Jak jsem se dostal do KFL a KFL 2016

Už je to něco málo přes 3 roky, co jsem hledal na internetu na stránkách mrk.cz něco o amatérských feederových závodech. Chytat s feederem jsem začal teprve rok před tím a musím říct, že mě to chytlo natolik, že jsem si chtěl vyzkoušet i něco víc, než si zachytat jen tak pro radost. Hodně k tomu přispělo neustálé sledování videí Martina Maťáka a právě čtení menších článků o feederových závodech. To mě motivovalo k tomu, že jsem se rozhodl zkusit najít někoho, kdo pořádá takové závody, aby si to právě člověk jako já mohl alespoň vyzkoušet. Naštěstí kluci, kteří pořádali Kladenskou feeder ligu, tedy přesně to, co jsem hledal, sháněli ještě několik závodníků, aby zaplnili jejich předem určenou kapacitu 20 závodníků. Napsal jsem hlavnímu organizátorovi KFL Kosákovi, jestli bychom se mohli společně s mým dlouholetým kamarádem Tomášem přihlásit jako tým Františkovci. Kosák hned druhý den odepsal, že po konzultaci se členy týmu Fish Team Central Bohemia se rozhodli, že nás berou. A je to! Jsem amatérský feederový závodník! Měl jsem z toho obrovskou radost a už jsem se těšil na první kolo, které se konalo v Dušníkách nad Vltavou. Těšil jsem se na to, jak to vlastně všechno vypadá a probíhá ve skutečnosti a na kluky, až je poznám. Samozřejmě mé výsledky byly ze začátku velmi slabé, ale postupem času na sobě pozoruji změny k lepšímu a za pár posledních závodů už se mi podařilo atakovat spíše přední příčky.


Rád bych se ještě zmínil o přijetí mezi členy FTCB. Po každé sezóně, která se skládá ze 4 kol, se udělá 5.kolo. Nikoliv chytací ale v hospodě. Pozvaní jsou vždy všichni členi, kteří se ten rok zúčastnili KFL, tedy i já s Tomášem. Tenkrát bylo naše první 5.kolo na Kladně v Zanzi baru.

Probírala se nejen uplynulá sezóna, ale i nějaké změny, které se zavedou na další sezónu. Najednou ke mně a Tomášovi přišel jeden ze členů týmu FTCB Radek Pokorný a řekl, že by nás chtěli přijmout mezi členy FTCB! Pochopitelně jsme souhlasili. Byli jsme za to oba moc rádi a jsme rádi dodnes, protože být v tak skvělé partě lidí, které spojuje tak krásný koníček jako je rybaření, je super!

Když se vrátím ke KFL, rád bych každý jednotlivý závod letošního 7.ročníku popsal alespoň několika slovy. Jak to probíhalo, kdo si jak vedl, nebo třeba jaké bylo počasí…

1.kolo KFL 2016 - Mladá Boleslav 

Poslední 2 ročníky, co už jsem KFL chytal, bylo v obou případech 1.kolo na Vltavě v Dušníkách nad Vltavou. Na letošní rok kluci z vedení FTCB vybrali úplně jinou vodu a to řeku Jizeru přímo uprostřed Mladé Boleslavi. Je to moc hezký úsek řeky, kde je naprostý klid, přestože je to ve městě. Jizera má v místě závodního úseku šířku asi 40m a proud není nijak silný, tudíž perfektní revír pro přesné chytání. Většinou jsme si zajeli před závodem revír okouknout a trošku na něm potrénovat. Mladou Boleslav máme ale z domova 100km a jen kvůli tréninku se nám tam na otočku moc nechtělo.

