MRK.cz - stále na rybách - ryby a rybaření

MRK - Stále na rybách

Úhoř říční

latinsky: Anguilla anguilla
slovensky: Úhor obyčajný
anglicky: Eel
německy: Aal, Flussaal

řád: Holobřiš
čeleď: Úhořovití

potrava: všežravec, dravec
délka života: 20 let
pohlavní dospělost: 10-15 let
doba rozmnožování:

běžná velikost: 50 až 80 cm
maximum: možná až 150 cm

Nezaměnitelná dravá ryba s hadovitým tělem proslavená svými třecími migracemi do Sargasového moře.


Zkusit najít na fishbase.org.
Fotky této ryby na images.google.com.
Vyhledat na google.com.

Úhoř říční (Anguilla anguilla)

 

Těžko by se hledala tajemnější, záhadnější a mystičtější ryba než tento noční tulák s hadovitým tělem.

Rozpoznávací znaky: kůže bez viditelných šupin (jsou hluboko vrostlé)
dlouhé hadovité tělo
hřbetní, ocasní a řitní ploutev tvoří celistvý lem
chybí břišní ploutve

Trofej MRKu

Náhled

113 cm, 2.000 g
Slezská Harta 1A
Anglický Splavek - Plavaná
26.5.2005
Šandr Miroslav

Úhoř říční v rubrice Trofeje

Články - Úhoř říční

Záchrana úhoře na silnici1.14
Úhoři v menších řekách1.25
Úhory a povodne1.31
Úhoři v menších řekách II1.46

Úhoř říční v článcích


Úhoř říční - Anguilla anguilla

      Úhoř je naprosto nezaměnitelná ryba obývající vody velké části Evropy. Je proslulý svým ojedinělým rozmnožovacím cyklem, během něhož táhnou dospělé ryby do vzdálených oblastí Atlantiku (Sargasové moře) a plůdek se pak obtížnou a strastiplnou cestou vrací na místa, kde vyrostli jeho rodiče. Do vnitrozemských vod však pronikají pouze samice, samci se zdržují v blízkosti moře v ústích řek. Během výzkumů bylo na našem území nalezeno jen několik samců, prakticky všichni naši úhoři jsou samičího pohlaví.
      Celou záležitost s úhořím cestováním dnes komplikuje značná neprůchodnost vodních toků pro migrující ryby (jezy, přehrady), takže přežití této ryby je na mnoha místech zajišťováno pouze umělým vysazováním. Díky tomu je úhoř rozšířen i tam, kde se původně nevyskytoval (otázka možnosti návratu dospělých ryb na trdliště se zpravidla ani neřeší). Na dalších místech zase jeho stavy klesají, protože drahé vysazování ani zdaleka nestačí nahradit původně bohatý přísun mladých jedinců putujících přirozenou cestou. Díky velkému zájmu o komerční chov úhoře dnes existuje množství úhořích farem, které spotřebovávají značnou část ulovených úhořích násad (monté) a zvyšují jejich cenu na trhu, aniž by jakýmkoli způsobem dokázaly přispět k reprodukci tohoto druhu.
      Ani cestu do moře nemají dospělí úhoři jednoduchou – v našich vodách jich většina končí rozbita na kusy turbínami hydroelektráren a zvláště úhoři z jižních Čech, jimž stojí v cestě řada několika velkých nádrží po celém toku Vltavy, jsou prakticky bez šancí završit úspěšně svou rozmnožovací pouť.
      Úhoř je dravá ryba žijící u dna a vyvíjející převážně noční aktivitu. Je neuvěřitelně žravý a pohyblivý, dokáže se zahrabávat hluboko do dna a putovat pod povrchem bahnitých nánosů, je velmi odolný při krátkodobém pobytu na souši a na svých cestách dovede překonávat nejrůznější překážky. Jeho tělo se v průběhu vývoje dokonale přizpůsobilo – protáhlo se do hadovitého tvaru a zbavilo všeho zbytečného. Šupiny se zmenšily v drobné čárečkovité útvary zarostlé hluboko v silné kůži pokryté enormní vrstvou slizu, břišní ploutve zmizely a hřbetní a řitní srostly spolu s ocasní dohromady a vytvářejí kolem zadní části těla dlouhý ploutevní lem.
      Hlava je malá protáhlá s nečekaně prostornou tlamou a skřelemi dokonale překrytými kožnatým záhybem chránícím citlivé žábry před nadměrným pronikáním bahna. Silná úhoří kůže vytváří značné množství slizu a poskytuje tak úhoři hned dvojí ochranu. Navíc je protkána bohatou sítí krevních vlásečnic a slouží jako pomocný dýchací orgán schopný úhoři zajistit údajně až 85% potřeby kyslíku (pravděpodobně se jedná o spotřebu v klidovém stavu). Díky této adaptaci si může úhoř vystačit s poměrně malým povrchem žaber – ty jsou vzhledem k velikosti ryby skutečně překvapivě malé.
      V našich vodách vytváří úhoř dvě morfologické formy – úzkohlavou a širokohlavou. Širokohlavá se vyznačuje robustním válcovitým tělem a samozřejmě i znatelně širší hlavou. Zpravidla se živí většími sousty a v pokročilejším věku bývá vysloveně dravá. Úzkohlavá forma je subtilnější a štíhlá a díky užším čelistem má ve své potravě větší podíl vodních bezobratlých.
      Zajímavostí je i fakt, že krev úhoře obsahuje vysoce jedovatou látku silně toxickou zejména vůči organismu savců. Už půl gramu úhořího krevního séra vpraveného injekčně pod kůži dokázalo v laboratorních podmínkách zabít během 4 minut menšího psa (vydry se s tím nějak dokázaly vyrovnat – možná i proto, že jed se účinkem trávicích šťáv celkem rychle rozkládá).
      Účinek jedu připomíná intoxikaci zmijím jedem a nelze ho rozhodně podceňovat. Velmi nepříjemné a bolestivé je zejména zasažení oka kapkou úhoří krve a není rovněž žádoucí, aby se tato krev dostala do otevřené rány. Protože je tento jed bílkovinné povahy, je teplotně nestálý a rozkládá se již při teplotách kolem 60°C. Kuchyňsky upravené úhoří maso je proto naprosto neškodné - ba naopak je ceněno jako jedno z nejchutnějších rybích mas vůbec.
      Úhoř je u nás velmi oblíbenou sportovní rybou, ale jeho početnost bohužel není schopna uspokojit zájem rybářů. Navíc koncem 20. století prodělala naše úhoří populace epidemii nákazy cizopasnou hlísticí Anguillicola crassus (nemoc je označována jako anguilikóza). Hlístice v počtu až několika desítek kusů rozrušuje stěny plynového měchýře, ryby dezorientovaně vyplouvají na mělčiny a hynou. V současné době je tato choroba na ústupu.

