Člověk šlechtí trpaslíky
Diskuse k bleskovce Člověk šlechtí trpaslíky
- Zobrazit vybrané uživatele.načítám...
0x v oblíbených a 3x v ignorovaných.
Martin M. - Profil | So 26.1.2013 19:12:06
nofish - Profil | So 26.1.2013 18:55:53
nofish - Profil | So 26.1.2013 18:52:17
Máš 60cm kapra. A teď. Jak je starý? Bez toho se nehneš z místa. Pokud to chceš brát jako šlechtění. Proto, bys musel u každé ryby znát hostorii celého jejího života. Jinak totiž přece nejde říct, že měla dispozici pro to být větší/menší než ostatní.
Pustíš velkou rybu (jedno jaký druh, třeba tlouště 50cm) která měla 15let a sníš o 8 cm menšího, který měl 8 let... třeba...
NIkdo nedokáže poznat u 20cm ryby k čemu má geneticky blíže. Takže tu nebrat radši taky, co kdyby měla dobré vlohy k dlouhověkosti a dosažení velké váhy.... :-)))
Nevěřím tomu, že je geneticky dána dispozoce k tomu, že dravec bude lovit živou potravu a mrtvou nepřijme. Tohle je fakt na toho etologa, ale podle mě je to na 99,9% dáno prostředím a návyky těch ryb.
Chápu jak to myslíš, ale to co popisuješ je šlechtění v umělých podmínkách. To co je popsáno v článku je defakto to samé, jen pomalejším tempem a v oceánu. Kdy cyhtneš do sítě třeba 70% (třeba i víc) hejna a ty probereš, malé ryby vrátíš. Chápu, že to svádí ke srovnávání s rybolovem, ale ten rozdíl je přece propastný.
osprey - Profil | So 26.1.2013 18:47:01
Tím samozřejmě nepopírám schopnost ryb se učit. Dokážou to a někdy i překvapí.
Darcy - Profil | So 26.1.2013 18:45:53
osprey - Profil | So 26.1.2013 18:44:01
Nejde jen o velikost. Je toho mnohem víc. Proto ten můj soustavný řev po ochraně přirozeného genofondu.
Slyšel jsi třeba o efektu hrdla láhve? To nastane, když populace projde okamžikem, kdy z ní zbyde jen pár jedinců. Následně se počty třeba obnoví, ale nová populace už disponuje jen geny těch několika kousků. U nás je to typické, když se na líhních množí nějaký druh pro celý svaz. Když třeba vytírala mníka jen líheň v Husinci, tamní genetický materiál výrazně ovlivnil populace mníka všude, kam se to vysadilo.
Teď se uvažuje o záchranných programech pro karase obecného apod. Velmi pravděpodobně tam dojde k témuž.
A lidstvo nemá prostředky pro silnou a masivní ochranu všeho živého v širokém měřítku. Odhaduje se, že v současnosti jsme vyhubili asi 20, možná už 30 % suchozemských druhů organismů, ve vodě o něco míň. Další měníme (sežeň divokého původního kapra), vytlačujeme z původního prostředí (takže se pravděpodobně budou měnit přirozenou cestou).
Odhadoval bych, že vyhubíme víc než polovinu existujících druhů organismů bez ohledu na to, jak moc se budeme snažit o jejich ochranu. A kdykoli dojde na tohle téma řeč, většina lidí to označuje za argumenty zelených pitomců.
Martin M. - Profil | So 26.1.2013 18:38:44
nofish - Profil | So 26.1.2013 18:34:07
Čistě teoreticky. Malé ryby jsou ve větších hejnech, jsou hltavější, nejsou tak ostražité, jsou snadněji ulovitelné. To není nic nového, souvisí to právě s tím co jsem psal. Ryba se rodí hloupá, až s přibývajícím věkem střádá zkušenosti a návyky. Malí candoši jsou hltaví blbouni.
Podívej se na okouny. Ještě v životě jsem nenarazil na hejno 40cm okounů co by byli tak snadno ulovitelní jako hejno 15cm okounků, před kterými spíš ještě utíkáš , protože berou vše, bezhlavě, hltavě (o početnosti kusů v hejnu už ani radši nemluvím). Ti candoši jsou na tom stejně.
