Co je dobré vědět, než vyrazíte na dírky

- Rendy

Zřejmě si ještě nějaký ten rok počkáme, než se tento způsob rybolovu vyčlení ze zakázaných způsobů a stane se oficiálně povoleným. Přeci jen se začalo blýskat na lepší časy a už existuje i svazový revír č. 441501 Veslařský kanál Račice, kde jsou stanoveny bližší podmínky výkonu rybářského práva a kde je tento způsob lovu povolen. Je to první vlaštovka, věřím, že se časem podaří vyčlenit i jiné revíry. Možnosti na to jistě jsou. Zatím nezbývá než hledat vody soukromé, kde majitel nelenil a vydal se na cestu získání výjimky ze zákona, aby na svém vodním království mohl tento lov zprostředkovat i ostatním rybářům, kteří si chtějí vyzkoušet postát nad dírkou s krátkým proutkem.


I v zimě se dají zažít pěkné chvilky, které člověka potěší…

I tento způsob rybolovu má svá specifika a dřív, než na sebe nabalíme několik vrstev oblečení, abychom na ledu nepoznali, co jsou to omrzliny, je dobré si alespoň něco o rybolovu na dírkách přečíst. Vyrazit nepřipravený znamená zklamání, a místo aby si člověk užil pěkného dne, odchází pak od vody špatně naladěný s tím, že tento způsob rybolovu pro něj prostě není, a raději jde posedět k jezu či na nezamrzlou část řeky. Je to možnost. Někdo musí hlídkovat a odhánět kormorány. Lov na dírkách pod ledem si získává podle mého stále více příznivců a roztoužené řady rybářů volají po tomto způsobu rybolovu.

V zimních měsících nejsou všechny druhy ryb aktivní během celého dne, a tak náš úspěch hodně závisí na obsádce. Tam, kde majitel bude chtít, aby se mu rybáři na led vraceli, bude muset vodu dostatečně zarybnit pěknými kousky pstruhů duhových, sivenů, marén, okounů, štik a candátů. Výjimkou dnes není ani vysazování jeseterů. Tyto ryby se dají poměrně úspěšně lovit právě i pod ledem. Není to zrovna laciná záležitost, proto také cena jednodenní povolenky je nastavena tak, aby pokryla náklady na ponechané ryby a ještě nějaká ta kačka zbyla na provoz, pojištění, daně a poplatky, které musí provozovatel odvést finančnímu úřadu. Proto počítejte s tím, že minimálně tři stovky za jednodenní povolení zaplatíte. Podmínky a ceny se liší revír od revíru. Záleží na provozovateli, jak je nastaví. Na jednu povolenku si většinou může lovící ponechat tři ryby lososovité, případně různé kombinace. To se dozvíte při zakoupení povolenky před započetím lovu. Při té příležitosti se také dočtete, co musí mít rybář s sebou za výbavu, odkdy dokdy se loví, na kolik prutů a co může používat za nástrahy, kde se na revíru smí a kde nesmí rybařit.

O pravidlech je třeba se informovat předem, aby nás u vody nezaskočila a nebyli jsme nedej bože vykázáni z ledu pro porušení pravidel. Od majitele je možné se dozvědět, kdy a kolik ryb bylo nasazeno, a udělat si tak předběžný obrázek o tom, zda na revír vyrazit či nikoli. Poskytnuté informace nemusí být sice úplně pravdivé, ale určitý obrázek si z nich vytvořit lze. Pokud máme vytipováno, kam vyrazit, je třeba se řádně připravit.

Oblečení a obuv

Můžete mít nakoupené všechny druhy nástrah, parádní proutky, nejdražší vrták a doplňky, ale pokud vám bude na ledu zima, jste prostě „druzí“. Pořádné funkční oblečení je podmínkou úspěšného lovu. Kdo poznal, jaké to je klepat se zimou po hodině chytání nad dírkou v – 15 °C, ten mi dá za pravdu. Jednak při tom jde o zdraví a pak z takového lovu nemůžete mít prostě hřejivý pocit na duši.


Správné oblečení na lov na dírkách.

