MRK.cz - stále na rybách - ryby a rybaření

MRK.cz - Stále na rybách

Souboj s okolnostmi

19.7.2011 - Azbest

Na této trati jsem chytal jen jednou kdysi před asi pěti lety jedno kolo MiČR ve feederu a moc dobré vzpomínky na tu událost nemám. Jednak jsem tam zažil nepříjemný zážitek ohledně to, jak se dá nedržet slovo. Krátce po příjezdu na místo a ubytování se, jsem v areálu vyhledal kamarády a přivítal se s nimi. Byl tam v provozu pingpongový stůl, což je sport, který mne baví, a kdysi jsem se mu aktivně věnoval. Dohodli jsme se s jedním kolegou, že si dáme zápas o to, že poražený tomu druhému ráno odtahá rybářské vybavení k vodě. Tehdy se vůbec nesmělo k vodě zajet, takže to byl poměrně kus a nikomu se do toho nechtělo. Bylo tedy skutečně o co hrát. Nebudu průběh zápasu popisovat, ale nakonec jsem vyhrál a radoval jsem se z toho, že ráno budu mít na transport vercajku personál. Jaké bylo moje překvapení, když jsem mu ráno volal, abych mu sdělil, že už je čas a že náklad je připraven. Prostě mi řekl, že nejde. Nechápavě jsem se ho ptal, co se stalo v domnění, že má nějaký zdravotní, nebo jiný problém, ale vyvedl mne z omylu. Sdělil mi krátce, že se mu nechce a tím to zvadlo. Tohle moje hlava vůbec nebrala, protože považuji za základní součást mezilidských vztahů, že dané slovo platí. Dluhy z karet a sázek se vždy platily a je to věc cti. Inu, zřejmě ne pro každého. Pro mne jsou tohle hodně zásadní věci, takže můj vztah k tomuto kolegovi to trvale poznamenalo a část důvěry vzala za své.

jedna

Večer před závodem nám bylo navíc velice plnotučně umožněno zjistit, že lužničtí komáři jsou značně při chuti a při síle. Jejich tehdejší ataky se dají přirovnat s úspěchem jen k loňskému zážitku na Velké Ceně Dyje, které jsem se zúčastnil s oddílem Kukajících vlků. Nejhorší byl ovšem průběh vlastního závodu. Není co popisovat. První den jsem za tři hodiny ulovil dvě pidiplotičky a byl v sektoru poslední. V neděli pak jsem seděl na místě, kde Milan Tychler v sobotu nachytal dvě kila ouklejí. Ulovil jsem taky dvě – oukleje. Opět poslední místo v sektoru a deprese téměř vyžadující návštěvu odborníka, protože v té době jsem ještě závody ukrutně prožíval. Navíc za mnou přijeli z Českých Budějovic fanoušci, kteří mne znali internetu a ani jejich podpora a přítomnost mi nebyla nic platná, ba právě naopak. Když za páskou za vašimi zády sedí dvě krásný baby a kamarád, kteří vám hrozně přejí, tak jim chcete udělat radost, což pochopitelně nepřipadá v úvahu. Z toho všeho jasně vyplývá, že jsem z volby tratě moc urvanej nebyl, ale vzhledem k tomu, že jsme na tom po prvním kole ligy nebyli úplně zle a já v jednotlivcích obsadil sedmou příčku, naše bojechtivost nebyla úplně na nule a tak motivace byla.

Když jsem dorazil na místo, bylo už tam lidí dost, tak jsem se zapojil do večerního společenského života, který mírně kazila jen předpověď počasí pro nadcházející víkend. Ráno se moc vlídně netvářilo a dávalo nám jasně najevo, tenhle víkend to dovolenka s opalováním nebude. Posnídali jsme ve stánku a před losováním se donesla hrozivá zvěst, že jakýsi místní podnikatel má pronajatou cestu, která vede po břehu podél většiny tratě a nepustí na ni nikoho kromě tělesně postižených. Pokud jeho vůle nebude vyslyšena, bude jezdit s člunem po vodě blízko břehu tak, aby nám lov znemožnit. Byl evidentně projev podivného povahového rysu známého jako zlomyslnost, ale pohnout se s tím nedalo. Já osobně bych ho nechal, ať si jezdí s tím rizikem, že občas vyfasuje koulí krmení do kebule z dobře namířeného praku. Docela by mne zajímalo, jak by v součinnosti s přivolanou policií identifikoval a usvědčil pachatele, ale to jsou už jen úvahy. Víc mi vadilo, že tuto skutečnost organizátoři nevěděli dřív a nedali nám to vědět předem. Bylo mi sice řečeno, že je to v propozicích, ale doma jsem pak následně zjistil, že to není pravda. Kdybych to například věděl já, tak bych se vybavil vozíkem, který jsem za tímto účelem zakoupil, a všechno by bylo celkem jednoduché. Navíc, když jsme tu chytali před léty, tak ani na břeh vůbec auty nesmělo, takže toto asi nebylo od věci náležitě prověřit. Jediné dva sektory, které na cestě nebyly (A a B) se pak staly okamžitě touhou všech losujících, ale tu kliku mohlo mít jen tak zhruba 20 závodníků z celkového počtu 60 ks a pochopitelně nejhorší byly na přepravu sektory E a F.