Vyrážíme tedy až v den závodu a to v neděli 24.4. z Malého Přítočna u Kladna, kde vyzvedávám v 6h ráno Tomáše na pro nás úplně neznámou vodu. Říkáme si, že se s tím nějak musíme poprat. Po 7h přijíždíme na místo srazu. Z některých aut začínají vylézat odvážlivci, kteří přijeli o den dříve. Odvážlivci proto, protože ráno byla 0 a zamrzlá auta. Po chvilce přijíždí všech 16 závodníků a tak se přesouváme rovnou k vodě, kde začíná losování. S Tomášem se vždy střídáme v tom, kdo bude losovat první. Tentokrát to bylo na mě. Losuji si A7 a Tomáš B5. Oba uprostřed svých sektorů a já navíc téměř uprostřed celého závodního pole. Moc nadšení z losů nejsme, ale nevzdáváme to. Nalevo ode mě je Matěj Kos, jeden z nejlepších a nejzkušenějších závodníků KFL, který ho již i několikrát vyhrál. Napravo na konci sektoru A je Jakub Sedláček. Následuje hodinová příprava místa, prutů, krmení, atd. Krmení si už raději ze zkušeností připravuji večer před závodem a navázání prutů také. Ušetřím tím spoustu času. Jako hlavní prut mám připravené médium 390cm a jako záložní medium-heavy 390cm. Krmení mám namícháno slané, ploticové, které je velmi univerzální na všechny bílé ryby, kterých by tu mělo být dost. K tomu trochu hlíny a 1/4kg anglické vločky. Z živých návnad mám nachystaný litr mastných červů a trochu kukel a hnojáků na háček. Připravil jsem si i plechovku kukuřice, ale za celý závod nebyl důvod ji ani otevřít. Oba pruty jsem zaklipoval na stejnou vzdálenost cca 25-30m, oba s průběžnou montáží. Na řece raději chytám špičkou nahoru, ale poměrně dost foukalo, tak jsem si připravil obě varianty, abych mohl prut položit případně i špičkou dolů. V průběhu závodu jsem to pak střídal. Toť k přípravě. A je tu signál krmení! Posílám tam asi 6 menších krmítek, se kterým potom i chytám. Na první nához závodu jsem připraven ještě před signálem a jakmile slyším troubit signál, už tam letí první nastražená udice. Dopínám vlasec a asi za 3 vteřiny krásný záběr. Zasekávám a první perlín kolem 20cm je na břehu. To bude mazec, říkám si. Jakmile ryba odplouvá, zapisuji body a nahazuji znovu. Druhý záběr přichází také okamžitě, ale prosekávám. Stejně jako spoustu dalších. Po celou dobu závodu jsem měl velký problém s proměňováním záseků, ale naštěstí hodně z nich také sedělo. Brali hlavně perlíni, cejni, nějaká plotice a na hnojáka jeden okoun. První půlku závodu jsem nachytal tak 90% ryb z celkového množství. Potom jako když utne a nedělalo to nic! Vymýšlel jsem všechno možné, a když vůbec nic nefungovalo, zkusil jsem překlipovat druhý prut na delší vzdálenost, trošku tam zakrmit a ryby po chvilce najely. Nebyl to ale žádný šlágr. Občas jsem se i vrátil druhým prutem zpět na to původní místo a ještě z něho dostal asi 2 rybky, ale celkově ten konec byl o hodně slabší než ze začátku.


A je tu signál konce závodu. Po součtu bodů zjišťuji, že tak špatný výsledek nemám. Nachytal jsem 599cm, tedy 599 bodů. Říkal jsem si, že kluci vedle mě by neměli mít víc, ale o ostatních v sektoru jsem nevěděl, jak by na tom mohli být. Jen o Alešovi Zajíčkovi, který seděl asi 3 místa nalevo ode mě, se každou chvíli bavili, že chytá ryby na hod. Po celý závod bylo velmi nepříjemné počasí, teplota kolem 7 stupňů, studený vítr, chvilkama déšť a chvilkama kroupy, takže 4 hodiny závodu bohatě stačily! Asi po hodince jsme se sešli všichni u grilu, kde se už grilovaly klobásky a organizátor závodu Jakub Eliáš vyhlásil vítěze sektorů. Sektor A vyhrál již zmíněný Aleš Zajíček s krásným výsledkem 669 bodů. Já měl 599 a byl jsem v tabulce hned pod Alešem. Nechybělo moc a mohla to být jednička, ale i tak velká spokojenost! V sektoru B pak vyhrál Petr Zvěřina na zadním forhontu s celkovým počtem 839 bodů. Můj týmový kolega si vychytal 5.příčku. Jako tým máme 2+5 což stačí na 4.místo. I přes nepříznivé počasí jsme se všichni shodli, že závod se velice vydařil a teď už jen čekat a trénovat na 2.kolo, které je naplánované na konec května, tentokrát na stojáku.

