Jeseter velký

      Jeseter velký byl jednou z největších ryb evropských vod. Obýval mělká moře podél evropských břehů od Baltu až po Středozemní a Černé moře, kde se vyskytoval i v Dunaji. K výtěru vytahoval proti proudu velkých řek podobně jako další druhy jeseterů. Už od pravěku byl loven a koncem 19. století se největší populace, např. v Labi, pd tlakem neustálého lovu zhroutily. Ještě tou dobou se lovilo např. jen na dolním Labi až 4 000 jeseterů ročně, od roku 1915 tam klesl roční úlovek na 20 – 30 kusů. Dodnes se z toho tento druh nevzpamatoval, řada populací zanikla, jiné živoří a o budoucnosti této ryby se rozhodne během několika příštích desítek let. Například ve Francii se minulosti vytíral v několika desítkách řek, dnes se udržel v jedné či dvou. Ačkoli už není loven v řekách během třecí migrace, ohrožuje ho mořský rybolov do sítí a znečištění vod.
      Po vyze byl jeseter velký druhým největším evropským jeseterem dosahujícím délky 3 – 4 m. Kromě rozměrů jsou znakem tohoto druhu výrazně vyvinuté velké štítky (díky velikosti je jich v řadě na bocích mnohem méně než u jesetera malého), mezi hřbetní a boční řadou štítků je u starších ryb několik hustých řad malých kostěných destiček, rypec je delší než u jesetera ruského a vousky jsou tak blíže k ústům než ke konci rypce.

Základní údaje

Rozměry

Délka

průměrná: 120 až 250 cm
obvyklé maximum: do 300 cm
rekordní hodnoty: 350cm, v minulosti zřejmě i přes 4 m

Hmotnost

průměrná: 10 až 100 kg
obvyklé maximum: do 200 kg
rekordní hodnoty: 320 kg, v dávné minulosti zřejmě ještě víc

Typické znaky

hlava vybíhá v krátký špičatý rypec
před ústy jsou 4 neobrvené vousky visící dolů
vousky jsou blíže k ústům než ke špičce rypce
na hřbetě, na bocích a na rozhraní boku a břicha po řadě velkých kostěných štítků
boční štítky jsou velké, nahoře vybíhají v ostrý hrot
horní lalok ocasní ploutve je mnohem delší než spodní

Výskyt v ČR

      Dnes se nevyskytuje, v minulosti vytahoval do Labe a výjimečně pronikl až do pražské Vltavy. Jeden z posledních kusů ulovený roku 1903 v Labi u Počápel nedaleko Terezína je vystaven v Národním muzeu. Délka této ryby je kolem 200 cm, lovívaly se i větší kusy.

Biologie druhu

      Jeseter velký je v podstatě mořská ryba. Do řek vytahuje pouze ke tření a také potěr opouští řeky již po dvou měsících. Jako ostatní jeseteři je rybou dna, ale dovede vyplouvat i k hladině a dokonce vyskakovat z vody.
      Potravu tvoří zejména měkkýši a ryby.
      Doba tření se v jednotlivých evropských řekách mírně lišila. U labských jeseterů začínal tah v dubnu a samotné tření probíhalo v červnu až červenci v hlubších proudných úsecích se štěrkovitým dnem. Tření do jisté míry připomínalo výtěr parem, jenom v poněkud jiném měřítku. Kromě podobného nároku na prostředí se i u jeseterů vytíralo několik zpravidla menších samců s jednou samicí.
      Pohlavní dospělosti dosahuje jeseter velký ve stáří 7 – 9 let (samci) nebo 8 – 14 let (samice). Tak jako příbuzné druhy se i jeseter velký nevytírá každoročně, ale obvykle jednou za 2 – 3 roky. Jiker je obrovské množství, udává se 400 000 – 2 400 000 od jedné samice. Jikry se líhnou asi po 4 dnech a vylíhlý plůdek ihned zamíří do moře.
      Jeseter velký byl významným druhem evropských moří i velkých řek a jeho vymizení ochudilo Evropu o druh, který mohl mít značný hospodářský a zejména sportovní význam.

Rozměry a růst

      Růst tohoto druhu a zejména pak maximální dosažený věk a rozměry jsou dnes spíš záležitostí legend či bádání v historických pramenech. Budeme – li vycházet ze seriózních údajů, pak je uváděna maximální délka kolem 350 cm a hmotnost asi 320 kg. Neověřené údaje z dolního Labe hovoří i o délce kolem 4 m a výjimečně lze narazit na zmínky o možnosti dosažení délky téměř 5 m. V kosterním materiálu získaném při archeologických vykopávkách v polském Gdaňsku byly nalezeny zbytky jeseterů do odhadnuté maximální délky 331 cm. Zajímavé je, že poměrné zastoupení tohoto druhu ve zbytcích všech ryb nalezených ve vrstvách z 10. – 11. a následně ze 13. století ukazuje, že pokles stavů této ryby možná započal už v dávné minulosti. Průměrná velikost tehdy lovených ryb byla kolem 180 cm, což je krátce po dosažení pohlavní zralosti – a tedy poměrně málo. Kromě intenzivního lovu je příčinou slabšího výskytu velkých jedinců asi i skutečnost, že s tehdejšími prostředky byli obtížněji ulovitelní.
      Maximální věk jesetera velkého na současném materiálu zjistíme jen těžko, určitě ale bude převyšovat 50 let.
      Růst jesetera velkého na řece Rion (1939, udána Smittova délka – do středu ocasní ploutve, tedy kratší než celková délka)

Sportovní rybolov

      Nejběžnějším způsobem lovu velkých jeseterů včetně tohoto druhu je lov na položenou s živočišnou nástrahou na velkém háčku. Provádět záměrný lov jesetera velkého je za současných podmínek nemorální, nezbývá než doufat, že extrémní zážitky spojené se zdoláváním této úchvatné ryby budou dopřány alespoň příštím generacím rybářů.