Základní údaje

Rozměry

Délka

průměrná: 50 až 80 cm
obvyklé maximum: 100 cm
rekordní hodnoty: kolem 130 cm, možná až 150 cm

Hmotnost

průměrná: 0,3 až 1 kg
obvyklé maximum: kolem 2,5 kg
rekordní hodnoty: přes 6 kg

Typické znaky

kůže bez viditelných šupin (jsou hluboko vrostlé)
dlouhé hadovité tělo
hřbetní, ocasní a řitní ploutev tvoří celistvý lem
chybí břišní ploutve

Výskyt v ČR

      Všechny vody kromě vysloveně pstruhových potoků. Stavy úhoře téměř všude závisí na vysazování dovezeného monté, v oblasti dolního Labe k nám pronikají tyto ryby i přirozenou cestou bez přispění člověka (rybím přechodem na Střekově migrují v některých dnech proti proudu i stovky úhořů kolem 30 cm). Část úhořů uniká do řek i z produkčních rybníků. Díky své schopnosti migrovat a překonávat překážky se úhoři dostávají i do vod, kde by je nikdo nečekal a kde nikdy nebyli vysazeni.

Biologie druhu

      Úhoř je ryba velmi přizpůsobivá a schopná přežívat v jakémkoli prostředí. Vyhýbá se vysloveně chladným vodám a dává přednost místům s dostatkem potravy a úkrytů. Najdeme ho v tekoucích vodách od nížinných potoků až po největší řeky, vyskytuje se i ve všech typech stojatých vod s výjimkou horských jezer a část jedinců dokonce vůbec neproniká do sladkých vod a tráví život v moři.
      Úhoř nemiluje světlo a vede převážně noční život, což mu ale nijak nebrání v tom, aby se za jistých okolností aktivně pohyboval a lovil potravu i během dne. Přispívá k tomu obvykle zákal vody a prudká změna atmosférického tlaku, ale někdy není nutná ani jedna z výše uvedených podmínek a úhoři zabírají na nastražené udice i v pravé poledne. Pokud odpočívá, snaží se úhoř ukrýt mezi vodním rostlinstvem, kameny či kořeny anebo se prostě jen zahrabe do bahna či písku. Úhoří schopnost zahrabávat se do bahna působí potíže při odlovu těchto ryb z chovných rybníků, protože část úhořů opouští vysychající bahno někdy až druhý den po výlovu a plazí se po jeho povrchu do vlhčích míst.
      V případě, že úhoř potřebuje opustit izolovanou vodní plochu z důvodu neúnosných životních podmínek nebo nástupu třecí migrace, může opustit vodu a překonat určitou vzdálenost po souši. Většinou si k tomu účelu vybírá vlhkou noc. Pozorování úhořů na suché zemi vedlo v minulosti ke vzniku mnoha bajek, z nichž nejznámější hovoří o tom, že tito vodní dravci opouštějí svůj rodný živel, aby mohli pod rouškou tmy konzumovat na polích hrách.
      Podobně pohybliví jsou i mladí úhoři, kteří se v prvních letech života ve sladké vodě pokoušejí dostat proti proudu řek, snaží se vyšplhat na jezy, pronikají stokami do rybníků a mohou se objevit na nejneuvěřitelnějších místech.
      Po usazení se na zvoleném místě je úhoř poměrně stálý a obývá určitý okrsek, který opouští zpravidla jen tehdy, je-li k tomu nějakým způsobem donucen.
      Úhoř se živí veškerou dostupnou potravou živočišného , ale občas i rostlinného původu. V jeho jídelníčku dominují vodní bezobratlí – larvy hmyzu, korýši včetně raků, měkkýši, pijavky a někdy i plankton. Za přikalené vody jsou úhoři velmi aktivní a sbírají suchozemské živočichy unášené proudem – žížaly, slimáky, hmyz, ale i utopené hlodavce. S rostoucí velikostí se v potravě zejména u širokohlavých úhořů stále více objevují ryby od nejmenšího potěru až po překvapivé exempláře. Úhoř kolem 90 cm dokáže spolknout i rybu kolem 20 cm. V zimě úhoř nepřijímá potravu a většinu tohoto období tráví zahrabán v bahně.
