Hlavatka podunajská

latinsky: Hucho hucho
slovensky: Hlavátka obyčajná
anglicky: Common huchen, Danubian salmon
německy: Huchen

řád: Bezostní
čeleď: Lososovití

potrava: dravec
délka života: 30 let
pohlavní dospělost: 3-4. rok
doba rozmnožování: duben

běžná velikost: 60 až 100 cm
maximum: až 180 cm, v ČR kolem 115 cm

Největší evropská lososovitá ryba obývající širší podhorské řeky. Na našem území se vždy vyskytovala jen okrajově, dnes je místy vysazována i mimo původní areál rozšíření.


Zkusit najít na fishbase.org.
Fotky této ryby na images.google.com.
Vyhledat na google.com.

Hlavatka podunajská (Hucho hucho)

Hlavatka podunajská (Hucho hucho)

Krása, mohutnost a divokost hlavatky lákají i dnes zapálené rybáře do odlehlých míst s nádhernou přírodou, aby si změřili síly s královnou rybí říše.

Rozpoznávací znaky: protáhlé tělo
tuková ploutvička
narůžovělé zbarvení s drobnými tmavými skvrnami
ocasní ploutev načervenalé barvy
velká hlava s prostornou tlamou plnou zubů

Fotky čtenářů

Nahled
Nahled
Nahled
Nahled
Nahled
Nahled
Nahled
Nahled

Trofejní úlovky - Hlavatka podunajská

Náhled

122 cm, 15.500 g
Otava 4
Na těžko (plánován lov kapra)
22.10.2008, Anna Balounová

Náhled

120 cm, ? g
Mongolsko - Urr
vláčený lenok...ale musím se...
24.10.2008, fisky

Články - Hlavatka podunajská

Hlavatka podunajská - Hucho hucho

      Hlavatka podunajská (někdy též obecná) je velkou lososovitou rybou žijící celý život ve sladké vodě, zejména pak v podhorských řekách. Dorůstá značných rozměrů a je jednou z největších dravých sladkovodních ryb.
      Na našem území obývala pouze vody náležející do povodí Dunaje, kde však byla vyhubena. Následovala řada pokusů o její vysazení a to i do vod, kde se původně nevyskytovala. Podobně jako na mnoha jiných místech Evropy skončila většina těchto pokusů neúspěchem.
      V současnosti se hlavatka vyskytuje v Polsku, na Slovensku, v alpských zemích a na Balkáně. Od řeky Volhy na východ žije její poddruh běžně označovaný jako tajmen (Hucho hucho taimen). Je živěji zbarvený a dosahuje větších rozměrů.
      Poznat hlavatku není příliš obtížné. Potíže mohou nastat jen u jedinců menší velikosti, kde dochází k záměně s pstruhem duhovým. Tělo této ryby je protáhlé, oproti duhákovi skoro vždy znatelně štíhlejší, narůžověle až hnědočerveně zbarvené s červenavou ocasní ploutví, která je na rozdíl od pstruha duhového bez teček. Tuková ploutvička je velká načervenalá a rovněž bez teček.Tmavé tečky jsou pouze na hlavě a na bocích. Hlava je velká, protáhlá s prostornou tlamou proporcionálně větší než u pstruhů. Podobně jako u jiných lososovitých ryb se na bocích mladých hlavatek vyskytují namodralé proužky, které obvykle zmizí ve druhém roce života.
      U nás je dnes hlavatka druhem bez pravidelného trvalého výskytu, pouze na několika lokalitách dožívají kusy z předchozího vysazování. Během doby, kdy byla vysazována, byla nejčastěji lovena v menších velikostech a zaměňována s pstruhem a řadu kusů si lovci ponechali v době hájení. Oficiální výsledky vysazování jsou tak mnohem horší než skutečné, kdy se místy dá hovořit do jisté míry o úspěchu. Na mnoha místech však byla její přítomnost vnímána spíše negativně a proto je žádoucí do budoucna každé další vysazování tohoto druhu na našem území znovu pečlivě zvážit.