2.kolo KFL 2016 – Zeměchy

Druhé kolo letošní KFL se konalo 29.5. na rybníku o rozloze asi 5 hektarů poblíž Kralup nad Vltavou v obci Zeměchy. Na tomto rybníku už jsem několikrát byl. Loni jsme tam měli KFL poprvé a uznali jsme, že na stojatou vodu je to celkem regulérní závodní trať a nejspíš ho vybereme i na příští rok. A tak se taky stalo. Rybník je ve tvaru obdélníku. My jsme chytali na jednom z delších břehů, který je rovný, travnatý a s velmi dobrým přístupem k vodě. Jelikož to mám z domova jen nějakých 20km, byl jsem si tam v průběhu 14dní před závodem dvakrát zachytat. V obou případech jsem si zachytal moc pěkně. Jsou tam, jak my říkáme zakrslí cejni mezi 20-30cm ale brali na hod. Doufal jsem, že o závod to bude taky tak brát. Bohužel opak byl pravdou.

A teď konečně k závodu: Už si nepamatuji z jakého důvodu, ale začátek závodu se posunul až na 9h. My, co jsme dorazili dřív, už máme připravené věci na závodní trati a netrpělivě čekáme na posledního závodníka, abychom si mohli vylosovat místa. Jeden závodník z týmu Bratři v triku se omlouval, že nedorazí. Bude nás tedy 15. Kolem 8h se scházíme všichni a přichází losování. Tentokrát jsem nechal Tomáše, aby vylosoval i místo pro mě, že mi třeba přinese štěstí. Už to nikdy neudělám! Vylosoval mi A4 a sobě B1. Z kraje si říkám, místo je to celkem dobré. Vlevo ode mě opět jako v Boleslavi Matěj Kos, napravo prázdné místo chybějícího Zdeňka a za ním na A6 byl Petr Zvěřina. Kostky jsou vrženy. Jde se na to. Stále zůstávám u své taktiky, která mi vycházela na předešlých trénincích krásně, a to chytat spíše dál od břehu. Klipuji tedy dva pruty na vzdálenost 40m. Vidím, že téměř všichni kolem mě klipují o hodně blíž, což by pro mě mohla být výhoda. Pruty mám připraveny dva, oba 390cm dlouhé s průběžnými montážemi s krouceným vlascem a návazcem 30cm. Krmení mám černé, ploticové, které jsem obohatil půl kilem TTX a asi 1/4kg anglické vločky fluo. Dále litr červů, nějaké kukly a hnojáky na háček a plechovku kukuřice. Stihnul jsem to jen tak tak. Přesně ve chvíli, kdy Matěj vedle mě odtrubuje signál krmení, usedám do křesla a nahodím asi 6 menších krmítek plných červů. Tentokrát jsem si dal červi zvlášť do krabičky a každé krmítko jsem asi z půlky naplnil červy a zazátkoval krmením. To byla možná jedna z mnoha chyb, které jsem za závod udělal. Nebudu ale předbíhat. Prvních asi 10 minut závodu okolo mě nikdo ani ťuk. Potom občas Radek, který seděl vedle Matěje, chytl cejna. Matěj se rozchytal pomalu taky a napravo Petr Zvěřina, ten po chvilce tahal rybu za rybou. Jen já tam sedím mezi nimi jako looser bez záběru. Naštěstí asi po půl hodině mi přichází první záběr, zasekávám a cítím, že to není ,,zakrslák”. Byl to kapřík 42cm, tak ho zapisuji a hned tam posílám další krmítko plné kukuřice. Do konce první hodiny mám ještě asi 2 cejny a stojím před strategickým rozhodnutím, jestli zůstat u chytání na dálku a věřit, že tam ryby opravdu najedou, nebo to překlipovat na krátko. Bohužel jsem věřil, že lov na dálku vyjde a tak jsem pokračoval pořád stejně. Další velká chyba! Po nějakých 3 hodinách, když už jsem byl docela zoufalý z toho, jak to skoro nic nedělá, jsem konečně překlipoval asi na 15m. Do konce závodu se mi z blízka podařilo ještě pár cejnů, ale už jsem věděl, že jsem na tom hodně špatně v porovnání s ostatními. Radek s Petrem chytali po celý závod, jen s malými pauzami. Matěj o něco méně. O ostatních jsem snad raději ani nechtěl vědět.


