Chod Rig – něco na tom bude

- fotojakes

Chod Rig je poměrně nový návazec, nebo spíše celá montáž, která zažívá opravdový rozmach především v Anglii, ale u nás se zatím příliš neujala. Nevím, zda vychází z nějakého staršího nápadu a někdo ho jen oprášil a začalo se o tom více mluvit, ale před pár lety jsem o něm neměl ani tušení, takže ho považuji za novou věc. Pokud se pletu, budu rád, když mně a dalším čtenářům historii tohoto návazce někdo znalý osvětlí v diskuzi pod článkem.

Při prvním pohledu je nápadná podobnost s velmi známou, ale také zatracovanou helikoptérou. Ta se v posledních letech z prutů mnoha rybářů vytratila, protože její konstrukce nebyla ideální v přpadě, že došlo k utržení vlasce. Kapr pak za sebou tahal olovo, dokud se někam nepřivázal. Postupem času se sice helikoptéra vylepšila, takže už k tomu nedocházelo, ale přesto už ji není vidět tak často jako jiné montáže.


Moje první verze montáže s korálky na olověnce

Stejně jako u helikoptéry je základ této montáže v tom, že olovo je na konci celé sestavy. Od olova k hlavnímu vlasci je buď olověná šňůra, nebo silný fluorokarbon, případně speciální zatížená lanka, která prodávají někteří výrobci. Podstatné je, aby tato část sestavy byla silnější a dostatečně těžká na to, aby kopírovala dno, ale lze se obejít i bez toho. Na olověnku nebo některý z uvedených alternativních materiálů je navlečený samotný návazec a také zarážky. Návazec jako takový se skládá z obratlíku s velkým kroužkem, ze silného návazcového materiálu a z háčku s očkem vyhnutým ven, který se někdy také označuje „Choddy“. Jako návazcový materiál lze použít například fluorokarbon, případně materiál určený speciálně na tento návazec, který už je na trhu k dostání. Poslední drobností je malý kovový kroužek, ke kterému se přivazuje nástraha, tedy plovoucí boilie. Návazec je opravdu velmi krátký, 2–6 cm, a někdo používá návazec dlouhý jen kolem jednoho centimetru. To opravdu není překlep, takto krátké návazce se skutečně používají.


Po tomto úlovku jsem začal v Chod Rig získávat důvěru

Na internetu koluje mnoho podvodních videí, kde je jasně vidět, že běžné návazce nejsou tak účinné, jak si myslíme. Mnoho ryb nástrahu „ocucá“, a když zjistí, že něco není v pořádku, zase ji vyplivnou. Viděl jsem i videa, kde kapři nástrahu nasáli do tlamy a zase vyplivli třeba i desetkrát, aniž by se háček zachytil, a teprve jedenáctý kapr poznal ostří háčku. Tohle se týká především těch větších ryb, které mají zkušeností s háčky a rybáři víc. Podle zkušeností mnoha zahraničních rybářů je v tomto směru tento návazec účinnější. Ryba a především kapr nasaje plovoucí nástrahu a velmi krátký a tuhý návazec jí nedovolí se háčku tak snadno zbavit. Prostě nejde tak snadno vyplivnout a i malý pohyb ryby způsobí, že se jí háček zapíchne do tlamy. Další výhodou je natáčení háčku do spodního pysku, tedy do ideálního místa k zapíchnutí háčku. Pokud se háček zapíchne správně, rybu téměř jistě úspěšně zdoláte, a navíc nebude mít krom vpichu po háčku jiné poranění.


Detail závěsky vytvořené z drobností z mé krabičky

U nás Chod Rig zatím asi moc lidí nepoužívá a informací v češtině je opravdu málo. Moje cesta k používání této montáže začala už v předminulé sezoně, ale musím přiznat, že v začátku byla plná skepse a nedůvěry. I přesto, že rád zkouším nové věci a dost často experimentuji opravdu i s „blbostmi“, nezkoušel jsem Chod Rig nijak často, většinou až ve chvíli, kdy jsem nemohl udělal záběr, ať jsem dělal cokoliv. To mou nedůvěru jen prohlubovalo, i když to bylo především tím, že jsem byl ve špatnou chvíli na špatném místě. Zlom nastal letos na jaře během veletrhu v Brně, kde jsem si povídal s Darrellem Peckem, a to právě i o této montáži. Toto osobní setkání a jeho ujištění mě dovedly k rozhodnutí, že letošní sezonu bude vždy jeden můj prut vyzbrojen touto montáží. Netvrdím, že to dodržuji na sto procent, ale snažím se toho držet. Tím spíš, že se mi začalo dařit, a dokonce lépe než na můj oblíbený návazec ze ztužené šňůrky. Poměr záběrů na Chod Rig a klasiku byl přibližně 3:1, takže se to celé přehouplo.
Krom pěkných kaprů jsem ulovil i krásné líny, ale po pár úspěšných vycházkách jsem narazil na problém – udělal jsem během odpoledne pět záběrů, ale zdolal jsem jen jednoho kapra. Ostatní z háčku spadli po krátkém zdolávání. Problém byl v tom, že upevnění návazce se po zaseknutí stáhlo až k olovu a sedmdesátigramové olovo ve spojení s čtyřcentimetrovým návazcem udělalo své. Stačí, abych trochu povolil nebo aby ryba škubla hlavou, a těžké olovo háček z tlamky uvolní. Po krátkém dumání s montáží v ruce jsem montáž doplnil o pevnou zarážku, respektive kovový kroužek, který zamezil sklouznutí návazce až k olovu. Sedmdesátku olovo jsem nahradil čtyřicítkou a rázem bylo po problému s padáním ryb při zdolávání. Jen mě zaráží, že na žádné fotce ani videu ze zahraničí jsem na něco takového nenarazil.