Základní údaje

Rozměry

Délka

průměrná: 60 až 100 cm
obvyklé maximum: 130 cm
rekordní hodnoty: až 180 cm, na území ČR zatím kolem 115 cm

Hmotnost

průměrná: 2 až 10 kg
obvyklé maximum: kolem 25 kg
rekordní hodnoty: přes 60 kg, na území ČR do 15 kg

Typické znaky

protáhlé tělo
tuková ploutvička
narůžovělé zbarvení s drobnými tmavými skvrnami
ocasní ploutev načervenalé barvy
velká hlava s prostornou tlamou plnou zubů

Výskyt v ČR

      Původně se u nás vyskytovala v povodí Moravy, kde se asi nejdéle udržela v Bečvě. Na mnoha dalších místech byla s různými úspěchy vysazována (Vltava nad Prahou, Vltava pod Lipnem, Dyje v okolí Znojma, Ohře, Otava, …).
      Možná nejvýraznější výsledky přineslo vysazení hlavatky na Otavě, kde bylo uloveno nebo nalezeno uhynulých asi 10 jedinců kolem 1 m. V současnosti není v ČR revír, kde by se udržovala stabilní populace hlavatky.

Biologie druhu

      Hlavatka je rybou čistých řek lipanového a parmového pásma. Vyskytuje se i v nížinných úsecích řek s dostatečnou kvalitou vody – například se pravidelně vyskytovala v rakouském úseku Dunaje. Nadmořská výška většiny hlavatkových úseků se pohybuje mezi 200 – 600 m nad mořem. Ideální charakter hlavatkové vody je řeka s mělkými proudy a hlubokými tůněmi, které slouží hlavatkám za úkryt. Do proudů vyráží hlavatky lovit. V tůních může žít i více kusů pohromadě a pak dochází k vytvoření jakési hierarchie dané velikostí ryb, kdy ty největší obsazují nejatraktivnější místa.
      V letním období mohou hlavatky trpět zvýšenou teplotou vody. Vytahují pak buď trvale do proudů anebo mohou upadat do jakési letargie, kdy nepřijímají potravu.
      Potravou dospělých hlavatek jsou ryby, vzácně i jiné vodní organismy. Asi nejčastější kořistí tohoto dravce jsou v dospělosti ostroretka, tloušť, parma, hrouzek a lipan. Velké exempláře dovedou ulovit i ryby dlouhé kolem 50 cm. Vzhledem k tomu, že velká hlavatka spotřebuje kolem 15 kg ryb ročně a její přítomnost se projevuje vytlačením části ryb z míst, kde nejčastěji loví, do proudnějších úseků, není u některých rybářů právě v oblibě. Zejména se to týká hlavatek vysazených na území Čech, kde například na Otavě devastované v zimě kormorány je výskyt velkého kusu doprovázen značným snížením rybí obsádky v oblasti jejího loviště.
      Pohlavně dospívají samci hlavatky ve 3. a samice ve 4. roce života. K výtěru dochází brzy zjara po odchodu sněhových vod, nejčastěji asi v dubnu. Ryby vytahují do mělkých kamenitých úseků ve skupinách, z nichž se později vyčleňují jednotlivé páry. Samci mohou o samice tvrdě bojovat.
      Hlavatky kladou jikry do hnízd, která zakládá samice, ale budují je oba partneři. Hnízdo je oválná prohlubeň ve štěrkovitém dně dlouhá 2 – 3 m a široká 1 – 2 m. V horní části je o něco hlubší. Jeho stavba trvá několik dnů a ryby při ní mohou přemístit i několik set kg materiálu včetně kamenů do velikosti hlavy. Během stavby jsou obě ryby velmi agresivní a napadají zejména příslušníky vlastního druhu. Výtěr probíhá v podobě mnoha krátkých aktů po dobu několika dní a samice vytřené jikry ihned zahrabává. Celkem jich může naklást 2 000 až 35 000 kusů. Po výtěru ryby hnízdo opouštějí.
      Hlavatka je nezastupitelným druhem mnoha evropských řek, kde zastává výraznou roli vrcholového predátora regulujícího stavy prakticky všech ostatních druhů ryb. O významnosti této role svědčí i to, že v případě introdukce do jiných povodí je její vliv na jejich společenstva natolik zřetelný, že se vysazování hlavatky stává i terčem kritiky ze strany některých rybářů.

