Johny | St 19.5.2004 16:54:10
pěkný střet zájmových skupin:)) Vidím tady zásadní rozpor v zájmech široké veřejnosti - většiny z těch několika set tisíc rybářů, kteří chtějí přijít k vodě a chytit si dva kapry a jít za par hodin domů a těch ostatních, řekněme sportovních rybářů. Těch je podle mého názoru mnohem méně. Osobně se přikláním spíše ke sportovnímu pojetí, ale vezmu občas domů nějakou rybu. Napádá mě zásadní otázka: Co je posláním svazu? Ekonomický zájem bude jasně hovořit pro to vysazovat jen kapry, které stejně chytá většina a upřimně řečeno podle nichž je posuzována lokalita, nebo udržení původní osádky a rozvoj sportovního rybolovu, což bude muset být na úkor počtu členů atd. Myslím si, že současný zájem o rybolov je jakýsi módní trend, přesto mě zaráží, že já jako malý kluk jsem musel chodit delší dobu do kurzu, dělat zkoušky a teď se jen zaplatí. Během té doby jsem si vytvořil určitý vztah k rybám a přírodě. Chtělo by to více osvěty a nedávat "papíry" každému, to by mohl být základ...
Pavel | So 8.5.2004 11:40:57
K nedostatku dravců : To, že ve většině vod je velká síla (plotice, oukleje a různé formy cejna) ryb do 0,2kg jak se tu píše, je pravda a je to důkaz, že právě a pouze tyto druhy ryb se přirozeně a v dostatečné míře vytírají. Dále limit 0,2kg je potravní síto velkých dravců a rybářů. Rybařím 30let (plavaná a přívlač) a o různorodosti a počtu větších ryb (Okouni, plotice, podoustve, různí jelci a hlavně na menších tocích pstruzi a lipani) si dnes můžeme jen nechat zdát a to opravdu není latina. Je nás rybářů prostě moc. Co je to platné , když se vysadí 15cm candát, a při ulovení z 30% po vrácení vodě nepřežije. (Na většině komerčních vod, kde si půjčíte prut, zaplatíte např. 3 duháky kterých tam je moře, tak si "chudáka ulovenou" rybu musíte ponechat, protože provozovatel ví ,že vrácení by duhák nemusel přežít.) Pokud dříve, když nebylo krajské hospodaření, si na řece malá organizace o desítkách členů hájila např. 2roky přirozenou část revíru a lovila na druhé části, to byly úlovky ! Přiznávám, že po zahájení krajského hospodaření jsem si na takovýchto revírech připadal jako v Eldorádu. Dnes je zarybnění říčních revírů dáno 1.vysazováním, 2.rybářským zájmem o revír a až na posdlední místo bych zařadil morfologii a úživnost revíru.
Jedna možnost je vysazovat, vysazovat a zase vysazovat, ale v rozumné velikosti a to něco stojí, nebo provést stop stav členů, omezit úlovky některých druhů ryb na stanovený počet za rok a dosáhnout rozumného počtu rybářů tím, že za jasně vyjmenované přestupky bude ukončeno členství. Druhá možnost zavání diktaturou a možnost to je. Poslední možností je na vše se vy....
Láďa | Út 4.5.2004 16:48:45
děkuji za kritiku, doufám že jsem nikoho neurazil a že alespoň na cvíli rozpoutám diskusi na toto téma
MacOS | Út 4.5.2004 16:15:51
ani mě se ten článek nějak nezdá.
jako MM vidím problém v nedostatku dravců - štika, candát, větší okouni.
navrhuju zvýšit lovné míry o 10 cm, zákaz lovu na živou rybku, povolení celoroční přívlače, radikálně omezit počet ponechaných dravců, tvrdě trestat pytláctví.
vody jsou přecpané ploticema, OUKLEJEMA, cejnkama. kapři se nasadí a vzápětí vybijou, ostatních druhů je čím dál tím míň. je to pořád dokola - v rámci sociálního smíru se dává lidu možnost levně se nažrat, fuj!
Pavel Š | Út 4.5.2004 10:44:44
Souhlasím s Pavlem o zvýšení ceny povolenky,ale 3 tisíce už je trochu moc.Doporučil bych tak 1500 aby to odradilo ty lidově MASAŘE,kterým jde jen o to,abz si napakovali mrazáky a radši by si potom rybu šli koupit. Potom by se podstatně zlepšil počet ryb v našich revírech i o zajímavějších délkách.
