Jak je to s tou solí?

14.2.2014 - Milan Tychler

Do vnadicích směsí se ve snaze udělat je maximálně zajímavými přidává kde co. Ingredience sladké, kořeněné, na bázi rybích mouček, mléka a další a další. Cílem je především zaujmout ryby nebo konkrétní rybí druh takovým způsobem, aby se pro něj stalo krmení neodolatelným a aby se na krmeném místě zdržely ryby co nejdéle, protože tak je největší šance na úlovek. Všechny tyhle věci, všeobecně nazývané „posilovače“, ať už jsou doma vyrobené ze skutečného koření, mouček či čehokoli jiného, nebo jsou to komerční výrobky koupené v obchodě, ať sypké, nebo tekuté, určitě fungují a má smysl je používat.

Někdo říká, že nejsou k ničemu a že jsou zbytečné, ale není to tak. Jen je třeba mít dostatek zkušeností, abyste z nich dostali skutečně to, co v nich dřímá. Když je použijete špatně, udělají vám totiž spíš škodu než užitek a to je kámen úrazu. Proto je pro některé rybáře skutečně lepší, když se jimi nezabývají, a pravda je i to, že ve většině případů a při rekreačním rybolovu se bez nich dokážeme velmi snadno obejít. Navíc komerční výrobky jsou poměrně drahé, a pokud si budete chtít připravit sami něco obdobného ze skutečného koření, také to nebude zadarmo. Jsou tu ale i ingredience doslova za pár korun a ty lze úspěšně využít.

Existuje jedna taková ingredience, o které chci hovořit a o které hovoří i jiní, avšak nemají na ni jednotný názor. Oč se jedná? O NaCl, tedy obyčejnou kuchyňskou sůl. Tato chemická sloučenina, bez níž si asi nedovedeme představit naši kuchyni, je celkem kontroverzní záležitostí. Pro naše tělo je velmi důležitá a je potřebná pro životní funkce našich orgánů, ale na druhé straně nadměrné používání soli způsobuje takové zdravotní problémy, jako je cukrovka a roztroušená skleróza. Způsobuje také onemocnění srdce a cév, zvyšuje krevní tlak, zhoršuje migrény, a dokonce způsobuje i rakovinu žaludku. Lékaři řadí sůl mezi tři „bílé jedy“. K soli patří ještě cukr a mouka. Asi už tedy neplatí, že sůl je nad zlato, a měli bychom si dávat dobrý pozor na to, kolik jí zkonzumujeme. Specialisté říkají, že denní množství by nemělo překročit asi 5 g, což odpovídá asi polovině kávové lžičky. Ve skutečnosti ale téměř každý z nás dostane do těla denně dávku třikrát až desetkrát vyšší. To není dobrá informace. Ale faktem je i to, že sůl dokáže zlepšovat náladu, a dokonce i potenci. Budeme-li tedy ctít pravidlo „všeho s mírou“, můžeme zůstat klidní.

Jednou z vlastností soli je i to, že zvyšuje chuť k jídlu. Proto mnohé jistě napadne, jak na ni asi budou reagovat ryby? O tom, že sůl zintenzivňuje chuť, není pochyb a jen málokdo je dnes ochotný jíst neslané potraviny. Ale kolik soli přidat do krmení rybám, aby to mělo nějaký smysl? A má to vůbec nějaký smysl? Někdo říká, že stačí špetka, ale jsou tu i názory, že je dobré přidávat sůl do směsí v obrovském množství. Mám se solí své zkušenost, a tak se vám snad budou mé postřehy hodit.

V první řadě je třeba si říct, které ryby na sůl nějakým způsobem reagují. Podle mého názoru naprosto všechny, ale ne úplně stejně. Například o cejnech se říká, že milují sladké, a opravdu, drtivá většina směsí na cejny chutná i voní sladce. Ale některé směsi pro velké cejny, přestože voní sladce, nebývají sladké, ale slané. Většina rybářů na tohle nikdy nemůže přijít, protože je ani nenapadne, aby směs ochutnali. U cejnů je to tedy s největší pravděpodobností tak, že mladší ročníky dávají přednost sladkému krmení a starší ryby si rády smlsnou na slaném. Někdo může oponovat, že loví velké cejny i na sladké krmení. To já také, ale jen tam, kde jich je skutečně dostatek a kde mají možnost se k háčku dostat. Mám vyzkoušeno, že na vodách, kde jsou spíše cejni menší a střední velikosti, mnohem častěji dostanu na háček velkého cejna, když připravím krmení slané než sladké. V tomto případě dokáže sůl působit i tak trochu selektivně, jak se zdá.

Se slaným krmením mívám úspěch především u ostroretek a podouství. Tohle jsou ryby, kterým slané krmení skutečně chutná, a opět mohu říct, že přináší i větší ryby. Tady je ale důležité použité množství.

Malé množství soli v krmení nehraje žádnou roli, a pokud to přeženete, výsledek je opět negativní. Vyzkoušel jsem různé poměry a dospěl jsem k názoru, že vhodné množství soli na 3 kg suchého krmení se pohybuje mezi 100 g a 150 g podle lokality a velikosti lovených ryb.

Na slané krmení, ale ne příliš slané, si potrpí i parmy. Při lovu parem přidávám menší množství soli do vnadicích směsí, ale osvědčilo se mi používat sůl i do různých atraktantů, ve kterých pak připravuji pelety. Podle mých poznámek za posledních několik let se po přidání soli zvedla úspěšnost v případě parem o 35 %, a to není úplně málo. V tomto případě ale musím říct, že na některých lokalitách funguje sůl mnohem lépe než na jiných. Tolik oblíbené sýrové směsi k lovu parem jsou povětšinou také slané.

Mírně slanou směs připravuji i pro plotice a zde poznamenávám, že obzvlášť větší jedinci ji milují. Jistě vás zajímá, jak je na tom kapr. Musím říct, že kapři si na sůl nikterak nepotrpí. Pokud přidávám sůl do krmení pro kapry, což se mi v některých obdobích roku vyplácí, přidávám současně i trochu sladidla. Ve finále je krmení sice sladké, ale sůl „vytáhne“ ještě víc jeho chuť a to v mnoha případech sehrává dost podstatnou roli.

Co se použití soli a ročního období týká, tvrdí se, že ryby jsou lačné po soli zejména na jaře, kdy jsou vyčerpané po zimě a potřebují doplnit minerály. Já mám dobrou zkušenost se solí i na podzim a v chladné vodě vůbec. Stejně tak ale boduje i ve vodě teplé. Nijak nepřeceňuji její účinnost, ale myslím, že sůl je jednou z věcí, která může přinést užitek především díky zvýraznění ostatních chutí. Vyloženě slané krmení má skutečně ráda snad jen ostroretka. Když přidáte sůl do jiných krmení v malém množství, určitě nic nepokazíte, ale rozhodně to nepřehánějte. Taková tvrzení, že rozmočím pecen chleba, přidám kilo soli a není lepší krmení, nepatří mezi skutečnosti, které vás přivedou na správnou cestu. Sůl ano, ale jen s mírou.