jedna

Když jsme šli losovat, tak jsem neměl dobrý pocit. Vysmátý Seleke tasil forhont A1 a začal se starat, jestli to není i tak pro něho moc daleko s potutelným úsměvem. Technik zhrzeně vylovil sektor F a stejně znechuceně sektor E, takže jsme měli rázem po náladě. Zdaleka nejlíp na tom byl kolega Siky, který neomylně vytáhnul F10, což byl poslední flek na trati a otráveně mrštil losovacím míčkem, čemuž se vůbec nedivím. S vozíkem bych všechno odvezl najednou bez nějakých problémů, ale takhle bylo jasné, že půjdu minimálně dvakrát a naložený, jako soumar. Hnus. Do toho se začaly stahovat mraky, které jasně napovídaly, jak bude závod probíhat i jedincům, kteří se prognostikou nezabývají. To znamená vláčet s sebou ještě mnohem víc krámů, než by za přijatelného počasí bylo nutné. Když se to…., tak se to. Namíchali jsme v rychlosti krmení a jali si třídit věci z velkých brašen na nezbytně nutné a odložitelné. Následoval přesun. Když jsem se ploužil po cestě ověšen vercajkem, vykračoval si přede mnou dotyčný nájemce veledůležitě a obhlížel objekt své důležitosti, tedy cestu, kterou ovládal a náležitě si to užíval. Klasický napoleonský syndrom zakrslíka kombinovaný s poťouchlostí z něho jen čišel. Šel jsem pár metrů za ním skoro půl kilometru a celou cestu jsem patřičně hlasitě komentoval jeho úžasný charakter a přístup. Ani se neohlédl a vůbec se mu nedivím. Na druhou stranu je fakt, že není jeho povinnost se radovat z toho, že mu někdo bude po rozmoklé cestě jezdit, případně se zahrabávat a vyhrabávat na krajnici. To je objektivní přiznat.Ale subjektivní pocity byly prodchnuty vražednými choutkami.

jedna

Nicméně stejně vidím chybu na straně pořadatele, protože pokud někdo cestu v nájmu má, tak se o tom na příslušném úřadě ví a dá se s tím něco dělat-třeba zvolit úplně jinou vodu. No nic. Nakonec jsem pochopitelně šel asi tak 4x (protože nelze, než si aspoň dvakrát vzpomenout na nějakou potřebnou kravinu), takže na začátek 4 km pochod byl slušná rozcvička. Během přípravy probíhaly manévry i na obloze a bylo mi jasné, že komunisti zase točí zeměkoulí a tím pádem na sucho dnes nevymřeme. Po prvním signálu ještě nebyl s přípravou hotov, protože jsem část jejího času prochodil, takže jsem ještě musel slepit červy, domíchat krmení a navázat pruty. Takže jsem jen nastřílel několik narychlo uplácaných šišek a pokračoval v práci. Napravo ode mne seděl legendární Milan Tychler, který měl vše hotovo včas. Tak jsem zavzpomínal na to, že když jsme tu chytali před pěti lety, měl zrovna svátek (pamatuju si to hlavně proto, že i když jsme se tenkrát vůbec neznali, tak přišel k nám ke stolu večer, postavil na něj flašku kořalky s tím, abychom ji vypili na jeho zdraví, což jsme svědomitě učinili) a on s úsměvem opáčil, že letos je tomu přesně stejně tak. Tak jsem mu pogratuloval a dál se věnoval závodu.