Po signálu konce závodu hned vytahuji kalkulačku a sčítám, kolik mám. Docela se toho výsledku bojím. Nachytal jsem ubohých 12 ryb se součtem 340cm. Uklidili jsme svá místa a sešli se na druhé straně rybníka u parkoviště, kde se vyhlásí vítězové sektorů. Sektor A vyhrál s krásným výsledkem 753cm Radek Pokorný z týmu Pat a Mat. Sektor B s ještě krásnějším výsledkem 1156cm Aleš Zajíček z týmu MaZáci. Já se musím spokojit se šestým místem, takže teď mám hodně co dohánět na podzimních kolech. Tomáš, i když chytal velmi dobře a nachytal 561cm, jeho zatím nejlepší výsledek v KFL, se musel také spokojit se šestým místem. Co se týká průběžného pořadí, tak Aleš má za první dvě kola jako jediný dvě jedničky, tudíž zatím jasně vede výslednou tabulku. Na druhém místě je Petr Zvěřina a na třetím Jakub Eliáš. Mě s Tomášem v jednotlivcích asi raději přeskočím. Jako tým zůstáváme na 4.místě. Počasí nám od rána přálo. Bylo příjemných 20 stupňů a žádný vítr. Teď máme delší pauzu. Čeká nás až začátkem září 3.kolo v Libotenicích na Labi. Bude to pro většinu z nás nová voda. Závod tam na žádném z předchozích ročníků KFL nebyl. Tak uvidíme…

3.kolo KFL 2016 – Libotenice

Na třetí letošní kolo, lépe řečeno dvojkolo, byl ze začátku trošku problém vymyslet takový termín, který bude vyhovovat alespoň většině závodníků. Když se zjistilo, že je to vážně větší problém, než jsme si mysleli, vzal si to Radek na starosti a od každého závodníka zjistit, které víkendy může a které ne. 3.kolo bylo vždy začátkem září, ale letos to tak bohužel nešlo udělat. Chybělo by až moc lidí. Když měl Radek od všech možné termíny, zjistilo se, že nejvíc lidí může v srpnu 20.-21.8.

Na rozdíl od termínu, místo bylo již dlouhou dobu dopředu známo. Navrhl ho Aleš z týmu MaZáci, který má pozemek téměř na břehu řeky Labe v Libotenicích a právě tam se chytal náš závod. Je to dlouhý rovný úsek, břeh částečně kamenitý a zarostlý trávou. Řeka je zde velmi široká, přibližně 150m s korytem na naší straně, kde byla největší hloubka kolem 4 metrů. Obvykle tam bývá mnohem větší průtok, ale v době závodu tomu tak nebylo a dalo se chytat i s relativně lehčími krmítky.

Dopředu jsem věděl, že dorazím až v den závodu dopoledne a to už se trénink nedělá a ani by na něj nebyl čas. Rozhodl jsem se tedy jet tam týden před závodem okouknout celý úsek a vyzkoušet, jak asi budu chytat o závod. Vzal jsem to opravdu poctivě a zkoušel chytat v závodním stylu. Nejdříve jsem chytal asi na 40m vzdálenost po dobu 3hodin a za celou tu dobu mi přišla jedna ouklej! Pak jsem zkusil naopak chytat asi na 15m a tam jsem vykouzlil oukleje asi 4 a jednoho okouna. Nutno podotknout, že ouklej je v pravidlech KFL počítána jen jako 5 bodů, ať je jakkoliv velká. Nakonec jsem jednou nahodil na úplně náhodné místo a hned po dopadu na dno záběr a byl z toho pěkný jesen. Z tréninku jsem tedy vůbec chytrý nebyl.


