Jsou plné pohody, ty dírkařské závody…

- Raf

Kdybychom v naší vlasti přepočítávali počet rybářských závodů na rozlohu vod, na kterých se daná technika provozuje, jednoznačně bychom zjistili, že lov na dírkách je technikou s největší hustotou závodů na hektar. V době dírkařské sezony neexistuje víkend, kdy by se nekonal nějaký závod. Málokterý soukromník si dovolí závod neuspořádat. Nejinak tomu zřejmě bude i v letošní dírkařské sezoně.


V době dírkařské sezony neexistuje víkend, kdy by se nekonal nějaký závod.

Někde se soutěží o opravdu nabušené rybářské ceny, jako je echolot nebo loď, jinde o prasátko a ještě úplně někde jinde o poháry nebo rybářovu čest. Někteří organizátoři to myslí se závody vážně a závodníci několikrát v průběhu závodu rotují k jiné dírce nebo do jiného sektoru. Jiní provozovatelé nechávají závodníky svému osudu a ti si mohou volně vybrat předvrtanou dírku nebo si vyvrtat díru kamkoli sami podle svého uvážení. Druhu závodu odpovídá i skladba zúčastněných rybářů. Na některých závodech převládají pohodáři sledující své pruty z dálky od ohně a oslavující každou rybu štamprličkou slivovičky s kamarádem na druhé straně rybníka. Jinde se jde na krev a ledoví muži nechtějí ztratit ani vteřinu. Obou druhů závodů se ale zúčastňují „dravci“ specializující se na dírky a závody na nich. Takoví borci se v zimě toulají republikou od závodu k závodu a vědí dobře jeden o druhém. Někdy si závody vybírají podle toho, kam jedou jejich největší soupeři. Je ale jedno, jestli na závodě převládají pohodáři nebo specialisté. Závody jsou skvělou propagací rybařiny a velkou společenskou událostí, jež oživuje nejen rybník, ale někdy i život celé okolní obce. Diváků z řad nerybářů, kteří se chodí dívat na „exoty“ mrznoucí na ledě, totiž nebývá málo. A tržby při dopitných v okolních hospůdkách také nebývají zanedbatelné.


Při Brainerd Jaycees Extravaganza nad ledem jezera Gull doslova a do písmene plápolají vlajky USA.

A jak je to se závoděním v dírkařsky vyspělejších zemích? Tam je to teprve mazec! Ledové závody tam mají dlouhou tradici sahající až na samý počátek 20. století. V mnohých zemích to jsou vůbec největší akce ze všech rybářských závodů, na které se region připravuje po celý rok a jejich sláva se šíří kolem celé zeměkoule. Pojďme si projít některé z těch nejzajímavějších a největších světových závodů.

Hwacheon Sancheoneo Ice Festival

Ten kdo čekal, že začneme v Kanadě nebo v Rusku, je asi zklamaný. Začínáme nečekaně v Jižní Koreji. Ledovým festivalem, který každoročně navštíví až jeden milión návštěvníků. Koná se celých 23 dní na řece Bukhangang ležící kousek od hranic se znepřátelenou Severní Koreou. Blázniví Korejci tu za skvělé atmosféry chytají na 9 000 dírkách místní druh pstruha, jenž je v průběhu festivalu dosazován dokonce dvakrát denně. Účastní se tu třeba i ledového fotbalu nebo závodu otužilců v chytání ryb holýma rukama.

Brainerd Jaycees Extravaganza


Jsme v Minnesotě, dírkařském státě, a na ploše o rozloze rovné pěti stům fotbalovým hřištím se tu každý leden koná současný největší dírkařský závod na světě.


Mapa sektorů závodu Brainerd Jaycees Extravaganza.

