Diskuse k článku: Děláme pro naše pstruhové vody maximum?

Kosi - Profil | Út 18.6.2013 23:06:46

Navíc k tomu že třeba Vámi zmiňovaný lipan má na podzim 31 cm, to je sice pěkné, kdyby tam ta ryba ovšem do jara vydržela: když Vezmu například u nás na Loučce 4. ( vezmu to z toho pohledu co se tam dává, chytá a na podzim, jelikož děláme umělý výtěr potočáka procházíme revír egregátem. ) Na jaře se vysadí tisíce lipanů, ročků a dvojky potočáka. Dle vašeho názoru by jsme měli na podzim při agregátu po rybách ,, šlapat" ale ty ryby tam proste nejsou, návštěvnost rybářů, docházky, úlovky jsou už pár let postejnavé,ryb se dává stále více, ale každý rok je to stejné. Když projdu potok, na každé písčině je nahrabáno od vydry, ještě na podzim tam menší ryby jsou, ale z jara, je potok z velké části vyrybněn. Třeba lipan je na predátory hodně neštastná ryba, neschová se jako pstruh, potočák má přece jen šanci, malou ale má.......

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Mrknato - Profil | Út 18.6.2013 14:39:08

Kosi >> To není neproveditelné, to je hloupé. Co by jsi tedy lovil na ten omezený počet povolenek? Siven a duhák by v revíru nebyl a potočák s lipanem by byli hájeni?

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Kosi - Profil | Út 18.6.2013 13:41:35

To co tady píše pan Kupka:

Pouze kvalitní genetický materiál
Žádní duháci a siveni
Háčky bez protihrotu
Žádná nymfa, hlavně ne francouzká
Zákazy brodění v době inkubace jiker lipana
Lipan a pstruh obecný celoročně hájit
maximální snaha eliminace kormorána, norka a bohužel i vydry
V případě nutnosti omezení ročního počtu vydaných povolenek
Snažit se obnovit nebo posílit populce vranky a střevle
Podpora přirozeného výtěru pstruha budováním splávků a úkrytů na potocích

To není proveditelné.
1.) Z čeho budete nakupovat nebo odchovávat genetický materiál, když peníze od svazu jsou na revíry přerozdělovány podle počtu docházek. Když tam nebudou siveni a duháci, potočák a lipan bude hájen tak tam nebude nikdo chodit, nebo spíš málokdo.
2.) Zakazovat nějaký způsob lovu jen proto že je učiný je taky nesmysl.
3:) O eliminaci vydry, norka, kormorána, volavek rozhodují úředníci a ti zatím nemají zájem to řešit.
4.) Omezovat vydané povolenky taky nelze, bylo by to diskriminujicí, jaký by byl klíč k tomu kdo povolenku dostane a kdo ne, to by dost dobře nefungovalo.
5.) Budovat splávky v dnešní době taky moc nejde, jediné co se muže v řekách budovat jsou protipovodnové hráze a náhony k MVE , ale jakmile by se někde měl postavit splávek tak je povodí proti.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

kacicek88 - Profil | Pá 1.3.2013 12:46:33

Tomáš Kupka - >> Ahojky, četla jsem si pár tvých příspěvků tady na mrku (ne všechny) , jako s tvojí myšlenkou souhlasím, ja jsem podobneho nazoru ,ale jak jsem psala....Predace je velká. je to revír od revíru, to je jasné, nemluvim celoplošně, ale třeba revíry u nás znám jako své boty, jsem tam denodenně, chodím i na kontroly, sleduju rybáře i nerybáře ,a stejně mě nikdo nepřesvědčí ,že je problém v predátorech. Tady nejsou ani ty mřenky už. Stačí si sednou k večeru potichu k vodě a na 100% potkáš vydru. Mám zmapovaných 12 rodinek na úseku několika kilometrů. O kormoránech a volavkách nemluvím. Volavky vyťapou co kde zbyde. Rybu na 25 chytnu ale víc než každá druhá ryba je ze všech stran poškrabaná. Respektive každá.:-(
Je to bída, aspoň u nás ,i když máme myslím dobrého hospodářě a řeku ještě relativně zarybněnou v místech organizace dál po neb proti proudu už je to horší ,fakt totálně vybílená řeka:-/
Ale jsem pro hajení jak lipana tak obecňáka, když to k něčemu povede ,to se uvidí . Ikdyž lipan u nás "hájen" je. ma 40 cm a takových je to fakt prahmálo. Ale zase co si budem povídat,když bude rybář nepoctivej a obecňák bude hájen a on bude někde mimo civilizaci, ten okleplejší třeba i přímo ve městě, toho pstruha si stejně veme, když bude chtít .... A většina sportovních rybářů je pouští z principu.
Měj se pekně a třeba někdy u vody, pa