V den závodu vyrážím na místo až v 9h. Není potřeba spěchat, protože sobotní kolo se chytá až od 2h odpoledne. Na místo dorážím předposlední, už chybí jen pan ředitel Kosák. Někteří přijeli už ve čtvrtek a valná většina v pátek. Bylo perfektní, že to nebylo na žádné frekventované cestě nebo cyklostezce. Jen občas prošlo pár lidí, jinak tam byl klid. U sektoru B byl postaven altán a vedle něj ohniště s grilem. V pátek Tomáš s Kubou z týmu Guláš připravovali již tradičně guláš pro všechny zúčastněné. Po příjezdu Kosáka se začalo s losováním. Sešlo se nás bohužel jen 14 a to včetně 3 náhradníků. Jeden z chybějících byl i můj týmový kolega Tomáš, kterého zastoupil syn Aleše, Matěj. Oba to měli na závodní úsek asi 100m z domu. Aleš svého parťáka Dana také neměl, tak si za něj sehnal kamaráda Šuliho a třetí náhradník byl Dušan, který chytal v týmu s Petrem Zvěřinou za Leoše. Aleš Kapitán z týmu Mosquitos a Dan z týmu SeNo za sebe náhradníky neměli.

Zpátky k losování. Já si losuji A6 a můj nynější parťák Matěj půjde na B4. Ničím zajímavá místa. I když tam vlastně nebylo zajímavé místo žádné, protože tam ryby evidentně nebyly.

Nachystal jsem si celkem 4 pruty. Teď už ani nevím proč, když jsem stejně chytal celý závod na jeden. Rozhodl jsem se, že zkusím rychlolov ouklejí na blízko a občas během závodu to zkusím někam dál na náhodnou rybu. Z tréninku jsem věděl, že zakrmovat si místo ve větší dálce bylo naprosto bez úspěchu a na náhodu se mi chytat nechtělo. Prut na oukleje klipuji asi na 12m. Je to velmi jemný prut, na kterém jsem měl jen malé 50g krmítko. Proto jsem měl ještě jeden tvrdší medium prut, se kterým jsem na těch 12m zakrmoval s 0,5dcl krmítkem. Krmení nebylo tentokrát ani sladké, ani slané ale spíše kořeněné. Bylo tmavé barvy a velmi jemně pomleté. Na každé kolo jsem měl půl litru červů, asi 2dcl kukel a hnojáky, které jsem nakonec ani nestříhal, protože to nemělo moc smysl a raději jsem si je nechal na další závod.

Odbyla druhá hodina a závod začíná. Zakrmuji jen tu krátkou vzdálenost asi 5 velkými krmítky. Chytám na průběžku se 70cm návazcem 0,12mm a háčkem velikosti 16.


Zkouším to hned od začátku na oukleje s jedním červem na háčku a záběr přichází na první nahození. Dařilo se mi tam oukleje bez problému udržovat a chytat jednu za druhou. Bohužel je ale každá jen za 5 bodů, tak jsem se snažil jich mít co nejvíc. Kdyby náhodou někomu najely jiné ryby, tak bych s pár ouklejemi neměl šanci. Napravo ode mě chytal Kuba z týmu Guláš, který zkoušel zakrmovat jedno místo v dálce, ale jen občas vytáhl ouklej. Nalevo jsem měl Petrova náhradníka Dušana, který z dálky nechytl vůbec nic. Když viděl, jak tahám ouklej za ouklejí, tak to zkusil taky na blízko. Dělal jsem si celkem slušný náskok. Sice jen s pětibodovkama, ale poblíž nikdo téměř nic nechytal. Za celé 4 hodiny závodu se mi mezi oukleje připletl i jeden okoun, 3 malí tloušti a jeden asi cejn mi to utrhl. Bylo tedy vidět, že se tam občas nachomýtne i jiná ryba. Ouklejí bylo v sobotu celkem 86. Taktika vycházela přesně tak, jak jsem doufal. Na druhý den nebylo co nového vymýšlet. Jen jsem odřízl prodřený vlasec a navázal prut znovu. Při sčítání jsem si věřil na jedničku a ta se taky potvrdila. Sektor A vyhrávám já s 502 body, sektor B Jakub Eliáš s 226 body.

