Vranka obecná

latinsky: Cottus gobio
slovensky: Hlaváč obyčajný
anglicky: Bullhead
německy: Westgroppe

řád: Ostnoploutví
čeleď: Vrankovití

potrava: všežravec
délka života: 8 let
pohlavní dospělost: 2-3. rok
doba rozmnožování: březen-duben

běžná velikost: 8 až 12 cm
maximum: 15 cm

Drobná bizarní rybka žijící u dna čistých proudících řek a potoků.


Zkusit najít na fishbase.org.
Fotky této ryby na images.google.com.
Vyhledat na google.com.

Vranka obecná (Cottus gobio)

Vranka obecná (Cottus gobio)
Vranka obecná (Cottus gobio)

Dnes už není vranka vyhlášenou nástrahou na velké pstruhy, takže se o ni rybáři moc nezajímají. Přinejmenším je to ale neuvěřitelně tlamaté a bizarní stvoření, které stojí za to si prohlédnout.

Rozpoznávací znaky: ploché tělo
široká tlama (bez vousků)
hnědé skvrnité zbarvení
břišní ploutve nedosahují k řitnímu otvoru
pokud jsou na břišních ploutvích skvrny, pak nikdy netvoří pruhy
poslední paprsek břišních ploutví je delší než polovina celkové délky ploutve

Fotky čtenářů

Nahled
Nahled
Nahled
Nahled
Nahled
Nahled
Nahled
Nahled

Vranka obecná - Cottus gobio

      Vranky jsou zajímavá a početná skupina ostnoploutvých ryb. Jsou to menší bizarní stvoření s širokou tlamou přizpůsobená k životu u dna. Přestože většina druhů obývá moře, i v našich vodách se najdou dva přímo typičtí zástupci této čeledi. Vranka obecná je z nich hojnější a vyskytuje se na velké části našeho území. Podobná vranka pruhoploutvá je vzácnější a najdeme ji jen v některých vodách na Moravě. Jak už bylo řečeno, vranky jsou ryby přizpůsobené k životu v blízkosti dna. Toto přizpůsobení se na jejich těle nesmazatelně podepsalo a tak kromě shora zploštělého těla, širokých ploutví a maskovacího zbarvení, u nich došlo i k zakrnění plynového měchýře. Nejsou ostatně samy, stejně jsou na tom i další druhy ryb, které vedou podobný způsob života.
      Vranka je poměrně drobnou rybkou nepřesahující většinou délku 15 cm. Na první pohled na ní upoutá široká hlava s velikou tlamou a do všech stran rozprostřené dobře vyvinuté ploutve. Počet a uspořádání ploutví je stejné jako u všech ostnoploutvých ryb, což znamená, že hřbetní ploutve jsou dvě a břišní jsou posunuty poměrně daleko dopředu, jen kousek za úroveň prsních. Prsní ploutve jsou široké a podobají se vějířům. Břišní ploutve pak slouží odborníkům k rozlišení tohoto druhu od vranky pruhoploutvé. U vranky obecné jsou krátké a nedosahují k řitnímu otvoru, nelze na nich najít souvislé pruhování a jejich poslední paprsek je relativně dlouhý, v každém případě sahá dál než do poloviny délky ploutve.
      Vranka je rybou čistých chladných vod s kamenitým dnem a dostatkem úkrytů. Pokud tyto podmínky má, je na takové lokalitě naprosto běžným druhem. Vzhledem ke své citlivosti ale z mnoha vod vymizela a dnes je na seznamu chráněných druhů.

Základní údaje

Rozměry

Délka

průměrná: 8 až 12 cm
obvyklé maximum: do 14 cm
rekordní hodnoty: kolem 15 cm

Hmotnost

průměrná: 6 až 15 g
obvyklé maximum: do 30 g
rekordní hodnoty: kolem 50 g

Typické znaky

ploché tělo
široká tlama (bez vousků)
hnědé skvrnité zbarvení
břišní ploutve nedosahují k řitnímu otvoru
pokud jsou na břišních ploutvích skvrny, pak nikdy netvoří pruhy
poslední paprsek břišních ploutví je delší než polovina celkové délky ploutve

Výskyt v ČR

      Vyskytuje se v pstruhových a lipanových tocích na celém našem území, v minulosti byla dokonce prokázána z pražského úseku Vltavy (okolí Štvanice). Její početnost kolísá s měnící se kvalitou vod, úpravami toku apod.

Biologie druhu

      Vranka obecná obývá tekoucí vody pstruhového a lipanového pásma. Její výskyt se v podstatě kryje s výskytem pstruha a lipana. Vyhledává úseky s kamenitým dnem, kde se ukrývá mezi kameny nebo v dutinách pod nimi. Protože nemá plynový měchýř pohybuje se pomalými a neobratnými poskoky. Cítí-li se ohrožena, neprchá nikam daleko, ale pokouší se ukrýt. Aby co nejvíc unikala pozornosti nepřátel, je aktivní hlavně za šera a v noci.
      Vranka se živí drobnými bentickými organismy jako jsou larvy jepic, pakomárů, pošvatek, chrostíků či muchniček anebo drobní korýši (blešivci, beruška vodní). Vzácně loví i větší kořist. V minulosti byla obviňována, že škodí tím, že konzumuje jikry a plůdek lososovitých ryb. Tato skutečnost nebyla ve větší míře prokázána, naopak vranka sama je častou potravou velkých pstruhů.
      Vranka pohlavně dospívá ve 2. (samci a část samic) nebo ve 3. (samice) roce života. Vytírá se v březnu až dubnu na spodní stranu kamenů. Jikry tvoří jakousi hromádku a samec je hlídá a ochraňuje až do vylíhnutí plůdku. Jikry jsou relativně velké (po nakladení až 3 mm)a je jich tím pádem málo. Literatura udává 80 – 1 300 kusů, obvykle je to ale do 500.
      Vranka je poměrně významnou rybou zejména na pstruhových vodách. V některých horských potocích je spolu se pstruhem jedinou rybou, která se tam trvale vyskytuje a představuje pro větší exempláře pstruha důležitou část potravy. Kromě toho má i bioindikační význam – vody s jejím výskytem lze pokládat za čisté a vhodné k chovu lososovitých ryb.

Rozměry a růst

      Vranka je pomalu rostoucím druhem a dožívá se obvykle nanejvýš 8 let. Rychlost růstu je hodně dána úživností lokality – některé horské potoky jsou na potravu extrémně chudé a ryby v nich žijící rostou velmi pomalu. Největší vranky pocházejí z lokalit s menší nadmořskou výškou.

Růst vranky obecné na vodách ČR

Soubor jedinců z různých lokalit (Čechy a Morava, do r. 1956)

Věk (roky)123
Celková délka (mm)40 - 9274 - 11090 - 121

      Růst v dalších letech je velmi pomalý s přírůstky kolem 1 cm a většinou platí, že rychle rostoucí exempláře se nedožívají vysokého věku.

Sportovní rybolov

      Jako chráněný druh by neměla být záměrně lovena. Ojediněle může zabrat na drobné živočišné nástrahy nabídnuté v blízkosti dna nebo být ulovena do čeřínku. Vzhledem k absenci plynového měchýře se dá poměrně snadno chytit do ruky.