Sumeček americký

      Tento druh pochází ze Severní Ameriky, kde se vyskytuje od jižní Kanady (oblast Velkých jezer) až po Texas a Floridu. V minulosti byl dovezen do mnoha států Evropy. K nám byl dovezen pravděpodobně v roce 1890 na Třeboňsko, kde byl zpočátku chován v rybnících. Pokus zavést tento duh jako běžnou konzumní rybu však ztroskotal na tom, že sumečci v našich podmínkách nedorůstali takových rozměrů, aby našli uplatnění na trhu.
      Přesto byl vysazen na mnoha dalších místech a na některých lokalitách došlo k jeho přemnožení. Dnes se počet míst jeho výskytu postupně snižuje a početnější populace se udržují už jen v Polabí a na Moravě. Na Slovensko v posledních letech proniká od jihu podobný druh – sumeček černý, který by se časem mohl objevit i na našem území v oblasti jihovýchodního cípu Moravy.
      Vzhledově se sumeček americký podobá sumci velkému, ale má navíc jeden pár vousků nad čichovými jamkami (celkem 4 páry), tukovou ploutvičku a jeho řitní ploutev je podstatně kratší. Při manipulaci s touto rybou je třeba dávat pozor na ostré paprsky prsních ploutví.
      Význam sumečka je u nás jen okrajový, rybáři ho místy nemají rádi kvůli častým záběrům na nástrahy určené „hodnotnějším“ rybám.

Základní údaje

Rozměry

Délka

průměrná: 15 až 30 cm
obvyklé maximum: kolem 35 cm
rekordní hodnoty: u nás do 50 cm

Hmotnost

průměrná: 0,1 až 0,3 kg
obvyklé maximum: kolem 0,5 kg
rekordní hodnoty: u nás do 1 kg

Typické znaky

kůže bez šupin
4 páry vousů
tuková ploutvička
oproti sumci mnohem kratší řitní ploutev
první paprsek prsních ploutví je přeměněn v osten

Výskyt v ČR

      Dnes se výskyt tohoto druhu omezuje jen na některé oblasti v teplejších částech republiky, zejména v Polabí a na jižní Moravě. Na hlavním toku Labe a v některých přilehlých tůních je místy velmi hojný.

Biologie druhu

      Sumeček americký je teplomilná ryba. Proto se na našem území udržel hlavně v nejteplejších oblastech, kde dává přednost prohřátým stojatým vodám jako jsou tůně a odstavená říční ramena. V zimě nepřijímá potravu.
      Jeho výskyt však není vázán jen na stojaté vody, běžně se vyskytuje například i v hlavním toku Labe. Aktivnější je za šera nebo si vybírá zastíněná místa.
      Jeho potravou jsou bentické organismy, jikry, plůdek ryb a další vodní živočichové, přijímá však běžně i rostlinnou potravu jako jsou zbytky rostlinstva, semena a řasy.
      Pohlavní dospělost nastává u tohoto druhu ve 2. – 3. roce života. Tře se v párech, přičemž samice vybírá místo pro hnízdo, které očistí a samec pak nakladené jikry ovívá ploutvemi a chrání až do vylíhnutí. Dokonce i vylíhlý plůdek je až do rozplavání ve stáří asi 12 dnů střežen samcem a někdy i oběma rodiči. Hnízdo bývá ukryto pod vodním rostlinstvem, v prohlubních dna a podobně. K výtěru dochází až při poměrně vysoké teplotě vody, takže obvykle proběhne koncem května, v červnu anebo někdy i v červenci. Počet jiker je relativně malý a jen občas přesahuje 2000 kusů. Tento nedostatek se ryby snaží vynahradit důkladnou péčí o své potomstvo a jak se zdá, je tato strategie docela účinná.
      Sumeček dnes u nás představuje nepříliš významný druh s ostrůvkovitým rozšířením a nebýt jeho místy až příliš početného výskytu, představoval by spíš zajímavou raritu a jakýsi živý doklad snahy našich rybníkářů o vybudování efektivních obsádek chovných rybníků. V současnosti se počet míst jeho výskytu mírně snižuje, takže někdejší obavy, že přemnožení sumečci znehodnotí většinu našich vod, se ukazují jako přehnané.

Rozměry a růst

      Sumeček americký roste poměrně pomalu a hlavně je na našem území výrazně krátkověkou rybou. Exempláře starší 5 let jsou podle údajů z literatury velmi vzácné, ačkoli pravděpodobně existují i podstatně starší ryby. Růstové maximum se na našem území pohybuje daleko za hranicí 40 cm, ale v reálu se už ryby s délkou kolem 35 cm (obvykle ve stáří 5+) dají považovat za velké až trofejní a dají se ulovit jen na některých lokalitách.

Růst sumečka – rozmezí hodnot z různých lokalit ČR

Sportovní rybolov

      Pro záměrný lov lze doporučit žížaly nebo hnojáčky nastražené buď na položenou nebo na plavanou v blízkosti dna. V místech, kde jsou přemnoženi, berou sumečci k nelibosti rybářů na většinu nástrah včetně mnoha rostlinných. Tam, kde dorůstá větších velikostí, si někteří rybáři cení sumečka i jako konzumní ryby.

Možný výběr náčiní pro lov sumečka

      Prut: Libovolný, pouze s ohledem na charakter revíru. Pro lov na položenou může být výhodou použití feederového prutu.
      Vlasec 0,14 – 0,18 mm.
      Nástrahy – různé masité nástrahy od žížal a bílých červů až po kousky mrtvých rybek.