Cílený lov sumců z belly boatu

21.3.2013 - VAlos

Rybář na belly boatu už dávno není úsměvnou kuriozitou. Kouzlu různých druhů malých plavidel propadá stále více rybářů. Vývoj v rybařině se posouvá mílovými kroky vpřed a klasickým belly boatům konkurují jak různé formy jejich nafukovacích bratrů, často opatřené vesly či elektromotory, tak i rychlé rybářské kajaky. Internetová fóra se stávají kolbištěm zastánců různých variant a jejich válka je, zdá se, nekonečná. Každé plavidlo má své klady a zápory. S ohledem na specifika cíleného lovu velkých sumců bych se v diskuzích jednoznačně přiklonil k variantě belly boatu. Jeho pomalost a zranitelnost je bohatě vyvážena stabilitou a dostatkem prostoru jak na zdolávání, tak na samotný rybolov.

Obecná pravidla lovu z belly boatu jsou pro zájemce podrobně popsána ve vynikajícím seriálu Milana a Tomáše Rozsypalových „Velká škola malého plavidla“. Tímto bych jim rád srdečně poděkoval za cenné informace a zároveň, po dvou letech vlastního zkoušení, volně navázal na jejich článek „Velká škola malého plavidla – lov sumců z boatu“. Na rozdíl od autorů považuji cílený lov sumců z belly boatu za úplně šťastné řešení. Ovšem pro to, abychom se domů vrátili nejen plni dojmů, ale především živí, je třeba dodržet celou řadu doporučení. Musím podotknout, že se cílenému lovu sumců věnuji téměř celoročně na španělské řece Ebro. Četnost ulovených ryb je tady výrazně vyšší než v našich končinách. S ohledem na velikost lovených ryb je nutná také správná volba sestavy, kterou bychom v českých podmínkách často považovali za předimenzovanou. Ale opravdu velké ryby žijí i u nás!

Štěstí přeje připraveným

Je lépe krizové situaci předejít, než ji, byť s úspěchem, řešit. Dovedu si představit celou řadu situací, kdy se můžete ocitnout nedobrovolně ve vodě – ať již s celým boatem, nebo bez něj. Považovat belly boat za nepotopitelné plavidlo je bláhové. Mohl by o tom vyprávět můj kamarád, kterému se v několika sekundách změnil pohodový rybolov v boj o vybavení, a nebýt včasného zákroku kolegů na lodi, kteří ho vysíleného vytáhli z vody i s prasklým boatem, kdo ví, jak by to dopadlo. Největší slabinou belly boatu jsou duše. K jejich porušení může dojít nejen ostrým předmětem, ale také opotřebením v místech tření nebo na částech vystavených přímému slunečnímu svitu. Vyplatí se je průběžně kontrolovat. Po výbuchu duše na vodě ujde vzduch tak rychle, že nestačíte říct ani borůvkový koláč.

Z hlediska bezpečnosti by standardem mělo být používání záchranné vesty (kovářova kobyla chodí často bosa). Máte-li k noze trojhákem připojeného dvoumetrového sumce, je vesta pravděpodobně k ničemu, ale pokud pod vámi ujde belly boat nebo z různých důvodů boat na vodě opustíte, je vesta k nezaplacení.

Nabízejí se dvě varianty záchranných prostředků. Klasická záchranná vesta je snadno dostupná a peněženku příliš nezatíží. Ovšem je neforemná a poněkud znepříjemňuje rybaření. Druhou možností je samonafukovací vesta. Ta je sice o poznání menší, pohodlnější, ale také výrazně dražší.

V každém případě nikdy nezapomeňte na nůž, kleště, rukavice a mobilní telefon a také píšťalka není od věci.

Každý lov na belly boatu, především na řekách a rozlehlých vodách, je nezbytné pečlivě dopředu naplánovat. Především návrat z lovu! Zatímco na stojaté vodě je hlavním nepřítelem vítr, na řece je to proud (často jednosměrná jízdenka).