• Nelíbí 0
• Líbí 0

kakr - Profil | Ne 22.4.2012 12:43:02

Tomáš Kupka >>
Míru potočáka 23cm jsem uvedl jako odstrašující případ doby, kdy rybářství(sportovní) bylo součástí zemědělské živočišné výroby. Tehdy se skutečně sledovala výtěžnost a argument proč se míra snížila na 23 byla vysoká mortalita ryb menších než 25cm.
Naštěstí experiment trval jen asi dva roky a potom dostali soudruzi rozum.
Dnes se "výlovek" sleduje, ale naštěstí se už nepočítá do "výživy národa".

Devastace (regulace) vodních toků je poplatná "protipovodňovým opatřením" a s tím rybáři skutečně nic neudělají.

• Nelíbí 0
• Líbí 1

Tomáš Kupka - Profil | Ne 22.4.2012 10:53:36

kakr >> Pravda, tu dobu já nepamatuju. Ale pokud bylo ryb dost a chytali se pstruzi 35+, tak z toho plyne, že velký pstruh v revíru nebude ten kámen úrazu. Jasně, že dnes nadělá stejný pstruh v tom samém revíru po regulaci víc "škody" než tehdy, ale vinu za dnešní stav bych mu určitě nedával. Ta věc se snížením míry je vždy diskutabilní. Záleží na tom, jaká byla u vás situace před tímto opatření, a zda se po jeho zavedení zlepšila, a pokud ano, zda to bylo opravdu tímto opatřením nebo i jinými vlivy. A pokud se opravdu početnost tímto opatřením zlepšila, jak to ale ovlivnilo stabilitu, tedy životaschopnost populace. Vyšší početnost neznamená vyšší životaschopnost. Vyšší početnost v tomto případě znamená vyšší výtěžnost, což je to, co každou organizaci a celý Svaz zajímá. Je ale dosti možné, že pokud bychom poté dali takříkajíc ruce pryč, tak by takto "ošetřená" poplace zanikla daleko dříve než ta před tímto opatřením. A navíc, každý revír je jiný a potřeboval by pravidla ušitá na míru. Každý sedlák rozumí nejlépe svému poli. A pokud už chceme do života toků zasahovat, plošnou vyhláškou to není dobrý nápad. Ale uvědomme si, že pokud se podíváme na populace lososovitých ryb kdekoli na světě, tak nejstabilnější budou stejně ty divoké. To už u nás samozřejmě nepůjde, ale přesto jsem přesvědčen, že jakýkoli krok, který změní biotop směrem k původnímu stavu, bude prospěšnější než dohadování se o výši lovné míry.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Tomáš Kupka - Profil | Ne 22.4.2012 10:35:46

kacicek88 >> Katko, díky za pochvalu, ale jen něco málo k tomu, že se u vás ryba nemá kvůli predaci šanci stát generční. Vy u vás nelovíte pstruhy a lipany větší než řekněme 25 cm? Já myslím, že určitě ano a i mnohem větší. Každá taková ryba je v podstatě už pohlavně zralá a může přispět k přirozené reprodukci. A čím je starší, tím více dokazuje jak je geneticky cenná. Bavíme se tu o snaze posílit stabilitu populací, jak to jen půjde a proto je v tomto případě každá generačka dobrá. A i když je dnešní míra predace téměř neúnosná, nevěřím, že by žádná velká ryba nepřežila. Neříkám, že toto nás zachrání, ale je to řekněme střípek do mozaiky, možná malý, ale je. To, že dnes není lipan nebo pstruh celoročně hájen je pouze a jen komerční zájem, protože Svaz se bojí úbytku peněz za vydané povolenky. P revíry jsou pro Svaz nerentabilní, a proto se bojí povolit jakékoli restriktivní opatření, které by mohlo, opakuji mohlo, ne zaručeně muselo, situaci zlepšit. Proč nikomu nevadí, že je celoročně hájen třeba piskoř nebo vranka? Protože to nejsou konzumní druhy ryb a nikdo tu nediskutuje, zda jim to prospěje nebo ne. Z toho jasně vidíš, že pstruha a lipana nehájíme celoročně jen proto, že si ho tady u nás nedokážeme na té pánvi odepřít.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