Pavel | Út 4.5.2004 10:09:20
S článkem lze souhlasit jen z části. Stoprocentně souhlasím s tím, že řeky a hlavně menší řeky, jsou co do vysazování ryb opomíjeny jak druhově, tak i početně. Dále vysazovaní sumci totálně devastují celou rybí obsádku. Je to dáno tím, že v ČRS je 99% masařů. Slovo masař nepoužívám nijak hanlivě, protože co je špatné na tom, když si rybář ponechá ulovené ryby, které zkonzumuje? Bohužel tradiční českou rybou je kapr a začíná být sumec a proto se ČRS zaměřily na produkci těchto druhů ryb, jako naše ekonomika před rokem 1989 na ocel a cement. Proto se nedivím, že nářky plavačkářů a rybářů preferujících odlišný způsob lovu na tocích nebudou při dnešní komercionalizaci ČRS vyslyšeny.
Je bohužel tragédií, že na všech řekách stále ubývá ryb (podoustve, plotice, cejni, okouni, proudníci, lipani, pstruzi, někde i tloušti) a to i přes proklamované zlepšení čistoty vod.
Nesouhlasím, že se vysazené ryby neuživí, protože se do měsíce vychytají. Mohlo by jich tam být i 2x tolik, ale ne pro chyť a pust. Tento způsob lovu mohou zájemci provozovat na dobře zarybněných soukromých revírech, kde jsou obrovské ryby a dělají to? Nic není zadarmo a ani cena povolenky nemůže být nižší. Uvítal bych cenu povolenky při větší druhové rozmanitosti někde u 3 tisíc korun, protože by to odradilo 50% "rybářů" , kteří by si šli ryby raději koupit. Vím, že těmto 50% nejde o požitek z lovu v krásné přírodě a klidně by seděli s prutem u cisterny na náměstí, kdyby věděli, že tam chytí kapry, protože jiný druh ani neznají.
Pavel Š | Út 4.5.2004 9:46:58
Někdo z rybářů má spoustu času,ňekdo zase ne.Zavedl bych omezeý počet ušlechtilých ryb za týden,nebo měsíc.Někdo,kdo nepracuje je po vysazení na rybách každý den,za týden má třeba i 14 kaprů a s tím by se podle mého mělo něco uďelat!!!!!!!!
Martin M. - Profil | Po 3.5.2004 19:36:53
Milan> slovem "hodne" jsem myslel hodne kg ryb na hektar vody. Vychazim z osobnich zkusenosti, kdy pro mne neni problem na vetsine reviru nachytat desitky kilogramu ryb za den - zduraznuji ale, ze pujde o ryby ve velikostech do 0,2kg, ktere vetsina rybaru nedokaze chytit a ma pak dojem, ze ve vode nic neni. Pritom tento poter muze delat treba 500kg/ha a vyzrat jakoukoliv prirozenou potravu ostatnim rybam. Pokud tam nejsou dravci a nasazuji se jen kapri, tak je to pruser. Typickym prikladem jsou reviry v mem okoli: Svratka 2a, Dyje 7a, Dyje 5a, Vcelinek...
Take existuji reviry s "vyteznosti" pres 1000kg/ha/rok (Opatovice) - pocitame-li, ze se lovi prevazne K4, tak by uzivnost reviru musela byt 4000kg/ha/rok coz je blbost a tedy mne napada jedine vysvetleni, a to je, ze se tam nasazuje tak moc ryb. A ty jsou pak hladove a pekne berou, huraaaaa!!!! Ale ze tam je 500kg/ha puvodnich ryb, ktere se prirozene vytiraji a degeneruji, o tom uz se tolik nemluvi... Problem stale vidim v absenci dravcu.
