Carp liga ČR – 2. kolo Asuán

30.10.2011 - Kocháč

Není to tak dlouho, co jsem vás seznámil a uvedl do Carp ligy ČR a nastínil pravidla a průběh prvního kola na Tovačově. No a už je za námi kolo druhé a to odhozové na soukromé vodě Asuán u Mladoňovic. Tato voda se velice rychle zapsala mezi rybáře pěkným prostředím, z hlediska kaprařiny slušnou obsádkou zdravých ryb a v neposlední řadě již pěknou řádkou závodů. Pár dní před závodem jsem s napětím sledoval kličkování našich rosniček a neustále se měnící předpověď počasí. Každé ráno, když jsem odcházel do práce, mě trochu děsily noční teploty pod bodem mrazu. Ne že bych hledal brusle, hokejku a puk, ale taková změna počasí nikdy nevěstí nic dobrého. No co už, nabalili jsme teplé oblečení, vícero spacáků, topení do bivaku a doufali v předpověď, která byla ještě ve čtvrtek celkem příznivá a slibovala příjemné slunečné dny a noční teploty do nuly.

Už na Tovačově jsme se domluvili a složili se na rožněnou kýtu a sud plzně, která nám měla zpříjemnit čtvrteční večer a posezení v chatě. Už při příjezdu mně práskla přes čumák nádherná vůně opékané kýty a mezi vypnutím motoru a pozvednutím půllitru proběhly asi jen drobné minuty. Spousta kluků už seděla v chatě, debatovalo se o všem možném a přijížděly další týmy. Už ve čtvrtek bylo jasné, že předpovědi o nočních teplotách do nula stupňů neklapnou, už kolem desáté byla kosa jak v Rusku a navíc se vyjasňovala obloha a hvězdy nebezpečně připomínaly ledové vločky. No rychtig, nad ránem bylo mínus sedm. Dotočili jsme kýtu a pomalu dopíjeli. V chatě bylo dobře a kecat by se dalo celou noc, ale o půl třetí jsme se donutili zalehnout a nastřádat nějaké síly na nadcházející závod.

Ráno to šlo velice rychle, hlavní a samojediný rozhodčí Portos měl předlosované pořadí losování, tak nebylo co řešit. Někdo měl z losu větší radost, jako třeba Dan z týmu Sportcarp, vylosovali si kluci forhont na hrázi. Jiní byli z losu oprávněně lehce nervózní, ono vylosovat si mělčiny v tomto počasí nevěstí nic dobrého. Já měl bez vytáček obrovský strach z nocí na mrazu, člověku k náladě mráz nepřidá a síly odchází velice rychle. Jenže jsme prostě haluzáři a David vylosoval místo přímo pod malou chatkou s kamínkami. Správce právě chatu vyklízel, tak jsme se nastěhovali a minimálně věděli, že noční zima nám může…

V devět se začalo krmit, každý volil jinou strategii. Někde svištěla vrhačka, jinde spomba či raketa nebo košíček. Z informací o předešlých dnech jsme věděli, že ryby nejsou nijak zázračně aktivní a závod určitě neproběhne v duchu závodů letních – x metrácích ryb. Zvolili jsme proto spíše metoďáky a drobné peletky. Jedenáctá hodina závod odstartovala, do vody přistálo 64 udic. Nikoho by nás nepřekvapilo, že se na začátku nebude moc chytat, ale už ve třičtvrtě na dvanáct Dobešovi podebrali pěknou devítku, Kimot začali chytat a i Sportcarp na hrázi zaznamenal první ryby. Náš tým seděl uprostřed nádrže a pomyslně dělil vodu na předpokládané méně produktivní mělčiny nalevo a širší klidové zóny a hloubky v lese napravo. Koukal jsem na starý známý padlý strom ve vodě v našem sektoru a dumal, zda je stále ještě výhodou nebo už ho a tlaku kolem něj mají ryby plné požeráky.

Hodiny letěly a hlásiče všech povážlivě mlčely, občas někde ojedinělá ryba. Dan převzal štafetu od Tula a vytáhl pár jeseterů. Nevím, zda zašle fotku, která tento vřelý vztah jasně deklaruje, ale pokud ne, tak vězte, že jesetery, mimo Mistra Saraie, moc nemusíme. První noc byla velice chladná a na ryby chudá. Pár ryb se pochytalo, ale většina týmů byla stále bez bodované ryby. Na prvních pozicích se držel Kimot tým v sektoru č. 2, druzí kluci ze Sportcarpu v sektoru č. 1 a třetí tým Mikbaits na sektoru č. 9. Bylo více než jasné, že se bude bojovat o každou jednotlivou rybu a rozhodovat o konečném pořadí bude třeba jen 1 kg. Snem a cílem spousty týmů se stalo pouhé ulovení jedné ryby, která přinášela úsporu několika trestných bodů a zažehnání plné palby, tedy bodů 16. Všechny týmy, co neuloví rybu, fasují 16 trestných bodů a to se velice těžko dohání. Na krku jsme měli poslední odpoledne, blížila se noc. Člověk se každým závodem učí nové věci a musí být připraven vyzkoušet všechno. Náš tým dostal několik cenných rad od plavačkářů a radu jak použít některé ingredience a hlavně kdy a v jakém množství a intervalech. Vzhledem k dané situaci a 0 kg na naší listině, posunuli jsme použití ještě kousek dál. A ejhle, trvalo to asi 5 hodin a dýchali jsme na záda prvnímu týmu. Nejtěžší rybou, závodu 12,5 kg, jsme se dostali na pár hodin na první místo, ale jak náš zázrak vystartoval, stejně rychle zhasl. Ale na to jsme byli upozorněni a víceméně s tím počítali. Ale uznejte sami, je lepší se stresovat, že vás přední týmy pomalu zase převálcují než se smiřovat s plnou palbou trestňáků.

Tedy rada do studené vody, atraktivita s minimem krmení. Závod se pomalu ubíral do finále, pár týmů si připsalo aspoň záchrannou rybu a kluci na hloubkách u hráze přidali ryby potřebné k rozdělení prvních dvou pozic. Je to nepříjemné, přijít o první místo a dvě hodiny před koncem i o to druhé, ale ani třetí místo není k zahození a trochu nás hřál mínus bod za nejtěžší rybu.

Je velká škoda, že závod neproběhl o tři týdny dříve v termínu prvního kola, závod by byl vyrovnanější a kluci, co seděli na přítoku, by měli větší šance promluvit do celkového pořadí. Bohužel i o štěstí na los jsou závody a s tím se musíme smířit a mnohdy překousnout horší podmínky. Závod tedy skončil, sešli jsme se v chatě a Portos vynesl verdikt:

1. místo – Tomík, Bradávka, Pokorný ( Kimot team) – 63,32 kg
2. místo – Kňažek, Němec, Rous ( Sportcarp ) – 44,57 kg
3. místo – Riedr, Koch ( Vasr.cz ) – 38,44 kg

Nejtěžší ryba závodu – Riedr, Koch ( Vasr.cz ) – 12,54 kg

Všem a tentokrát i nám gratuluji.

A co napsat závěrem? Podzimní série je za námi, karty do jarního kola jsou rozdané a závod bude ještě velice zajímavý. Vzhledem k tomu, že nás čekají dva závody na svazovkách, může se pořadí velice zajímavě zamotat, třeba i tak jak v minulém seriálu na Vlkovských pískovnách. Více informací a celkové pořadí najdete na www.carpclub.cz