Člověk šlechtí trpaslíky

Diskuse k bleskovce Člověk šlechtí trpaslíky

Autor diskuse: Martin M. - Profil , 26.1.2013

osprey - Profil | Po 28.1.2013 22:11:13

Mrknato >> Já jsem psal, že po několika letech, kdy jsem pstruhovku měl, ji letos mít nebudu.

A tak by se dalo pokračovat. Piš si, co chceš, ale pod svým jménem nebo ty moje citové výlevy kopíruj.

Mrknato - Profil | Po 28.1.2013 22:06:22

osprey >> Psal jsi, že se rybolovu na pstruhovkách již několik let neúčastníš na "protest" hospodaření Jč.ÚS. Co vím, tak hospodář Jč.ÚS p. Hladík psal v Rybářství, že na vybraných revírech bude hospodařit nehospodařením, tedy tak, jak si to představuješ ty. Defakto tě vyslyšel a je to asi jediný svaz, který sáhl k takovému to průkopnickému "hospodaření".....

Mrknato - Profil | Po 28.1.2013 22:01:07

osprey >> Jestli jsem je překroutil, tak se omlouvám. Nebyl to jeden tvůj příspěvek ale minimálně tři, které měly podobný obsah a to ten, že tam kde se neloví (u Vás), se původní druhy ryb samy doplňují. Popisoval jsi hafo potočáků, v jiném i hejna lipanů. Dával jsi to jako protiklad, (náhradu) násad průmyslové ryby. Tvůj názor ti neberu, ale na revírech které znám já, se to neděje.

osprey - Profil | Po 28.1.2013 21:27:45

Mrknato >> Musím říct, že ty moje slova dost překrucuješ. Když už mě cituješ, tak buď to, co jsem opravdu napsal anebo mě nejmenuj.

Dík za pochopení.

nofish - Profil | Po 28.1.2013 21:24:48

Saddám >> hele teď jsi trošku mimo realitu v tom, jak se o dělá v rybřském provozu, nebo se nechápem :-)
Většina dravců k výtěru se vezme tak, že se prostě odloží na podzim z výlovů. To samé bílá ryba pro zarybnění (když náhodu někdo koupí droboť, místo kapa).
V revírech se dravci k výlovu asi ani neloví. Někde se dávají na revíry hnízda pro candoše. Tam by se měli ale teda vytírat ti chytří candáti, co nebyli uloveni a měli by mít to chytré potomstvo :-)) Někde se odlovují pstruzi, ostré atd., ale kolik takových vod je a na kolika z nich se ty populace ryb radikálně nemění díky zásahům člověka (nové druhy- potravní konkurence, povodně - změna prostředí a tak) ?

Základní článek byl o mořských rybách. Tam se tomu dá i trošku věřit, když se zatahují celá hejna obrovskými sítěmi. Hejna, která jsou třeba "samostatně žijící populací ryby jednoho druhu".
Jsem to psal hned, že tady je to prostě zase jenom narážka na to, aby se pouštěly velké ryby - ale narážka narazila :-)))

Saddám - Profil | Po 28.1.2013 21:12:08

nofish >> Tos na to kápnul. A většina těch dravců se bere kde? Doby, kdy třeba naše MO lovila v revíru agregátem štiku už jsou dávno pryč. Prostě si je kupuje na výlovech. A tam vatkou nebo nevodem proplouvají ty malé ryby aby se v revírech množili a rozčilovali rybáře.
No to je volovina, viď? A ti co nekupují a loví generačku v revíru uloví a rozmnoží ty línější a prťavé. No to je druhej gól.
Celá tahle diskuse je pouze neumětelská aplikace , možná i solidního výzkumu na něco úplně jiného. Jen se to prostě hodí.

nofish - Profil | Po 28.1.2013 20:55:28

Saddám >> hele nic proti člověče, ale to co popisješ se dělá maximálně na tom výzkumáku. Jinak se prostě vytírá co je a hotovo. Hlavně pokud jde o ty dravce.

Saddám - Profil | Po 28.1.2013 20:55:05

Martin M. >> Nemusíš. Dokonce k tomu nesouhlasu nemusíš mít ani důvod, natož nějaké informace.

Saddám - Profil | Po 28.1.2013 20:52:38

M0RGAN >> Jak je to u vás nemohu posoudit, ale u nás tomu tak není.

Saddám - Profil | Po 28.1.2013 20:50:35

Mrknato >> S tím se ztotožňuji.

