Když se Labe zahalí do tmy

14.2.2012 - radimO

Je teplý letní podvečer a pozoruji kolegy vláčkaře, jak opodál pomalu zavírají své kufříky s woblery, balí své dvoudílné proutky, a se slovy, že za chvilku bude tma, odnášejí vybavení směr domov. A právě na tuto dobu se nejvíce těším. Břehy kolem řeky se vylidní, vítr utichne, hladina obživne a já netrpělivě nahazuji do míst, kde tuším predátora nočních proudů. Mnohdy opomíjená noční přívlač je specifickou srdeční záležitostí pro rybáře, kteří chtějí zažít ten správný adrenalin z lovu. Drc a stop, ve vteřině kdy netušíte, zdali jste uvázli, nebo je na druhém konci vlasce ryba ponořená do husté tmy, je pocit, který při běžné přívlači nezažijete. Dech se zrychluje, tep se zvedá, adrenalin stoupá a vy jste součástí tohoto krásného okamžiku a očekávání. Mezi nejčastěji lovené ryby v této noční době patří bolen, candát a hlavně naše největší ryba sumec. Můžeme také ulovit okouny, štiky, tlouště i jiné dravce, ale dalo by se procentuelně říci, že oproti výše uvedeným pouze okrajově.

Při nočním rybolovu v letních měsících postupuji tak že, přicházím k vodě ještě před soumrakem, abych si důkladně, za šera prohlédl řeku a vytipoval místo kam budu po tmě směřovat náhozem svoje nástrahy. Pokud neznám přesný reliéf dna a pomyslné vázky, navazuji na vlasec samostatné olůvko, kterým si po náhozu „osahávám“ dno. Pomalým vedením olova zjišťuji, v kterých místech se nachází hrana, zatopený strom, nanesený val, nebo zatopená hráz, která zcela jistě skrývá útočiště nočních dravců. Občas se sice stává, že olůvko utrhnu, ale je to méně bolestivé, než kdybych přišel o woblera v jiné cenové relaci. Takovýmto způsobem si tedy připravím pozici, místo kde budu dvě hodiny intenzivně nahazovat nástrahu do pokud možno stejných míst. Délku hodu také otestuji za šera a poté není pro zručnějšího rybáře problémem opakovat přesně délku hodů jak přes kopírák. Nahazování do stejných míst je velice důležité hlavně u lovu sumců, wobler nebo plandavka vydává při dopadu na hladinu zvuk, který sumce upoutá a zbystří jeho pozornost. Několikátý šplouchanec za sebou od dopadu nástrahy, připomíná vzdáleně zvuk vábničky, na který sumec reaguje útokem. Je to pro mnohé zanedbatelná drobnost, ale z mého pohledu se trpělivostí a přesnými hody do stejných míst zvýší pravděpodobnost záběru.

Při nočním lovu je potřeba vše důkladně připravit včetně světla, které je v případě zdolávání ryby, zamotání vlasce, navazování a jiných ve dne běžně zvládnutelných situacích nezbytností. Používám světlo také v případě omotání vlasce kolem špičky prutu, stává se velice často, že rybář nemá zažité automatické pohyby v překlápění i nahození, vlasec se omotá kolem prutu a následný švih znamená často ztrátu nejen nástrahy, ale hlavně části prutu. Předejdeme tomu tím, když před každým náhozem překlapneme naviják a vlasec nebo šňůrku o několik centimetru spustíme níže. Pokud je vše v pořádku a nástraha bez znatelného zádrhelu sjede níže, můžeme s klidem švihem odhodit. Veliký podběrák mývám položený vedle sebe v dostatečném dosahu, abych také předešel případným problémům a nesháněl ho někde v průběhu zdolávání v batohu.

Zážitek první

Osamocen a pohlcen tmou trpělivě nahazuji do míst, které jsem předem vybral, očekávajíc první záběr. Konečně, dvojité škubnutí a následné ztěžknutí dávají tušit očekávaného vousáče. Počáteční odpor není veliký, ryba jezdí bez náznaku síly a odporu za rozhraním proudu a nechá se klidně zdolávat. Přetahuji rybu přes proud do tůně u břehu a zde v tajůplné temnotě dostávám první kopance do vlasce. Ryba znenadání nabírá jiný směr a souboj jiné rozměry. Stále u dna mlátíc ocasem do vlasce jezdí sumec v tůni řeky. Již jsem zahlédl v záři čelovky sliz na vlasci, ale ryba se ne a ne odlepit ode dna. Dotahuji více brzdu a pokouším se silou vousatému králi řeky odebrat patřičný díl síly. Vcelku se mi to daří a tak se za pár minut zahlédnu na hladině bubliny, které mi signalizují, že sumci znatelně ubývá sil. Mramorové tělo se objevilo v celé své délce a posledními mocnými výpady odebírá pro změnu zase síly mně. Jakýmisi osmičkami jezdí v tůni tušíc, že tentokrát je na mé vybavení krátký. Podběrák je v tomto případě malý a tak se dotýkám sumčí hlavy, abych ho vyprovokoval leknutím k poslednímu výpadu. Je dobojováno, vsunu palec těsně vedle nástrahy do jeho tlamy a lehkým zapáčením vytáhnu sumce z řeky. Nádherný válec, silné, široké tělo mramorových barev mě odměnilo za trpělivost a připravenost na tento noční lov. Zbývá zvěčnění krásného, sto čtyřicet tři centimetrů dlouhého sumíka, na náš fotoaparát, popřát mu štěstí po zbytek života a pustit ho zpět do temné řeky.

