nofish - Profil | Út 12.7.2016 4:05:00
hraji >> v tom pripade se omlouvam, asi jsem po po tom chaosu abzmene nazoru kolegy nejak spatne pochopil
hraji - Profil | Po 11.7.2016 22:38:23
Přemas >> píšeš kraviny, řekl bych že pořád dokola, už jsi asi zapomněl, co jsi psal včera.
hraji - Profil | Po 11.7.2016 22:37:53
nofish >> nerozumím tvé otázce, proč ti mám já něco vysvětlovat. Reagoval jsem na pitomosti, které tu psal Přemas, nikoliv ty.
nofish - Profil | Po 11.7.2016 21:40:00
A celé to skončilo ignorací, aby se nedalo odepsat, když si po dvou dnech konverzace uvědomím, že už vlastně nevím, co jsem včera psal... jupí, mrk je boží...... :-)
Přemas - Profil | Po 11.7.2016 21:35:14
nofish >> Kde jsem psal, že se ryby nemůžou lovit a jíst???? Když už chceš stále někoho poučovat o tom, že neodpovídá na argumenty, atd ... měl bys to hlavně dodržovat ty sám.
nofish - Profil | Po 11.7.2016 21:28:31
Přemas >> A zase, odpověď žádná a "lidi ryby sežrali" nějak zapomínáš, kde jsme začínali. Odmítám diskutovat dále. Opakuji, nereaguješ na argumety argumenty, jen si píšeš, co se hodí...
Končím.
Přemas - Profil | Po 11.7.2016 21:25:29
nofish >> Nikde nepopírám, že jsou ryby k jídlu. Zabydlený jsem tu od mala. Systém je takový jaký je, a proto je v těch vodách dost často pusto.
nofish - Profil | Po 11.7.2016 21:07:27
Přemas >> Ryby se o sebe postarají vždycky, ale zapomeň na to, že bez pomoci člověka, bude v té řece co je, s tím, že je budeme lovit.
Přijeď, možná ti to docvakne. Zabydli se tu na tři roky a chytej ryby. Myslím, že se budeš divit. Lidi dělají vše proto, aby rybám znemožnili život. Přitom je chceme lovit. A pro tebe třeba nepochopitelně i jíst. Na tom je ten systém postavený.
nofish - Profil | Po 11.7.2016 21:04:20
hraji >> Zeptám se jinak. Vyber libovolný zregulovaný úsek řeky, protékajcí okolo většího města. Kolikrát kolísal průtok po každém dešti tak rapidně, jako za posledních x desítek let? Kolikkrát do roka pouštěli lidi v době rozmnožování ryb úmyslně x násobně větší průtoky z přehrad? Jaká byla vlastně zastavěná, odvodněná plocha svedená rovnou do řek?
Ať si říká, kdo chce, co chce, ryby dostávají zabrat rukou člověka. Ony si uměly ještě před nějakou desítkou let poradit i s tím, že je jezeďáci vytrávili, když se měli kam vrátit. Ale mají se dnes kam vracet?
Přemas - Profil | Po 11.7.2016 21:01:03
hraji >> Mi to neříkej, řekni to nofishovi ...
hraji - Profil | Po 11.7.2016 20:56:54
Přemas >> přívalové deště, náhlé zvýšení průtoku v potocích a řekách a rychlé opadnutí hladiny jsou zde miliony let, stejně jako ryby, a za ty miliony let nedošlo k tomu, aby byly ryby vypláchnuty z horních toků potoků. Příroda si umí poradit. Kolikrát za ty miliony let došlo k záplavám, které bychom označili za stoletou vodu? A ryby tu pořád jsou
nofish - Profil | Po 11.7.2016 20:40:58
Přemas >> Neber nějaké nadmořské výšky, ale tu vodu, motáš se okolo ní. Horský potok může téct pomalu i na jižní moravě, když na to dojde, když jde o charakteristiku toku.
Zatím se chytáš hloupostí a na podstatné argumenty nějak nereaguješ. Co bude dál?
Pochop jedno, něco jiného je příval na potoce, kdy ten pstruh s tím počítá, není sníh, jsou deště, a něco jiného je příval na řece kde se vyskytuje ostrá, tloušť, kde už jsou často města, daleko větší průtoky, oproti letům zpět, určitě víš proč....
Nesmyslné pouštění vody pro vodáky a pdobné akce sem tahat raději nebudeme...