Začal bych botami, protože dobré boty jsou nutnost. Musí mít povrch, který odpuzuje vlhkost. Velice dobrá je vyjímatelná termo vložka, kterou je možno po rybolovu z bot vyjmout a řádně vysušit. Boty by měly mít i izolační vrstvu pod chodidlem, aby do nich nepronikal chlad od ledu. Pokud toto vaše boty splňují, máte o starost míň.

Pár rad k botám:
- Boty si nazouváme až u vody. Pokud si je nazujete doma a na revír pojedete ve vytopeném autě, nohy se vám zapaří. Pot sice odvedou termoponožky, ale té pravé pohody si neužijete. A navíc se v nich nedá ani pořádně řídit auto.
- Je dobré vést s sebou náhradní ponožky, a pokud vám začne být zima, ponožky si přezout.
- Lepší je použít dvoje slabší ponožky než jedny silné.
- Gumičky na ponožkách nesmí škrtit. Jakmile se přestanou nohy prokrvovat, bude vám zima i v těch nejdražších botách.
- Boty musí být dostatečně veliké. Jestliže se budete v ponožkách stěží soukat do bot, je to také chyba. Komu se potí nohy víc, než je zdrávo, může použít přípravek, který pocení omezuje. Je dostupný v lékárnách a alespoň ten den strávený na ledě si po jeho použití užije v suchu.

Minimálně dvě vrstvy oblečení by měl mít rybář vždy. Základem je funkční prádlo, teplé prádlo a horní vrstva, která by měla být odolná proti dešti a větru, protože tyto vlivy umí velmi znepříjemnit chytání. Nemusíte mít speciální oblečení na lov na ledu. Taková zimní lyžařská bunda splňuje skoro všechny požadavky a některé mají i zateplené kapsy. Vcelku dobře se mi osvědčila také lakýrnická bílá kombinéza, která je nepromokavá, slabá a hlavně bílá. Na ledu jste maskovaní. Dá se stočit do malé ruličky a v případě, že vás počasí zaskočí, sáhnete do batohu a během chvíle máte na sobě další vrstvu.

Dalšími doplňky oblečení jsou rukavice a čepice. Čepice musí být přes uši, ale pokud má bunda kapuci, je vše vyřešeno. S rukavicemi je trochu problém. Je třeba se snažit vyháčkovat rybu přímo ve vodě a k tomu je potřeba trochu citu v rukou. Při navazování je také třeba mít volné konečky prstů. Jak se dostane do rukavic voda, je konec s pohodou. Ani neoprenové rukavice pak nezahřejí. Osobně se mi nejvíce osvědčily tříprsté armádní rukavice. Jdou velice rychle a pohodlně navlékat i svlékat. Jsou zateplené a prokřehlé prsty rychle zahřejí. Při vytahování háčku a navazování mám rád holé ruce a rukavice si beru, až když je to nutné.

Ostatní doplňkové vybavení

Do něj řadím termosku s čajem, i když v situaci, kdy ryby berou, není na nějaké popíjení čaje čas. Jsem ale takový, že ji většinou zapomenu doma. Když jsem u toho pití, musím připomenout, že alkohol na led nepatří. Vnitřně možná dokáže vzbudit chvilkový pocit tepla, ale otupí naši pozornost i soustředění a z rybolovu se stává jen postávání na ledu a debatní kroužek s přáteli. Budete na tom stejně, pokud stočíte pruty a vyrazíte do tepla místní „restauračky“.

Existují různé pomůcky, které můžou rybáři pobyt na ledu zpříjemnit. Je třeba se zmínit o různých ohřívátkách jak na bázi chemického procesu, tak i paliva, jako je líh a podobně. Někdo na ně nedá dopustit a bez „tepla do kapsy“ na led nevyráží. Zdánlivě nepotřebnou pomůckou jsou polarizační či sluneční brýle. Mít je s sebou není nikdy na škodu. Za slunného dne vám může jiskřící sníh na ledu klidně způsobit zánět spojivek. Řezavá bolest v očích se většinou dostaví až druhý den, ale je velmi nepříjemná, a vy můžete mít po další plánované vycházce.