Vylepšená verze závěsky se zarážkou, aby návazec při zdolávání nesjel k olovu


Ne vždy se dá ryba vyfotit podle našich představ, ale tato za fotku stála, byla první zdolaná po přidání zarážky proti sjetí návazce k olovu

Druhou věcí, kterou jsem řešil, jsou zarážky na olověnce. Vzhledem k tomu, že jsem neměl po ruce žádné kupované závěsky, musel jsem improvizovat s tím, co jsem měl ve své krabičce. Podstatné pro mě bylo to, aby se při utržení uvolnil návazec z olověnky s olovem, aby kapr za sebou netahal „metr lana s kotvou“. Moje první varianta byla jednoduchá – dva velké gumové korálky. Ale protože mají příliš velký průměr a po olověnce kloužou až moc snadno, musel jsem je doplnit ještě o tenkou silikonovou hadičku navlečenou před korálek. To mělo dvě nevýhody. Jednou bylo to, že po pár zdolaných rybách se tenká hadička o olověnku předřela a korálek i s návazcem samovolně klesaly až k olovu. Druhou nevýhodou bylo, že hadička držela pevně a přes zakončení olověnky by to ryba po utržení nepřetáhla, což pro mě bylo nepřijatelné. Takže korálky ano, ovšem jen tehdy, pokud budou dobře držet, ale při utržení půjdou snadno stáhnout.
Po prohlédnutí pár obrázků na internetu jsem získal představu, jak taková bezpečná a funkční závěska na Chod Rig vypadá. Hned mě napadlo sáhnout po zarážce na průběžnou montáž, do které jsem zastrčil převlek proti zamotávání návazců. Zarážku, která se snadno uvolnila, jsem udělal ze silikonové hadičky, která se používá k zajištění karabinek proti samovolnému vycvaknutí. Tuto hadičku jsem musel z části ohrnout, aby měla větší průměr. Tato závěska je sice improvizace sama, ale plní funkci úplně stejně jako ty kupované od renomovaných značek. Vzhledem k ceně použitých částí bude i o něco levnější, ale hlavní je, že mnozo z nás je má běžně ve svých krabičkách a nemusí nic kupovat, jen aby vyzkoušeli tuto sestavu.
Později jsem si zakoupil i hotové závěsky a musím říct, že funguji stejně dobře jako ta moje improvizovaná. Z kupovaných závěsek jsem si oblíbil tungstenové, protože jsou těžké a nemusel jsem dovažovat návazec bročkem nebo plastickým olovem.


Kupovaná tungstenová závěska, díky které už není třeba dovažovat návazec

Návazec

Samotný návazec je velmi jednoduchý už na první pohled a jeho uvázání je otázkou mžiku. Nejvhodnější je háček s raménkem vyhnutým ven, protože návazcový materiál je velmi tuhý. Návazcový materiál je nejlepší silnější monofilní (půměr 0,35–0,50 mm) jako fluorokarbon nebo speciální materiály, které nebudu jmenovat, abych poté neposlouchal přípomínky o reklamě. Tyto materiály mají společné dvě zásadní vlastnosti, a to, že pevně drží tvar a že zahřáté nad párou se dají natvarovat do potřebné podoby, i když fluorokarbon ne tak snadno. Nástraha se neumísťuje klasicky na vlas, ale přivazuje se ke kroužku, který volně klouže na vlasci vedle raménka, tak jako u „Déčka“.

Aby návazec dobře plnil svůj účel, musí být dobře vyvážený. To znamená, že nástraha musí plavat tak, aby přizvedla háček, ale aby obratlík byl u dna. Toho se dá dosáhnout buď použitím ideální velikosti nástrahy. To ale nejde vždy, především pokud chci ryby nějak selektovat a použiji větší a tudíž i více plovoucí nástrahy, nebo ořezám větší kuličku. Pokud už použiji větší nástrahu, která by zvedala celou montáž, můžu pomocí bročků nebo plastického olova zatížit obratlík, případně použít tungstenovou závěsku, která je sama o sobě dost těžká. Na druhou stranu, pokud chci použít hodně malé nebo hůře plovoucí nástrahy, budu tomu muset přizpůsobit velikost háčku, jelikož menší háček je také lehčí.
Je třeba myslet také na to, že ne všechny plovoucí nástrahy plavou stále stejně a některé plovoucí boilie nasákne vodu a přestane plnit svůj účel třeba už po jedné hodině. To je dobré odzkoušet v praxi na boilii, které používáte, protože jsou mezi nimi opravdu velké rozdíly.