Přemas - Profil | Po 11.7.2016 20:34:32
nofish >> Psal jsem a nejen tam. Jinak přívalové dešťové srážky a kolísání hladin toků jejich vlivem. Je jev, který se projevuje ve všech částech naší republiky. Co je to výkiv?
nofish - Profil | Po 11.7.2016 20:26:53
Přemas >> V podhorských oblastech většinou neplavou hejna ostroretek, parem, podouství ale spíš to jsou pstruhovky, a i když to nemám rád tak "Pstruhové/lipanové, pásmo" s jiným profilem, jinými rybami. Mimochodem, asi taky nejzdevastovanější toky, co momentálně jsou, i díky stavu hor, výkivům počasí atd. On pstruh není blbý, že se cpe z řek až do potoků, se vytřít, když ví, že po tání sněhu skončí vykulená rybka daleko níže.
Něco dalšího?
Přemas - Profil | Po 11.7.2016 20:21:05
nofish >> V podhorských oblastech s větším výskytem bouřek, to nic výjimečného není. A nejen tam. Nikdy si neviděl, že vodní tok stoupne po dešti třeba o půl metru (i více) a o nějakou tu hodinu, je už zase hladina, kde byla předtím?
nofish - Profil | Po 11.7.2016 20:18:17
Přemas >> Kolísání hladiny při dešti je v rámci stovek, tisíce procent a pak zase náhlé opadnutí vody? A hlavně na desítkách kilometrů toku najednou? Jaká je šance, že se to stane a třeba co 14 dní opakovaně, do toho ještě třeba snížení hladiny pod minimum, díky nadměrnému odběru vody?
Nezkoušej to, nemám náladu. Buď víš jak to je, nebo kecáš blbosti a furt se nesnažíš si dokázat, že vyhraješ. To ti klidně řeknu, že ano, protože i kolečko má čtyři rohy, když si to člověk umí prosadit....
Přemas - Profil | Po 11.7.2016 20:11:31
nofish >> Kolísání hladin dešťovými srážkami ryby řeší jak?
nofish - Profil | Po 11.7.2016 20:09:25
kakr >> Co si všímám, regulace nejsou zas tak problém, i ty regulace se samozregulují a upraví, stačí pár bouřek, na malé ploše a podobně.
Spíš vidím jiný problém- "jiné" zájmy a manipulace s hladinou. Je super, když ti za hodinu zvýší průtok na řece o 1000% a zas to za hodinu zastaví. Pro inkubaci úplně super. Pro váčkový plůdek také. Roček taky na těch regulacích tak trošku nemá kde se schovat a tak jede jak po dálnici....
nofish - Profil | Po 11.7.2016 20:05:57
Přemas >> Tvl pochop jedno, řeší, řeší, řeší a to už tím, že se jim snaží zařídit podmínky. S tím, co vše víš, co vše vidíš, už máš dávno dělat nějakého hospodáře, bude to u Vás pak rybí ráj.
Dohoď mi kšeft na hrouzka, na okouna, na ryby ze seznamu chráněných, papírově čistého karasa - neřeší se to tak, že je na jaře beru hned.
Přemas - Profil | Po 11.7.2016 20:04:50
kakr >> Tak tak, ty soc. léta, kdy byla většina řek prakticky vytrávena jsou naštěstí pryč. Vyhynulé rybí druhy navráceny a je dobře, že se najdou lidé, kteří myslí i na ryby jako jsou podoustve. A je vidět, že zdárně. Ať se daří dál :o)
PS: Přesně, každej to svádí na regulace, ale sám vidíš, že si ty ryby v té vodě poradí :o)
kakr - Profil | Po 11.7.2016 20:03:36
nofish >>
Já k**rvím rád:-))
Samozřejmě, samovýtěr funguje, dokonce si k nám jezdí vytřít generačky spolky,které je chovají.
Je to na regulované řece uprostřed Brna....
Přemas - Profil | Po 11.7.2016 20:01:34
nofish >> Myslíš, že plotice, perlíny, cejny, okouny, hrouzky, proudníky, mihule, střevle, mřenky a jim podobné někdo v přírodě řeší? Příroda si poradí a to je vidět na těchto rybách, které člověk neřeší ...
nofish - Profil | Po 11.7.2016 20:00:16
kakr >> Ale ku*víš to, zasahuješ do přírody :-) Však víš.....
Btw: Jsou pak vidět malé? I když u vás nemáte severomoravskou betonářskou/lodičkářskou, tak šance je....
nofish - Profil | Po 11.7.2016 19:58:24
Přemas >> Tvrdíš, že jsi u vody furt a pozoruješ výtěr ryb. Tak si to napozoruj, pak si načti odbornou literaturu, hlavně co se týká líhňařiny, mrkni na jednu sezónu do líhně, ptej se a pak další rok sleduj to, co ti tam vysvětlí, že je podstatné pro výtěr, rozplavání plůdku a přežití v prvním roce. Pak ti bude jasné, pokud jde o toky, co je špatně a že bez pomoci člověka to na spoustě míst prostě už nikdy nepůjde.
