívám, chtěl bych to zmínit. Existuje i několik málo možností, kde se dá nahodit na běžně zapovězených vodách, jakými jsou třeba vodárenské nádrže, kde není ani rybářský revír a ani rybochov, ale přesto se tam dá na základě povolení o kontrolním, případně regulačním odlovu nahodit, ale často jen za velmi přísných a značně omezujících podmínek.

Příklad: Fláje a některé další vodárenské nádrže


Mlhavé ráno na vodárenské nádrži

Černé soukromé vody

Teď mám na mysli ty, kteří mají vodní plochu (vlastní, nebo pronajatou) a prostě na ní chytají nebo za úplatu dovolují chytat jiným. Přitom nemají ani vyhlášený revír a ani své vodě oficiálně neprovádí „chov ryb“. Takových vod je u nás určitě několik, zpravidla se jedná o méně známé soukromé vody, které unikají pozornosti veřejnosti, a tím i úřadů. Vše tam probíhá podle libosti majitele, případně nájemce, který nic neeviduje, zarybňuje dle libosti a rybáře nechá lovit dle svých pravidel. Nezkoumal jsem, o jaký prohřešek se přesně jedná a jaké sankce za to hrozí, ale toto jednání je v rozporu s platnou legislativou a provozování takové vody je možné jen díky malému zájmu úřadů. Ačkoli musím uznat, že jsou světlé výjimky.

Příklad: zde nic uvádět nebudu, protože žádný případ nemám ničím podložený, ale snad se někteří chytnou za nos

Nerevíry

Každý, kdo vyrůstal na Mostecku, Ostravsku, kolem Labe, ale i jinde, je zná. Jsou to takzvané vody ničí, nerevíry, nesvazovky a objevují se i zde na MRKu. Zpravidla se jedná o menší vody, i když na mostecku vím o vodách v řádech hektarů, kde nehospodaří svaz ani nikdo jiný. Důvodů může být několik, ale nejčastěji jsou to nejasné nebo složité vlastnické vztahy u pozemků pod vodou, a tak není možné na místě ani vyhlásit revír, ani provozovat „rybochov“. Případně se jedná o tak malé, zastrčené a nedostupné vody, že se nenajde nikdo, kdo by o takovou vodu a starosti s ní spojené měl zájem.


Jeden z Mosteckých nerevírů

A jak je to s chytáním na nerevírech? Rozhodně to není tak, že na těchto vodách smí někdo, nebo dokonce kdokoliv chytat. Zákon jasně stanovuje, že rybářské právo, tedy právo lovit ryby, je možné jen na rybářských revírech a provozovatel chovného rybníka nám může dovolit hospodářský odlov ryb udicí, případně správce vodárenské nádrže může dovolit kontrolní nebo regulační odlov ryb. Kdo loví na nerevírech se dle zákona pravděpodobně dopouští pytláctví, ale protože tam není rybářská stráž a ani rybníkář, zbývá jen Policie, která je sice oprávněná to kontrolovat a řešit, ale na druhou stranu si nedělám iluze o hlubších znalostech policistů v této oblasti.

I když se z pohledu zákona jedná nejspíše o pytláctví, chápu, že se na těchto vodách běžně chytá. Nikdo to nekontroluje, vypadá to jako voda všech a přitom tam plavou i nějaké ryby, i když obsádky jsou často velmi řídké. Najdou se ovšem i výjimky. Chytání na těchto vodách má své kouzlo a příznivce, které ani vědomí toho, že něco porušují, neodradí.

Příklad: propadliny na Mostecku a Ostravsku, některá menší mrtvá ramena kolem Labe, která nejsou spojena s hlavním tokem


Obsádky nerevírů jsou zajímavé, ale díky izolaci často dochází k postupným degeneracím vlivem příbuzenského množení.

Protože je téma obsáhlejší, článek bude mít ještě pokračování. Snad jsem zde trošku osvětlil, jak revíry fungují, alespoň v této dost obecné rovině. V další části se zaměřím na rozdíl v pravidlech, zarybňování, fungování a v péči o dané vody.

Autor: fotojakes - ®

Diskuse k článku (69 reakcí)

Přečteno: 13 696x
Průměrná známka: 1.19