Martin M. - Profil | So 26.1.2013 18:31:28
Darcy - Profil | So 26.1.2013 18:27:07
nofish - Profil | So 26.1.2013 18:24:18
Jestliže se vyskytovali v místě kde se ve velkém množství vyskytovaly ryby a oni se ty ryby naučí lovit, případně sbírat nějaké to %-to těch uhynulých (vždycky tam nějaké bude), tak si prostě navyknou na určitou potravu a dokud ji mají, nemají důvod měnit. nebo loví hejno systemaaticky? Část živé a část hejna loví zraněné, které ta první část "nedolovila"? Taková specializace je známa i u jiných zvířat. V určité období, žerou jen určitou potravu a zbytek "přehlíží", nebo že hejno loví systematicky.
K té inteligenci. Inteligentní a dobře se učící jsou třeba hlavonožci. A tam je krásně vidět jak to má příroda udělané s tou inteligencí. Aby nebyli až moc chytří, zemře samice dříve, než se na svět dostane její potomstvo. Právě proto "aby je nemohla učit". A tak každá generace začíná s tou chytrostí od nuly a po čase a podle podmínek kde žijí jsou opravdu "inteligentní". Ale to není žádnou genetickou "chytrostí/hloupostí". To je prostě tím, že se od mala učí metodou pokus-omyl. Úplně stejné by to měly mít ryby :-)))
Tohle by celkově mohlo být téma na celý, zajmavý, článek. Ale na to by to chtělo někoho, kdo má nějaké hlubší znalosti etologie a nejlépe ještě ryb, aby to nebyly zase jen rybářské báchorky... Nevíš, jestli se někdo nevěnuje chování ryb v přirozeném prostředí? Jako fakt na profesionální úrovni, ne na úrovni rybářské latiny :-)
Martin M. - Profil | So 26.1.2013 18:02:09
nofish - Profil | So 26.1.2013 15:56:56
Hloupé a chytré ryby? Nevím. Inteligence jako taková naráží u ryb na problém, že se jedna generace nemůže učit od té starší. Někdo tvrdí, že jsou ryby chytré, už zkušenné, někdo že velká a stará ryba je už naučena na určité "rituály" (přesný druh potravy, přesný čas příjmu potravy). J8 osobně zastávám názor, že je to kombinace obojího. Inteligence ryb a genetika mi nějak nejdou dohromady. Źe by byla inteligence geneticky přenosná, se mi nějak nezdá. Geneticky se přenáší pouze vlohy pro určitou vlastnost (třeba teda velikost mozku) ale ne ta vlastnost (umění jej použít)- k tomu toho živočicha donutí až podmínky.
nofish - Profil | So 26.1.2013 15:46:56
Soulfish - Profil | So 26.1.2013 15:17:20
Poušťák - Profil | So 26.1.2013 15:12:15
Martin M. - Profil | So 26.1.2013 14:59:38
"Ale jestliže člověk chytne jednu rybu na udici, vezme, nebo ji nevezme, to je trošku o něčem jiném." - tohle plati jen pokud to vztahujes na jednoho cloveka v jeden den a pokud mozno na nejakem velikem reviru. Pokud se stejne zachovaji stovky rybaru po dobu desitek let na nejakem potoku, kde budou dlouhodobe odebirat z genofondu nejrychleji rostouci exemplare ve vetsi mire, nez jaky je jejich skutecny podil v celem spolecenstvu ryb, tak to po case take pozname.
Podobne je v literature zminovano napr. odloveni geneticky "hloupych" ryb z reviru, ve kterem pak zustanou jen chytre ryby, ktere neumime ulovit. To mi az tak nevadi, ale dobry priklad vlivu cloveka na genofond.
PYTLAKS - Profil | So 26.1.2013 14:44:20
nofish - Profil | So 26.1.2013 14:32:04
Ale ten dovětek cos tam dopsal je sice dobrý, ale marný pokus :-)))
Protože musíš brát v úvahu ještě to slovo "velké".
Když vezmu "velkého" cejna, 60cm, můžu si být jistý, že už x-krát své geny stejně předal. Když ho vezmu ve 30-ti centimetrech, tak stejně nikdo nepozná, jakou má genetickou výbavu. Nejde poznat jak moc ta ryba doroste. No a 10cm cejna nikdo nevezme, protože je to prostě malá ryba a jen s velkými problémy by šlo poznat, že je to "trpaslík", co má už 8 let a musí "z chovu" pryč.