Vybavení na řeku a stojatou vodu je v podstatě stejné, jen se mi osvědčily různé druhy ploutví. Na stojaté vodě preferuji velké potápěčské ploutve, s nimi jsem přece jen rychlejší. Na řece používám krátké tvrdé ploutve, které se upevňují pomocí pásků na boty. Při lovu se většinou nechávám unášet proudem. Na krátké přejezdy či přibrzdění malé ploutve stačí. Hlavní výhodou je možnost opřít se botami pevně o kameny na dně v případě, že se chcete udržet na místě.

Nebudu se rozepisovat o klasických stanovištích sumce. Předpokládám, že rozhodne-li se někdo cíleně lovit sumce z belly boatu, takové věci už zná. Každý by si ale měl uvědomit, že jestliže se mu podaří donutit k záběru opravdu velkou rybu, rozhodně nebude pánem situace. Zatímco na mělké vodě má sumec většinou tendenci vás „povozit“, na hloubce se snaží dostat ke dnu. Ke zdolání musíte mít vždy dostatek prostoru. Počítejte s tím, že vás ryba může táhnout opravdu daleko a velké rybě je jedno, jestli jedete po proudu, nebo proti.

Vyhýbejte se příliš zarostlým úsekům! Dejte přednost mostním pilířům, hranám, dírám ve dnu nebo rozhraní hlavního proudu a vracáku.

Metody lovu, vybavení a nástrahy

Vybavení na cílený lov sumců závisí na metodě lovu. Hlavní rozdíl oproti klasickému chytání ze břehu nebo z lodi je v délce prutů. Čím kratší, tím lepší.

Za klasickou metodu na lov sumců z belly boatu je možné považovat přívlač. Při výběru prutů zabrousíme do nejkratších délek. Ideální jsou jednodílné pruty s parabolickou akcí, ale nemusíte se bát kvalitních dvoudílů. Optimální jsou délky kolem dvou metrů, ale od věci nejsou ani pruty kratší. Díky nim se tolik nenamáháte při lovu s těžkými nástrahami. Také při zdolávání máte pocit větší stability. Důležitým kritériem výběru vláčecího prutu na belly boat je délka rukojeti. Ve stísněném prostředí boatu oceníte především krátké rukojeti. Dovolují pohodlnou manipulaci s prutem, minimálně se zachytávají o oblečení a součásti belly boatu. Zatímco v průběhu lovu je krátká rukojeť výhodou, při zdolávání je tomu naopak. Nemáte se jak zapřít a většinu práce odvedou ruce. Uvádět modelové gramáže prutů je s ohledem na rozdíly ve vlastnostech prutů různých výrobců zavádějící. Můj nejoblíbenější prut je WFT Charisma 180 cm s vrhací zátěží 50–190 g.

Pruty osazuji navijáky ve velikostech 4000–5000. Důležitá je kvalitní brzda a převody, které bez problémů utáhnou i těžké nástrahy.

Na lov sumců přívlačí preferuji výhradně pletené šňůry. Kmenové šňůry jsou v nosnostech 30–40 kg (parametr uváděný výrobcem). Před samotnou vláčecí nástrahu potom umisťuji ještě cca 50 cm šňůry s výrazně vyšší nosností a velkou odolností proti oděru. Slouží nejen jako ochrana proti kartáčům, ale často také zabrání přeřezání šňůry o překážky na dně.

Oproti klasické sumcové přívlači se mé spektrum vláčecích nástrah výrazně zúžilo. Po nepříjemných zkušenostech s wobblery jsem vyřadil ze svých „bellyboatových“ krabic všechny nástrahy, které mají více jak jeden trojhák. I přes jejich nespornou účinnost je mi vlastní bezpečí milejší. Omezil jsem se tedy především na gumové nástrahy, absolutní jedničkou minulé sezony byly staré dobré plandavky.