Celou sobotu byl strašný pařák a žádný vítr. Bylo příjemné si po závodě před gulášem skočit do vody a trochu se schladit. Pak už následoval zmíněný guláš a posezení u pivka. Rovnou jsme si vylosovali místa na neděli, abychom to nemuseli dělat ráno. Já byl zrovna u auta a zbylo na mě poslední místo B2 a na parťáka Matěje A7. Večer se vydařil, seděli jsme a povídali asi do půlnoci. Pak se zvedl vítr a začalo pršet, tak jsme šli na kutě.


A je tu ráno. Budík mi zvoní v 7 hodin. Celou noc pršelo a hned tak asi nepřestane. Když vylézám z auta, tak vidím, že všichni mají ještě hlubokou půlnoc. Já raději vstávám vždycky dřív, abych nemusel dělat všechno na poslední chvíli. Závod začíná až v 9h, takže si v klidu udělám čaj a jdu si rozestavit pruty na své místo. Tentokrát už jen tři. Dva na krátko a jeden na náhodnou rybu na dálku. Klip nechávám z předchozího dne. Krmení mi zbylo i na druhý den, takže jen dovlhčuji. V 9h jsou všichni připraveni na svých místech a začíná závod. Déšť pořád nepřestává a já bohužel nemám deštník, tak chytám v pláštěnce. Nic příjemného. Zakrmuji stejně jako v sobotu a na první nához co jiného, než ouklej. V neděli se pokoušelo mnohem víc lidí chytat na blízko, tak se snažím opět chytat v co nejrychlejším tempu, aby se mi podařilo si obhájit jedničku. Naštěstí nikdo kolem mě je nechytá tak rychle. Nalevo ode mě, na kraji sektoru B seděl Tomáš Hanzl, který má letos celkem slušné průběžné umístění a napravo Aleš Zajíček, který prozatím vede výslednou tabulku. Druhý den byl ve výsledcích o něco slabší, ale i tak se mi podařilo chytit 66 ouklejí. Žádná jiná ryba tentokrát bohužel nepřišla. Tomáš nalevo ode mě chytil asi hodinu před koncem krásného tlouště 50cm, se kterým se dostal do vedení v letošní soutěži o největší rybu. Naštěstí se ke konci počasí umoudřilo a bylo zase krásně. Po závodě si každý sklidil své místo a sešli jsme se u altánu, kde organizátor Aleš vyhlásil vítěze sektorů. Sektor A byl opět Jakub Eliáš se 180 body a sektor B jsem byl opět já s 330 body. Poprvé za 3 roky, co chytám v KFL se mi podařilo vyhrát sektor a hned dvakrát za sebou. Měl jsem velkou radost, že jsem si trochu napravil ty Zeměchy. Jako tým si i po třetím kole stále udržujeme 4.místo a v jednotlivcích jsem se díky dvěma jedničkám posunul z 8. až na 3.místo s 10 body. Nejlépe je na tom Jakub Eliáš se 6 a druhý Petr Zvěřina se 7 body.

Poslední 4.kolo KFL 2016 je již tradičně jako každý rok naplánované na říjen na mé nejoblíbenější řece Berounce přímo v Berouně. Moc rád bych si zde udržel alespoň to třetí místo, tak se pokusím se na to pořádně připravit.