Milan | Po 3.5.2004 0:45:36
Vážení kolegové, patrně věkem neodpovídám běžnému čtenáři těchto stránek, ale přesto si dovolím své vyjádření k tomuto článku. Plně chápu optimismus a nadšení některých lidí, ale z biologického hlediska je uvedený článek a rozbor zcela nesmyslný. V případě, že chceme dosáhnout biologické a druhové rovnováhy na tekoucích vodách - u stojatých je to prakticky nemožné, typickým příkladem jsou Švédská jezera - nelze se bavit pouze o rybách, ale o zásazích do celého potravního řetězce v dané oblasti. Jestliže k narušení rovnováhy a mizení některých druhů stačí pár volavek nebo několik jedinců jiných predátorů, něco je špatně. Měli bychom se asi všichni rozhodnout, jestli chceme opravdu návrat k rovnováze v přírodě - potom v oblasti menších a středních toků je nutné prakticky eliminovat veškerou lidskou činnost (chaty, vodáky, rybáře, hnojení polí, otravy toků atd. atd a vyhlašme zde zcela nebo velice významně nepřístupné chráněné území; zde pak, časem, tuto rovnováhu příroda obnoví ) nebo si přiznejme, že za současná situace je taková, že většina vod je využívána k sportovně-rekreační aktivitě a takto je potřeba k tomu i přistupovat. Neznám moc revírů, kde by rozumné trvalé vysazování jakékoli ryby vedlo k jejímu přemnožení. Sumec na Berounce je vyjímka a, dle mého názoru, záměr zcela chorého mozku, který do relativně malého toku začal vysazovat našeho největšího dravce. V případě, že by se zde obdobným způsobem začala vysazovat např. štika nebo candát, k podobné situaci nikdy nedojde - rybáři ji prostě, dříve nebo později vychytají. Asi by bylo možné k tomuto tématu vést dlouhou a bouřlivou debatu, nicméně výsledek posledních přibližně 35 let, keré mohu posoudit ,je takový, že velikost průměrně ulevené ryby a její množství výrazně klesá. Není to nedostatkem rybí potravy , ale především všemi možnými zásahy lidské činnosti, která je , velmi často, vedena spíše nadšením než odborností. Velmi by mne zajímalo, jak pan Martin M přišel na skutečnost, že v našich revírech je hodně ryb. Pokud ovšem za uvedené množství nepovažuje např. přemnožení cejnka na Hostivařské přehradě a podobně. Je ale pravda, že celý život jsem se věnoval lovu dravců nebo muškaření . Z této oblasti je zcela typický příklad, který, z muškařského hlediska je zcela žalostný, kdy nedostatek ryb na pstruhových revírech muškaři kompenzují lovem ryb z mimopstruhových revírů - je to náhrada z nutnosti, nikoli proto, že by někdo raději lovil na mouchu např. okouny. Takže z mého hlediska je závěr jednoznačný - do revírů se nasazuje méně ryb, než by bylo z rybářského hlediska potřeba a především v menších velikostech. A domnívám se, že situaci může zlepšit pouze zrušení ČRS, důraznější kontrola a tresty za pytlactví a v neposlední řadě situace, kdy z rybařiny přestane být lidová zábava.Podobné rozbory, jako je tento článek, vedou přesně k výsledkům, který nyní na českých vodách panuje. Proto - pokud to je možné, vysazujme do revírů co největší množství ryb v rozumné velikosti a reagujme na její případné přemnožení operativně zákony a vyjímkami. Zkusme nebalamutit sami sebe tím, že C&R nebo horní míra ryb něco změní. Nezmění - ryb je prostě málo, špatným způsobem vysazované a stále se snažíme o něco, co za současných podmínek, prostě nelze - řeky plné ryb v různých velikostech a v bohatém spektru druhů jsou , pro moji generaci zcela jistě a pro vaši velmi pravděpodobně, pouze sen.