      Rozmnožování úhoře bylo dlouhá léta tajemstvím a úplné objasnění jeho rozmnožovacího cyklu (pokud o něm vůbec můžeme hovořit) trvalo desítky let. V jednoduchosti probíhá asi takto:
      Dospělí úhoři žijí z větší části ve sladkých vodách. Zatímco samci většinou zůstávají v ústí řek a dorůstají obvykle jen kolem 40 cm, samice táhnou hluboko do vnitrozemí, kde dorůstají mnohem větších rozměrů, často i přes 1 m. Po dosažení pohlavní dospělosti se ryby vydávají na dlouhou cestu k vzdáleným trdlištím, která se nacházejí v Atlantském oceánu téměř až u břehů Severní Ameriky v oblasti zvané Sargasové moře. Důvod, proč k výtěru dochází v tak odlehlé oblasti, můžeme spatřovat v tom, že Atlantik se vlivem pohybu zemské kůry rozpíná rychlostí několika cm ročně a původně ležela úhoří trdliště podstatně blíže.
      U nás začíná třecí migrace koncem jara potom, co se ryby dokrmily po zimním půstu. Nejintenzivnější tah probíhá v tmavých nocích od srpna do září. Táhnoucí ryby putují po proudu řek a mnoho jich hyne na turbínách elektráren a dalších podobných místech. Během migrace mění úhoř zbarvení – hřbet ztmavne až skoro do černa zatímco boky jsou stříbřité. Dostaví se i další změny. Zvětší se velikost očí, změní tvar prsních ploutví, kůže tloustne, střevo přestává pracovat a dochází k uzavření řitního otvoru. Zároveň dochází k tvorbě vaječníků.
      Migrace na trdliště vzdálené téměř 7 000 km trvá asi 1,5 roku. Ryby během ní ztratí značnou část své hmotnosti, protože cestou nepřijímají potravu. K výtěru dochází ve vodním sloupci v hloubce 150 – 600 m nad šestikilometrovou hlubinou. Ryby po něm hynou. Jiker klade úhoří samice značný počet, většinou 400 000 až 700 000. Jsou malé (asi 1 mm) vzplývající (pelagické) s tukovou kapkou, která je nadnáší. Z jiker se líhnou drobné průsvitné larvy mající tvar vrbového listu. Ty jsou zčásti unášeny Golfským proudem, zčásti aktivně plavou k břehům Evropy, kterých dosáhnou zhruba po 2,5 letech. Mezitím dorostou do délky 75 – 80 mm. V mělkých pobřežních mořích se pak listovité larvy mění v tenké „sklovité“ úhoříky. Během této složité přeměny nepřijímají potravu, jejich délka se zkracuje asi na 60 – 65 mm a hmotnost se výrazně sníží. Následují další změny, obnovuje se příjem potravy a postupně nastupuje pigmentace (zbarvování) těla. V tomto stadiu se malí úhoříci dostávají v obrovských hejnech do ústí evropských řek a nastupují migraci proti jejich proudu. Právě tito malí úhoříci se pod názvem „monté“ odlovují a distribuují do mnoha států, kde jsou vysazeni do volných vod nebo odchováváni na farmách. Kilogram úhořího monté obsahuje asi 3 300 úhoříků. Vzhledem k stále větší poptávce a poklesu množství úhořího monté připlouvajícího do ústí francouzských a britských řek, kde se nejvíce loví, roste jeho cena rok od roku. Velmi hrubým odhadem se může cena jednoho úhoříka pohybovat mezi 5 – 10 Kč a jenom asi každý dvacátý vysazený úhoř se objeví v úlovcích naší rybářské veřejnosti.
      Význam úhoře je v našich vodách nepřehlédnutelný. Tento u nás původní druh byl kdysi mnohem hojnější než dnes, ale dodnes plní svou úlohu všudypřítomného nočního dravce i jakési zdravotní policie a je v zájmu celé rybářské obce, aby si své místo v našich vodách udržel.