Mrknato - Profil | Po 28.1.2013 15:43:08

šmudla007 >> U nás to je nemlich stejné, jako u Vás a nejen s potočákem. Ovšem sů tu špecifiká. Osprey psal, v jedné diskusi, že u nich přirozený výtěr potočáka, lipana existuje, je dostatečný, jen ty kurwy rybářský si dovojej tam rybařit..... a to prej je špatný.

Edit : ...ale zase si ho cením, že rezignoval na pozici redaktora v závodním serveru, plného mistrů republiky.

šmudla007 - Profil | Po 28.1.2013 15:02:46

Zajímavá teorie. Mám na to taky teorii o postupném zdegenerování potočáka díky převládajícímu umělému výtěru.
Ono je hezké , že na líhni namnožíme vytřeme "beze ztrát obrovský kvanta malých potočáčků.
Ovšem o co jde: přirozeně se potočák už prostě nerozmnožuje(aspoň u nás teda ne).
Na líhni se pro oplodnění vybere opravdu jenom pár mlíčnáků a to ti kteří jsou nejpomalejší a nechají se chytnout do malého podběráku...no a pomalý nemotorný samec předá geny další generaci, zatímco ty stíhačky mlíčnáci v plné síle si dožijí na líhni(jsou teda na stáří vysazeni a uloveni v revíru jako trofejní ryby).
Ryba pro výtěr se nevybírá z celého hejna, ale tře se ta co se nechá chytnout.
Padaroxně v revíru se zase netře ryba co je hloupá a nechala se chytit rybářem.
Časem si tímto vypěstujeme potočáka který se nebude schopnej sám vytřít
(něco jako průmyslový slepice ztrácí kvokavost a schopnost se starat o kuřátka).

Jináč bych rád pozdvihnul aktivitu sumcařů, kteří vysazováním akvarijních bílých(zlatých) sumců vylepšují genofondy volně žijících sumců v revírech- aspoň teda si to jako myslí že vylepšují genofondy(taková zajímavost ze života).

Mrknato - Profil | Po 28.1.2013 14:30:57

Saddám >> No ale z jiného pohledu tu máme móře. Moře kapř, moře veeelkých kapř a proto lovíme málo velkých plotic, okounů, hrouzků, jenž nedorostou.

Martin M. - Profil | Po 28.1.2013 14:24:25

Saddám >> nesouhlasim.

M0RGAN - Profil | Po 28.1.2013 14:06:49

Saddám >> No pokud já vím, tak svaz vysazuje jen kapry a skoro žádné jiné ryby (co do množství)...

Saddám - Profil | Po 28.1.2013 13:44:19

Martin M. >> Tyto úvahy, ať navenek působí velmi logicky a hlavně dobře, jsou dosti mimo. Tedy vpodmínkách sportovních revírů určitě. O jaké ryby nám jde? O velké hrouzky,plotice,hořavky nebo oukleje? Asi ne. Půjde (většině) o kapra, štiku,candáta a sumce. Tedy o ryby jež se průmyslově odchovávají a jejich genetikou se zabývá VÚRH . Jedním z kritérií při šlechtění jsou pochopitelně růstové schopnosti a jedinci, kteří je nemají jsou vyřazováni již při tvorbě remontního hejna.
Aplikace výzkumu populací mořských ryb na revíry , kde se rybářsky hospodaří je tedy naprosto zcestná.

LudvaBrno - Profil | So 26.1.2013 21:23:05

osprey >> Dobrou noc a díky za materiál k přemýšlení...:-).

osprey - Profil | So 26.1.2013 20:45:01

LudvaBrno >> Klasické geny - tedy sekvence kódující pořadí aminokyselin, určují hlavně to, z čeho se bude stavět.

Takže máš naprostou pravdu. Leckterá kytka má víc chromozómů než člověk a když dojde na srovnání genomu člověka a šimpanze, jsou skoro totožné - proč taky ne, když většinu bílkovin můžeme mít stejnou. Některé máme ostatně společné i s medúzami.

Život má jednotný základ a obrovsky dlouhou společnou historii. Bohužel, jeho momentálně nejvyšší forma nevykazuje dostatek úcty k těm nižším ani pochopení k té společné historii a myslí si, že obejde zákonitosti, kterým je podřízena i ona.