Peán je dobré mít připevněný na joju, aby byl stále po ruce.

Peán je velmi důležitý, protože promrzlé prsty nejsou moc šikovné. Ten je třeba mít po ruce, a proto ho mám na „joju“, abych ho neztratil. Ušetříte si tak spoustu času s hledáním, do jaké kapsy jste si peán či štipky vlastně strčili.

Do výbavy jistě patří i vrták na led. Je to vcelku nákladná záležitost, i když na trhu se objevily i lacinější vrtáky dovážené z Polska. Svoji funkci splní, ale kdo vzal do ruky originál z Finska či Švédska, dá mi za pravdu, že se to nedá v žádném případě srovnat. Pořizovací cena je ale skoro dvojnásobná. Zkoušel jsem se této nákladné položce vyhnout a prototypů vrtáků jsem udělal několik, ale s odstupem času zjišťuji, že vynaložený čas a trápení za to nestojí. Když už se do výroby budete chtít pustit, berte v potaz, že spirálová šroubovice na vrtáku má své opodstatnění a bez ní vrták není vrtákem. Udělátko ve tvaru kopinatého vrtáku sice dírku s trochou námahy vyřeže a je to lepší, než nemít nic, ale dnes bych se raději přiklonil k polskému vrtáku. Pustíte-li se do samovýroby, pokuste se alespoň zkopírovat úhly vrtacích břitů podle originálu. Ušetříte si tím spoustu času a experimentů. Vyvrtání dírky má být otázkou minuty, a ne čtvrt hodiny pachtění, při kterém z vás lije pot.

Na vrták se nesmí tlačit, je třeba ho držet kolmo a samozřejmě točit ve směru, ve kterém se vám budou břity zařezávat do ledu. Na soukromém revíru majitelé vrtáky půjčují, nebo dokonce motorovým vrtákem dírky vrtají v místě, kde si řeknete. Spoléhat se na to ale nedá a někoho se doprošovat… Nemějte za zlé těm, co vynaložili nemalé peníze na pořízení originálu, když vám nebudou chtít vrták půjčit. Osobně svůj doma dělaný půjčuji, i když nerad, zoufalcům, kteří chtějí spálit nějakou tu kalorii. Ale dokážu se vžít do situace těch, kteří si své miláčky hýčkají a jsou na ně patřičně pyšní. Jednou třeba budu také. Doufám, že už v letošní sezoně.

Sítko nebo lopatku na vybírání ledové tříště by si ale mohl pořídit každý. Dírku je po vyvrtání třeba vyčistit od úlomků ledu a sněhu. Dělat to holou rukou je nesmysl. Na svoje udělátko k vybírání dírky jsem také hrdý a pochvaluji si ho. Vyrobil jsem si ho z běžecké hole a dětské lopatičky. Stačilo hůl zaříznout na patřičnou délku a dvěma šrouby připevnit provrtanou lopatku. Do ní je třeba nadělat otvory, aby bylo možné tříšť cedit. Bohužel ani půjčování lopatky se nevyplácí a ta moje je po neodborném zacházení kolegů už naštípnutá. Nakonec jsem lopatičku nahradil krytem mlhovky ze škodovky. Za mrazu dírka zamrzá, a tak je nutné mít toto udělátko stále po ruce. Když má delší rukojeť, můžete si ho opřít o stojan a nemusíte se shýbat každých deset minut pro lopatku válející se na ledu.


Lopatka na vybírání ledové tříště z dírky.

Je dobré, když je rybář připravený na všechny možné varianty způsobu lovu. Při lovu na položenou se špičkovým signalizátorem se hodí stojan na odkládání prutu. Ten se už dá koupit, nebo si ho člověk může vyrobit sám. Setkal jsem se s různými prototypy, nad kterými člověk žasne, co všechno rybář dokáže vymyslet. Já používám trojnožku, se kterou chytám s feederem. Na ni našroubuji hrazdu a do šroubení dvě feederové odkládací vidličky. Ke stojanu se nemusím shýbat až k zemi a vše se dá využít během celé sezony. Je to praktické. Ramena hrazdy se dají vysouvat, a tak člověk může tento stojan upravovat podle toho, jaký proutek hodlá použít.