jedna

Po půl hodině každý, na koho jsem dohlédl, měl rybu aspoň jednu. Já jsem úspěšně držel čisté konto. Po dvou hodinách lovu-tedy v polovině závodu, měl už každý ryb několik. Já tvrdohlavě hájil prázdný vezírek. Pět minut po půlce poteku jsem zaznamenal jemné zachvění špičky a rozhodl jsem se nečekat a hned zasekl. Cítil jsem odpor a srdce mé zaplesalo, evidentně cejn. Po chvíli jsem zdolal pěkného zlaťáka a ubytoval ho ve válci ze sítě. Jsou tady a teď to vypukne. Už před hodinou a půl vypukl déšť. A nepřestal. Chytal jsem úmyslně mimo lajnu, kterou nakrmili ostatní závodníci, takže bylo jasné, že teď mám pro sebe velké hejno jedinců cejna velkého, který miluje žížaly. Přesto, že jsem prvního chytil na červy s kuklami, okamžitě jsem přezbrojil na žížaly a pral je i do krmení. Déšť se změnil v liják. Je jen otázka času, kdy ostatní doženu a předeženu, protože s rychlostním chytáním mám slušné zkušenosti a vypilovanou taktiku i techniku. Napršelo mi do lepených červů, kteří se vydali na cesty, takže se mi přilepovali na všechno možné. Vzpomněl jsem si na to, že chudák Seleke vůbec nemá deštník. Po několika desítkách minut se dostavily dva nesekatelné drbance, ale prozatímní neúspěch mne nevyvedl z míry a trpělivě jsem čekal na začátek mé stíhací jízdy. Kolem občas někdo vytáhl rybu, ale já byl trpělivý. Čekal jsem trpělivě až do signálu ohlašujícím konec závodu. Trpělivě a… marně. Z deseti lidí v sektoru jsem vybojoval luxusní devítku a skřípal jsem zubama.

jedna

Skřípot nabral na intenzitě, když jsem si uvědomil, že musím v tom lijáku zase odtahat všechno k autu a že vůbec nic neusuším. Déšť sice časem zeslábl, ale ustal až po čase. S chutí jsem si dal v sandálech a s plnou polní (vlastně pobřežní) další dva kilometry zpomaleného přesunu, abych nakonec spočinul v laskavých útrobách proviantního stánku, kde mi bylo souzeno se dozvědět, že náš team byl ve výsledcích vzácně vyrovnán. Já - 9, Seleke – 9, Technik – 9, takže 27 ze třiceti možných (jako absolutně nejhorší maximum), čili zlý sen závodníka. Oba kluci svorně prohlásili, že jdou shánět ubytování, protože Seleke měl ve stanu rybník a Technik se do auta za volant na noc podruhé ubytovat nechtěl i když byl příjemně osvěžen čtyřhodinovou sprchou. Já se rozhodl, že vytrvám v autě, ale jen proto, že to moje je asi 2x větší. Večer nebyl nikterak hektický přes to, že jsme měli bohatě, co slavit. Skromně jsme si lehce připili, já zabrnkal na kytaru nějaké bojovné a oslavné songy, načež jsme postupně odcházeli do pelechů.

jedna

Ráno jsme vstávali s nadějí, že los a počasí budou milosrdnější. Bohužel vše zůstalo při starém. Seleke opět blízko a my oba na trail. Technik se vzbouřil, že na sektor F prostě nepůjde, protože toho měl ze soboty plnou optiku (ostatně jako každý, kdo si vylosoval vzdálený sektor), ale nakonec se mi ho podařilo přesvědčit k tomu, že si zase půjde zachodit a zastěhovat. Chápal jsem ho, protože se mi taky dvakrát nechtělo, ale občas se musí člověk kousnout a jít. Počasí bylo sice trochu lepší, ale že by se rozhodlo definitivně nás omilostnit, to nehrozilo. Tak jsme zase ovláčeli za temného klení vercajk do svých sektorů a chystali si krámy k lovu. Čugi mi večer řekl, že se diví našemu černému krmení, když v řece je světlý písek a já mu dal v duchu za pravdu, takže jsem namíchal světlejší verzi a navázal ztrhané pruty, které to potřebovaly. Začátek závodu proběhl ve stejném duchu, jako včera, takže po čase jsem byl široko daleko poslední bez ryby, ale pak jsem se rozhodl se nablížit ke břehu a to se projevilo pozitivně. Ulovil jsem menšího amura a to bylo zhruba po půl hodině. Úplně u břehu se mi ale pak už nedařilo a tak jsem přešel na nějakých 15 m. Občas jsem podebral skaláka a pak přišel menší bolen. Amur dělal ve vezírku kravál, jako kdyby nevěděl, že po závodě musíme všechny ryby pustit. Pak se mi povedl pěkný bolen přes 60 cm a to byl bojovník každým coulem. Začalo to neurvalým záběrem na červy a pak nastal úporný boj o každý decimetr vlasce, protože jemu se do podběráku rozhodně nechtělo.