Z Koreje pojďme na jezero Gull, nad jehož ledem doslova a do písmene plápolají vlajky USA. Jsme v Minnesotě, dírkařském státě, a na ploše o rozloze rovné pěti stům fotbalovým hřištím se tu každý leden koná současný největší dírkařský závod na světě. Účastní se ho přes 15 000 rybářů z devíti států, jimž tu 500 dobrovolníků připravuje přes 20 000 dírek. Závodníci si mohou za 45 dolarů koupit povolenku na jednu dírku, nebo za dvojnásobnou cenu na dírky dvě. Rybaří se bez přístřešků o ceny v hodnotě 150 000 dolarů. Závod trvající tři hodiny se koná jenom tehdy, pokud má led minimálně 35 centimetrů. Odložen však byl kvůli nedostatečnému ledu jenom dvakrát v historii. Zajímavostí je to, že podruhé to bude letos. Závod letos vypukne až 11. února. Organizátoři vědí, proč vyžadují takhle silný led. Nejenže se na něm pohybuje více závodníků (diváky nepočítaje), než čítá počet obyvatel přilehlého města Brainerd, ale je na něm i pěkně rušno. Hlavně v prvních minutách závodu.Každý závodník, který uloví rybu, ji totiž hodí do igelitového pytlíku s vodou a běží s ní do vážicí zóny, u které jsou fronty i dvě stě metrů dlouhé.

S přibývajícími minutami závodu se fronty zkracují. Na ledě se samozřejmě nekoná jenom závod, ale i jakýsi veletrh na ledě s bohatým občerstvením a obchody s novinkami ze světa outdooru.

Závod O zlatého duháka

Tento další minnesotský závod se dnes už nekoná. Ale zůstává legendou, jež se konávala na jezeře White Bear a později jezeře Forest. Byl založený na geniální myšlence. Organizátor vždy před závodem vysadil do jezera 3 až 5 zlatých pstruhů duhových. Ten, kdo chytil největšího z nich, mohl vyhrát 100 000 dolarů. Aby se zamezilo podvodům, organizátor si pstruhy pečlivě vyfotil, aby mohla být případně posouzena autentičnost jejich kresby. Pstruh se nikdy v průběhu závodu nechytil, a to se o to třeba v roce 2002 pokoušelo 4 000 ledových lovců a v dobách největší slávy dokonce 12 000. Po závodě zlatí pstruzi uloveni byli.


Fishapalooza

Jedná se o jakéhosi následníka závodu O zlatého duháka na jezeře Forest. V roce 2009 se ho podle některých zdrojů zůčastnilo 7 500 soutěžících přetahujících se o ceny v hodnotě 180 000 dolarů. Závody jsou kompletně v duchu chyť a pusť a mezi bodované ryby se nezapočítávají muskalungy. Je tu zakázáno vrtat si vlastní dírky a pohybovat se s vozidly v místě závodu. Setkáme se tu i s četnými opatřeními proti podvodům. Kromě u krátkodobých závodů takřka standardního zákazu přístřešků tu platí i opatření, že ryba musí být při vážení živá. A hlavně – vítězové jsou po závodě prověřeni zkouškou na detektoru lži! Kromě závodu se tu koná i další tradiční jev velkých dírkařských závodů – loterie s hlavní cenou 10 000 dolarů. Ze zisku závodů je 30 000 dolarů vypláceno na charitu. Závod se letos bohužel zřejmě nekoná.

Mníkové šílenství (International Eelpout Festival)


International Eelpout Festival je dalším originálním závodem.

Mluvíme-li o nejvěhlasnějších dírkařských závodech, je těžké opustit Minnesotu. Zastavme se tam tedy naposledy. Na jezeře Leech se tu koná další originální závod, jenž na jednu stranu vyhrává ten, kdo uloví v průběhu víkendu největšího mníka a největší celkovou váhu mníků, na druhou stranu se závod mníkům posmívá (mník tu není považován za nejbystřejší rybu). Doplňkovou cenou je vyhlášení nejoriginálnějšího táborového ležení. Závod má tisíce účastníků, z nichž 60 % vůbec nezávodí, ale zúčastňuje se různých tanečních párty nebo závodů aut na ledě. Nejtěžší mník má jen zřídkakdy pod 5 kg a rekordem Mníkového šílenství je celková váha takřka 150 kg mníků nachytaná jednotlivcem. Letos se startovalo 17. února.