Asi už toho necháme. O rybách je to málo a nakonec bych začal plácat i nějaké nesmysly. :-)

nofish - Profil | So 26.1.2013 20:42:50

LudvaBrno >> taky dík. Tohle jsem potřeboval upřesnit :-)

edit: Mimochodem, k pánovi tvorstva. Kdysi jsem někde četl článek. Kdo je pán tvorstva. Člověk, nebo bakterie. No nic proti, ale pokud jde o schopnosti adaptace, nebo přežití ve vzájemném "souboji".... :-)

nofish - Profil | So 26.1.2013 20:42:10

osprey >> ok, tak jsem to s tím "útěkem" nenapsal správně. Jde o prd :-)

Jestliže je povaha dědičná, není co řešit. V tom mám právě bordel. Mám za to, že je to věc z velké části ovlivněná prostředím. ale asi to tak bude, protože musí být nějaký předpoklad pro budoucí povahu jedince ve !standartních" podmínkách (jako třeba různé povahy psích plemen). Nejsem genetický ing, takže v tom mám trošku bordel, proto jsem si chtěl upřesnit, jak je to s tou dědičností povahy. V tom případě uznávám, že je asi teoreticky možné, že někde bude populace flegmatických štik. Mohlo by to být zajímavé.

LudvaBrno - Profil | So 26.1.2013 20:37:43

osprey >> Jak říká můj oblíbený současný myslitel a vědec Marek "Orko" Vácha, genetická výbava je jako klavír a záleží, jaká hudba se na něm zahraje... Je rozhodně pozoruhodné, že někteří primitivní živočichové mají více genů než pán tvorstva.

LudvaBrno - Profil | So 26.1.2013 20:33:42

nofish >> Temperament je vrozen = podmíněn geneticky. Jestli jsi flegmatik nebo cholerik nemáš z vlastních zkušeností ale od přírody. Ne že bys na sobě nemohl pracovat a trošku to ovlivnit, ale ten základ máš vrozený.

osprey - Profil | So 26.1.2013 20:33:03

nofish >> Já nikam neutekl. Viděl jsi datum mé registrace na MRKu? Jsem tu 11. rok.

Jen jsem tu jen tři roky téměř absentoval (chodil jsem do jediné otázky), abych se nedopouštěl "střetu zájmů". Teď už se ničeho nedopouštím a tak se tu vesele projevuju.
Pokud mi to čas dovolí.

Geny jsou úseky DNA kódující jednotlivé bílkoviny - tedy hlavní stavební materiál těla. Tvoří asi čtvrtinu samotné DNA. Co dělá ten zbytek, se zatím moc neví. Nedávno se ovšem ukázalo, že i tento zbytek, v době mých studií pokládaný z velké části za balast, je překvapivě aktivní.

Mám dojem, že o tom, že je i povaha z velké části dědičná, netřeba pochybovat. Jako učitel jsem to měl dost často před očima.:-))



nofish - Profil | So 26.1.2013 20:29:40

SlavnýLovecPampalini >> To je to samé o čem jsme se tu bavili, jen z opačné strany. Diskuze celkově nebyla taky tak trošku o těch mořských rybách :-)))

Nedostatkem potravy to neovlivníš. Ryba bude menší, ale geneticky bude mít předpoklad pro normální vzrůst. Ryb "podstandartního" vzrůstu by mělo být v populaci vždy méně. Měly by je potlačovat ryby "normální".
Chápu, má-li ryba vlohu pro menší vzrůst a je stále nevracena do původního hejna, tato vloha se časem násobí. To je opačná strana toho, o čem jsme se tu bavili. Degenerace populace. A v tom máš pravdu. Tenhle pohled z druhé strany je jasný. Nejde o likvidaci ryb s výbornými růstovými vlastnostmi, ale jejich potlačení výtěrem s rybami s pedpokladem malého vzrůstu. Takové "šlechtění pražského krysaříka mezi rybami". Takhle to vyznívá jasněji a jednodušeji :-)

SlavnýLovecPampalini - Profil | So 26.1.2013 20:29:36

osprey >> :-)))

osprey - Profil | So 26.1.2013 20:24:24

SlavnýLovecPampalini >> Být malý, není nutná známka degenerace. Já jsem malej a tohle si vyprošuju! :-)) :-))

