U jemných technik, jako je plavaná a feeder, se často mluví o síle návazců, respektive o jejich průměrech, nosnosti a ohebnosti. Vždycky jsem byl zastáncem spíše tenčích návazců, protože jsem měl jako drtivá většina rybářů používajících návazce zažito, že jemnější návazce přináší více záběrů a jejich pomocí se dají snáze oklamat i méně důvěřivé a opatrně beroucí ryby. Používat tenké návazce mě naučila i závodní praxe. S postupem času a s dalšími a dalšími zkušenostmi ale nabývám přesvědčení, že v některých případech nehraje průměr návazce tak důležitou roli, jaká se mu obecně přisuzuje.
Stačí si jen vybrat
Z mého pohledu je používání tenkých návazců tak trochu dvojsečná zbraň. Je nesporné, že na tenké návazce dostanete záběrů víc, ale podle mého názoru se to týká spíše lovu drobnějších ryb. Na sílu návazce reagují především takové ryby, jako jsou plotice, podoustve, ostroretky a cejni, ale zde je ještě nutné dodat, že je to především v době slabého zájmu o potravu. U větších ryb, ke kterým počítám velké cejny, kapry, parmy a také tlouště, jsem žádný větší rozdíl při lovu s tenkým a s podstatně silnějším návazcem nezaznamenal. Tedy kromě toho, že jsem s tenkým návazcem velké ryby utrhl.
Návazec nevydržel
A to je právě to, čemu by se chtěl každý rybář úspěšně vyhnout. K čemu jsou nám záběry pěkných ryb, když je nedovedeme úspěšně zdolat? A k vodě přece většina z nás chodí i kvůli velkým rybám. Dokážu se spokojit s chytáním drobotiny, ale nemůže to být donekonečna. Občas si člověk přece jen potřebuje a chce sáhnout i na pěknější rybu a pocítit, jak bojuje na opačném konci vlasce.
Docela hezké ryby se dají zvládat i na návazci o průměru 0,12 mm. Pěkní cejni, kapříci okolo míry,… Ale jen v místech bez překážek. Ovšem každá silnější ryba vás bez milosti vyplatí, i když tam máte čtrnáctku. Na větší parmy a kapry riskujete už i se šestnáctkou, a dokonce ani osmnáctka nepředstavuje žádnou velkou jistotu, jsou‑li v dosahu nějaké podvodní pasti.
U drobných ryb je třeba správně zvolit délku i sílu
Já jsem zpočátku často chytal tak, že jsem svou závodní praxi převáděl do běžné rybařiny. O záběry nebyla nouze, ale jak už jsem řekl, zdolání opravdu větší ryby byl vždycky husarský kousek a bylo to často za cenu dlouhého unavování ryb. Řeknu vám otevřeně, že tohle správně není, a klidně si odpustím těch pár ryb, které mi nezaberou, protože mám silný vlasec. On totiž rozdíl v počtu záběrů na vlasec v síle 0,16 mm a v síle 0,20 mm je v době normálního braní větších ryb naprosto zanedbatelný, ne-li nulový. Navíc ani nikdy není stoprocentně jisté, zda ten zásadní podíl na tom, zda máte, nebo nemáte záběry, má vždycky zrovna síla vašeho návazce.
Podle mého názoru hraje mnohem zásadnější roli spíše velikost nástrahy a háčku. Když to nejde tak, jak byste si představovali, často stačí jen zmenšit nástrahu a háček, a je po problému. Někdy to vyřeší i délka návazce. Paradoxně se může stát i to, že ryby nebudou mít zájem právě o drobné nástrahy, ale budou chtít nástrahu větší.
Zde není třeba na síle šetřit
Mnohokrát se mi stalo, že jsem chytal velké cejny se třemi kostními červy na háčku a najednou s tím, jak jsem do vody přihazoval víc a víc masných červů, začaly záběry ustávat. První, co mě napadlo, bylo, že jsem to přehnal, že je na lovišti málo ryb a že bych měl míň krmit a ubrat červů. Zjemnění a lov s jedním červíkem sice přinesly nějakou rybu, ale nic podstatného. Když ustaly záběry docela, rozhodl jsem se pro zcela jinou taktiku. Větší háček, na něm chumel červů a čekání na větší rybu. A najednou se karta zcela obrátila a přicházel záběr za záběrem, a to jak od velkých, tak i menších ryb. Abych zdolávání urychlil, změnil jsem i návazec na mnohem silnější, z průměru 0,13 mm až na 0,18 mm. Na počet záběrů to nemělo vliv, protože ryby braly, jak se říká, na hod. Vysvětlení vidím v tom, že když se ryby krmí intenzivně, malé nástrahy je příliš nezajímají a prostě vyhledávají spíš větší sousta.
U takové ryby rozhoduje každá setinka
Rovněž ze zahraničních zdrojů se můžete dozvědět, že specialisté zaměřující se na trofejní exempláře kaprovitých ryb, především velkých cejnů a línů, nejdou do žádných extrémů, co se týká průměrů vlasce, ale hezky se drží spíš jistoty. Má to svou logiku. Snažím-li se o trofejní rybu jakéhokoli druhu, pak nemohu podcenit nosnost návazce a riskovat, že rybu, o kterou se dlouho snažím, nakonec hloupě ztratím. Proto je mé nářadí, respektive návazce a vlasce, úplně jiné na závodech, kde se snažím odchytat co největší množství spíše drobnějších ryb, které se snadno zdolávají, než ve chvílích, kdy si vyjdu jen tak na ryby.
Přiměřenost nástrahy a háčku je to důležité
A pokud jde o návazce při lovu technikou method feeder, o které se hodně mluví a při které se loví s extrémně krátkým návazcem a nástrahou umístěnou mimo háček? Tam žádnou jemnost ani neuplatníte. Tady je naopak velikost nástrahy a háčku zcela stěžejní. Proto je v tomto případě návazec z vlasce o průměru 0,20 mm tím naprosto nejtenčím, co v tuto dobu používám. Bude-li však řeč o klasickém lovu a delším návazci, který má mnohdy přímý vliv na prezentaci nástrah, je třeba rozmyslet si, jak silný návazec je třeba použít. Vždycky ale doporučuji nechodit s hodnotou příliš nízko. Nějaká ta rezerva se vždycky hodí a vždycky můžete ubrat. Pokud ale utrhnete první rybu, může to být v ten den klidně i vaše poslední.