Noe | So 1.5.2004 7:56:53
v dnešní době je jediné řešení, celoroční hájení některých druhů ryb. Jako třeba lín, perlín, ostroretka, jesen a jiné druhy...... To že se na některé revíry vysazuje jen kapr a na ostatní druhy se zapomíná, vede většinou ke zničení revíru.....atd.....je to stále dokola. = C&R =
janik | Pá 30.4.2004 14:49:58
Neviem ci sa neda nazvat clanok humanitarne pomylenie si akvaristiky s hospodárskym chovom resp. s prirodzenou rovnovahou. Ospravedlnujem sa za moj nazor, ak to autora uraza a chapem jeho pohnutky preco o tejto teme a takto napisal a za to si ho velmi vazim. Na velmi dlhu debatu je, ake ryby by boli vo vode kde rybari nelovia, ake tam budu, ak rybari budu lovit len niektore druhy ryb, a naviac co tam budu vysadzat. Ci daju ako prioritu to,co chcu v buducnosti chytat , alebo zachovat povodnu osadku aspon v pribliznom zlozeni ako tam bola. Opakujem to sa viac menej vyberie jeden z troch modelov:
povodna osadka
lovny revir
chovny revir novych druhov alebo inych pomerov lovenych ryb
Jedno je iste, ak by bol revir chyt a pust k prvej moznosti sa priblizi najviac. Ale to je idealizmus zatial na to nemame vyskolenych a vychovanych rybarov.
Golem - Profil | Čt 29.4.2004 10:51:46
Myslim, ze kazdy revir je necim specifidky a to nemyslim jen specifitu souvisejici s vodni fanou a florou, ale i sportovni rybare, resp. jejich tlak na tyto reviry. Existuji reviry, ktery sou zplundrovany za par tydnu po vysazeni (samozrejme kaprem). Myslim, ze nejvetsi problem je s rybarskym tlakem. Je sice pekny a asi i spravny udrzovat revir v jeho prirozene biologicke rovnovaze. Bohuzel si zapomel na to, ze rybari do teto rovnovahy podstatne zasahuji. Narazim hlavne na obrovsky a neunosny rybarsky tlak. Uz sem to tady rikal nekolikrat. Zajimala by mne statistika, ktera udava pocet ha vodni plochy rybarskeho reviru na jednoho rybare. Tohle je myslim uplne zakladni parametr. Jak chces udrzet biologickou rovnovahu na reviru s obrovskym rybarskym tlakem? Rozhodne nejsem zastancem absolutniho CH & R, ale sousny stav, kdy se muze stat rybarem uplne kazdy po zaplaceni par korun tomuto rozhodne neprida. Pak se muze clovek jen divit co se u vody deje. Vzdyt ti "novy rybari" vi jen, ze si rybu musi chytit aby ji mohli sezrat, coz v dnesnim stavu neni problem pro nikoho (chytit rybu).Vzdyt si vemte jen narust rybarske zakladny za poslednich nekolik let. Nakonec je to poznat i u vody. Z vlastni zkusenosti vim, ze sem musel uz nekolikrat zmenit sve oblibene misto, prave proto, ze se tam zacalo stahovat cim dal vice rybaru.
Bobo | Čt 29.4.2004 9:13:10
Najvacsi dravci vod su rybari. u nas sa nadava, ze hlavatky vyzeru vsetko, ale ked hlavatka chyti za den jednu kilovu rybu a je mozno 1-2 na km vody a nabehne tam 10 rybarov, ktory chytia po 4 ostretky no kto tam narobi viac skody??!!
Martin M. - Profil | Čt 29.4.2004 8:44:58
Souhlasim s tim, ze ve vetsine nasich reviru je prilis mnoho ryb a ty hladoveji. Nesouhlasim vsak jiz s tim, ze se to da zmenit zmenou velikosti ci dobou nasazovani ryb - celkova biomasa a hladoveni se dalsim nasazovanim muze jen a jen zhorsit. V nasich revirech je ryb dost a pri pohledu na koeficient kg/ha by se nasazovat nemuselo vubec, ale ryby jsou male a druhova pestrost mnohde zalostna. Osobne bych byl pro nasazovani daleko vetsiho poctu stik a candatu, kteri by sami neprimo snizili potravni konkurenci kaprovitych ryb a ty by pak dosahovaly zajimavejsich velikosti. K tomu samozrejme horni miry u vetsiny "dlouhovekych" ryb.
Jeste jedno "moudro" - clovek se furt snazi jen nasazovat a doplnovat druhy ryb, ktere si mysli, ze tam nejsou nebo by je tam rad mel - a jojoefekt je na svete (premnozene podoustve - sumci absence podoustvi - a co pak? zruseni limitu na sumce?). Pritom priroda sama je nejlepsi regulator poctu a rovnovahy v reviru. Pokud bysme zacali hajit uplne vsechny ryby, urcite by tam rovnovaha po case vznikla sama.
načítám...
