Léto 2005 - Norsko
Rybaření v Norsku
Letošní rok jsem objevil kouzlo rybaření. Pod vedením přátel jsem nakoupil nejnutnější vybavení a několikrát vyseděl důlek na různých březích našich vodních toků.
V plánování letošní dovelené vyhrálo Norsko. Jako hlavní program jsme s manželkou zvolili poznávání asi nejkrásnější země světa ze sedla kola. Jako doprovodný program jsem přibalil své dva pruty a kompletní rybařinu. Jak jsem již řekl jsem začínající rybář a tudíž moje kompletní výbava se vejde do poloprázdného batohu.
Zážitky z Norska mohu rozdělit na východní a západní. V tomto článku budu hovořit pouze části západní, neboť západní břehy a Fjordy Norska nabízejí mnoho míst pro vybouření „tichých bláznů“.
Poprvé v Norsku, při čekání na trajekt na prvním fjordu(i v životě) jsem nahodil svou jedinou rotačku. Rotačka snad ani nedopadla do vody a špička prutu se zachvěla. Nevěřil jsem vlastním očím a za tlukotu srdce jsem vytáhl svou první rybku. Nebyla sice velká, ale zážitek to byl ohromný. Nor který stál před námi ve frontě na trajekt, vyjel z řady, otevřel jakýsi veliký kufr a vybalil na silnici několik prutů a různých dalších „udělátek“ u kterých jsem netušil k čemu slouží.
Ta jediná rybka mě dokázala tak navnadit, že jsem proutek vytáhl ještě jednou, ale stalo to že moje jediná třpytka zůstala zaseklá v jakési podmořské vegetaci. Další den jme nedočkavě vyhlíželi obchod, kde by se daly zásoby umělých návnad doplnit. Stalo se a ve městě Voss jsem zakoupil sadu třpytek a dva krásné gumové twistery.
Cesta pokračovala do Bergenu, krásného přístavního města na západním pobřeží. S manželkou jsme si usmysleli, že musíme vidět otevřený „oceán“. Takže naše další cesta vedla dál na západ, kde před pár stoletími končil svět. V cíli jsme si vyhlídli zátoku s bezvadným útesem, kde jsme oba začali vláčet rotačky a twistery jak o život. První záběr přišel téměř okamžitě. Na prutu se zatřepala malá rybka (asi 25). Další na sebe nenechala dlouho čekat, byla už o něco větší. Tak jsme tam stáli a rybařili asi do tří do rána. Každý další úlovek byl delší a delší. Poslední ryba mela něco k 50cm. Nastala starost jestli náš malý přenosný gril nebude přiliž malý. Nevadí, budou dva chody bez přílohy. Dodnes se nemůžeme dohodnout co jsme to vlastně jedly. Byly to tresky, nebo makrely? No nevím, ale chutnaly výtečně. Na další zastávce u fjordu jsem vytažené ryby (byly celkem dvě) vracel moři.
Nejsilnější zážitek však přišel o pár dní později.Ve Švédsku už při cestě domů, ve městě Warberg jsme vyrazili okouknout maják tyčící se z útesů. Menší z obou teleskopů, osazený navijákem s 0.16 vlascem, jsem si přibalil jen jako náhodou. Na útes pod majákem dotíraly vlny a obloha se nehezky barvila do temně olověné barvy. Po pár náhozech vlasec 0.16 divoce zachvěl a já si v tu chvíli uvědomil, že pravděpodobně příjdu o další rotačku. Vlasec řezal vodu se strany na stranu až se voda rozkřikovala. Brzda vrčela a já nevěděl co dělat, podběrák jsem samozřejmě nechal v autě. Jediná šance byla rybku utahat a dostat do „louže“ v útesu. Ryba byla ale pořád plná energie a já čekal kdy vlasec zazvoní a já se ani nedozvím co za mořskou příšeru to zabralo. Mezi výpady jsem rybu přibližoval stále blíž k útesu. U útesu ale změnila taktiku a rozhodla se že zapluje pod útes. Stál jsem tam z rukou nataženou a snažil se dovést rybu do louže spojenou s mořem aniž bych zavadil o skálu. Má žena stála obětavě s vyhrnutými rukávy na hranici moře a čekala na svou chvilku. Její chvilka přišla za pár minut, unavená, ale stále bojující ryba byla vtažena do její blízkosti.
Takže, copak to bylo? Místní kolemjdoucí Švéd tvrdil že je to pstruh, Ale pstruha bych přece čekal v řece a ne v moři. Je pravda že jako pstruh taky vypadal ale co to červené maso?
Že by to byl losos? Ne ne, byl to opravdu pstruh mořský, prý bojovná ryba žijící v pobřežních vodách. To jsme se dozvěděli až doma po zakoupení obrázkové knihy kde byl ten náš kousek nafocen.
Tento zážitek ve mně probudil opravdovou rybářskou vášeň. Ted obcházím obchody a vybírám vláčecí prut a přemýšlím co budu dělat do zahájení 16. června.
načítám...
www.chytil.cz