Pelican Lake Ice Fishing Tournament

Přesuňme se do Wisconsinu, dalšího amerického státu dírkám zaslíbeného. Koná se tu závod, na němž není povoleno více než 1 000 závodníků. Ti soutěží o peněžité ceny v hodnotě 100 000 dolarů. Je to tak závod s jednou z nejvyšších pravděpodobností na vysokou výhru.

Bass Lake Ice Fishing Contest

Dalším wisconsinským závodem je Bass Lake Ice Fishing Contest. Koná se na konci února (tento rok 25. 2.) a soutěží se o 50 000 dolarů. Za jednu dírku zaplatíte 30 dolarů. Ceny jsou tu vskutku zajímavé – letos vítěz bere 10 000 dolarů, ale v minulosti byla hlavní cenou třeba puška. Veškerý zisk plynoucí z asi 2 000 závodníků a ještě více diváků je věnován na charitu. Organizátoři vysoce nedoporučují závodníkům přinést si vlastní pivo nebo jídlo. Roznáší jim ho totiž až k dírkám a vlastní nápoje jim kazí business. To je jev obvyklý i na jiných závodech. V kuloárech se proslýchá, že ČRS ani MRS se něco podobného u svazových revírů plošně zavést nechystá.

Maine Chevrolet Derby

Je největším a nejbohatším závodem v americkém státě Maine. Koná se na konci února a prvních 500 přihlášených dostává dárek. V loterii je hlavní cenou Chevrolet. Soutěž vyšperkovává i závod sněžných skútrů na rychlost.


Crappie Derby

V americkém státě New York „vládne“ Crappie Derby. Závodu se v roce 2009 zúčastnilo 2 500 závodníků a 8 000 diváků. Letos je zatím kvůli špatnému ledu derby odloženo. Zajímavostí je, že se tu udělují ceny za největší rybu každé patnáctiminutovky. Tato zvláštnost byla později okopírována dalšími dírkařskými závody.

Mobridge Chamber Ice Fishing Tournament

Je největším závodem na americkém středozápadě. Zúčastňuje se ho až 800 rybářů. Hostí ho jezero Oahe a rozdělují se tu ceny za 100 000 dolarů. Zajímavostí je to, že posledních pět neobsazených míst z těch osmi set si nechávají organizátoři pro sebe a draží ho na Ebay těsně před turnajem.

Tip-Up Town USA Fishing Contest

Je největším ledovým festivalem a závodem v americkém státě Michigan. Této slávy se zúčastňuje kolem 40 000 návštěvníků. Probíhá o posledních dvou víkendech v lednu. Lov na dírkách doplňují třeba závody v jezení koláče, jízda na ledových lodích, soutěž v hodu vejcem, závod v klouzání na ledu nebo jízda na postelích či ohňostroj. Umělci se mohou vyřádit při vytváření soch z ledu. No a nebyli bychom v USA, kdyby se nekonala v neděli přímo ve stanu na ledě bohoslužba.

Canadian Ice Fishing Championship

Dírky jsou samozřejmě populární i v Kanadě, byť tam závody nedosahují takové návštěvnosti jako v hustěji osídlených USA. Zajímavý je třeba Canadian Ice Fishing Championship, na němž mají závodníci možnost si předplatit za 30 dolarů víkendovou permanentku na rozvoz dírkařským taxíkem od své dírky, kamkoli budou na ledě potřebovat.

