MRK.cz - stále na rybách - ryby a rybaření

MRK.cz - Stále na rybách

Karas stříbřitý

30.10.2012 - Jan Nevoral, Lukáš Kalous

Pro reprodukční biologii zvíře z jiné dimenze

Může se zdát, že karas je ryba jako každá jiná a obyčejnější najdeme jen stěží. V případě karase stříbřitého (Carassius gibelio) je ale opak pravdou! Rozmnožování této neobyčejné ryby se totiž vymyká pravidlům, jak je zná reprodukční biologie větších živočichů.

Karas stříbřitý je triploidní. Na tom prozatím není nic zvláštního, vždyť mnoho jiných živočichů je triploidních, ryby nevyjímaje. Triploidní je také celá řada rostlinných druhů a jejich plodů, mezi nimi dobře známé banány nebo rozinky sultánky. Pevně zakořeněným dogmatem je tvrzení, že triploidní organizmy netvoří pohlavní buňky a jejich pohlavní rozmnožování je vyloučeno. Např. zmíněné triploidní rostliny se rozmnožují jen oddénky nebo řízkováním. Považte, narazili jste v banánu už někdy na semínko?

Nepohlavní rozmnožování je způsobem reprodukce, který je triploidními organizmy často využíván. Také karas stříbřitý využívá nepohlavní rozmnožování, čili partenogenezi, jak se na triploida sluší a patří. Zmíněný karas je ale i přes svoji triploidní nevýhodu schopný také pohlavního rozmnožování!! Je tak jediným v současné době známým druhem v živočišné říši, který využívá oba tolik odlišné způsoby rozmnožování současně.


Karas stříbřitý (Carassius gibelio)

Co vlastně dělá triploida triploidem? Je to trojí sada chromozómů, tři hromádky DNA, nositelky dědičné informace smotané do chromozómů. Jednotlivé sádky chromozómů se od sebe liší jen nepatrně a jejich počet je v nich, v rámci jednoho druhu obvykle stejný. Mnohem běžnější jsou ale mezi vyššími živočichy diploidi. Diploidi, včetně lidské chásky, mají v každé buňce „pouze“ dvě téměř stejné sádky chromozómů.

Proč bychom však triploidům měli upírat slasti a strasti pohlavního rozmnožování? Sadu chromozómů, kterou mají navíc, bychom jim už nějak dokázali odpustit, jenže… Pohlavní, také sexuální, rozmnožování diploidů je možné díky tvorbě spermií a vajíček s jednou jedinou sadou chromozómů. Symetrické rozdělování identických porcí DNA do pohlavních buněk dokáže proces nazývaný meiotické zrání. Po oplození zralého vajíčka zralou spermií vzniká tzv. zygota, která už má opět dvojí sádku chromozómů, jednu od maminky a druhou od tatínka. Tento koloběh zaručuje, že každá generace pohlavně se rozmnožující populace a druhu má stálý počet hromádek DNA.

Triploidi to však mají daleko složitější a pohlavní rozmnožování je téměř vyloučeno. Tři sady chromozómů totiž nejsou dělitelné dvěma. Narážejí tak na problém, jak rozdělit jednu ze třech sad chromozómů. Aby byl potomek plnohodnotný a každá ze sádek chromozómů byla kompletní a totožná, musela by nešťastná třetí sádka připutovat z první poloviny ze spermie a z druhé poloviny z vajíčka. Jen tak by byly v zygotě od každého chromozómu tři exempláře a nemohlo by se stát, že by nějaký chromozóm chyběl a jiný byl v buňce čtyřikrát. Moderní věda zatím nepodala věrohodné vysvětlení, jak by triploidi dokázali bez újmy na genetickém zdraví potomstva rozdělit tři sady chromozómů. To ale neznamená, že to triploidní karasi nedokážou!