Lov pomocí vábničky

Lov pomocí vábničky je jedením z nejzajímavějších způsobů lovu. Hlavní výhodou vábení z boatu je fakt, že ryby nad sebou nemají žádnou loď a že ke dnu nevede kotevní lano. Odpadají také klasické lodní zvuky: šoupání nohama po dně lodi, spouštění kotvy, popř. hluk elektromotoru, rezonování lodi při vábení a podobně. Na tuto škálu zvuků jsou vodní profesoři doslova vysazení.

Naopak výrazným nedostatkem je především nepohodlná poloha při vábení. Jednak sedíte téměř na úrovni vodní hladiny, a pak přes plovák musíte sahat daleko do strany. Ale ve chvíli, kdy vábničku dostatečně zvládnete, máte vyhráno. Zvedáte ryby i na hodně převábených místech, a to právě díky absenci lodi.

Podmínkou vábení z belly boatu je, podobně jako při vábení z lodi, kvalitní echolot. Důležité je nejen pevné přichycení samotného echolotu, ale také sondy. Způsobů, jak přichytit echolot k belly boatu, je mnoho. Nejjednodušší je přišroubovat celý držák na pružnou plastovou desku, která se potom pásky připevní k plováku. Uchycení sondy je podobně jednoduché. Sondu umístěnou na přibližně 60cm hliníkovém hranolku připevňuji k plováku klasickým „gumicukem“. Celý systém umožňuje vyklopení sondy do strany v průběhu zdolávání nebo při dojezdu ke břehu. Pomocí pohyblivé sondy také snáze najdete na echolotu své olovo a nástrahu.

Délky prutů jsou podobné jako u přívlače, tedy do dvou metrů. Výrazný rozdíl je v gramáži. Já sám používám na vábení prut WFT Charisma 180 cm v gramáži 320–1000 g. Protože vábíme na hloubkách, které často výrazně přesahují dvacet metrů, mají ryby tendenci táhnout dolů. Pokud jsou u dna překážky, musíte se do prutu opřít opravdu naplno. V takové chvíli oceníte potenciál silného blanku.

Proti smekacím navijákům jednoznačně upřednostňujeme multiplikátory adekvátních velikostí. Umožňují pohodlnou a rychlou manipulaci s nástrahou. Také jejich síla někdy nebývá na škodu. Do multiplikátorů navíjíme šňůry s nosností 40–60 kg.

Koncové montáže jsou jednoduché. Použijeme doutníková olova, jejichž hmotnost se řídí velikostí nástrahy a hloubkou, ve které budeme lovit, popř. silou proudu. Na všechny druhy nástrah používám výhradně jeden jednohák. Velikost volím podle velikosti nástrahy. Spektrum nástrah je velmi široké, od klasických druhů nástražních ryb, přes rousnice, kalamáry, … Své opodstatnění mají také různé druhy umělých nástrah – chobotnic. Nezaznamenal jsem výrazné rozdíly v úspěšnosti záseku na složité vícehákové sestavy oproti samotnému jednoháku. Právě naopak. Jeden jednohák se na prochytaných vodách jeví jako velmi dobrá a důvěryhodná varianta. Úspěšnost záseku závisí na citu a trpělivosti. O bezpečnostních hlediscích nemá smysl polemizovat.

Volba lovného místa je podobná jako při lovu z lodi. V potaz musíte brát jak přítomnost podvodních překážek, tak vzdálenost lovného místa od břehu. Snažte se udržet v „dojezdové“ vzdálenosti! Vábení se často pojí s lovem nástražních ryb. Vracet se kvůli okounům půl hodiny ke břehu je otrava a také se tím krátí čas rybolovu.