Kapr není jedinou rybou, která se dá ulovit

Nástraha a její upevnění k háčku

Jako nástrahu jsem používal jen plovoucí boilie, ale jistě se dají použít i jiné plovoucí nástrahy, jako pelety nebo klasické nástrahy „přizvednuté“ třeba plovoucí pěnou. V článcích a videích ze zahraničí jsem viděl používat téměř výhradně výrazné nástrahy, které se označují jako „fluo“, ale já jsem zkoušel i barevně nevýrazné nástrahy a účinnost byla relativně stejná. Je pravdou, že ze začátku jsem přikládal vizuálnímu vjemu asi příliš velký význam a na večer jsem montáže převazoval na své klasiky s potaženou šňůrkou a potápivou kuličkou. Z tohoto omylu mě paradoxně vyvedla lenost převázat montáže. Osobně v samotné plovoucí boilie nemám příliš velkou důvěru, protože mi přijdou jak esencí navoněná pěna, ale asi to rybám stačí, protože i po tmě jsem měl záběry. Sice jich bylo méně, ale i tak víc než na klasickou kuličku na dně s návazcem ze ztužené šňůrky.


Správně vyvážený návazec

Jak už jsem psal výše, nástraha se připevňuje k malému kovovému kroužku, který je ve smyčce na háčku. Zprvu jsem plovoucí boilie navlékal na slabší pletenku a tou je přivazoval ke kroužku na háčku. Tato metoda je spolehlivá a nástrahu drží velmi pevně, ale uvázání je trochu pracnější než navlečení boilie na vlas klasického návazce. Protože jsem ze začátku používal boilie, které plavalo jen velmi krátce, musel jsem co dvě hodiny přehazovat a dávat novou kuličku. Proto jsem si pořídil takové malé „vruty“ s očkem, které jsem upevnil na háček místo kroužku. Na tento vrut stačí kuličku plovoucího boilie našroubovat. Je to tak mnohem snazší, ale aby to nebylo tak „růžové“, tento kus drátu také něco váží, takže ho nelze použít na menší nástrahy.


Dvě seříznuté plovky přivázané na kroužku

Použití a krmení

Musím říct, že Chod Rig se mi neosvědčil na všech vodách, ale zpravidla jen tam, kde není příliš velká hloubka. Když jsem s ním lovil na větší hloubce, mnoha úlovků jsem se nedočkal. Těžko říct, jestli je to dílem náhody, nebo je ve větší hloubce málo světla. Protože jsem ale nachytal ryby i za tmy, předpokládám, že to nemůže mít až takový vliv. Může to samozřejmě ovlivnit mnoho jiných faktorů, ale to už je na každém, aby si to odzkoušel sám.
Jako nejúspěšnější se ukázala mělká místa (1–1,5 metru) poblíž příbřežní vegetace. Výhoda takových míst tkvěla krom většího výskytu ryb i v možnosti přesného zakrmení drobným partiklem, jako je pšenice. Většinou jsem to dělal tak, že jsem si nakrmil nepřístupné místo u protějšího břehu a poté jsem na zakrmené místo nahazoval co nejblíže ke břehu se zaklipovaným vlascem. Klipoval jsem proto, abych nenahazoval až do vegetace na protějším břehu a abych mohl stále přesně házet i za tmy. Pokud to je možné a jste schopní být u prutů v klidu, dá se takto lovit přímo pod nohama, ale ve více jak jednom rybáři to většinou nemá cenu, hluk bude tak jako tak.


Spojení starého vybavení a moderního návazce může fungovat

Je mi jasné, že se opět objeví komentáře ve smyslu, že kam se ta rybařina a speciálně kaprařina řítí, co že je to zase za novoty a nesmysly, když stačí háček, olůvko a žížala. Ano, opravdu stačí, občas na ni také chytám, ale myslím, že je každého věc, jak a na co chytá a jestli zkouší něco nového. Já nikomu neberu lov podle starých a osvědčených metod a nástrah, proto mi prosím neodpírejte mou volbu, že chci zkoušet dělat věci jinak. Mě osobně baví zkoušet nové nebo i zapomenuté věci a chytání s touto montáží mě opět utvrdilo v tom, že ještě stále se dá vymyslet něco neokoukaného. Chod Rig sice není nic kouzelného ani nadpřirozeného, ale za určitých podmínek fungoval bezvadně a lépe než odzkoušená klasika, i když jindy tomu bylo naopak. Chce to jen zkoušet a hledat, a ne teoretizovat u klávesnice, protože jen vlastní zkušenost má opravdovou cenu.

Na závěr mě napadla ještě jedna výhoda této montáže: je téměř nemožné ji při náhozu nějak zamotat. Mně se to tento rok intenzivního používání nepodařilo ani jednou a to se mi moje oblíbená klasika motá celkem často. Snad kvůli špatnému stylu nahazování… Tak hodně štěstí!



S pozdravem Petru zdar

Autor: fotojakes - ®

Diskuse k článku (92 reakcí)

Přečteno: 28 490x
Průměrná známka: 1.27