Pořád je tu ale možnost partenogetického vývoje. Protože rybí jikry nejsou schopné partenogenetického vývoje bez patřičných stimulů, které s sebou nese spermie, vyřešil to karas stříbřitý velice mazaně: vytřené jikry může ‚pouze‘ aktivovat v dalším vývoji nejen spermie karase, ale také spermie cizího druhu. Takový přivandrovalec jikru sice aktivuje, ale není mu umožněno podílet se na genetické výbavě potomka. Můžeme tak mluvit o jakémsi asexuálním zneužití. Karasím jikrám tak stačí „kopanec“ nejčastěji kapra obecného. S mlíčím všudypřítomného kapra se karasí jikry střetnou s vysokou pravděpodobností a jikry tak nepřijdou vniveč. Tato kombinace karasí jikry a kapří spermie se stala v populaci karase stříbřitého běžnou a je označována jako allogynogeneze – vývoj jedince ze samičí pohlavní buňky aktivované spermií cizího druhu.

Jak je ale možné, že se některé jikry nechají karasí spermií oplodnit a jiné ne? Co předurčuje jikry k jednomu či druhému způsobu embryonálního vývoje? Jedna z možných teorií, se kterou přišli pánové Zhaoting Fan a Junbao Shen už před více než 20 lety, vysvětluje nepohlavní rozmnožování karasů tvorbou dvojího typu jiker. Většina jiker, které samice karasů vytřou, jsou prý předurčené k partenogenetickému vývoji plůdku. Tyto jikry meioticky nezrají kompletně a jsou geneticky identické matce. Plůdek vzniklý z těchto jiker tak lze označit za klony, jehož předlohou je matka. Druhý typ jiker ovšem podléhá dvojímu meiotickému zrání a tvoří pohlavní buňky s polovinou genetické informace. Právě v těchto jikrách došlo k „záhadnému“ rozdělení třetí sádky chromozómů na půl. Ke stejně „záhadnému“ rozdělení třetí sádky dochází v mlíčí samců. Jen tak totiž mohou vznikat plnohodnotní potomci poctivým oplodněním jikry spermií.


Rybí „červená knihovna“ pohlavního a nepohlavního rozmnožování (upraveno dle Gui et Zhou, 2010)

Přestože se může tato teorie zdát vcelku pravděpodobná, dosud nebyla potvrzena a naopak přibývá důvodů myslet si, že není pravdivá. Čerstvější poznání založené na práci Li Zhoua a jeho kolegů z Čínské akademie věd totiž popírá, že by vznikaly dva typy jiker už během gametogeneze jiker. Naopak, jikry se pravděpodobně vydají cestou oplození spermií anebo cestou partenogenetického vývoje až podle toho, zda se o vytřenou jikru uchází spermie vlastního nebo cizího druhu. Jakmile se jedná o plnohodnotnou karasí spermii, jikra se v některých případech nechá přesvědčit k oplození. Proč jen někdy? Patrně z toho důvodu, že triploidní samci tvoří spermie sice rozdělené napůl, ale výskyt nepovedených spermií je pořád dosti vysoký. To je příčinou nižší úspěšnosti vývoje jikry v plůdek. V případě, že se ale do karasí jikry dobývá cizí spermie, jikra má jasno a nechá se pouze „nakopnout“ a partenogeneticky vzniká klon karasí samice.
Výčtem způsobů reprodukce karase stříbřitého jsme ale neodpověděli na otázku, jak karas dokáže rozdělit třetí sádku chromozómů tak, aby po splynutí oocytu a spermie vznikl opět triploidní jedinec s třemi hromádkami chromozómů. Na otázku se nabízí dvě vysvětlení:

1) vše je výsledkem náhody, nechť se třetí sádka ve spermiích i jikrách předurčených oplodnění rozdělí, jak se jí zlíbí. Úspěch vzniku pohlavně vzniklého jedince bez genetických defektů je výsledkem velkého množství takto uzrálých jiker i spermií, přičemž v pozadí vzniká spousta zygot neschopných vývoje. Právě tito zmetci mají od jednoho či více chromozómů 4 exempláře zatímco od jiných jen dva;
2) v jikrách i spermiích se chromozómy, včetně chromozómů z třetí sádky, striktně dělí podle dosud neznámého klíče. Vznikají tak dokonalé pohlavní buňky s jednou a půlkou chromozomové sady, které do sebe po splynutí spermie a vajíčka bezvadně zapadnou.

