Hledání kapřích cest

2.6.2014 - Johan K.

Jistě mi dáte za pravdu, budu-li tvrdit, že nejdůležitější a zároveň nejkomplikovanější na lovu kaprů je nalezení místa, které kapři rádi a opakovaně navštěvují. Nepomůže ani nejlepší nástraha na sebelepší montáži, pokud lovíme v místě, které ryby nezajímá.

Pokaždé, když vyrazím zkusit ulovit nějakého kapra, mám už předem celkem jasno, jaké místo u vody si vyberu. Raději si však hledám nová místa, než bych si vybral místo, kde někdo už přede mnou včera velkého kapra chytil (i když musím přiznat, že to pokušení někdy mám), nebo takové, odkud to budu mít blízko k autu a na břehu maximální pohodlí.

Výběr a volba místa

Výběr místa k lovu ovlivňuje, alespoň podle mne, více faktorů. Nejdůležitějším bude samozřejmě roční období a s ním spojená teplota vody. Dále pak aktuální počasí, tlak vzduchu, množství kyslíku ve vodě a rybářský tlak na určitá lovná místa. Rád pozoruji vodu a hledám přítomnost kaprů, kteří se často rádi ukazují. Někdy si dokonce myslím, že se i trochu předvádějí.

Oblíbené místo před a za podvodní lavicí, kde je patrný nános sedimentu.

Možností jak pozorovat a vyhledávat kapry je mnoho a bylo o tom už napsáno dost samostatných článků v různých rybářských magazínech. Ten, kdo loví rád v blízkosti břehu, vybaví se polarizačními brýlemi, méně výrazným oblečením, a pokud k tomu bude mít možnost, zkusí pozorovat aktivitu kaprů rozhozením výrazné nástrahy někde pod převislými větvemi v hloubce, kde bude možné pouhým pohledem sledovat, zda místo kapři navštívili. Kdo loví rád na odhozovou vzdálenost nebo v místech, kde není možné použít loď a echolot, vybaví se markerem nebo se pokusí zmapovat si dno pomocí olova. To má mít nejlépe hruškovitý tvar (v kombinaci s vlascem s nulovou průtažností či pletenou šňůrou), nahazuje se opakovaně a následně se stahuje pomalu po dně ke břehu, přičemž se k nám každá nerovnost dna přenese přes vibrace. Zkoumat dno lze také jen klasickou „olovnicí“ spouštěnou z lodi na vybraném místě. I tak si můžeme udělat obrázek o tom, co je pod námi na dně. Tento způsob však není tak přesný (a moderní).

Místa, kde se zvedá hrana – také zde budou určitě kapři hledat potravu.

Ideálním místem pro kapry bude oblast, která je okysličená a zároveň je tam dost potravy. V létě pak nemá cenu hledat kapry v mělkých, bahnitých, klidných a před větrem chráněných zátokách, které budou v tomto ročním období okysličené jen velmi málo.

Naproti tomu v zimě bude zase mělká část vody, která rychle zamrzne, trpět více na změnu teploty než ostatní, hlubší části vody.

Pokaždé, když mi to dovolí podmínky na místě, kde lovím, využívám k nalezení míst, která kapři navštěvují, a cest, kudy proplouvají, loď a echolot. Jako každého z vás mne zajímají především náhlé změny reliéfu dna, typy dna, změny hloubky, původní koryta potoků, řek a podvodní překážky. Jakýkoliv předmět či překážka na dně můžou pro kapry znamenat zdroj potravy. Kapři jednoduše rádi sledují nerovnosti pod hladinou převážně proto, že do takových míst proudění vody a vítr nanášejí jejich přirozenou potravu. U lavic, potopených překážek a zlomů do hloubek se často najde místo, kde se usazují vrstvy sedimentu unášeného vodou. Tato místa často obsahují různé mikroorganizmy lákavé pro kapry a jiné části přirozené potravy ryb. Může vás odradit zápach bahna, který absorbuje i nástraha položená v blízkosti takového místa. Pro mne jsou však právě taková místa velmi lákavá. Uložené tlející organické zbytky kapry vábí a právě na takovém místě nebo v jeho blízkosti ulovíme spíš větší, opatrnou a zkušenou rybu než na klasické „lavici“ dost ovlivněné rybářským tlakem.