Detail stojánku na dírky sestaveného z feederového stojánku.

Prut a naviják

Popsal jsem různé doplňky, které se k lovu na dírkách mohou hodit. K samotnému rybolovu neslouží, ale jsou tu k tomu, aby rybáři zpříjemnily den a usnadnily lov. Prutů a navijáků k lovu na dírkách je veliká spousta. Radit, který model vybrat, to nechci. To si musí každý zvážit sám. Osobně se mi líbí sestavy, které nabízí firma Berkley. Kvalitní proutek, naviják, vlasec a nástrahy v jednom setu. Abych zamezil spekulacím, že někomu dělám reklamu, uvádím, že sám chytám na proutky Stinger, používám různé značky navijáků a nikdo mi nediktuje, co mám psát. Jelikož při lovu na dírkách používám tenké vlasce, které nedisponují velkou pevností, je zapotřebí mít jemný proutek a naviják s citlivou brzdou. Rybu nelze z vody dřít smykem, je třeba ji soustředěně zdolávat právě pomocí proutku, který je k tomu určený. Vyvaroval bych se používání teleskopických prutů s vysunutým prvním dílem. Setkal jsem se s tímto způsobem už několikrát, ale taková sestava není příliš vhodná. Majitelé těchto sestav jsou nuceni použít silnější vlasec a už třeba síla 0,20 mm je v čisté vodě velice nápadná. Silnější vlasce mají své opodstatnění při lovu dravých ryb, jako je candát či štika. Tyto ryby se zdržují tam, kde zimují malé rybičky, a tak v přítmí pod ledem se použití silnějšího vlasce dá odpustit.


Navijáky s krytou cívkou usnadňují zimní lov, dobře se s nimi manipuluje i v rukavicích.

Během dne se aktivita ryb mění, proto je třeba se situaci přizpůsobit. V době, kdy ryby vyhledávají potravu, je účinnou metodou vertikální přívlač. Lze použít různé gumové nástrahy, smáčky, nymfy, ráčky, jigové mušky, marmyšky, plandavky, malé pilkříky i zatížené mušky. Na vysazené ryby platí dráždivé vzory, fluorescenční zelená a účinná je i žlutá nebo oranžová barva. Nástrahy volte raději menší velikosti. Nasazené ryby neumí sledovat rychle vedenou nástrahu, vhodnější jsou pomalejší pohyby. Takzvané trojzubce prosím vyřaďte z repertoáru. Jsou to ruské marmyšky se třemi háčky. Ve vodě sice perfektně pracují, jsou u dna v cuku letu, ale většina ryb končí na bočních hácích a podseknutá. To není rybařina.

Samozřejmě i nástraha pomalu propadávající ke dnu, jako třeba nastražená střídka z rohlíku, bílí červi, těsto, kousky sýra, střívka nebo masové produkty dokážou rybu přimět k záběru, ale háček končí většinou hluboko v jícnu, což rybě rozhodně neprospěje. Když si ji chcete ponechat, tak to nevadí. Pokud ji odstřihnete i s háčkem, šanci na přežití sice má, ale nebyl bych si jistý, jestli během několika dnů neuhyne. Použití malých tenkých háčků by mělo být podmínkou. Stejně jako použití háčků bez zpětných hrotů. Jen tak máte šanci rybu vyháčkovat, aniž byste na ni museli sahat. Šetrného zacházení je tady obzvlášť třeba.


Nástraha, jakou se vyplatí vozit s sebou.

Není-li možné vyháčkovat rybu přímo v dírce, je třeba použít podložku pod rybu. Na ledu by rozhodně skončit neměla. Stačí metr karimatky, takže z jedné karimatky uděláte dvě podložky. Stačí se domluvit s kamarádem. Pokud se ryba vyválí ve sněhu, má to spočítané. Takovou si raději rovnou nechte, i kdyby se vám zdála malá. Rybář, který se nechová k rybám tak, jak by měl, může majiteli revíru za den napáchat velikou škodu na obsádce ryb. Nebojte se souseda upozornit na to, co dělá špatně. Možná si toho není vědom. Mrtvou rybu na dně už těžko někdo chytí. I když i to se mi povedlo. Pohled na hladinu plnou mrtvých plesnivých ryb po roztání ledu není vůbec vábný. Nikomu bych ho nepřál. Možná právě proto, že jsem svědkem takové podívané byl, tolik apeluji na šetrné zacházení s rybou. Při lovu na dírkách má své opodstatnění.