kakr - Profil | Ne 22.4.2012 10:21:33

Tomáš Kupka >>
Když jsi ještě nebyl na světě platilo na Revírech dnešního MRS "vědecky" zdůvodněné opatření, které snížilo míru PO na 23cm, tedy ještě pod míru zákonnou.
Nepíši, že ji rybolovci dodržovali, už tehdy mělo dost lidí stanovenou "svou míru", pod kterou potočáka nevzali, nebyl problém lapnout potočáky 35+.
Potočáků bylo relativně dost , duhák se na pstruhovku téměř nevysazoval.Predátoři téměř neexistovali.

A dnes?

Mám dost vážné obavy, že za pár (cca 10) let budete rádi (já už asi ne) za potočáky chované na sádkách....

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Tomáš Kupka - Profil | Ne 22.4.2012 10:01:01

Hori >> Toto je výborná otázka, na kterou se asi určitě nedá jednoznačně odpovědět. Každopádně díky za ní. Velký jedinec nese pro přežití populace v daném místě ty nejvhodnější alely, to je bez diskuze. Ryby tu byly dřív než rybáři a pstruh, jako živočišný druh, se dle přírodní selekce vyvíjel tak, aby přežil. To znamená, že v podstatě všechny jeho vlastnosti, včetně délky života nebo např. kanibalismu, mu pomáhají přežít. Nejen jedinci, ale druhu jako takovému. Takže z tohoto pohledu patří do toku pstruzi naprosto všech věkových kategorií. I kanibalismus je vlastně selekční nástroj pro odstraňování méně kvalitního genetického materiálu, stejně tak, jako predace volavky, ledňáčka apod. Čili platí, že predace působí jako zušlechťování genefondu populace, a je tedy pro ni prospěšná, ba dokonce nezbytná. Otázkou pro nás nejpodstatnější ovšem je, jak tyto mechanismy fungují v dnešní tak radikálně narušeném biotopu. Predace je tedy nezbytná, ovšem v jaké míře? V panenské přírodě panuje mezi predátory a kořistí rovnováha, my ji již dávno narušili a z toho plynou všechny naše problémy s přemírou predátorů. Bez přičinění člověka se totiž predátor ani kořist nemůže dlouhodobě přemnožit. Dám modelový příklad: bude mírná zima, příznivý zbytek roku a stoupnou stavy vysoké zvěře, jako reakce na to stoupnou stavy vlků, jelikož mají dostatek potravy a jsou tak schopni odchovat více štěnat. Vlk se tedy krátkodobě přemnoží, ale jeho zvýšená míra predace začne ztenčovat stavy vysoké tak, že se jeho stavy během pár let sníží tak, aby je potravní nabídka uživila. Přežijí jen ti silnější a genofond jejich populace je posílen. Dnes, když se přemnoží vydra a i díky změnám charakteru toku zdecimuje daný úsek revíru, který v jejím podání není zrovna malý, tak si najde nejbližší chovňák a množí se vesele dál. Tady vydíme, že díky člověku mnohdy ani ty nejzákladnější mechanismy přírody nefungují. S kormoránem je to stejné. Pstruh se navíc uchyluje ke kanibalismu, pokud nemá dostatek jiné potravy, a to už jsme u snížené úživnosti toků a nedostatku potravních rybek - střevle, vranka apod. A navíc, dnes při napřímení toků a regulaci břehů je životní prostor ohromně zmenšen, takže dnes nemůžeme chtít mít ve zregulovaném toku tolik ryb, jako bylo za našich pradědů před regulací. Navíc se pak nemá ten roček před větším pstruhem kam ukrýt a ani "kam uhnout".Možná, že pak hledáme na koho to hodit, když ne na sebe, a hodí se nám k tomu velký pstruh. Faktem je, že pokud bych takové ryby z revíru odstraňoval, bude to mít asi příznivý vliv na početnost mladších jedinců. Ale bude to mít také příznivý vliv na stabilitu populace? Já nevím. Podle pravidel populační genetiky nikoli. Jak by to vypadalo v praxi si netroufám odhadnout. Já bych takového pstruha pustil, a to i když bych věděl, že jeho přítomnost v revíru početnosti mladších jedinců nepomůže, a to proto, že jádro problému určitě není onen velký pstruh, ale spousta těch již mnohokrát zmiňovaných faktorů. Některé ovlivnitelné velice velice těžko, jiné relativně lehčeji. A tam bych začal