Rozměry a růst

      Růst hlavatky je rychlý, s výjimkou prvních let se blíží rychlosti štiky. Hlavatka však žije déle a může dosáhnout větší velikosti. Maximální údaje z Evropy hovoří o délce přes 180 cm a hmotnosti přes 60 kg u ryb z Dunaje, asi největší slovenská hlavatka byla nalezena po otravě na řece Hronu v roce 1949. Vážila 46 kg a její stáří bylo určeno na více než 30 let. Vědci připouštějí i možnost dosažení ještě vyššího věku, teoreticky snad až 100 let!
      V praxi se dnes loví jako největší exempláře ryby kolem 130 cm s hmotností do 25 kg staré do 20 let. I tak je překvapivé, že dokáží tak dlouho unikat nástrahám rybářů.
      U sibiřského poddruhu Hucho hucho taimen byly zaznamenány ještě větší rozměry. Největší údajně ulovený tajmen z řeky Kotuj měl vážit 105 kg při délce překračující 2 m. Hlavatka je největší lososovitou rybou vůbec.
      Délky přes 1 m dosáhne hlavatka i na poměrně malých vodách, pokud je jejich voda dostatečně kvalitní a nabízí dostatek potravy. Malou řekou s výskytem překvapivě velkých exemplářů hlavatky je například slovenský Turiec.

Některé úlovky hlavatky z našeho území

DélkaHmotnostRevírDatum uloveníNástraha
114 cm14 kgOtava 530.10. 2004muškaření - strímr
100 + cm14 kgVltava 23podzim 2002?
105 cm11,60 kgOtava 4podzim 2001 (?)rotačka vel. 2

Průměrný růst hlavatky

      (délka těla měřená od rypce ke kořeni ocasní ploutve používaná v ichtyologických pracích byla pro větší názornost přepočtena na celkovou délku, což může být příčinou drobného zkreslení)
(Slovensko, do r. 1984)

Věk (roky)12345678910
Celková délka (mm)2003304435476427348209059861064

Sportovní rybolov

      Hlavatka je vrcholový predátor živící se rybami často i značné velikosti. Proto je nejběžnějším způsobem lovu této ryby těžká přívlač ať už na umělé nástrahy nebo na mrtvou rybku na systémku. Poslední dobou přibývá i úlovků na muškařské náčiní. Úlovky hlavatky z území Čech v posledních letech včetně největších kusů byly dosaženy na poměrně malé vláčecí nástrahy, umělé mušky, ale i na žížalu a housku. Záběry byly většinou náhodné a ryby byly zdolány na poměrně slabém náčiní. Hlavatka díky své citlivosti a spotřebě potravy nikde není hojná a jen pro zajímavost – průměrný úlovek této ryby z celého území Slovenska byl v letech 1954 – 1980 pouhých 137 kusů. Zájemci o lov hlavatky proto stále víc obracejí svůj zájem k zatím málo dotčeným populacím tajmena na území Ruska a Mongolska.

Možný výběr náčiní pro lov hlavatky:

      Přívlač: Prut délky 240 až 300 cm, podle očekávané ryby, charakteru místa a velikosti použité nástrahy buď s odhozovou hmotností 40 – 80g nebo až do 200 g, výjimečně i víc.
      Vlasec 0,30 – 0,50 mm pokud možno co nejkvalitnější anebo ještě lépe pletená šňůra s nosností 15 – 30 kg.
      Nástrahy: Velké voblery, plandavky, rotačky, mrtvá rybka. Velmi důležitá je kvalita trojháčků, které je často třeba vyměnit za silnější.
      Muškaření: Prut kolem 3m - AFTMA 8 nebo víc.
      Vlasec 0,30 – 0,40 mm.
      Nástrahy: Větší strímry a trubičkové mušky.