Lepší je fotit ryby na památku přímo v dírce.

Když aktivita ryb ustane, je třeba zkoušet pasivní servírování nástrahy. Třeba lovem na položenou, kdy nástraha leží na dně a rybář čeká, než se pohne signalizátor záběru. Otálet se šetrným zásekem nemá cenu. Na každé přidržení špičkového signalizátoru by se mělo reagovat. U dna je vhodné lovit, když ryby sbírají potravu přímo tam. Pokud se pohybují ve sloupci, je mnohem účinnější lov na plavanou. Používají se co nejjemnější splávečky s gramáží do jednoho gramu. Čím citlivější sestava, tím větší šance na úlovek. To je ale všem jistě známo. I při lovu na položenou či plavanou je vhodné v době, kdy ryby nejeví o nástrahu zájem, oživovat ji občasným přizvednutím a pomalým propadáváním s přidržováním. Mnohdy právě při tomto úkonu přichází záběry. Ideální je lov s muškami. Můžeme tak prochytávat celý sloupec najednou. Těžká koncová muška se pohybuje u dna a nad ní lehké mušky na bočních návazcích se pohybují ve sloupci. Tento způsob lovu je velice dobrý na revírech, kde je obsádka síhů. Lov s více nástrahami vyžaduje větší soustředění, aby při zdolávání nedošlo k zachycení přívěsné mušky na hraně dírky. Když se tak stane, dojde většinou k přetržení vlasce a ztrátě nástrahy – nebo v horším případě i ryby.


Pérový signalizátor je velice dobrý pomocník.

Kdo dobře zná revír, kam se vydal rybařit, je ve výhodě. Ví o profilech dna a může si lépe vytvořit obrázek o tom, kde by se ryby mohly pohybovat. Čerstvě vysazení duháci se chovají různě. Pohybují se v hejnu, a tak je dobré mít oči otevřené a sledovat dění kolem sebe. Pokud rybáři loví ryby jen v jednom úseku revíru a ostatní nikoli, je třeba se přesunout právě tam. Vždy je třeba brát zřetel na ostatní lovící a nelze vrtat dírku hned metr vedle rybáře, který je úspěšný, ale až v dostatečné vzdálenosti. Každý pohyb na ledě ryby plaší a také vrtání dokáže ryby upozornit na nebezpečí. Hlavně ty domorodé. Necourejte po ledu. Plašíte tak ryby sobě, ale i ostatním. S lovem by se mělo začínat na místech, kde je dostatečná hloubka, tam by ryby měly být. Ale zase to není pravidlem. Ryby mají rády klid a dokážou se stáhnout tam, kde je nikdo neruší, a tak se někdy vyplatí vydat se tam, kde nikdo nechytá. Ryby je zkrátka třeba hledat. Siveni se třeba rádi pohybují kolem břehů a na volné ploše na ně narazíte jen zřídka.

Kdo se nechce courat po ledu, ale chce sedět u své jediné dírky, musí se pokusit ryby přilákat krmením. Při lovu na dírkách má své opodstatnění, ale mějte na paměti, že ryba v zimě přijímá mnohem méně potravy a stačí jí málo k tomu, aby se nasytila. A když pozře svoji dávku, dá se pak už jen stěží ulovit. Proto také bývají odpolední hodiny na ledě marným čekáním u dírky. Ryby si už nasosaly své a v klidu tráví. Je to nešvarem všech. Každý se snaží stáhnout ryby ke své dírce a láduje do dírky krmení po kilech a pak spouští bílého červa na vrchol pahorku krmení na dně. Hodinku, dvě se mu daří, ryby má pod sebou. V deset hodin ale může jít domů a s ním i ostatní kolem něj. Kelímek červů by měl stačit na celý den. Stačí pět, šest červíků vhodit do dírky čas od času. Když se ryby objeví na lovném místě, pak vhodit dávku po každé rybě je vhodné. Když ale ryby pod dírkou nejsou, je to zbytečné. Dobrou variantou je vytvoření krmného mraku. Stačí hrst strouhanky prosytit vodou, přidat hlínu, případně esenci nebo posilovač a vlít část do dírky. Ryby cítí vůni rohlíku, ale krmný kal je nenasytí. Hledají větší částice a to je chvíle pro nás.