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Hori - Profil | Ne 22.4.2012 7:50:20

Tomáš Kupka - >> Pěkný článek. Souhlasím s ním. Osobně jak lipany, tak potočáky pouštím. Jsem toho názoru že na konzumaci tam jsou vhodnějí druhy, jako je duhák. Ale pořád zápasím s otázkou, jestli je dobré pouštět i velké jedince pstruha(dejme tomu 40+). Místní organizace každým rokem vysazuje do řeky ročka pstruha v docela slušném počtu. Myslím si, že pro velkého pstruha musí být takový roček nejhledanější potravou, přeci jen je to už pěkná kořist a také budoucí potravní konkurence. Jak zjistím, že se tam takový pstruh bude úspěšně vytírat, a nezpůsobí víc "škody" než užitku. Existují totiž i názory, že velcí pstruzi by se měli brát, aby se uvolnilo místo pro další generaci. Co si o tom myslíš ty?

• Nelíbí 0
• Líbí 0

kacicek88 - Profil | Ne 8.4.2012 19:24:12

Velice pěkný článek a dobrá myšlenka... plně souhlasím ....avšak každý člen může přispět ke zlepšení P vod ,ale prvně se stejně musí začít "nahoře " ,musí se začít jinak hospodařit. Kdyby se povolil odstřel predátorů a to nejen kormoránů, ale i vyder, lehce by se tím vykompenzovaly zničené toky- například vynetonovaná dna, kde ryby nemají žádné přirozené ukryty před predátory.... Ale hlavně , měli by se jak už Tomáš psal- PŘEDEVŠÍM vysazovat původní druhy, dělat vlastní kvalitní násady z CHRO , ne je odvážet buhví odkud a nasazovat bastardy, kde je par procentní přežití...A co se týče dáhůku a přerybňování vod jimi- vytlačují původní populaci (někdo by mohl být v opozici, že v te vodě stejně dlouho nevydrží -to je fakt, ovšem tím ,že se nakupují ryby s neznámým původem, zatahují se do revírů různé bakterky atp, takže je to jedno s druhým ..... :-/ mělo by se vážně začít něco dělat...... Ale co se týče hájení obecňáka a lipana, jsem striktně proti, protože při tak velkem tlaku predátorů (aspon tedy v Jč) ryba stejně nemá šanci na to , aby se stala generační.....-.takže tady je problém asi jinde než ve sportovních rybářích.bohužel.
katka

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Darcy - Profil | Čt 5.4.2012 10:42:51

Mrknato >> Bojím se toho, že změny v přírodě i společnosti jsou už nevratné. Všiml sis, že po revoluci se vyrojily spousty "myslitelů" a "filosofů", kteří nás vedli ke světlým zítřkům? Teď po nich neštěkne ani pes. V této republice má jasno pouze ten jeden, nejvyšší a nejchytřejší: "Vše vyřeší volná ruka trhu!" Velké počty vysokých škol chrlí polovzdělance, s určitými znalostmi v oboru, ale s mizivým všeobecným rozhledem. Představ si, že se mi absolvent vysoké školy "pochlubil", že v životě nepřečetl žádnou knihu! Počty profesorů a docentů vzrostly proti minulému režimu nejméně 10 x. To se mezi nimi nanajde nikdo, kdo by alespoň řekl: v přírodě dochází ke změnám a nevíme proč?

• Nelíbí 0
• Líbí 0

rover - Profil | Čt 5.4.2012 0:26:40

Mrknato >> Tomu fenoménu se asi v dnešní "moderní " době nevyhneme, jelikož rozum je jaksi malinko někde jinde. Nicméně na druhou stranu bych zbytečně až tak situaci nepodceňoval, ono nakonec těch "vsí" je daleko víc jak měst ... :-)

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Mrknato - Profil | Čt 5.4.2012 0:10:10

rover >> Ty si děláš srandu, ale pokud se umožní takovým "Kupkům" vandrovat do rybařiny, tak i přes to, že dekrety visí v kanclu ÚS, tak to může dopadnout jako s RMV.
Co se děje s Po a Li, věděj jen pepici, KMF a fenomén. My na malejch vsích na to budeme vždy čumět s votevřenou hubou......