Své kouzlo má i lov se splávkem. Ať sedíme na klidné hladině přehrady, nebo prochytáváme zajímavé úseky řeky, je pohled na splávek vždy vzrušující. Při statickém lovu na splávek používáme stejné vybavení jako při lovu na vábničku. Sestavu doplníme pouze o splávek odpovídající nosnosti. Montáž spustíme do požadované hloubky, zajistíme splávek a čekáme a čekáme a čekáme…  Jako zarážka k zajištění splávku výborně poslouží staré kopyto nebo twister umístěný do ztraceného uzlu. Při záseku šňůra přeřízne zarážku, splávek je volný a my nemusíme řešit potíže s dříkem. V průběhu lovu není na škodu čas od času puknout vábničkou.

Lov na řece se splávkem má jiná pravidla. Většinou se kombinuje volné unášení belly boatu proudem se splávkem v blízkosti s aktivním prochytáváním zajímavých míst. S belly boatem máte možnost dostat se do bezprostřední blízkosti ryb a přesně jim předložit nástrahu.

K lovu se splávkem se oproti předešlým metodám používají delší pruty, aby bylo vůbec možné sestavu nahodit. Lze využít i třímetrové pruty, s těmi se ale obtížně zdolává v závěrečné fázi. Gramáž prutu volíme podle druhu nástrahy, velikosti splávku a zátěže. Pruty osazujeme smekacími navijáky. Ty jsou shodné s navijáky na přívlač.

Mezi oblíbené nástrahy řadíme oukleje, rousnice a kalamáry.

Zdolávání a vylovení ryby

Nebojte se zdolávání z belly boatu. Je to opravdový zážitek. Důležité je, abyste byli na velkou rybu dobře připraveni. Hlavní je především optimální nastavení brzdy navijáku při záseku. Ta by měla být tak dotažená, aby zaseknutí háčku bylo jisté, a zároveň by měla během následujícího výpadu ryby pouštět šňůru takovou silou, abyste se dokázali přesunout do „zdolávací“ polohy. Důležité je posunout těžiště pokud možno co nejvíce dozadu. Vyplatí se vytáhnout nohy z vody a vzepřít se koleny o přední rozpěrku. Tento posed je dostatečně stabilní a sumec by musel vyvinout opravdu velké úsilí, aby vás z boatu vytáhl nebo vás převrátil. V tuto chvíli přitahujeme brzdu a začíná pravý souboj. Využijte každého zaváhání ryby ve svůj prospěch! Buďte aktivní! Jestliže se necháte jen vozit, zdolávání se neúměrně protahuje, což není pro ryby právě to nejlepší. Souboj i s opravdu velkou rybou je možné zvládnout řádově v desítkách minut.

Nejkritičtější okamžiky souboje přijdou na jeho konci. Nikdy rybu nepodceňujte! I sumec, na první pohled unavený, má ještě dost síly na poslední výpad, kterým by vám mohl ublížit. Je lépe držet obě nohy v belly boatu téměř až do zachycení ryby. Výjimkou jsou situace, kdy sumec najíždí přímo pod boat a naráží do něj hlavou. I „vykukující“ konec jednoháku může na boatu způsobit těžké škody. V tu chvíli je nejlepší „pomoct“ rybě nohou trochu dolů. Dávejte velký pozor na šňůru. Její zachycení za ploutve nebo za vaši botu by mohlo způsobit opravdu velké potíže. Abyste měli lepší představu o vzdálenosti ryby od belly boatu, vyplatí se udělat si na šňůře značku, např. dva metry od nástrahy.

Než sumce uchopíte, dobře si zjistěte polohu zapíchnutého háku. Zachycenou rybu lehce vytáhněte na přední rozpěrku (u opravdu velkých ryb se to snadno řekne, ale hůře udělá) a zbavte ji háku. Jestli je ryba tak velká, že není ve vašich silách postarat se o ni na vodě, nezbývá, než se s ní dokopat ke břehu a souboj dokončit tam.

Cílený lov velkých sumců z belly boatu je tedy nejen možný, ale za dodržení některých pravidel také relativně bezpečný. Navíc – kdo ho jednou zkusí, už nechce jinak.