Mimochodem a to myslím smrtelně vážně. Uvědom si, že lidi ryby loví, loví je i pro konzumaci a jinak to nebude, i kdyby ses postavil na hlavu. Jestliže jim máme nastavit nějaké podmínky, za mě je budu nutit pouštět ryby v produktivním věku a brát ty staré, raději, než pouštět staré a brát ty "normální". Jsem hlupák, ale nějakou hodinu v líhni jsme si odmakal, něco vytíral přirozeně, měl jeden rok skvělého učitele pokud jde o rozmnožování ryb (ne jen těch co se chovají na maso, i blbou koljušku).
Mi stačilo, jak reaguješ i na p.Jakeše, když dal pádné argumety k severu - používá se vždy jen to, co se hodí. Už mě to nebaví, měj se, obhajuj si reprodukcí přestárlých ryb, jen z pozorování, bez zkušeností, klidně vesele dál. Nezlob se, ale fakt se už o některých věcech budu bavit s praktiky, je to lepší a jsem blb, že jsem to neudělal u včera.
kakr - Profil | Po 11.7.2016 19:56:54
Přemas >>
Občas je potřeba přírodě pomoci. V našem revíru se v létech padesátých a šedesátých poměrně hojně vyskytovala podoustev. Vlivem otrav vymizela. Před 12ti roky jsme se rozhodli, že se podoustev pokusíme do revíru vrátit. Byl upraven zarybňovací plán a každoročně jsme vysazovali tisíce ročků. Výsledek vidíš na fotce, podoustve se na revíru úspěšně vytírají.....
Přemas - Profil | Po 11.7.2016 19:43:28
nofish >> Kde co zase obracím? Ono totiž nikde jsem nezavrhoval výskyt menších ryb. Příroda nechává totiž žít všechny generace daného rybího druhu. Na rozdíl od člověka, který si stále myslí, že příroda potřebuje jeho rady. Ne nepotřebuje. A ty "velké" ryby? Co by nežily, co by se nemnožily. Až tady jednou lidi pochopí, že ty tloušti, cejni, plotice, perlíni, hrouzci, parmy, okouni, štiky aj. je k rozmnožování v přirozeném prostředí nepotřebují, bude to výhra, ale tady, tady to asi pochopí málokdo. Ono už jen z faktu, že se vlastně v těch našich vodách místo ochrany populace ryb, spíše přispívá na jejich likvidaci ...
nofish - Profil | Po 11.7.2016 18:36:52
Přemas >> Počkej, tak v tomhle už pomalu obracíš, včera to ještě bylo o tom, že jsou důležité velké ryby, pokud se nepletu.
K tomu včerejšku napíšu snad jen jedno. 99,9% nemocí co řešíš v chovu, je u kapra (bavili jsme se o línovi, takže lososovité ryby neberu, ty se v rybníce běžně neprodukují) a to je prostě fakt, žádné nemoci ostatních ryb. Lína bych jako pomalu rostoucí rybu nebral. Je pomalu rostoucí, když má ve 4 roce 25-35cm, když maximálně roste (běžně) okolo 50-60cm? Podle mě ne, i ve srovnání s jiným rybami.
Přemas - Profil | Po 11.7.2016 16:49:14
sven >> Fašismus v Norsku? Tak možná nacismus ... A je to příklad, jako kdybys tady chtěl všechny pověsit, protože tu byl komunismus.
Ty příklady najdeš v každém národě. Jsou to vesměs příklady obživy. Ale krást sousedovi. Za závisti sousedovi škodit. Odpadky do příkopu. Když je něco hezké, tak je lepší to zničit. a pod. Takovou kulturu žití jsem měl na mysli.
kakr - Profil | Po 11.7.2016 16:43:56
Ryba není blbá a přesně ví kdy a kde se má vytřít. Máme revír protékající Brnem, z 90% je regulovaný a reofilní ryby se tu třou vo sto péro. Dnes jsem se díval na sexující tlouště přímo pod jezem na fotce.