Miljoonapilkki

To, že Evropa není v dírkařských závodech ani trochu pozadu, dokládá kdysi největší závod na světě – finské Miljoonapilkki. Závod se začal pořádat v roce 1996 a v roce 2005, v době jeho největší slávy, se ho zúčastnilo 28 000 rybářů! Ve stejném roce bohužel závod skončil. Jeho organizátoři totiž byli obviněni z organizování nelegální loterie. O tom, zda jsou dírkařské závody o značné finanční sumy loterií založenou na štěstí a pravděpodobnosti, nebo regulérním závodem, v němž největší rybu, za kterou se předává nejvyšší cena, vytáhne v přítomnosti 27 999 konkurentů ten nejschopnější rybář, se vedly sáhodlouhé soudní pře. A také jako rybáři tělem i duší musíme připustit, že pravda je zřejmě někde uprostřed. Konci závodu nepomohly ani skandály na jiných finských závodech, při nichž byli přistiženi při podvádění jak závodníci, tak organizátoři, kteří předávali ceny spřízněným nastrčeným „loutkám“, které se závodů vůbec neúčastnily. Činili tak zřejmě proto, aby ušetřili za hodnotné ceny a příští rok mohli prezentovat více cen a přitáhnout tím více soutěžících…


Pohled na část závodníků.

Pudasjärvi

Mnohem veselejší záležitostí je letní závod v lovu na dírkách konající se rovněž ve Finsku. Asi si myslíte, že jsem se musel zbláznit. Není tomu ale tak. Jediný, kdo tu je trochu jiný nebo bláznivý, jsou Finové. K takovéto soutěži totiž nepotřebují ani led. Dírky jim chybí v létě tolik, že si vytvořili uměle vyvrtané v plovoucích polystyrénových deskách. Zájem je takový, že se soutěž koná celý týden…

Hedsjön

Je zřejmě největším závodem v sousedním Švédsku. Každoročně se ho účastní minimálně 800 rybářů.

Kuldkala aneb Zlatá ryba

Velké dírkařské závody se konají samozřejmě i v Rusku. My se ale podíváme do Estonska. Tam se na jezeře Viljandi pořádá největší závod v Pobaltí. Hlavní cenou tam v minulosti bylo třeba kilo zlata, automobily nebo 160 000 Kč v hotovosti. Na ledě tu stojí pod otevřeným nebem vířivky. Součástí divokého doprovodného programu je hraní dámy s potravinovými konzervami nebo závody ve vrtání dírek. Ambasadorem závodu byl více než stoletý dírkař Karl Plutus, který bohužel v roce 2010 zemřel ve věku 106 let. Kuldkaly se zúčastňoval i v posledních letech svého života. Letos Kuldkala začíná 18. února.

V lovu na dírkách se samozřejmě konají i oficiální mistrovství světa. S těmi ale není taková sranda. Zajímavé je na nich ale třeba to, že stejně jako v boxu nebo třeba v šipkách je světových šampionátů víc. Američané si zorganizovali svoji sérii NAIFC a začali jí říkat mistrovství světa a to samé udělali Evropané v rámci CIPS.

Jak jednotlivým sériím říkáme, není to nejpodstatnější. Důležité je to, že dírkařské závody jsou asi nejspolečenštějším druhem rybařiny. Dlouhodobě je prokázáno, že na ledě je při masových závodech takový hluk, že aktivita ryb velmi rychle klesá, proto ani takhle masová akce rybí obsádku nikterak vážně neohrozí. Je okolo nich napětí i velká pohoda. A ještě jednou si to zdůrazněme – jsou skvělou propagací rybařiny, neboť se na nich potkávají rybáři i nerybáři a je jim spolu dobře. To si uvědomují takřka ve všech zemích, kde hladiny vod zamrzají. A já pevně doufám, že si to velmi brzy ve větší míře uvědomí i naše rybářské svazy.


Dlouhodobě je prokázáno, že na ledě je takový hluk, že ani takhle masová akce rybí obsádku vod nikterak vážně neohrozí.

Zvažujete účast na podobných velkých závodech? Víte ještě o nějakých dalších zajímavých dírkařských akcích? Pokud ano, neváhejte se o tom prosím zmínit v diskuzi pod článkem.

P.S. Tento i některé další články autora naleznete v časopise Kajman.

Autor: Raf - ®

Diskuse k článku (51 reakcí)

Sponzorem tohoto článku je web www.ryfi.cz.

Přečteno: 10 915x
Průměrná známka: 1.29