Sekavčík horský

latinsky: Sabanejewia balcanica
slovensky: Pĺž zlatistý
anglicky: Balcan spiny loach
německy: Balkanischer Steinbeisser

řád: Máloostní
čeleď: Sekavcovití

potrava: všežravec
délka života: 4 roky
pohlavní dospělost:
doba rozmnožování: duben-červen

běžná velikost: 8 až 11 cm
maximum: 12 cm

Drobná vousatá ze stran zploštělá nepříliš hojná rybka obývající čisté vody s písčitým dnem na východě naší republiky.


Zkusit najít na fishbase.org.
Fotky této ryby na images.google.com.
Vyhledat na google.com.

Sekavčík horský je známý spíše ichtyologům, nadšenec z řad sportovních rybářů může doufat jen v náhodné setkání s tímto zajímavým druhem.

Rozpoznávací znaky: Protáhlé ze stran zploštělé tělo, malá ústa se 6 vousky, žlutošedé zbarvení s řádkou větších hnědých skvrn, tmavá skvrnka v celé výšce základny řitní ploutve.

Fotky čtenářů

Nahled

Sekavčík horský - Sabanejewia balcanica

      Tento málo známý druh ryby z čeledi sekavcovitých se vyskytuje jen v několika tocích na východě našeho území a těžiště jeho výskytu leží dále na východ. Areál jeho rozšíření sahá až na Kavkaz a k Aralskému jezeru a zahrnuje i Balkán.
      Zajímavé je, že se vědci dlouhá léta domnívali, že na našem území žije druh Sabanejewia aurata (který byl uveden i v původní verzi tohoto atlasu). V nedávné době bylo ale zjištěno, že naše populace označované jménem sekavčík horský patří druhu Sabanejewia balcanica. Tento taxonomický problém se promítl i do ochrany druhu, protože druh Sabanejewia balcanica není vůbec uveden v textu patřičné vyhlášky a de facto nebyl nějakou dobu na našem území vůbec chráněn a ze zákonné ochrany se těšil na našem území zcela nepřítomný příbuzný druh.
      Jedná se o druh velmi podobný sekavci podunajskému. Je to rovněž drobná rybka s tělem jakoby stlačeným ze stran a také zbarvení obou druhů je do značné míry podobné. Oba také mají kolem úst šest vousků, přičemž vousky sekavčíka horského jsou o poznání delší. Ploutve sekavčíka jsou v porovnání se sekavcem méně zaoblené, jejich zakončení je prakticky rovné. Základní barva těla je více našedlá s nazlátlým nádechem v zadní třetině těla, který je více patrný u větších jedinců. Hnědavé skvrny na boku jsou větší než u sekavce a je jich tím pádem méně. A nakonec stejně jako jeho příbuzný má i tento druh u báze ocasní ploutve tmavou skvrnu, která se ale táhne ve dvou půlměsíčitých obloucích v celé výšce ocasního násadce.
      Pro sportovní rybáře je sekavčík prakticky neznámou rybou. Jako jedna z našich nejvzácnějších ryb je (nebo po vyřešení administrativních problémů v brzké době bude) veden na seznamu ohrožených druhů a chráněn zákonem.

Základní údaje

Rozměry

Délka

průměrná: 8 až 11 cm
obvyklé maximum: kolem 12 cm,

Hmotnost

průměrná: 3 až 10 g
obvyklé maximum: do 15 g

Typické znaky

protáhlé ze stran zploštělé tělo
malá ústa se 6 vousky
žlutošedé zbarvení s řádkou větších hnědých skvrn
tmavá skvrnka v celé výšce základny řitní ploutve

Výskyt v ČR

      Vyskytuje se v čistých tekoucích vodách s tvrdším dnem od nížin do středních poloh, u nás asi do výšky 600 m nad mořem. Preferuje mělčí úseky, často jen 50 cm hluboké. Dokáže ale žít i ve stojatých vodách – například v záplavových jezírkách kolem Dunaje. U nás byl v 50. letech minulého století doložen z Bečvy u Lipníka nad Bečvou, ale později už nebyl jeho výskyt na této lokalitě potvrzen. V současnosti je u nás známa pravděpodobně jen jediná populace v povodí říčky Vláry na východní hranici naší republiky.

Biologie druhu

      Sekavčík horský je rybou žijící u dna. Zatímco mladší exempláře se zdržují raději v blízkosti břehu, kde ryjí v nánosech detritu, starší kusy stojí v proudící vodě na štěrkovitém dně pokrytém jemnými nánosy. Narozdíl od sekavce písečného se zdaleka tolik nezahrabává, spíše se jen ukrývá mezi kameny.
      Jenom na zimu se zavrtává do usazenin dna a nechává vyčnívat jen hlavu.
      Potravou jsou drobné vodní organismy, přičemž se zdá, že se živí o něco hrubšími sousty než sekavec.
      O rozmnožování se ví velmi málo a většinou jde o údaje z východní části areálu rozšíření. Výtěr by měl probíhat od dubna ve 2 až 3 dávkách až do léta, samice běžné velikosti klade 200 – 1800 jiker. Většina autorů uvádí, že třecím substrátem je písčité nebo štěrkovité dno, ojedinělé názory hovoří i o vodním rostlinstvu.
      Na našem území prochází západní hranice rozšíření tohoto druhu a navzdory svému původnímu a dlouhodobému výskytu zřejmě nikdy nepředstavoval významnou složku vodních společenstev. I přesto by však byla škoda, kdyby z našich vod vymizel.

Rozměry a růst

      Stejně jako sekavec je i sekavčík horský krátkověký pomalu rostoucí druh, který se obvykle dožívá 2 – 4 let a jen výjimečně překročí délku 11 - 12 cm. Úlovky tohoto druhu se omezují pouze na dokladové exempláře zajištěné při sběru vědeckého materiálu pro ichtyologická studia a celkově se na území ČR jedná o několik desítek, maximálně stovek kusů. Pravděpodobnost zjištění maximálních růstových možností na základě takovéhoto souboru exemplářů je malá.
      Na východ od našeho území dorůstá tento druh snad až 15 cm, u nás je tato velikost značně nereálná.

Sportovní rybolov

      Tento druh je udicí prakticky nelovitelný, existuje pouze teoretická možnost ulovení do čeřínku. Jako zákonem chráněná ryba by měl být v takovém případě okamžitě vrácen do revíru.