Rozměry a růst

      Úhoř může růst celkem rychle, ale při tvaru jeho těla se i při délce kolem 60 cm pořád ještě jedná o rybu s hmotností stěží 0,5 kg. Značné hmotnostní rozdíly jsou mezi jedinci širokohlavé a úzkohlavé formy. Širokohlavý úhoř může být bez potíží dvakrát těžší než jeho úzkohlavý kolega a všichni trofejní úhoři, pokud byli evidováni na základě hmotnosti, patřili samozřejmě k této formě.
      Největší úhoři byli v minulosti nalezeni uhynulí nebo chyceni do úhořích lapadel. Máme tak kusé zprávy o jedincích s délkou až kolem 150 cm a hmotností 6 – 7 kg. Na prut se takovou rybu zatím zdolat nepodařilo, někdy i proto, že rybáři nepřipravenému na rekordní rozměry ryby se nepodařilo zvládnout rybu v závěrečné fázi boje, někdy dokonce už na břehu (vlasec už takovou rybu neunese, prsty neobejmou, …). Fragmenty těl obrovských úhořů lze někdy pozorovat pod výtoky elektráren.
      Délkou života se úhoř řadí ke středněvěkým rybám. Naši úhoři se vydávají na cestu k moři ve věku asi 10 – 15 let, vzácně i později. Pokud je ale úhoři bráněno vydat se na třecí migraci, přežívá neuvěřitelně dlouho. Legendou se stal úhoř chovaný v bazénku jedné pražské pojišťovny. Žil neskutečných 68 let. Po této době při délce pouhých 66,5 cm změnil svůj vzhled do podoby migrující ryby s nápadně zvětšenýma očima a uhynul. Jak se zdá, jeho tělo už déle čekat nedokázalo.