Volba nástrah a návnad

Na místech s organickými zbytky se mi více osvědčilo předkládat už předem odmočenou nástrahu, v našem případě boilie, které do sebe tolik nepohltí zápach jako boilie čerstvé. Také jsem byl na takových místech úspěšný, pokud jsem nechal nástrahu ležet více než 24 hodin. Kapři pak přestali být tolik ostražití. Když takové místo v okolí podvodní lavice či hrany najdu, vytvořím většinou dvě krmná místa. Jedno přímo na hraně (lavici), kam se snažím lákat veškeré ryby proplouvající kolem. K tomu mi výborně poslouží směs partiklů, pelet a boilie (půleného či nadrceného). Druhé místo pak společně s předloženou montáží vytvořím buď pod hranu tohoto vydatně krmeného místa, do nánosu, a nebo v jeho blízkosti. Zde krmím jen asi hrstí boilie většího průměru rozhozeného do prostoru. Ostražitější kapři budou spíš opodál sledovat hlavní hostinu a já zde chci mít položenou nástrahu.

Použité montáže

Posledních několik let používám jen dvě montáže, a jelikož jsem s nimi úspěšný a spokojený, nehledám ani nevymýšlím nic nového. Možná je v tom také trochu mé pohodlnosti. Od závěsky na olovo (ať už bezpečnostní, která po záseku zátěž vypne, či klasické) používám potápivou návazcovou 25lb šňůrku. Může být potažená, nebo klasická. Doplňuji ji malým olověným brokem kvůli ještě lepšímu maskování montáže před opatrnými kapry. Háček jsem v minulých letech používal podle ročního období: malý (vel. 6) na jaře a na podzim, a velký (vel. 4, 2) v létě. Dnes už vozím jen jednu velikost háčků, a to velikost 6, doplněnou o rovnátko většinou čiré barvy. Musím uznat, že ačkoli jsem v minulých letech viděl v tomto doplňku jen reklamní trik, dnes už bych své tvrzení mírnil. Myslím, že kaprovi se s ním hůře zbavuje háčku.

Druhá montáž, kterou rád používám, je sestavena z návazcové šňůrky (15 lb nebo 25 lb) v kombinaci s fluorokarbonovým návazcem (můj oblíbený výrobek je značený Stiff Combi Rig). Návazec je zakončený na obou koncích malým očkem kvůli lepšímu spojení s návazcovou šňůrkou a na druhé straně s obratlíkem.

Často se mi vyplatilo obalit boilie pastou. Nástraha tak uvolňuje do okolí výraznější signál.

Vysušené boilie v kombinaci s pastou pod mým oblíbeným háčkem.

Netvrdím, že montáže, které používám, jsou stoprocentně účinné. Já jsem si je však oblíbil, protože mi pomohly k několika pěkným úlovkům. Proto nemám důvod je měnit za složitější a moderněji sestavené koncové návazce.

Závěr

Samozřejmě, že kapra bude možné chytit i ve vodě, která žádný z výše popsaných znaků nemá nebo je na ní ploché dno a málo překážek, které by mohly rybám tvořit jejich přirozené úkryty a zásobárny potravy. Jistě bude časově a psychicky mnohem náročnější na takovém místě vydržet a počkat si na ojedinělý záběr zatoulané ryby.

I při krátkých výpravách se určitě vyplatí věnovat čas vyhledávání míst, která by kapři mohli navštívit. Myslím, že je to mnohdy dokonce důležitější než přemýšlení nad vybavením, jaké si pořídit, abych byl u vody „in“. Mnohem větší šanci na úlovek budeme mít tehdy, když máme nástrahu položenou v místech, kde se kapři rádi zdržují a kudy proplouvají, než jen tak někde naslepo hozenou, kdy budeme marně čekat na záběr, zatímco ryby budou na druhé straně vody.