Krmítková lyžovaná

4.7.2013 - Milan Tychler

Po nahození by mělo krmítko zůstat na dně a nemělo by se po něm posouvat. Proč? Jednoduše proto, že když bude proud posouvat krmítko po dně, bude se zvětšovat zakrmená plocha a vy tak nebudete moct soustředit ryby na jedno místo. Čím větší bude plocha, na které budou ryby potravu sbírat, tím méně budete mít záběrů. Rybám bude zkrátka trvat déle, než vaši nástrahu najdou. Čím více se vám podaří ryby soustředit na jedno místo, tím vyšší frekvenci záběrů budete mít.

Na to, zda se krmítko bude posouvat po dně, nebo ne, má samozřejmě největší vliv jeho hmotnost, síla proudu a tlak proudu na vlasec. To platí pro vody tekoucí. Na vodách stojatých se krmítko posouvat nebude, ale můžete s ním pohnout, když se budete snažit napnout vlasec. Ovšem na některých velkých vodních plochách se můžete setkat se spodními proudy tak silnými, že vám budou klidně tlačit po dně i krmítko. Vznikají vlivem větru a tlak vody na vlasec je tak silný, že není nic neobvyklého, když i 30gramové krmítko cestuje po dně. Například na Mušovských nádržích je to celkem běžný jev.

Posouvání krmítka na jakékoli vodě můžete zabránit několika způsoby:
1. Zvýšením hmotnosti zátěže – čím bude krmítko těžší, tím hůře s ním může proud pohybovat.
2. Zkrácením lovné vzdálenosti – čím kratší vzdálenost, tím méně bude proud vlasec ovlivňovat.
3. Snížením průměru hlavního vlasce – čím menší průměr, tím menší odpor.

Bohužel, v některých případech se tyto možnosti přímo vylučují. Se slabým vlascem nemůžete házet těžké krmítko nebo zdolávat velké ryby. Nedá se chytat pod nohama, když se velké ryby drží daleko od břehu.

Je tu ale jedna možnost – zvýšit „přilnavost“ krmítka ke dnu, aniž byste zvyšovali jeho hmotnost. Veskrze se věří tomu, že ploché krmítko lépe sedí na dně. Mohu vás ale ubezpečit, že v tomto případě to ani zdaleka není tak jednoznačné. Když u krmítka soustředíte zátěž do jednoho bodu, bude krmítko sedět na dně mnohem bezpečněji než krmítko, které má zátěž rozprostřenou po celé své dosedací ploše. Takové krmítko totiž po dně mnohem snáz „lyžuje“. Naproti tomu zátěž soustředěná v jenom bodě se na dně spíše zachytí. Můžete tomu navíc pomoct tím, že sami na krmítko namontujete něco, co významně podpoří setrvání krmítka na místě bez posouvání. Vyměnit zátěž na krmítku za jinou obyčejně nelze, a tak je třeba vymyslet to jinak.

Prvním krokem je opatřovat si krmítka s jinou zátěží než s tou skutečně velmi plochou. Další možností je instalovat do zátěže jakýsi trn. Mnozí to dělají tak, že do zátěže zavrtají samořezný šroubek a část šroubku asi v délce jednoho centimetru nechají vyčnívat. Když krmítko dosedne na dno svou základnou, šroubek trčící ze zátěže ven zajistí, že krmítko, které před tím drželo na místě jen tak tak, už se vlivem proudu nehne. Když přidáte na krmítko takovýto „trn“, docílíte na řece stejného efektu, jako kdybyste přidali k zátěži dalších 20 gramů. Stejnou službu vám udělá elektrikářská stahovací plastová páska. Stačí ji provléct očky krmítka, zadrhnout a přebytečnou část pásky odstřihnout tak, aby na konci zůstal trn dlouhý jeden až dva centimetry. To postačí k tomu, aby se krmítko na dně pěkně zachytilo.

Výhodu plastové pásky oproti kovovému šroubku spatřuji v tom, že pokud krmítko uvízne za plastový trn, osvobodíte jej mnohem snadněji, než když se někde zachytí tvrdý šroubek. Trn z pásky se také dá velmi snadno zase odstranit a krmítko pak můžete používat stejně jako dřív. Schopnost krmítka odolávat posuvu po dně můžete zvýšit na jakémkoli krmítku, dokonce i na krmítku typu Method feeder, a není na tom nic složitého.