Některé úlovky úhoře z našeho území

DélkaHmotnostRevírDatum uloveníNástraha
127 cm4,20 kgÚN Vranovrok 1987?
121 cm4,50 kgLabe 17srpen 1992?
118 cm3,60 kgÚN Jesenice20.5. 1997rousnice

Růst úhoře ve vodách ČR (z různých zdrojů, upraveno)

Věk (roky)123456789
Celková délka (mm)150 - 250280 - 450350 - 520370 - 600420 - 630450 - 650540 - 720550 - 800610 - 880

      Úhoř má velice proměnlivou rychlost růstu a to i v naprosto stejných podmínkách. Například ve farmových chovech vznikají mezi rybami v téže nádrži během několika měsíců takové velikostní rozdíly, že je ryby nutno několikrát do roka třídit, aby menší exempláře neposloužily svým větším kolegům jako potrava. V přírodě to není jiné – dvouletý úhoř může měřit stejně jako šestiletý. S rostoucím věkem procento pomalu rostoucích jedinců klesá, protože jsou podstatně delší dobu vystaveni útokům predátorů.
      Pokud si sportovní rybáři stěžují na časté braní malých úhoříků a nedostatek velkých kusů, je to otázka toho, že úhoř kolem 80 cm roste 8 – 12 let a za současných podmínek má málokde možnost se tohoto věku bez úhony dožít.

Sportovní rybolov

      Lov úhoře se do jisté míry liší od lovu ostatních ryb a má své osobité kouzlo. Většinou se odehrává v noci, ačkoli úhoř poměrně často bere i ve dne. Zdolávání úhoře se provádí silou, protože tato ryba není schopna vyvinout ve vodním sloupci tah představující riziko pro silnější vlasec, ale zato je schopna se omotat kolem jakéhokoli předmětu, ukrýt se mezi kameny apod. Může-li využít jakékoli opory, dokáže úhoř vyvinout neuvěřitelnou sílu. Na souši je úžasně pohyblivý a rychlý. Snadno unikne z kbelíku, vany či lodě, protáhne se okem vezírku či podběráku, umí se pohybovat stejně dobře dopředu jako dozadu a při tom všem je neuvěřitelně slizký. V zásadě lze říci, že rybář svádí s úhořem dva souboje – jeden na prutu a druhý pak na břehu. Nejčastěji se úhoři loví na položenou na žížalu nebo mrtvou rybku, poslední dobou získává na popularitě lov na plavanou s využitím splávků osazených svítícími tyčinkami

Možný výběr náčiní pro lov úhoře

      Položená: Prut délky 240 až 300 cm, podle očekávané ryby a charakteru místa buď s odhozovou hmotností 20 – 60g nebo 40 –100g, výjimečně i víc. Menší kusy lze lovit na silnější feederové pruty, ale není to nutné a snad ani vhodné.
      Vlasec 0,25 – 0, 30 mm pokud možno odolný vůči otěru.
      Nástrahy: Žížaly, rybka živá či mrtvá, ojediněle i jiné masité nástrahy nebo sýr.
      Plavaná: Delší prut 300 až 400 cm – silný a výkonný, ideální jsou kaprařské speciály nebo silnější teleskop.
      Vlasec 0,22 – 0,30 mm.
      Nástrahy: Žížaly, rybka živá či mrtvá, ojediněle i jiné masité nástrahy.

Oznámení - obecné
Vložit oznámení

člun

Dobrý den. Pátrání po člunu KOLIBRI 330 na D-5 se vyplatilo. Díky všem poznatkům se člun opět vrací majiteli. Děkuji moc a přeji všem poctivým rybářům hodně sportovních zážitku a osobních rekordů. krádež člunu

Dne 20.7. v časných ranních hodinách byl ukradený člun Kolibri 330D zelené barvy na Novomlýnských nádržích. Byl rok používaný, dokoupeny různé vychytávky k tomuto člunu, odkoupil bych ho zpět za cenu...

Kalendář akcí - obecné
Seznam závodů
Výsledky závodů
Všechny výsledky
Akční nabídky
Všechny slevy a akce
akce, rybareniFOX Podběrák Warrior S landing net 42"

Za 1 599 Kč s DPH.
Kvalita FOX, ramena 42" / 106cm, 70cm hluboká síť, obal v balení, nyní při registraci za AKČNÍ cenu!


akce, rybareniNovinka!! Nezničitelný splávek

Za 42 Kč s DPH.
Nezničitelný splávek nyní i ve velikosti 5 a 6 gramů vhodný i na dravce


Doporučujeme prodejnu
Adresář prodejen
Carpshop TOMAS CARPIO Carpshop TOMAS CARPIO

praha 8, třeboradická 53