Pro oba způsoby vysvětlení existují argumenty, proč by to mělo být zrovna tak. Pro náhodu nahrává skutečnost, která panuje v populaci: samců je totiž v populacích karase stříbřitého velmi málo, namísto očekávaných 50 % je jich obvykle jenom desetina. Zdá se tedy, že se karasi rozmnožují spolehlivěji partenogenezí a menšina samců je možná výsledkem méně účinného pohlavního rozmnožování. Na druhou stranu, v oocytech karase byly pozorovány unikátní modifikace meiotického zrání, které by napovídaly spíše sofistikovanému a striktnímu dělení chromozómových sádek. Zajímavé je například formace dělícího vřeténka, které je odpovědné za rozdělení chromozómů; zatímco u diploidů má takové vřeténko dva póly, u triploidních karasů byly pozorovány póly tři! I z těch ale během formování vznikly dva póly.

Ačkoliv není reprodukční jedinečnost karase stříbřitého úplnou novinkou, zůstávají nezodpovězené mnohé otázky. Jak například dokáže partenogenetická jikra přimět spermii vlastního druhu nebo kapra k tomu, aby ji „jen“ aktivovala a ne přímo oplodnila? Lze předpokládat, že se karas stříbřitý rozmnožoval původně jen partenogeneticky a sexuální rozmnožování se stává výdobytkem jejich evolučního vývoje se všemi výhodami s tím spojenými. Kde se ale v takovém případě v populaci vzali samci?
Má-li čtenář pocit, že má z karasího problému zamotanou hlavu, je to neklamný důkaz toho, že četl pozorně a do problému skutečně pronikl. Pořádně zamotanou hlavu totiž mají z karase i takoví vědci, kteří ‚červené knihovně‘ karase stříbřitého zasvětlili celý svůj dosavadní život.

Prameny
Fan, Z.; Shen, J.B. (1990): Studies of the evolution of bisexual reproduction in Crucian Carp (Carassius auratus gibelio Bloch). Aquaculture. 84: 235 – 244.
Gui, J.F.; Zhou, L. (2010): Genetic basis and breeding application of clonal diversity and dual reproduction modes in polyploid Carassius auratus gibelio. Science China Life Sciences. 53: 409 – 415.
Zhou, L.; Wang, Y.; Gui, J.-F. (2000): Genetic evidence for gonochoristic reproduction in gynogenetic Silver Crucian Carp (Carassius auratus gibelio Bloch) as revealed by RAPD assays. Journal of Molecular Evolution. 51: 498 – 506.

Poskytl: osel.cz

Autor: Jan Nevoral, Lukáš Kalous

Diskuse k článku (39 reakcí)

Přečteno: 8 101x
Průměrná známka: 1.41

Co je nového - všeobecné
Oznámení - obecné
Vložit oznámení

Poděkovani

Timto chci moc poděkovat uživateli s nickem jova12- Josefu Vašinovi,ktery mě a synovi pujčil na jarni Toačovske 24cte uzavřeny deštnik,protože jsem podcenil matku přirodu,Ještě jednou velke dik,Pepa...

Kalendář akcí - obecné
Seznam závodů
Výsledky závodů
Všechny výsledky
Akční nabídky
Všechny slevy a akce
akce, rybareniPrologic Hrazdy New Green (SLEVA 63%)

Za 989
Kvalitní hrazdy od firmy Prologic. Šířka hrazd 46,5cm. Délka vidliček 60cm – 90cm. Nyní za neuvěřitelnou cenu.


akce, rybareniMS-Range Econ Feeder MH - 360cm

Za 2599
Velmi kvalitní feederový prut z vysoce komprimovaného uhlíku se štíhlým blankem. Korková rukojeť je zčásti opatřena protiskluzovým materiálem EVA.


Doporučujeme e-shop
Rubrika E-shopy
Raven Fishing Brno – Rybářské potřeby Raven Fishing Brno – Rybářské potřeby

Rybářské potřeby Raven Fishing Brno nabízejí nejširší sortiment rybářských potřeb a dopravu zdarma při objednávce nad 1 500 Kč! E-shop a...