Přemas - Profil | Po 11.7.2016 16:41:22
fotojakes >> Tak na tom se shodneme všichni, že nejdůležitější je dostatečný počet ryb k rozmnožování, a to jakýchkoliv velikostí. Tedy generací :o)
fotojakes - Profil | Po 11.7.2016 16:35:40
Přemas >> Je třeba si uvědomit, že zrovna v těch řekách už téměř neexistuje přirozené prostředí a nějakou formou regulace jsou přetvořeny i velmi malé toky.
fotojakes - Profil | Po 11.7.2016 16:32:42
Přemas >> jak jsem psal, nemají potřebu jíst sladkovodní ryby, když mořské jsou lepší a buď si je mohou snadno nachytat (dostat od známého rybáře, ptože tam loví na moři hodně lidí), nebo koupit čerstvé, zpracované a relativně levné. Navíc tomu sportovnímu rybolovu na sladké vodě se tam zas tolik lidí nevěnuje i když ty vodní plochy jsou tam všude. Rozhodně tam moc nefrčí chyť a pusť, loví se hlavně na jídlo :-)
Úživnost není vše, také do toho vstupují genetické dispozice jedince i té lokální populace, tak jako já jsem ustřelená kecka, mám kamaráda o půl metru vyššího :-D Jak už psal Hraji, lepší je větší počet menších generaček, než pár kusů velkých.
Přemas - Profil | Po 11.7.2016 16:29:50
fotojakes >> A víš jak. Mi nejvíce vadí, že tady mají lidé furt potřebu té přírodě nařizovat jak to má dělat.
Přemas - Profil | Po 11.7.2016 16:07:29
fotojakes >> Severské země, jiná kultura ... je to ve vychovaných lidech.
Nikde nepopírám, že nezáleží na pohlavním věku, který je samo sebou důležitým faktorem. Jen tady máme kolem úživné vody, a tak netrpíme zakrslými rybami. Takže, když tření tak je to vždy o rybách o level výše. I když pár revírů se tu taky najde, kde to člověk domršil k obrazu svému. Jako třeba říčka, kde svaz několikrát nasypal hlavatky a tím vlastně řeku v celku odrybnil. Nebo, když se na rybníček nasype vše co přijde pod ruku, i úhoři ...
Pvl - Profil | Po 11.7.2016 7:53:34
Myslím si, že jeden z hlavních problémů je to ,jak ty řeky vypadají . Díky povodním a zásahům "k jejich eliminaci " .Pak bych řešil to ostatní --- vysazování , rybáře atd. Stojáky povodně tak nezměnily -alespoň si myslím
fotojakes - Profil | Ne 10.7.2016 22:10:25
Přemas - 10.7.2016 21:43:04 >> Sorry, že vám do toho vstupuji, ale porovnávat severské země, kde je mnohonásobně menší zalidněnost než u nás a ještě úplně jiná kultura konzumu ryb (mají moře, sladkovodní ryby jí minimálně).
Jinak jak už tu padlo, ideální ryby jsou ve "středním" věku. Zpravidla 2-3 rok pohlavní dospělosti je u ryb dosaženo velké plodnosti (celkový počet jiker) a hlavně oplozenosti, která je velmi důležitá. V prvním roce pohlavní dospělosti jsou pohl. produkty u části ryb zralé jen částečně, proto se budoucí generačky kapra nechávají první rok vytřít jen tak přirozeně a až další rok jdou na líheň.
Pozorováním ryb v přírodě (jak v chovných, tak revírech) trávím mnoho času a často vidím ve tření ryby, které dle mého ani nemohou být pohlavně dospělé. Cejni velcí kolem 15-20 cm, štiky 30-40 cm, candáti 25-40 cm, kapři kolem 45 cm, líni kolem 20 cm a podobně. Také jsem na soukromých revírech byl účasten tření kaprů s váhou 10-25 kg.
Přemas - Profil | Ne 10.7.2016 22:03:36
nofish >> JJ, třeba lín patří k jedněm z nejodolnějších druhů ryb. Ale jak říkáš i k nejpomaleji rostoucím, podejď by ne, když se do určité velikosti živí vším možným, jen je né granulema :o) Jinak rybí nemoci napadají všechny druhy. A vychcípaný chov není pro chovatele nic příjemného.
Odra, ostroretka původní, ale jak se uvedl, ne každý úsek řeky je pro daný rybí druh k rozmnožování vhodný. Oni by si to svoje našli, ale když mají v cestě nepřekonatelnou překážku k cestě za vhodným prostředím, tak to mají těžký ... jinak ryby si dost často nějak poradí. Pud a síla přírody je někdy silnější, než jestli mají ve vodě vhodný "mech" ...
načítám...
Nash Batoh Dwarf Ruckall | SLEVA 38%
Delphin krmítko Method QUIX
FishMax.cz – rybářská prodejna v UH