4.kolo KFL 2016 – Beroun

A máme tu poslední letošní závod Kladenské feeder ligy. Už je to 7.ročník a myslím, že již od prvního ročníku, kdy jsem ještě o KFL ani netušil, že existuje, je každý rok zakončena tradičně na Berounce v Berouně. Na Berounce se v prvních ročnících KFL chytalo na více úsecích. Myslím, že to byl první ročník, kdy Berounka byla dokonce na třech závodech ze čtyř během jedné sezóny. Bylo to z důvodu, že zakládající členové, kteří jsou dnes hlavními členy FTCB, si dříve říkali Fish Team Berounka.

Poslední závod byl stejně jako vždy, i letos naplánován na říjen a to na neděli 16.10. Závodní úsek je trošku podobný jako v prvním kole v Mladé Boleslavi. Ve městě, ale ve velmi klidné části. Jedná se o nadjezí. Šířka toku je přibližně 90m, největší hloubka asi 2,5m. Břeh místy kamenitý, místy jen travnatý.

Já osobně mám tento úsek velice rád. Jezdím tam několikrát za rok a vždycky si pěkně zachytám. Ani tentokrát jsem nevynechal menší trénink před závodem, abych okouknul situaci. Naštěstí jsem měl celý víkend volno, tak jsem toho využil. Byl jsem si tam zachytat den před závodem. Krmení ani nebylo potřeba žádné testovat. Vždycky mi tam krásně fungovalo černé, slané krmení na cejny. Zkoušel jsem chytat velmi aktivně, jako o závod. Na podzim se mi tam vždy osvědčilo chytat dál od břehu a tak klipuji na 45m. Během první hodiny asi 6 ryb, plotice a podoustve. To nebyl na zdejší vodu žádný zázrak. Čekal jsem, že se to ještě víc rozjede, ale záběry spíše ubývaly. Vyzkoušel jsem chytat i blízko, ale to nefungovalo téměř vůbec. V sobotu večer přijíždím k Tomášovi, abych u něj přespal, a ráno pojedeme spolu od něj. Pro oba je to tak pohodlnější. Večer jen namícháme krmení. Po večeři chvilku probíráme můj dnešní trénink, co nás asi tak zítra čeká a jdeme spát.


Ráno po snídani přenášíme věci z Tomášovi rybárny do auta a v 7h vyrážíme směr Beroun. Od Tomáše je to asi 25 minut jízdy, takže za chvilku jsme na místě. Čekali jsme, že dorazíme mezi prvními, ale už tam hodně závodníků bylo. Dokonce Aleš s Danem z týmu MaZáci, přijeli už v sobotu odpoledne a přespali u vody. Ráno bylo celkem příjemných 10 stupňů a bezvětří. Meteorologové hlásili, že odpoledne má být až 16 stupňů.

Poslední závod sezóny si nenechali ujít všichni závodníci, kromě Dana z týmu SeNo. Začínáme losovat. Tomáš, protože nebyl na 3.kole, losuje jako první a losuje si A8. Já jdu na B1. Je to celkem vzácnost, protože každý sektor má 8 míst, tudíž jsme s Tomášem vedle sebe. To se moc často nestává. Na jednu stranu jsme rádi, že budeme vedle sebe, ale na stranu druhou jsou to jedny z nejhorších míst ze všech.


Víme, že sektor A je z kraje o něco hlubší než na druhém konci sektor B. My jsme ale přesně uprostřed, takže těžko říct, co je před námi. Klipuji dva pruty na 42m a jeden asi na 25m. Začnu chytat s prutem na těch 42m. Krmení, jak jsem již zmiňoval černé, slané na cejny. K němu černé, slané na řeku a trochu hlíny. Dále půl litru červů, asi 2dcl kukel, nějaké mrtvé červi a hnojáky na háček.

V 8:55 je zahájeno krmení. Zakrmuji pouze delší vzdálenost asi 8 menšími krmítky. Krmítko používám 50g. Na všech prutech mám průběžky s 50-60cm návazci z vlasce 0,12mm a háčky č.16. Z předešlého lovu vím, že by mělo jít spíše o menší ryby, takže by tahle jemná sestava měla stačit.