jedna

Potom přišla průtrž mračen, takže jsem musel do holin a nepromokavého oděvu, protože jsem měl jen malý deštníček na d krmení a živou (červy). Pak jsem zaregistroval jemné chvění špičky, které neklamně signalizuje cejní ochutnávání a šel jsem okamžitě do záseku. Cítil jsem velkou rybu, které se nechce bojovat, a okamžitě jsem toho využil ve svůj prospěch. Vytáhl jsem ho na hladinu a jen točením kličky navijáku bez pumpování jsem ho nehybného přivedl až do podběráku. Tohle asi dělá jen cejn, ale většinou jsem tak lenivý přístup zaznamenal v noci. Kolem mne se ale chytalo víc. Kolega nalevo tahal sice malé ryby, ale celou dobu a poměrně často. Kolega napravo zase zdolával méně, ale větší kusy. Snažil jsem se častěji nahazovat a přesně dokrmovat, ale nedokázal jsem ryby přimět k pravidelným záběrům, takže se rychlostní chytání zase nekonalo. Bojoval jsem až dokonce, protože ta neděle přece jen byla nepoměrně víc o rybách, ale i když jsem měl při vážení kolem 7-mi kg, tak to zase nestačilo na víc, než úplně stejnou zpropadenou devítku, jako včera. Takový „úspěch“ jsem obhájil jako jediný z teamu, protože Technik si to na sektoru F vyžral do dna a skončil tam poslední. Seleke, kterému jsem nakonec půjčil svůj velký deštník, protože celou sobotu moknul na dešti se polepšil na pětku, ale v součtu byl náš výsledek naprostým propadákem a nálada by na bodu mrazu setrvala nebýt toho, že jsme měli s Technikam a Pájou (tomu se narodilo miminko, tak letos figuruje jen jako náhradník) domluvenou výpravu od neděle do úterý na flek, kam jezdím rybařit.

jedna

Když jsme pak všechno zase odvláčeli bahnitou cestou k autům a dali sušit, protože na chvíli dokonce vylezlo slunce, tak jsme marně pátrali po nějaké chybě, ale prostě nebylo jak, ji najít. Startovní pole je už asi tři roky značně vyrovnané a bez dobrého losu to prostě nejde. To nijak nesnižuje kvalitu úspěšných lovců, mezi které jsme tentokrát žel nepatřili. Takže jsme pomalu dobalili, dostavili se na vyhlášení vítězů, kde jsem úplně nepochopil zdlouhavé čtení všech teamů od posledního místa včetně jmen členů mančaftů a vůbec to nesouvisí s tím, že poslední jsme byli právě my. Ne, že by nás to těšilo, to určitě ne, ale po těch létech závodění jsme dostatečně otřískaní i nezdary, takže je to už taková rutina a žíly nám to netrhá. Blbé je, že jsme spadli v žebříčku, ale jsme teprve v polovině ligy a ještě zabojovat můžeme. Takže hlavy vzhůru, naše zbraně v obilí nejsou.

Ostatní články a další věci na www.azbestus.cz

Autor: Azbest - ®

Diskuse k článku (36 reakcí)

Přečteno: 6 662x
Průměrná známka: 1.8

Co je nového - feeder + obecné
Oznámení - feeder
Vložit oznámení

Na toto místo můžete sami vložit své oznámení ostatním čtenářům MRKu.

Kalendář akcí - feeder
Seznam závodů
Výsledky závodů
Všechny výsledky
Akční nabídky
Všechny slevy a akce
akce, rybareniSensas 3000 Dark Salty Bremes (cejn-černý-slaný) 1kg

Za 129
Nové slané černé krmení obohacené o směs minerálních solí. Slané krmení je vhodné zejména do velmi studené vody (zima) a nebo do velmi teplé vody (léto). Sůl podporuje atraktivitu krmení i při takovýchto teplotních výkyvech.


akce, rybareniSensas Feeder křeslo London

Za 5499
Speciální feederové křeslo s kompletním vybavením


Doporučujeme e-shop
Rubrika E-shopy
FISHING INVEST FISHING INVEST

Rybářský e-shop zaměřený pro kapraře a hodnocený jako nejlepší kaprařská speciálka. Nabízíme to nejlepší ze světové kaprařiny.Veškeré...