Zase sedím na rybách a dívám se na nahozený multiplikátor nedaleko břehu. Mám tam rybičku na štiku. Nedá mi to! Přemýšlím, jak moji první metodou jde sice nahodit nebo spíše dopravit nástrahu, spolu s vlascem od multiplikátoru a bójkou docela daleko ale... Musím uznat, že je to mnohem komplikovanější než běžná metoda. A taky, kdo by s sebou chtěl tahat pořád prkénko a další pruty. Více to prodlužuje vlastní přípravu a při vlnách se musí také dávat hodně pozor na překlopení prkénka s olovem – kotvou pro silon od multiplikátoru. Prostě je to dost velká zdržovačka! Multimetoda , jak jsem ji v žertu nazval, je ale přece jen nějakým východiskem, když někdo neumí nahazovat multiplikátorem, který je v každém případě a vždy přínosem v chytání větších ryb.
Konečně jsem se při těchto úvahách dostal přece jenom někam dál. Napadlo mě to současně s myšlenkou na použití velké káči a uvazovací, nebo chcete-li, trhací bójky. Nová metoda vyvážení káči je mnohem lepší a nepotřebujete k tomu ani tolik náčiní. Stačí pouze prut s multiplikátorem a trhací káčou na konci celé montáže a bójka. Jako bójku lze použít kde co. Na webu se o tom zmiňuje řada autorů. Já jsem použil záchodovou kouli z polystyrénu, kterou jsem jen natřel červeně a přelakoval lodním lakem. Ještě udělat díru skrz na připevnění trhacího vlasce a na ukotvení a je to!
Na odhoz pak potřebujeme ještě takové malé udělátko, já tomu říkám vrhač a nebojte se, není to nějak komplikované. Stačí třeba i starý zlomený prut s navijákem na štiky. Tím navijákem na štiky myslím to velké kolečko, které se dříve používalo a které navíjí silon přímo na cívku. Na něm uplatníme nějaký starý vlasec kolem síly 0,50 mm a třeba i víc s navinutou délkou kolik dohodím, krát dvě a něco navíc. Pak zátěž – třeba kámen, ovinutý izolepou, upravený tak, jak se dělá běžně kamenná zátěž. Možná není na škodu to přivázat slabším vlascem a pak při navíjení zpět to prostě utrhnout. My potřebujeme v tomto případě zátěž tak okolo 250 – 400 g. Zátěž závisí na tom, co snese při odhozu trhací a náš starý vlasec a taky podle toho, jaký je proud - třeba v řece, s ohledem na ukotvení bójky, aby neplavávala, ale držela pevně ukotvená na jednom místě. Já jsem použil místo starého prutu jeden asi 1 m dlouhý laminátový prut z ohradníku, na který jsem nahoře udělal pevné očko a dole přimontoval pouze dvěma páskami, co se utahují hadice, starý štikový naviják. Důležité je, že to drží a věřím, že každý najde stejně nějaký způsob, který mu bude více vyhovovat. Hlavně se to zcela určitě při odhozu nezlomí a nemusíme se bát přitlačit!
Nakonec potřebujeme ještě jedno tzv. zpětné olovo, viz. článek pana Nikla, který využívá toho, že vlasec zatíží až po napnutí ještě jedním olovem, které po něm spustí z břehu do vody tak, aby vlasec vedl po dně a nechytal kdeco. Taky proud s ním tak necvičí a nestrhává ho.
Tak a teď k čemu se to dá použít a jak.
1. Zavezení kačeny od multiplikátoru
Připravíme si kámen s karabinkou (nebo olovo, železo), které zavěsíme až za karabinku, která je na konci silného silonu našeho vrhače, tak jak se běžně tato metoda používá při bójkování. To znamená, že na vlastní karabinku u silného silonu zapneme nějaký slabý silon od druhé udice. Před tuto karabinku musíme samozřejmě zařadit nějaký kompenzátor, třeba gumovou kuličku. Jinak riskujeme, že utrhneme zátěž s vlastní karabinkou hned při náhozu. U udice se slabším silonem odklopíme naviják a upevníme ve směru hodu, případně nám ji podrží pomocník. Pak to celé odhodíme tak, jak se běžně nahazuje při bójkovém způsobu chytání sumců.