V odpoledních hodinách většinou nezbývá, než se snažit ryby hledat a snažit se je vyprovokovat pohybující se dráždivou nástrahou. Aktivita ryb během dne je různá. Dvě hodiny se nemusí nic dít a může se zdát, že chytáte na mrtvé vodě, pak ale může přijít chvíle, kdy ryby znovu začnou vyhledávat potravu. Ta doba bývá už mnohem kratší, a tak není radno prosedět ji u termosky. Když ale nikdo nic nechytá, klidně můžete zajít na guláš, co pro vás připravil majitel revíru.


Na dírkách se dají lovit třeba i cejni.

Několik rad závěrem

Z domova můžete mít připravené návazce. Když o háček přijdete, výměna celého návazce je rychlá a nemusíte se zdržovat s vázáním titěrného háčku ztuhlými prsty.
- Podložka z tepelně izolačního materiálu pod nohama dokáže zpříjemnit zimní chytání.
- Při lovu na položenou či plavanou se hodí pohodlná židlička, protože z celodenního stání bolí nohy.
- Velice dobrým místem k lovu jsou přítoky, led tam ale bývá mnohem slabší a hrozí, že se prolomí. Na tenký led raději vůbec nevstupujte. V době oblevy má mnohem menší pevnost.
- Na revíru mohou být i spodní prameny s teplejší vodou. To je dobré místo k lovu, ale dejte si pozor – kde je teplejší voda, je také slabší led. Taková místa bývají podmáčená.
- Bílé červy mějte v uzavíratelné hrabičce v kapse v teple. Vydrží déle na živu.
- Vhodným krmením jsou pstruží pelety, kterými se ryby krmí v sádkách. Jejich vůně rybám připomíná dobu hojnosti a probouzí v nich aktivitu.
- Krmení tmavší barvy je vždy lepší než světlé.
- Svoji roli hraje aroma.
- Některé prodávané směsi mi připadaly spíše jako odpuzovač, proto pokud nemáte ke krmení důvěru, raději ho nekupujte. Někdy kousíčky střídky rohlíku udělají víc práce než pytlík čehosi za stovku.
- Na ryby vyrážejte včas. Kdo zaspí, nedostane se tam, kde chtěl lovit. Místa budou obsazená. Nejste jediní, kdo si chce zpříjemnit den lovem.


Jak při vytahování, tak i při pouštění ryby zpět je třeba s rybou zacházet šetrně. Nejlepší je zbavit rybu háčku přímo v dírce, ale někdy to není možné a rybu je třeba protáhnout dírkou v ledu ven. V případě jeseterů to může být problém.

V tomto povídání jsem se snažil sepsat několik základních rad pro nováčky, kteří se chystají zařadit do davu rybářů, kteří propadli tomuto způsobu rybolovu v době, kdy na svazových revírech není kde chytat. Pro ty, kteří jsou na rybaření závislí, to nebudou žádné novinky. Není třeba jim poskytovat rady. U ostatních věřím, že jim mé rady mohou pomoct vyvarovat se podstatných chyb. Tento článek by měl posloužit jako takový úvodník před prvním krokem do neznáma. Snad splní svoji funkci. Konec zimy se blíží, kvalita ledu nemusí být dostačující, proto buďte obezřetní a neriskujte se svým životem.

Poznámka redakce: S ohledem na rybářský řád nejsou všechny metody lovu a nástrahy použitelné po celý rok!

Autor: Rendy - ®

Diskuse k článku (22 reakcí)

Přečteno: 12 826x
Průměrná známka: 1.23