Tato drobná nenápadná rybka dorůstající přibližně velikosti hrouzka se v Evropě vyskytuje v povodí Dunaje a Vardaru. Obývá větší proudné řeky, kde žije u dna mezi kameny. U nás se s výjimkou dolního toku Moravy a snad i Dyje nevyskytuje, na popsaných lokalitách je vzácný a zcela právem je řazen mezi chráněné druhy.
Při pohledu na tuto rybku můžeme získat dojem, že jde o malého candátka, kterého někdo vytáhl do dvojnásobné délky. Celé tělo je velmi štíhlé s malou hlavou a extrémně dlouhým a tenkým, na průřezu kulatým, ocasním násadcem, který tvoří až třetinu délky těla. Tak jako u všech okounovitých ryb najdeme na hřbetě drska dvě ploutve, přičemž první má silnější nerozvětvené paprsky. Šupiny u drska menšího zasahují až na hlavu kde pokrývají celé temeno a zasahují až mezi nozdry. Naproti tomu spodek hlavy a břicho jsou holé téměř až k řitnímu otvoru.
Zbarvení je hnědavé s několika výraznými svislými pruhy, které pomáhají maskovat rybu ležící na kamenitém dně. Mladší jedinci jsou co do zbarvení kontrastnější.
Příbuzný drsek větší dosahuje větších rozměrů, má podstatně kratší ocasní násadec, nemá výrazné pruhy – je spíše skvrnitý a holá šupinami nepokrytá část břicha končí u břišních ploutví.
Základní údaje
Rozměry
Délka
průměrná: 14 až 16 cm
obvyklé maximum: do 18 cm
Hmotnost
průměrná: 15 až 30 g
obvyklé maximum: do 40 g
Typické znaky
nízké protáhlé tělo
dvě hřbetní ploutve
dlouhý velmi tenký ocasní násadec
šupiny na čele
břicho bez šupin až k řitnímu otvoru
výrazné tmavé pruhy (většinou 4 - 5)
Výskyt v ČR
Dolní tok řeky Moravy až k Hodonínu a Dyje až po jez v Břeclavi. V posledních letech se počet pozorování zvyšuje, asi nejhojnější výskyt byl zaznamenán na Moravě těsně nad soutokem s Dyjí.
Biologie druhu
Jedná se o druh obývající proudné řeky středních a nižších poloh. Žije u dna a podobně jako jiné druhy ryb s touto životní strategií postrádá plynový měchýř. Pohybuje se na dně jakýmisi poskoky a ukrývá se mezi kameny, kde díky svému krycímu zbarvení prakticky splývá s podkladem. Bylo pozorováno, že si mezi kameny a nerovnostmi dna vyhrabává i jamky.
Živí se drobnými bentickými organismy – larvy hmyzu, korýši, měkkýši a větší exempláře občas uloví menší rybky. Při sběru potravy často ryje ve dně. Přes zimu potravu nepřijímá.
Dospívá ve druhém roce života. Tře se od března do května v proudnici na kameny. Samice klade zhruba 600 – 4200 jiker o průměru zhruba 2 mm.
V posledních letech je tento druh stále vzácnější a to i na Slovensku, kde býval v některých řekách velmi početný. Jeho význam pro fungování říčních ekosystémů není velký, ale přesto by bylo škoda, kdyby tato zajímavá a bizarní rybka z našich vod zcela vymizela.
Rozměry a růst
Drsek menší je jako většina malých ryb nejen pomalu rostoucím, ale především krátkověkým druhem. Maximální doložené stáří ze slovenského úseku Dunaje je 5 let. Tak jako u většiny ryb jsou největší a nejstarší exempláře samice.
Růst drska menšího
(délka těla měřená od rypce ke kořeni ocasní ploutve používaná v ichtyologických pracích byla pro větší názornost přepočtena na celkovou délku, což může být příčinou drobného zkreslení)
Slovensko, do r.1980
| Věk (roky) | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |
| Celková délka (mm) | 70 - 83 | 104 - 128 | 130 - 143 | 152 - 161 | 181 |
Jako u mnoha malých druhů ryb je vidět rychlý počáteční růst a následné zpomalení po dosažení pohlavní dospělosti. Součástí vzorku byla jediná samice ve věku 5 let, což jen potvrzuje, že se jedná o krátkověkou rybu.
Sportovní rybolov
Sportovní lov této vzácné a chráněné ryby je vysloveně nežádoucí, zabránit ale jejímu náhodnému ulovení při lovu na plavanou nebo položenou s jemným náčiním (např. při lovu hrouzků) se samozřejmě nedá. Ulovení do čeřínku není vzhledem k tomu, že drsek vyhledává hlubší a proudnější partie řeky, příliš pravděpodobné.
www.chytil.cz
