Okounové broučkování

28.11.2012 - Milan Tychler

Okoun, a hlavně velký okoun, je cílovou rybou mnoha rybářů, jenže opravdu velkých okounů je jako šafránu a nechytají se právě snadno. Proto bereme za vděk jakýmkoli pěknějším okounem. Popravdě řečeno, mě potěší jakýkoli okoun, protože je to ryba, která se mi líbí.

Sveřepý ježatec s hezkým proužkováním mě na háčku nikdy neurazí, a proto jsem vždycky ochotný věnovat jim nějaký svůj čas.

Snažím se je lovit jemným náčiním a pomocí malých nástrah, protože tak dosáhnu mnohem většího počtu záběrů. I když rozohnění okouni někdy opravdu neznají míru a útočí i na nástrahy, které jsou téměř stejně velké jako oni sami.

Žlutý brouk zaujal

Imitace vodního hmyzu

Velmi rád je chytám na malé napodobeniny různého hmyzu. Okouni, stejně jako jiné ryby, často číhají na potravu v těsné blízkosti břehu a je jedno, jestli se jedná o břeh přírodní s převislou trávou nebo o nějakou betonovou stěnu. Očekávají, že shora spadne něco k snědku, u břehů se také zdržují drobné rybky a mají zde i přirozený úkryt. Dost důvodů, proč tu okouny hledat. Když podél břehu protáhnete drobnější nástrahu, v mém případě maličký wobbler napodobující nějaký hmyz, s největší pravděpodobností se dočkáte záběru okouna nebo tlouště.

Záběry přichází jak na nástrahu pohybující se po hladině, tak i na nástrahu pod hladinou. Tloušti zabírají častěji na nástrahu taženou těsně pod hladinou, okouni zase hlouběji pod ní. Nástrahy tahám trhaně s přískoky, ale ne vždy. Jsou dny, kdy se musí nástraha vodit docela pomalu a těsně u dna. Většinou se ale okouni dají zlákat uprostřed vodního sloupce. Bývají docela náladoví. Někdy útočí zcela bezhlavě a jindy nástrahu dlouho okukují. Proto se na slibných místech neomezuji jen na několik nahození, ale setrvám třeba i půl hodinky, než se zase přemístím dál.

Vosička

Okouni berou poctivě

Okouni obvykle loví v určité hloubce, takže když chytím prvního, pak už se dané hloubky na tom místě držím a zatím se mi to vždycky vyplatilo. Jen výjimečně dostanu stejně velkého okouna na tomtéž místě z jiné hloubky. Obvykle je to tak, že čím je okoun větší, tím hlouběji musím nástrahu dostat.

Nejlépe je prochytat na začátku všechna „patra“ a po ulovení ryby se úspěšné hloubky držet. Malá nástraha se do větších hloubek dostává jen těžko, ale musíte pro to udělat, co jen jde.

Kolekce brouků a jiného hmyzu

Výrazné oči dodají zajímavost

Při lovu samozřejmě nástrahy měním a zkouším různé velikosti i barvy. Jakmile na některou z nich chytím okouna, už celkem nemá smysl hledat dál. Když se líbí jednomu, budou ji brát s největší pravděpodobností všichni. To je celkem vžitá praxe. Okouni mají rádi pestré barvy, ale jsou dny, kdy jim více vyhovují přírodnější vzory. Mají rádi nástrahy s výraznýma očima.

Já často po ulovení několika menších okounů ve chvílích, kdy už záběry nepřichází, nasadím nástrahu jednou tak velkou a leckdy už se to vyplatilo – přišel mi záběr od okouna většího, než byli ti předešlí.

Chcete-li chytat opravdu velké okouny, je třeba pohybovat se v mnohem hlubších vodách, ale to s drobnými nástrahami dost dobře nejde. Tento lov s malými nástrahami ale nepředstavuje lov trofejních okounů, ale velkou zábavu s jemným náčiním a okouny mnohdy ne většími, než je dlaň. Velikost ryb ale nijak nesnižuje kvalitu takového lovu. Naopak, takový lov poskytuje velkou radost a zábavu.

Okouni jsou denní dravci a nejsou to milovníci velkých proudů. Mají rádi místa, kde se voda pomalu točí a kde jsou prudké zlomy dna. Tam číhají na svou potravu a drobná nástraha v podobě většího hmyzu tu udělá své. Pro mě je k vedení těchto nástrah ideální proutek v délce 240 cm s jemnější špičkou a odhozem do 12 gramů s menším navijákem a kvalitní dvanáctkou až čtrnáctkou vlascem na cívce.