Vliv vlasce na velikost krmítka v proudu

- Milan Tychler

Častá otázka, jakou můžete slyšet na feederových závodech probíhajících na jakékoli rychleji tekoucí řece, je:„Jaké krmítko tam držíš?“

O čím proudnější vodu se jedná, tím aktuálnější tato otázka je. Důvod je prostý. Ten, kdo se ptá, většinou zvolil krmítko, které mu proud tlačí po dně, a on si chce buď zkrátit dobu, po kterou by hledal krmítko správné velikosti, respektive hmotnosti, anebo se prostě jen ujišťuje, že jste na tom stejně anebo podobně. Obvykle je to tehdy, když se pohybujeme ve vyšších hmotnostech, které nejsou u mnoha závodníků příliš v oblibě. Avšak na takovém Labi prostě nemáte na výběr, bez těžších krmítek se tam prostě neobejdete.


Lov na větší řece nemusí být snadný

Ovšem informace, kterou svému soupeři, i když jinak kamarádovi, dáte, nemusí být tím, co chce slyšet, a občas se může stát i to, že vám prostě nevěří, protože mu nejde na rozum, že ve stejných podmínkách několik metrů od sebe a ve stejné vzdálenosti udržíte krmítko mnohem lehčí než on. Jenže přijít na to, proč tomu tak je, není nijak složité.


Na tvaru příliš nezáleží

Na to, zda se bude či nebude krmítko posouvat v proudu po dně, totiž nemá vliv jen samotné krmítko, respektive jeho hmotnost, ale především průměr použitého vlasce. Netvrdím tím samozřejmě, že je jedno, jaké máte krmítko. Vžitá poučka je taková, že ploché krmítko lépe „drží“ na dně. S tím moc nesouhlasím a dovolím si tvrdit, že větší vliv na to, zda se bude krmítko posouvat po dně či nikoli, má tvar zátěže na krmítku. Čím je plocha zátěže větší, tím snáze jej proud tlačí, protože tu neplatí, že čím je větší styčná plocha, tím je větší tření. Působí tu efekt tzv. lyžování. Po dně spíše klouže krmítko na větší hladké ploše než krmítko, u kterého je zátěž soustředěná na ploše menší, která je navíc třeba i více vystouplá. Takové krmítko se spíše zachytí na dně na nějakém kamínku nebo v sedimentu.


Rozhoduje spíše velikost košíku

To, zda je krmítko ploché nebo půlkulaté, sehrává mnohem menší roli, než se obecně soudí. Větší vliv než samotný tvar má zcela jistě velikost košíku, která může být při stejné zátěži velmi rozdílná. V proudu působí velmi negativně také všechny plastové trubičky proti zamotání a je třeba se jim v každém případě vyhnout.


Ploché zátěže dříve „lyžují“

Nejdůležitější ze všeho je ale to, jaký průměr vlasce použijete. Ne tedy vlastní krmítko, ale to, co s ním přímo souvisí. Je neuvěřitelné, jaký rozdíl zaznamenáte v proudu, když použijete vlasce o průměru například 0,18 mm a 0,20 mm. A to nemluvím o tom, že dvacítka vůbec nemusí být dvacítkou, ale ve skutečnosti je to poctivá dvaadvacítka.


Tohle se do proudu příliš nehodí

V silném proudu a vzdálenosti 30 metrů se může tento rozdíl projevit až třiceti gramy. To pak může hraničit i s tím, zda použijete prut medium, anebo heavy. Následně pak záleží na tom, jakou budete muset volit špičku a zda si budete moct dovolit velmi jemné návazce atd.


Správně zvolené nářadí přináší výsledky

Na silně proudící řece to tedy funguje tak, že silný vlasec vás přinutí používat těžká krmítka, ta pak následně silné pruty a to je někdy opravdu kontraproduktivní ve chvíli, kdy potřebujete chytat s velmi tenkými návazci, protože ryby prostě nechtějí brát na hrubší sestavy. I na těžkém náčiní sice můžete mít slabší sestavu, ale pak zvyšujete ztráty ryb při zdolávání. Velké ryby, které rády zabírají na jemné sestavy, se trhají hned po záběru. To není ve chvílích, kdy je záběrů málo, nic příjemného. Když použijete slabší vlasce, respektive návazce s lehčím krmítkem a jemnějším nářadím, máte vždycky větší šanci dovést několik pěkných ryb až do podběráku. Ale právě u lehkých krmítek si dávejte velký pozor na tvar zátěže. Aby vám i lehčí krmítko tolik „necestovalo“ po dně, můžete také krmítko vybavit jakýmsi trnem, který dokáže nahradit až dvacet gramů zátěže. Lze použít obyčejný samořezný šroubek, který zašroubujete do zátěže, nebo třeba elektrikářskou plastovou pásku, jako jsem použil já.


Krmítko s trnem

Samozřejmě jsou dny, kdy rybám hrubé nářadí se 120gramovým krmítkem nevadí, a naopak může být výhodou, protože dokážete lovit daleko a ryby zdolávat velmi rychle. Jenže teď se bavíme o podmínkách, kdy ryby příliš neberou, a to se stává na závodech velmi často. Pak má každá ryba cenu zlata a o tom, zda ji chytíte nebo ne, se může rozhodovat už ve chvíli, kdy připevňujete k prutu naviják s vlascem.

Autor: Milan Tychler - ®

Diskuse k článku (29 reakcí)

Přečteno: 10 724x
Průměrná známka: 1.11