Zážitek druhý

Je devět večer, zvedám telefon a poslouchám, jak na druhém konci tlumeně hovoří kolega Honza, nezajdeme na chvilku zavláčet sumíky, ptá se. Tuto větu mi nemusí dvakrát opakovat, nakládám věci do auta a vyrážím směr Labe. Je již tma a tak vybíráme k lovu místo, které dostatečně známe. Počasí vypadá velice nadějně, dusným večerem šlehají v dálce blesky a já se modlím, aby dorazily k nám až po půlnoci, tedy v době kdy už budu na cestě domů. Ideální doba poslat naše nástrahy k druhému břehu za ohromný zatopený val plný utržených nástrah. Honza již nahodil desetigramovou hlavu a čtyřku kopyto, čekajíc na sumíka či většího candáta. Také nelením a posílám slidera napříč řekou. Záběr, volá na mě kolega a již zdolává prvního candáta kolem padesáti centimetrů, ty dneska půjdou, ujišťuje mě. Hodinu bezvýsledně házím většinou do stejného místa, kterému věřím a zvažuji na poslední hodinu přesun cca pět set metrů pod jez. Honza mezitím změnil nástrahu a na plandavku zdolal dva boleny od padesáti do šedesáti centimetrů, zřejmě tady dneska budu jen jako sparing partner, říkám si.

Klábosíme a trpělivě prohazujeme protilehlou stranu, přes kamenný val musíme zvedat špičku prutu a zrychlit navíjení, abychom neuvízli mezi již dost okovaným dnem. V tom se mi špička jemně ohne a následuje známé ztěžknutí, které se v mžiku uvolní, asi jsem přejel nástrahou přes utrhané pletené šňůrky, kterých je na dně nespočet, hlásím Honzovi, který mezitím zdolává prvního sumíka kolem metru. Po vytažení a kontrole nástrahy uvidím tak šedesát centimetrů dlouhý chomáč slizu na vlasci, tak přece záběr, bohužel sumec slidera netrefil, což se občas stává. Za dvacet minut se končí denní lov a Honza již rezignoval, přichází ke mně, sedá si na vyhřátý betonový břeh a spokojeně zapaluje cigaretku. Dokouřím a balíme, nabádá mě a to i přes to, že dnes měl solidní den a zdolal čtyři ryby přes padesát centimetrů. Ještě chvilku vydrž, zbývá nám sedm minut do půlnoci, dnes jednoho trefím, vracím Honzovi protiúder.

Moc tomu nevěří, ale když se mi najednou z ničeho nic ohne prut jak luk, vytřeští oči a s přednáškou o tom, že pán bůh dneska nebyl doma, vstává ze země hledajíc po kapsách čelovku. Je malej, povídám a již rybu přitahuji z tišiny na druhé straně k proudu. Omyl, ryba u dna nabere síly a směr proti proudu kde hledá zatopený val, aby mě mohla připravit o úlovek i nástrahu. Přitlač, huláká Honza, nebo ti vjede do těch pletenek a je zle. Opírám se do Sportexu veškerou silou, ryba nedostává nic zadarmo a již následují pravidelné kopance do vlasce. Sumec tentokrát vzdává souboj poměrně rychle, což je k pokročilé době jen dobře a nechává se navést mezi kameny ke břehu. Poslední výpady, rozsvícením čelovky odhadujeme sumíka na sto čtyřicet centimetrů, poplácáním ho donutím ke škubnutí hlavou, ale dnes je to konečné co mu dovolím. Honza zručným chvatem vytahuje sumce na břeh, měříme rybu a jeho sto třicet sedm centimetrů je velice pěkným úspěchem. Děkuji ti, kámo, povídám Honzovi i sumci a pouštím mramorovaného predátora zpět ke svému zatopenému valu. Začíná hustě pršet, blesky šlehají kolem a tak rychle balíme, abychom přes grafitové pruty nedostali pěknou šlupku od blesku. To zas byla klika, říkáme si při odchodu k autu a celý promáčení, já od deště a Honza ještě od slizu odjíždíme směr domov.

Opět se mi vyplatilo vydržet vláčet na doraz a byl jsem za to odměněn krásnou rybou i zážitkem. Možná tomu nebudete věřit, ale takovýchto nočních dobrodružství jsem měl hned několik, a proto jsem se chtěl s vámi podělit o zážitky, které skrývá tento netradiční druh přívlače. Vzhledem k vytížení mnohých z vás je to také časově velice dostupné odreagování a skvělý psychický odpočinek od běžného stresem nabitého dne. Ihned po prvním nočním záběru přestanete myslet na všední starosti a propadnete bezhlavě tomuto tajemnému lovu.