• Nelíbí 0
• Líbí 0

rover - Profil | St 4.4.2012 23:51:10

Mrknato >> Už se na tom pracuje ...

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Mrknato - Profil | St 4.4.2012 23:47:53

Darcy >> Tak to mi zase neříkej, když budeme hájit, používat BL háčky, klinik a podložky, že by se stav nezlepšil.......) blatník....

Kolega Kupka by si nejprv měl ujasnit, jaká by byla v jeho pojetí rybařiny role rybářů???? Když nebude sadit duháky a siveny, bude hájit, celoročně Po a Li, tak proč by si rybáři kupovali povolenky a co by v revíru pohledávali?

Ještě zbývá, aby tomu někdo dal korunu "horní mírou" lipana a duháka......

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Darcy - Profil | St 4.4.2012 17:05:42

Tomáš Kupka - >> Něco už pamatuji. V dobách, kdy se na pole valily tuny chemikálií a občas se potoky vytrávily silážními šťávami a hnojily se odpadem z fekálních jímek, byl pstruh obecný ve velkém množství skutečně v každém potůčku, zajíců a bažantů bylo mnohem více než dnes. Věřil jsem "odborníkům" kteří tvrdili, že po odstranění nadměrného hnojení a snížení znečišťování životního prostředí nastane ráj na zemi. Zřejmě "soudruzi odborníci" a rádoby "vědci", udělali někde chybu, protože opak je pravdou. To je pouze postesknutí. Chtělo by to koplexní rozbor, samozřejmě se závěry jak dál. My si tady můžeme pouze postesknout, problém asi nevyřešíme.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

magito88 - Profil | St 4.4.2012 16:55:09

Butchi >> můžu ti napsat i kde se z tvého popisu něco takováho děje a je to pravidelně po velké vodě na Otavě

• Nelíbí 0
• Líbí 0

magito88 - Profil | St 4.4.2012 16:48:28

stilet >> tak to abys je v současné době plkatil zlatem jinak si nemáš šanci

• Nelíbí 0
• Líbí 0

magito88 - Profil | St 4.4.2012 16:41:14

Tomáš Kupka >> nechci vám brát iluze celoročně hájit lipana a potočáka ale to už tady bylo na Otavě a co se změnilo? Zhola nic . Pstruh potoční byl hájen po celé tři roky a jak to dopadlo. Nechci se k tomu rozepisovat ale zjištění byla katastrofická. Místo aby se populace pstruha potočního zvyšila tak ještě ubyla. Při zkušebním odlovu kdy se mělo začít chytat tak na 300 m úseku byli chyceni slovy 3 potočáci. Takže zjištění alarmující nic se nezměnilo a ikdyž se vysazovallo tak spíš ubylo. Spíše se ptejme kde je chyba a co na to ús a črs ale ty se chovají asi jako když se jich to netýká. Pokud se do Otavy nedají duháci a siveni co bubou chytat sportovní rybáři asim se budou chodit dívat na vodu jak jim protýká pod rukama pstruhový revír a jejim to prd planý jelikož voda je mrtvá a není tam ani ploutev. Kdysi se na Šumavě hospodařilo , sekala se tráva až k vodě a hnojili se louky a pole. A jak nyní , bohužel zhola nic a to se samo sebou odvíjí i na daným revíru. Na Odlovy jsem chodíval a tak vím jak voda byla úživná a dnes bohužel nic , vlásečnice prázdné nebo jen málo generačních ryb a ještě převážně samci a samice pomalu hledat pod mikroskopem. Ale to není jediná věc která brání tahu těchto ryb do trdlišť aby se zde vytřeli jsou zde další aspekty na komerční bazi které tomu brání a nikdo taktéž proto nic nedělá. Holt loby je loby a nikdo další stím nic nezmůže. Jen v nástřelu jde o vodní elektrárny , které jsou i na těchto tocích a nikdo, když jim je povoloval se nezamyslel nad tím zdali je zde taktéž vybudován průchod pro ryby, ale jak jsem již výše psal je třeba hledat a těch aspektů proč tyto ryby mizí je více a pokud se tím někdo nebude konkrétně zabývat tak naše děti a děti našich dětí se o těchto rybách za chvili budou jen učit a nebo se na ně budou chodit dívat do zoo pokud ještě budou v těchto zoo k vidění. S pozdravem Petru zdar

• Nelíbí 0
• Líbí 1

Červené karty: jiku2