SlavnýLovecPampalini - Profil | So 26.1.2013 20:18:50

nofish >> tady jde o to že degenerované malé dospělé ryby které mají tu vadu od přírody(klidně i nedostatkem potravy) přežijí protože uniknou síti a velké zdravé jsou uloveny.. tudíž při reprodukci se zvyšuje procento takovýchto degenerátů a na další generaci se to musí projevit

nofish - Profil | So 26.1.2013 20:08:19

osprey >> Řeknu ti jenom jedno. Jsem rád, že jsi od konkurence utekl na mrk :-))) Takhle se tu dá alespoň slušně bavit i o něčem jiném, než kterou kouli použít na prasokapra.
Ale teď mi vysvětli jednu věc. Flegmatizmus té štiky ale přece není vloha. To je jenom chování daného jedince a neměl by se přenášet na další generace ne? Nebo je jakýsi flegmatický stav ovlivňován geneticky? To by přece muselo být něčím zapříčiněno ne? Třeba rozdílnou stavbou těla, nebo tak nějak.

osprey - Profil | So 26.1.2013 19:54:00

LudvaBrno >> Základní principy Darvinovy evoluční teorie:

1. nadbytek potomstva - u ryb je to obzvlášť markantní
2. potomstvo je proměnlivé
3. přežijí ti potomci, kteří jsou nejlépe přizpůsobeni prostředí (plus se přidává nějaký pohlavní výběr)

V důsledku se pak populace chová tak, že ve stabilním prostředí vykazuje málo změn, zatímco v rychle se měnícím se mění spolu s podmínkami. Myslím, že s tímhle by ani J.G. Mendel neměl mít problém.

Ten hlavní fór Darwinismu je ten, že se druhy nemění získáváním zkušeností nebo větším používáním některých orgánů (tím se mění jednotlivec), ale prostě tím, kdo předá své geny (případně i jiný potenciál - u lidí je to třeba výchova) další generaci.

Takže u ryb nejde jen o to, že se učí, ale třeba na vodách, kde se hodně vláčí, mají flegmatičtější jedinci daleko větší šanci opakovaně se vytírat. Pozoruju to na štikách tady v okolí - metru se obvykle dožije flegmatická ryba zatvrzele se držící v nejhnusnější části nadjezí. Otázka je, kolik jejího potomstva přežije, aby to ovlivnilo další generace. Dneska se víc štik vysadí než doroste přirozenou cestou.

LudvaBrno - Profil | So 26.1.2013 19:40:11

osprey >> nofish >> On je tu i ten darwinovský efekt, díky němuž ryba nemusí stářím moudřet. Prostě když udělá cokoli blbě, šanci zestárnout už nedostane. Přežije ta, co prostě přežije. Na důvodech nezáleží. Ta se pak může dál množit.

Tím samozřejmě nepopírám schopnost ryb se učit. Dokážou to a někdy i překvapí.

Můžu se jen zeptat, co z Darwina máš na mysli? Darwin se mýlil v tolika věcech, až mu náš milý Mendel musel poslat svoje a nutno podotknout správné, vysvětlení dědičnosti. Darwin mu to doporučil přepracovat, čímž se aspoň v mých očích navždy znemožnil. Určitě to Darwina mrzí:-))).

nofish - Profil | So 26.1.2013 19:29:57

Martin M. >> no tam je právě ta otázka, jestli zabiješ rychle rostoucí mladou, velkou rybu, nebo pomalu rostoucí, starou rybu.
Nějaká statisticky vyšší šance tu bude, pokud jasně určíš co je "větší" To je jasné. Aby bylo jasno, já chápu jak to myslíš. Ale nejsem moc přesvědčen o tom, že to všechno platí i v našich podmínkách kde se populace ryb mění, střídají, člověk do toho uměle zasahuje vyzazováním ryb, úpravami jejich životního prostředí,atd...
Pro to "větší" by jsme museli asi definovat co je "obvyklá" a co "větší" velikost u každého druhu v daném biotopu. Pak bych řekl, že máš pravdu, že na tom něco bude :-)))
Jestliže by se někde vyskytovaly "nadstandartně" velké ryby, bylo by jasné, že to není jenom tak, to je pravda. I když to zase nemusí být vůbec genetikou. Teď už je to na lovci, jak se zachová. Za sebe řeknu, že když tam bude dost těch velkých, radši vezmu jendu velkou, než 5 malých. Když tam bude málo jakýchkoli ryb, vezmu jen "nezbytně nutné". Ale to už je spíš o tom, jak si to kdo srovná v hlavě.

celý ten původní článek se týká spíš mořského rybolovu. Kdysi jsem četl odhady, na kolik % byly zredukovány počty ryb v oceánech, jak se mění velikost lovených ryb, to vše za posledních pár desetiletí. Bylo to šílené číslo, ale už si to nepamatuju. I proto dává eu dotace na rozvoj "udržitelného rybolovu" - chov ryb.