Start závodu je odtrouben a můžeme začít. Začínám s nástrahou, která mi tu vždy velmi dobře fungovala. Dva červi s burizonem. Většinou na to jdou plotice na hod. O závod samozřejmě ne. Záběry sice přichází, ale není to nic moc. Daří se mi tak první hodinu a půl tahat ryby v intervalech jedna za 10 minut, ale žádný záběr nebyl zadarmo. Musel jsem pořád měnit nástrahy. Když mi ryba zabrala na jednu, tak na druhý nához na tu samou už ne. Hodně jsem experimentoval, zkoušel jsem i dipovat červi nebo třeba rohlík. Kdyby braly ryby v tomto intervalu dál, tak bych byl docela spokojený, ale bohužel tomu tak nebylo. Asi po hodině a půl jsem měl pěkný záběr a hned po záseku jízda jak blázen. Než jsem stačil odklipovat, ryba zajela do nějaké vázky, čekal jsem pár vteřin a pak jen cítil, jak to utrhla. Škoda! Mohly to být nejen cenné bodíky, ale hlavně pokud by to byla ryba přes 50cm, tak bych se dostal před Tomáše v největší rybě za sezónu, což je od letošního roku nově odměněno pohárkem za největší úlovek KFL. Přibližně v půlce závodu jsem se při vytahování udice zachytil o vázku a musel jsem to všechno upálit. Druhý prut na stejnou vzdálenost jsem měl sice připravený, ale od tohoto okamžiku až do konce závodu jsem chytil snad jen 4 ryby. Ani chvilku jsem to nevzdával, protože mi šlo o 3.místo, ale štěstíčko už mi zkrátka nepřálo. Velice zklamaný jsem si po závodě sečetl body a měl jsem pouhých 250cm. Můj nejhorší výsledek v KFL v Berouně. No, nedá se nic dělat.

Po závodě, tak jako po každém se roztopil gril a probíralo se, co a jak komu fungovalo nebo nefungovalo. Mezitím předseda Kosák počítal výsledky jak posledního kola, tak celkové výsledky letošní KFL. Začalo se s vyhlašováním posledního kola. Sektor A, již po třetí letos vyhrál Aleš Zajíček s 567 body. Sektor B s 603 body Leoš Hudec. Podle toho, kolik měl vítěz sektoru B, mi bylo jasné, že 3.místo jsem si neudržel.


Celkové výsledky KFL 2016 dopadly takto: v jednotlivcích 1.místo vyhrál zcela zaslouženě Jakub Eliáš se součtem 8 a celkovým počtem 2668cm. 2.místo si dokázal uhlídat Petr Zvěřina se součtem 11 a celkem nachytal 2052cm. 3.místo si vychytal Aleš Zajíček se součtem 12, který nachytal 2456cm. Mně chyběly do třetího místa jen 2 body, takže končím čtvrtý. Pro mě je to i tak velký úspěch!

Putovní pohár pro vítěze týmů obhájili již po třetí v řadě Jakub Eliáš a Radek Pokorný z týmu Pat a Mat. Druhý pak byl tým Nelahozeves se stejným počtem bodů, jako vítězný tým. Do prvního místa jim chybělo pouhých 260cm. Třetí skončil tým MaZáci. Náš tým Františkovci skončil na 5.místě.

Jak jsem již zmiňoval, od letošního roku se zavedla cena o největší úlovek v sezóně KFL a tuto cenu vyhrál Tomáš Hanzl s 50cm tlouštěm, kterého se mu podařilo chytit na 3.kole v Libotenicích.

Několik slov k závěru: Nejde o výsledky. Nejde o žádné umístění. Samozřejmě se každý snaží během závodu vytěžit své maximum. Někdo to může mít prostě v rukou a v hlavě, někdo může trefit na dobrý los. Jde o to, aby se sešla u vody parta skvělých lidí, které spojuje láska k přírodě a rybaření. Jsem nesmírně rád, že se mi podařilo takovou partu najít a přidat se k nim jako jeden z nich.


KFL 2016 je za námi. Teď už jen vymyslet revíry na příští sezónu a můžeme se těšit na KFL 2017.