Po dopadu kamene na hladinu musíme rychle povolovat silný vlasec, abychom kámen nestrhávali zpět, škoda každého metru! Dobré je nezapomenout přibrzďovat trochu kolový naviják prstem. Jde to rozhodně lépe, jak u multíku a nezamotává se to tak. Taky se to dá celé odhodit pouze rukou. Musíme ale uložit vedle sebe silný vlasec na zem v kolech a opatrně odhodit. Jeho konec pak nesmíme zapomenout někam uvázat tak, aby nezmizel ve finále ve vodě. Myslím, že by šel na menší vzdálenosti použít i nějaký provázek. To už nechám na vás.
Pak zase stejným způsobem jako u bójkování přitáhneme silný vlasec pomocí slabého vlasce zpět k nám tak, jak to známe.
Nyní ale přivážeme napevno na karabinku od silného vlasce bójku a současně připojíme na bójku ještě trhací vlasec s káčou, vedenou od našeho neposlušného multíku. Samozřejmě s návazcem a s rybkou. Pomalu to celé dotáhneme navijákem vrhače až nad kotvu a napneme současně i silon od multíku tak, jak se běžně napíná vlasec od bójky a káči a zajistíme udici s multíkem, jak jsme zvyklí. Nyní teprve připneme karabinkou na silný vlasec od vrhače zpětné olovo a spustíme je pomalu do vody. Silný vlasec se pěkně uloží na dno.Vrhač nějak vhodně na břehu zajistíme, aby nepovoloval a tím je vymalováno. Pak už jen číháme.
.
Pokud nastane večer a je konec lovu, stačí povolit velký naviják od vrhače a multíkem přitáhnout rybku zpět. Ráno pak zase vše zavezeme v klidu na určené místo silonem od vrhače a nemusíme tak rušit vodu. Nástraha připlave pomalu a tiše zase zpět ke kotvě bójky, která tam do rána na nás také v tichosti a klidu počká.
2. Zavezení bójky pro označení krmeného místa
Tuto metodu lze také použít i jinak. Třeba na zavezení pomocné bójky. Někdo to zaváží loďkou a někdo si zase rád zaplave. Já loďku nemám a sotva bych nějakou sebou na ryby tahal a do vody se mně teda v žádném případě nechce. Možná ještě tak někdy v létě. Když zavezu bójku, tak pro ni zase musím zpět a to se chce pak asi málokomu. Taky při tom určitě poplaším dokonale všechny dravce a větší opatrné ryby a to v celém úseku a na hodně dlouho! Přitom stačí jen vzít vrhač s kamenem (nebo jinou zátěží) a hodit do nějaké vzdálenosti spolu s karabinkou na konci a slabým vlascem tak, jak to nahazujeme v prvém případě. Potom jen stáhneme slabým vlascem silný silon s karabinkou k sobě, připevníme třeba tyčovou bójku a tu pomalu přitáhneme po odpojení slabého vlasce zpět na místo zakrmování. Ještě nezapomenout položit zpětné olovo. Zde stačí zátěže už menší podle velikosti bójky a síly proudu. Pak jen záleží, jak se umíme trefovat, ale co je zřejmé, že víme přesně kam a silon od bójky po záběru ryby téměř nepřekáží.
Po lovu se to celé dá stáhnout zase zpět ke břehu. Zcela určitě to na nás počká i do rána.
Myslím si, že se dá tato metoda využít i na vlastní zakrmování, ale to si ten, kdo to potřebuje, domyslí asi už sám. Doufám ale, že se o to s námi také podělí. Vrtalům musím přiznat, že se mně bohužel žádného sumce nepodařilo zatím ulovit. Na dravce mám ale letos kliku a když uvážíte, že chytám teprve 2. rok, tak to docela jde. Ale už se na to těším, až zabere. Všechno má svůj čas!
Rybářské centrum Olomouc