Vůbec. Musel bys určit, že třeba tloušť 50cm je ještě ta "normální ryba" ale 57cm je už velká. Samozřejmě se zohledněním věku ryby. A kde to zohledňuje životní prostředí, kvalitativní a kvantitativní dostupnost potravy a další faktory?
Prostě, tahle narážka na "propagaci" pouštění velkých ryb, je mylná. Pokud to budu brát tak, že by se měly velké ryby pouštět. Tohle smrdí vágnerovinou a jeho "genofondem velkých ryb".
Jestliže na moři chytají v určitých časových cyklech stejné hejno určitého druhu, ještě lépe - které se skládá z věkově stejně starých jedinců a vybírají pořád jen ty největší, pak ta teorie bude mít něco do sebe. Ale jestliže člověk chytne jednu rybu na udici, vezme, nebo ji nevezme, to je trošku o něčem jiném.
edit: Jen dodám. Ono je právě potřeba si všimnout v tom článku slova "populací" :-))) Moské populace ryb jsou na tom trošku odlišně, než naše populace ryb v řece, do kterých se stále uměle zasahuje a stále se mění.
Kde to žije - všechna témata
19:29Hnidopišká úvaha - o čem vlastně rybařina teď je.... 10
17:32Jezera Milada a Most se zatím pro rybářskou veřejnost neotevřou (Bleskovka) 6
16:56RIS – rozšíření helpdesku pro potřeby místních organizací (Bleskovka) 839
16:56Upgrade přívlačového prutu a navijáku na štiky, candáty, okouny... 14
16:28Zákaz nahození zátěže při lovu sumců ze břehu (na vodách, kde není povoleno vyvážení) 82
16:20Spey & Salmon 441
15:31Korda Developments a vše co k této značce patří 735
15:11Malé vodní elektrárny aneb mlít či nemlít... (Bleskovka) 5
15:09Stojan Fox horizon duo pod 5
11:22Nákup v Německém Anglermarkt 60
7:18EPOXID -fan club 336
StJak jsme vlastně začali chytat ryby 31
StMiloš Zeman legenda 154
StPohybové čidlo flajzar Q-PIR2 281
StRevíry s celoroční přívlačí 18
Co je nového - všeobecné
11:33Bleskovka: Malé vodní elektrárny aneb mlít či nemlít...
StBleskovka: Jezera Milada a Most se zatím pro rybářskou veřejnost neotevřou
PáBleskovka: Zákaz přívlače od 1. září na vybraných pstruhových revírech Severočeského RS
. . . Video: Zimní feeder - mražení červi a lisovaný rohlík
. . . Článek: Rybář Jarmil Koloušek a MRK.cz - ukázka z knihy Netipy + soutěž
. . . Článek: Polední ryby nejsou náhoda
. . . Miničlánek: Závěr sezóny s osobákem
. . . Recenze: Nabíjecí čelovka Fenix HM65R
. . . Miničlánek: Karas obecný - pomozte najít lokality
Akční nabídky
Kvalita která nezklame
Za 89 Kč
Chytací pelety s dírou obalené v suchém dipu. Nyní i v průměru 20 mm, balení 110 / 120 g. 10 atraktivních příchutí. Více na www.chytil.cz
Oznámení - obecné
Na toto místo můžete sami vložit své oznámení ostatním čtenářům MRKu.
Kalendář akcí - obecné
29.3.Motorová pila na udici
30.3.Cortina Ivančice Velikonoční...
30.3.15. rybářské závody Dymokury...
30.3.Cejnobraní Asuán - dvojice
31.3.Cejnobraní Asuán - jednotlivci
6.4.Jarní rybářské závody Mirovice -...
6.4.Benátky Sranda Mač 2024 Jaro
6.4.Jarní závody - Bučina
11.4.Gergelík Evolution Fishing Jaro...
13.4.Zrušeno Cejnobraní jaro Kelčany
Doporučujeme e-shop
PÁRYSŮV RYBÁŘSKÝ RÁJ
Rybářské potřeby pro všechny, kteří propadli kouzlu rybařiny. Díky unikátnímu věrnostnímu systému nakupujete neustále se...